Pátek 26. května. Svátek má Filip.

Penzijní spoření aneb Co nás čeká… a možná mine

Penze Jana Klausová 29.10.2009 | 12:04 20 komentářů

Zákon o penzijním spoření se teprve projednává. Pokud ale bude schválen, bude znamenat pro drobné střadatele mnohé. Na co se mají klienti penzijních fondů připravit? Jak budou vypadat účastnické fondy penzijních společností? A kolik bude penzijní spoření stát?

Už roky se mluví o tom, že je zapotřebí reformovat náš důchodový systém. Důvody jsou zřejmé: prodlužující se střední délka života a nízká porodnost. Změna struktury obyvatelstva je nejlépe vidět na obrázcích 1 a 2.

Obr. 1: Srovnání stromu života v roce 1945 a 2008

Obr. 2: Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-11 a 65 a více let v letech 1950 – 2008

Zdroj: www.czso.cz [1], [2]

Poznámka: Od roku 1989 narostl počet obyvatel starších 65 let o 264 tisíc, což činí vzhledem ke struktuře obyvatelstva nárůst o 2,4 % na 14,9 %, podíl dětí do 14 let naopak klesl o 7,6 % na 14,1 % [3] .

Důsledkem této změny jsou neustále se zvyšující státní výdaje na penze. Důchodový věk se sice zvedl na 65 let, ale ani to nemůže zdaleka pomoci a už vůbec to nedokáže zaručit životní standart, na který jsou občané zvyklí (průměrný starobní důchod zatím představuje 40,2 %[4] průměrné mzdy). Jedním z východisek je vlastní, soukromé spoření. Až do nynějška měli občané možnost spořit na stáří díky penzijnímu připojištění, brzy ale přijde změna ve formě penzijního spoření (nabytí účinnosti zákona je stanoveno na 1. ledna 2010; je ale zatím otázkou, zda včas projde legislativním procesem).

Penzijní připojištění

Éra penzijního připojištění pomalu končí a jejím nástupcem bude penzijní spoření. Pro stávající klienty (k 30. 6. 2009 jich statistický úřad zaevidoval 4 412 852[5]) to znamená, že si budou moci vybrat, zda zůstanou v systému penzijního připojištění, či přestoupí do systému nového. Naopak ale nebude možné, aby stávající penzijní fondy přijímali nové klienty, takže ostatní již nebudou mít na výběr a pro spoření budou muset zvolit nový systém. Jedinou výjimku, kdy může jedna osoba být součástí obou systémů (či mít uzavřeno více smluv v jednom z nich), tvoří situace, kdy klient platí příspěvky jen u jedné smlouvy a u ostatních již pobírá jen penzi.

Důvody, proč penzijní připojištění končí, pramení z praktických zkušeností. Hlavním problémem je neoddělený majetek klientů a akcionářů fondu, v jehož důsledku fond může poskytovat jen jednu investiční strategii a všichni účastníci penzijního fondu se podílí na nákladech získávání nových klientů. Kromě toho praxe poodkryla běžné praktiky zaměstnavatelů, kteří nutili či ovlivňovali své zaměstnance ve výběru penzijních fondů a uzavírali s vybranými fondy lukrativní smlouvy výměnou za tučné odměny. Další problém se projevil v podobě častého přechodu účastníků připojištění. Tyto přechody dlouho nebyly nikterak regulovány ani zpoplatněny, ale citelně zvedají náklady jednotlivých fondů (a ty poté zaplatí klienti, kteří zůstávají). V neposlední řadě je zde také problém garance každoročního nezáporného zhodnocení vložených prostředků, kvůli které musejí penzijní fondy investovat velmi konzervativně a dosahují tak nižších výnosů.

Nový systém penzijního spoření by měl všechny výše zmíněné nedostatky odstranit. Stát jako odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy uvádí: „Vytvoření moderního dostatečně robustního a přitom flexibilního třetího pilíře důchodového sytému je klíčovým prvkem pro jakékoliv další kroky v oblasti důchodového zabezpečení…. Vytvoření systému penzijního spoření přispěje k posílení celkové tvorby úspor a případně také k posílení investic do tuzemské ekonomiky.“ [6]

Penzijní spoření

Cílem penzijního spoření je zabezpečit doplňkový příjem pro období stáří. Je dobrovolné a univerzální (může si ho zařídit každá fyzická osoba starší 18 let). Stejně jako u penzijního připojištění bude i penzijní spoření podporováno ze strany státu státním příspěvkem a daňovými výhodami a bude na něj moci přispívat zaměstnavatel. Klientům bude umožněno, v případě nespokojenosti, penzijní společnost měnit, přičemž tento přechod nezmění spořící dobu. Na druhou stranu, stejně jako u předchozího systému, nebudou ani zde vklady (na rozdíl od vkladů v bance) pojištěny.

Novinkou poté bude oddělení majetku společnosti od peněz klientů a tím pádem i možnost občanů investovat prostředky podle individuálně zvolené penzijní strategie (podle úrovně rizika, tedy i výše možných dosažitelných výnosů). Změna nastane i v podmínkách získání státního příspěvku. Zároveň bude zákonem zakázáno, aby zaměstnavatel z výběru společnosti jakkoliv těžil (to už nyní platí i u penzijního připojištění). Cílem této modifikace je, aby si každý mohl svobodně zvolit společnost, kterou chce, a nebyl nucen ji nahradit jinou při změně zaměstnání. Omezení by mělo zároveň snížit náklady společností plynoucí ze zvýšené fluktuace účastníků. Oproti současným fondům však penzijní společnosti nebudou mít povinnost vykazovat nezáporné zhodnocení. Riziko z investování, tedy případnou ztrátu, ponese účastník.

Návrh zákona kromě jiného vyžaduje, aby zprostředkovatelé penzijního spoření před uzavřením smlouvy (či před její podstatnou změnou) získali od klientů nezbytné informace. Občan bude například poskytovat údaje o svých odborných znalostech a zkušenostech v oblasti financí (oblast vzdělání, povolání, zkušenosti ve finanční oblasti), údaje o finančním zázemí (informace o svých pravidelných příjmech, majetku a investicích či závazcích) a také popis svých cílů v rámci penzijního spoření (preference fondů a vztah k riziku). Na základě těchto informací společnost posoudí vhodnost smlouvy pro žadatele, eventuálně mu také doporučí jinou výši plateb nebo lepší penzijní strategii. Bude-li však žadatel na své volbě trvat, seznámí ho s možnými riziky spojenými s jeho volbou a vyhoví mu. Klient naopak bude dostávat informace o hospodaření s jeho peněžními prostředky (o všech poplatcích a provizích) či například informace o pojišťovnách nabízejících výplatu dávek.

Příspěvky

Klient musí minimálně ukládat 100 Kč měsíčně. Spořící částka se ale může měnit podle potřeby, placení se též může odložit či přerušit nebo je naopak možnost domluvit placení předem na období delší než je jeden měsíc. Výhodou u odkladu je, že pokud se dodatečně suma doplatí, bude doba odkladu do spořící doby započítána. Na rozdíl od přerušení, kde toto neplatí.

Stejně jako u penzijního připojištění i zde je Ministerstvem financí ze státního rozpočtu poskytován státní příspěvek, který se počítá z měsíční platby. Nárok na něj bude mít každý, pokud přispívá alespoň 300 Kč. Oproti tomu u penzijního připojištění je nárok na příspěvek již od platby 100 Kč (to se ale pravděpodobně s přijetím zákona o penzijním spoření také změní). Částka byla záměrně navýšena, aby lidi motivovala k vyššímu přispívání. Zároveň je ale díky nastavení minimální povinné částky pouze na 100 Kč zohledněna dočasná platební neschopnost. Stát vychází z předpokladu, že je výhodnější, když platící v případě problému sníží platbu na minimum, než aby spoření přerušil, protože se tím sníží riziko, že by se k placení již nevrátil. Příspěvek od zaměstnavatele se musí společnosti nahlásit dopředu, poněvadž se eviduje zvlášť a částka se nezapočítává do sumy, ze které se určuje státní příspěvek.

Tabulka 1: Schéma nároku na státní příspěvek v závislosti na výši měsíční platby

Měsíční platba

Měsíční státní příspěvek (v Kč)

100 – 299 Kč

    0 Kč

300 – 399 Kč

  50 Kč + 40% z částky nad 300 Kč

400 – 499 Kč

  90 Kč + 30% z částky nad 400 Kč

500 – 599 Kč

120 Kč + 20% z částky nad 500 Kč

600 – 699 Kč

140 Kč + 10% z částky nad 600 Kč

700 a více Kč

150 Kč

Pokud účastník nebude platit příspěvek 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (nepožádá-li o odložení či přerušení platby), nebo se zjistí, že při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje ovlivňující státní příspěvek či dávky penzijního spoření, penzijní společnost mu může smlouvu o penzijním spoření vypovědět.

Dávky

Aby měl klient nárok na vyplacení dávky, musí dosáhnout věku 60 let a spořit alespoň 60 měsíců. Výjimku tvoří odbytné (nárok po 24 měsících) a invalidní penze (podmínkou je přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně a spořící doba minimálně 36 měsíců). Pokud příjemce dávky nemá trvalý pobyt na území České republiky, můžou mu být peníze, na základě žádosti, posílány i do zahraničí . Výplata dávky může být na požádání i opakovaně pozastavena (vždy ale minimálně na 3 měsíce). Účastník má také právo jmenovat jednu nebo více fyzických osob, kterým v případě jeho smrti vznikne nárok na jednorázové vyrovnání nebo odbytné.

Naspořené prostředky se dají použít na výplatu těchto dávek:

  • starobní penze na určenou dobu
  • invalidní penze na určenou dobu
  • jednorázové vyrovnání
  • odbytné
  • úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi
  • úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu

Zemře-li účastník po vzniku nároku na dávku, dostane určená osoba, dědic, jeho zbylé peněžní prostředky ve formě jednorázového vyrovnání. Zemře-li však účastník před vznikem nároku na dávku, je dědici vyplaceno odbytné (naspořená částka po odečtení nominální hodnoty státních příspěvků). Na odbytné má nárok i účastník spoření (pokud jeho spořící doba trvala alespoň 24 kalendářních měsíců) a to v případě, kdy jeho smlouva o penzijním spoření zanikla a nevznikl mu ještě nárok na penzi, popřípadě kdyby byl zrušen jeho penzijní fond a on nepřevedl své prostředky do jiného.

Ostatní typy dávek jsou určeny výhradně účastníkům. U starobní nebo invalidní penze na určenou dobu si účastník buďto určí dobu, po kterou chce dávky dostávat (jejich výše se může lišit), nebo stanoví výši splátek (penze mu bude vyplácena do vyčerpání zdrojů). Jestliže si účastník zvolí úhradu jednorázového pojistného, penzijní společnost převede prostředky, nebo jejich část, na účet vybrané pojišťovny. V případě doživotní penze mu důchod musí být posílán v pravidelných a neklesajících částkách alespoň čtyřikrát za kalendářní rok. A u penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí být důchod vyplácen nejméně 3 roky. Jednotlivé dávky by mělo jít kombinovat.

Poplatky

Penzijní společnost je oprávněna účastníkovi účtovat pouze jednorázové poplatky, jež tvoří procento z objemu spořící částky a zároveň jsou ohraničeny minimální a maximální částkou. Poplatky se týkají například převodu prostředků k jiné penzijní společnosti (neúčtuje se, pokud účastník žádá o převod po 60 a více měsících trvání spořící doby, jinak je v rozmezí od 500 Kč do 2000 Kč, resp. 1 000 Kč v závislosti na době spoření a nesmí přesáhnout 2 %, resp. 1 % z prostředků účastníka při délce setrvání do 2 let, resp. 5 let ve fondu), změny umístění prostředků v účastnických fondech jedné penzijní společnosti (nejvýše 500 Kč, ale za první změnu v kalendářním roce se poplatek neúčtuje), pozastavení výplaty dávky, odeslání výpisu penzijního spoření častěji než jednou ročně nebo jiného způsobu výplaty dávky než vnitrostátním bankovním převodem.

Účastnické Fondy

Penzijní společnost bude vytvářet více účastnických fondů s různou investiční strategií a lidé si budou moci vybrat, do kterého z nich budou vkládat své peníze. Oproti penzijnímu připojištění ale ani jeden fond nebude mít povinnost zaručovat nezáporné zhodnocení. Po inspiraci modelem ve Slovenské republice bude muset i u nás společnost povinně založit 3 fondy a to podle zákona do jednoho roku po vzniku společnosti. Konkrétně se jedná o povinný konzervativní fond, povinný smíšený fond a povinný dynamický fond, tedy jak již názvy napovídají, bude to fond konzervativní, vyrovnaný a rizikovější. Předpokládá se, že rizikovější budou více lákat mladé lidi a naopak starší lidé budou inklinovat k málo rizikovým. Společnost je musí založit proto, aby se zájemci o spoření mohli snadněji orientovat a mohli navzájem porovnat nabídku jednotlivých společností. Poplatek za správu účastnického fondu se může pohybovat do 2 % z průměrného objemu vkladů ročně.

Klienti v povinném konzervativním fondu budou čelit nejmenšímu investičnímu riziku, zároveň však nemohou očekávat ohromující zhodnocení svých peněz. Fond má splňovat zejména funkci výplatní, proto by u něj měla být zajištěna maximální likvidita. Slouží ke „konzervování“ hodnoty vložených prostředků, hodnota jeho majetku by tedy neměla příliš kolísat (max. 0,5 %). Obecně se tento fond může doporučit nejen lidem s averzí k riziku, ale také účastníkům, kteří půjdou v nejbližších letech do penze, nebo v ní již jsou. Majetek v povinném konzervativním fondu musí být plně zajištěn proti měnovému riziku a je investován například do dluhopisů emitovaných členským státem OECD, ČNB, Evropskou centrální bankou, Světovou bankou či Mezinárodním měnovým fondem. Je stanoveno, že průměrná vážená splatnost celého portfolia tohoto fondu nesmí být delší než 2 roky, takže jsou-li nakoupeny dluhopisy s delší splatností, musí se zároveň vyvážit nákupem likvidnějších nástrojů.

Povinný smíšený fond oproti konzervativnímu bude nabízet možnost vyšších výnosů za cenu střední míry rizika. Je to taková střední cesta pro méně zkušené investory. Povinný smíšený fond může investovat do stejných nástrojů jako předchozí fond a navíc je mu dovoleno až 40 % portfolia investovat do akcií a podílových listů akciových podílových fondů. Musí alespoň 50 % svého majetku zajistit proti měnovému a úrokovému riziku.

Poslední, povinný dynamický fond je už pro „otrlejší“, kteří se nebojí rizikových investic. Odměnou jim pak mohou být vysoké výdělky. Tento druh investování je ale nevhodný na krátkou dobu, doporučuje se z dlouhodobého hlediska, kdy se eliminují možné krátkodobé výkyvy a případné meziroční ztráty. Společnost může do akcií a podílových listů akciových podílových fondů investovat až 80 % majetku.

Kromě povinných fondů může penzijní společnost vytvářet i libovolný počet další účastnických fondů a nabídnout tak klientům strategii, která jim bude nejlépe vyhovovat. Společnosti budou nabízet i službu, díky které budou moci účastníci denně sledovat vývoj hodnoty svého majetku, a zároveň jim bude umožněno ihned změnit umístění svých prostředků ve fondech. Jeden takovýto převod v kalendářním roce bude zadarmo, další ve stejném roce již budou zpoplatněny. 

Penzijní společnost

Penzijní spoření budou nabízet penzijní společnosti, které musejí nejdříve nově vzniknout. Aby získali od České národní banky povolení k činnosti, musí splňovat řadu podmínek. Předně společnost musí mít formu akciové společnosti a sídlo na území České republiky. Počáteční kapitál, tedy základní kapitál a emisní ážio, penzijní společnosti je stanoven na 50 000 000 Kč a lze ho splatit jen v penězích. Splní-li společnost tyto podmínky, může začít fungovat, ale má za povinnost do 1 roku vytvořit všechny 3 povinné účastnické fondy a do dalších 2 let získat (uzavřít tolik smluv o spoření) alespoň 10 000 účastníků a dosáhnout hodnoty majetku v nepovinném fondu minimálně 50 000 000 Kč. Povolení se uděluje na neurčitou dobu a nesplní-li společnost tyto podmínky, ČNB jí ho odejme. Hlavní činností penzijní společnosti bude obhospodařování majetku v účastnických fondech a výplata příslušných dávek účastníkům.

ČNB bude také nad penzijní společností vykonávat dohled. Dozoru nad poskytováním a vracením státního příspěvku se ujme Ministerstvo financí, které může uložit společnosti za nesplnění některé z podmínek pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč.

Spoříte si na penzi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

20 komentářů: “Penzijní spoření aneb Co nás čeká… a možná mine”

  1. Liska rysava napsal:

    Může mi někdo vysvětlit jaký bude rozdíl mezi penzijním spořením a investičním životním pojištěním? A z jakého důvodu by penzijní spoření měl dotovat stát formou státních příspěvku? Děkuji

    • Radek napsal:

      V prvé řadě předem jasné poplatky. V druhé řadě poplatky jen penzijní společnosti, nikoli pojišťovně a investiční společnosti, jako je tomu u IŽP. A dalo by se najít mnohem víc důvodů.

      Kdybyste se ptal(a) na rozdíl klasických podílových fondů a PS, tak by těch rozdílů bylo mnohem méně – a zůstal by jediný: Omezená likvidita v PS.

      • Liska rysava napsal:

        Děkuji za odpověď. Tedy u mě zůstává otázka proč by podílové fondy nemohli taktéž nárokovat státní příspěvek?,když budou tyto produkty téměř identické…Připadá mi, že tu má vzniknout něco co už tu dávno je.

        • mystery napsal:

          Když se na to podíváte z pohledu státu, tak je odpověď na Vaši otázku jednoduchá. Jednak by se muselo vrtat v legislativě spojené s podílovými fondy, dále je tu problém, že jednotky z podílového fondu můžete kdykoli prodat, tím pádem by se musel při nedodržení státní příspěvek vracet, to ale nevyřeší, kde dotyčný vezme peníze na penzi, spousta administrativy atd.
          Zkrátka je mnohem jednodušší udělat v rámci nového zákona nový produkt, který budou mít na starosti penzijní společnosti, které mimojiné určí pro mladé lidi strategie s delším investičním horizontem, než je u běžných fondů obvyklé.

  2. Miloslav Šimek napsal:

    Jestli si někdo pořád myslí, že stát nabídne občanovi férový a zajímavý produkt…

    A správcovské firmy to budou dělat pro klientovo hezké oči…

    tak je mi ho upřímně líto.

  3. emigrant napsal:

    Neni to podvod? Rekl bych ze jo, za tricet let fond rizene krachne a bude vymalovano.

    • Petr Zajíc napsal:

      Kdyby fond řízeně zkrachoval, tak se to účastníků nedotkne. Je to stejné, jako u podílových fondů, kde je majetek investorů oddělen od majetku jejich správce, navíc na účtech u depozitáře, kterým je banka z jiné finanční skupiny.

      Riziko hrozí spíš ze strany státu – když bude potřebovat peníze a bude znárodňovat, tak se na penzijní úspory sahá zpravidla nejdříve :-(.

      • Nemáte pravdu napsal:

        Pokud fond může vykazovat minusový výsledek je jen otázka času kdy bude vytunelován. Viz penzijní fondy v Americe – ztráty nedoženou ani za 20 let.
        Je to další podraz na občany pokud s tím stát počítá jako s jedním z pilířů důchodového zabezpečení.
        Teď přeneseně je to jako když si koupím akcie. Na to nemusíme zřizovat žádné penzijní spoření – druhy tohoto již existují – akcie, podílové fondy.

        • Radek napsal:

          Zvláštní, akcie už polovinu své ztráty dohnaly – během jednoho roku ;-).

          S tímto názorem se můžete spolehnout na státní průběžný systém. Tam také máte jistotu… že možná neumřete hlady. Když se podíváte na současné penzijní fondy, tak výnosy sotva pokryjí inflaci. Díky, nechci.

          • Prispevatel napsal:

            že sice během posledního roku opravdu akcie posílily po propadu o desítky procent, jenomže jsou nyní na úrovni roku 1999. Z pohledu krátkodobého spekulanta s pevnýma nervama a dobrým timingem zlatej důl. Z pohledu fondu, který musí celou dobu stabilně vyplácet penze svým klientům katastrofa…

            • Zdeněk napsal:

              Do fondu ale přispívají stále ti, kteří nečerpají. A to je pak o tom, jak je takový fond spravován, jak má nastaveny parametry a jaký má krytí.

            • Konference napsal:

              Ony ale take neexistuji jen ceske akcie, nebo akcie spolecnosti z USA. Existuji take trhy, ktere jiz odcinily veskere ztraty (tusim napr. Kolumbie, Tunisko), nebo se jiz priblizuji svym maximum z leta 2007, resp. 2008 (napr. Chile).

              Jan Traxler
              FINEZ Investment Management

              • Konference napsal:

                Jeste dodatek, ceske akcie uvadim jen proto, ze na nich v minulem roce spousta lidi utrpela velke ztraty. Dnes jsou ceske akcie tam, kde pred tremi lety. Ale od roku 99 by investor u ceskych akcii mel cca ctyrnasobek. 😉

                Jan Traxler
                FINEZ Investment Management

        • Konference napsal:

          Jaky „podraz“ spatrujete v nakupu akcii? Z meho pohledu je to jeden z nejrozumnejsich zpusobu financniho zabezpeceni, podnikat, nebo nakupovat akcie a stavat se spolumajitelem spolecnosti generujicich zisk (tudiz mit pravo na podil na zisku formou dividendy).

          http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/akcie-ruleta-nebo-investice-do-podniku/

          Jan Traxler
          FINEZ Investment Management

        • Jablunka Aleš napsal:

          O čem hovoříte ? Co je za podraz, když si koupíte akcie ? Kdo vám akcie vytuneluje ? Vytunelovat vám mohou subjekt, jehož akcie máte a pak máte akcie bezcenné, to ano. Ale to je něco jiného,než nějaký tunel penzijního fondu ….. Je otázka, co vlastně hledáte. Jestli nějaké jistoty u státu, tak hodně štěstí u bílého kafe z náhražky a suchého rohlíku jednoho dne(zbytek vám padne na úhradu bydlení, léky, nutné jednorázové výdaje … Aj vlastně jsem zapomněl, soudruh Škromach říkal nedávno v debatě na kameru občadům, že na důchody bude vždy. I Maďaři měli na královské důchdoy a bonusy … Co bylo, když fond měl ze zákona závazek nezáporného zhodnocení jsme mohli vidět – investice do logicky nevýánosné konzervativní složky (protože proč by akcionář PF riskoval, že ztráty z akciových investic bude příp. dorovnávat účastníkům ze svých akcionářských peněz)….I penzijní fond je byznys pro jeho vlastníka, nikoliv charita pro péči o občana. Smiřte se prostě s tím, že jistoty na tomto světě jsou leda smrt a daně a jiné jistoty jsou povětšinou draze kompenzovány jinak…

        • Jablunka Aleš napsal:

          O čem hovoříte ? Co je za podraz, když si koupíte akcie ? Kdo vám akcie vytuneluje ? Vytunelovat vám mohou subjekt, jehož akcie máte a pak máte akcie bezcenné, to ano. Ale to je něco jiného,než nějaký tunel penzijního fondu ….. Je otázka, co vlastně hledáte. Jestli nějaké jistoty u státu, tak hodně štěstí u bílého kafe z náhražky a suchého rohlíku jednoho dne(zbytek vám padne na úhradu bydlení, léky, nutné jednorázové výdaje … Aj vlastně jsem zapomněl, soudruh Škromach říkal nedávno v debatě na kameru občadům, že na důchody bude vždy. I Maďaři měli na královské důchdoy a bonusy … Co bylo, když fond měl ze zákona závazek nezáporného zhodnocení jsme mohli vidět – investice do logicky nevýánosné konzervativní složky (protože proč by akcionář PF riskoval, že ztráty z akciových investic bude příp. dorovnávat účastníkům ze svých akcionářských peněz)….I penzijní fond je byznys pro jeho vlastníka, nikoliv charita pro péči o občana. Smiřte se prostě s tím, že jistoty na tomto světě jsou leda smrt a daně a jiné jistoty jsou povětšinou draze kompenzovány jinak…

      • emigrant napsal:

        Nedelam si iluze ze to bude fungovat, pripadu je mnoho (ne treba primo fondy). Co takhle treba letiste praha a trafika pro tvrdika, kterej nejspis mel za ukol dostat letiste do ztraty aby se pak hezky levne prodalo? (ano zatim to nevyslo, ale aspon se maj kam nalejt prebytecny penize od lidi) Stejny to muze bejt s fondem, dosadi se tam manager od politiku, nebo od mafie s titulem z plzne…

        • Zdeněk Simaichl napsal:

          To by ale v tom fondu musel stát mít většinový podíl, pak by z něj mohl dělat trafiku pro nepotřebné politiky, ale tahle varianta není příliš pravděpodobná. Osobně bych se takovému fondu vyhnul obloukem.

      • carlos napsal:

        to jaksi ale neplatí dnes …tj majetek oddělený není a peníze jsou součástí konkurzní podstaty fondu, takže scenář malá domů je dost reálný samozřejmě tak cca za 25-30 let

      • yintzhl napsal:

        fQujY2 nikzaljghdrm, [url=http://jxcabpctyrkd.com/]jxcabpctyrkd[/url], [link=http://ntoxzpkebpkz.com/]ntoxzpkebpkz[/link], http://krzuqhoeshfo.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.