Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Průměrná mzda: V čem mohou být průměrné hodnoty zavádějící?

Průměrná mzda… kdo ji bere? Proč průměrná mzda navzdory krizi vzrostla? Kdo snědl pečené kuře a kdo zůstane hladový? Není vše tak, jak se na první pohled zdá… A jak ovlivnila změna metodiky výslednou průměrnou mzdu?

 

Průměr, přesněji řečeno průměr aritmetický, je díky své jednoduchosti velmi rozšířenou a používanou statistikou. Běžně se mluví o průměrné spotřebě paliva, průměrném počtu najetých kilometrů, průměrné spotřebě alkoholických nápojů na hlavu, nebo o průměrné mzdě.

Použití průměrů je ovšem ošidné a v některých případech zavádějící, což ukazuje i známá úvaha o snědeném kuřeti. Pokud váš soused snědl jedno celé kuře a vy jste nesnědli žádné, v průměru každý z vás snědl půlku. I když jste se v průměru najedli dobře, ve skutečnosti je jeden přejedený a druhý byl možná hlady.

Mzdy v době hospodářského útlumu

Zaměstnavatelům v době hospodářského útlumu klesá množství zakázek, odběratelé navíc mnohdy neplatí, a tak se tržby či peníze, které do podniku přicházejí a jsou k dispozici pro úhradu nákladů, snižují. Ke zvládnutí svých peněžních toků pak firmy nutně musí přijímat opatření, třeba provádět rozpočtové škrty a minimalizovat mzdové náklady.

V hospodářství, které prochází recesí, pak obecně existuje tendence ke zmrazení nebo dokonce k poklesu mezd. Roste-li nezaměstnanost, je na trhu práce převaha počtu uchazečů o práci, zaměstnavatelé si mohou dovolit nabízet menší mzdy, což se odráží v tendenci k poklesu mezd.

Pro pracovníky jsou doby hospodářského útlumu situací, kdy je důležitější si místo udržet, snahy o navýšení mzdy jdou stranou. Toliko teoretická úvaha, nedávno zveřejněné údaje o průměrné mzdě Českým statistickým úřadem na první pohled překvapivě ukazují něco jiného, celostátní průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2009 překvapivě vzrostla. Jak je to možné?

Celostátní průměrné mzdy v prvním čtvrtletí 2009

Podle původní metodiky byla průměrná mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku 22 941 Kč, podle metodiky nové pak 22 328 Kč [1]. Nový způsob výpočtu odhadu průměrné mzdy nově započítává i mzdy pracovníků z malých firem a navíc údaje o mzdách přepočítává na plné úvazky (osmihodinový pracovní fond) [2]. V médiích se tak na základě publikovaných informací objevily dva údaje o celostátní průměrné mzdě za první čtvrtletí 2009, lišící se vzájemně o 613 Kč: 

  • Průměrná mzda za 1. čtvrtletí vzrostla, blíží se 23 tisícům korun, Němcová, V., ekonomika.idnes.cz, 5. 6. 2009‎
  • Průměrná mzda: 22 328 korun. Reálné platy prakticky přestaly růst, finweb.ihned.cz, 5. 6. 2009‎

Veřejnoprávní Český rozhlas o změně celostátní průměrné mzdy informoval poněkud nešťastně, zprávou s titulkem "Průměrná mzda v prvním čtvrtletí vzrostla o 534 Kč“ [3]. Titulek ani zpráva samotná neříká, podle které metodiky se k tomuto výsledku došlo, a možná se dopouští manipulace typu „průměrné mzdy rostou, průměrně se máme lépe.“

I když Český statistický úřad o změně metodiky v dostatečném předstihu informoval, změna metodiky zjištěné odhady průměru ovlivňuje, ztěžuje a znesnadňuje interpretaci dat i úvahy o vývoji průměrných mezd v čase.

Bude-li například díky hospodářskému útlumu masově narůstat podíl vynucených částečných úvazků, lidé takto pracující to budou vnímat jako pokles svých mezd, ale ve statistikách se tento propad schová v přepočtu na pokles pracovní doby.

Také započítávání mezd v malých firmách do dvaceti zaměstnanců může být v situaci, kdy tyto firmy nelegálně vyplácí jen část mezd oficiálně a část vyplácí hotově "bokem". Jen část mzdy se pak objeví na výplatnicích a daňových přiznáních pracovníků. Jsou-li tyto praktiky úspor prostředků na odvodech z mezd skutečně široce rozšířeny, pak někteří pracovníci mají skutečné měsíční příjmy větší, než jaké se objeví na jejich výplatnicích a následně v oficiálních statistikách. Statistiky mezd sledované ČSÚ jsou pak tímto nutně ovlivněny, což by odborníci na statistické šetření v použité metodice či interpretaci výsledků měli zohlednit.

Průměrná mzda z různých úhlů pohledu

Při diskusích a úvahách, vztahujících se ke zveřejněným celostátním průměrným mzdám, je možné zaslechnout různé názory:

  • "to by mě zajímalo, kdo ten průměr má,"
  • "kdyby raději řekli, kolik vydělá obyčejný člověk, který má z toho mála uživit rodinu,"
  • "čím to je, že jsem na průměrnou mzdu nikdy nedosáhl,"
  • "jak je možné, že já mám jen polovinu průměrné mzdy,"
  • "tak to nevím, kam na to chodí, já mám 12 tisíc a jsem rád že dýchám,"
  • "dělám, co můžu, a mám 13 tisíc čistého, ještě že si po večerech přivydělám opravami aut,"
  • "mám plat, který je pro většinu mých známých nadprůměrný, a k průměrné mzdě se jenom blížím."

Jádro problému není v průměrné mzdě, ale v tom, co si lidé pod průměrnou mzdou představují. Pokud nějaký řidič překonal jistou vzdálenost průměrnou rychlostí 130 km/hod., neznamená to, že v nějakém úseku nemohl jet okamžitou rychlostí 170 km/hod., a v jiném úseku 60 km/hod. Podobně platí, že když je celostátní průměrná mzda 23 tis. Kč, neznamená to, že někdo nemůže mít mzdu 2 mil. Kč a někdo mzdu minimální.

Pěkný ilustrační příklad uvedl neznámý autor v otevřené encyklopedii Wikipedia [4]: "Aritmetický průměr majetku občanů v americkém městě Redmond je velice vysoké číslo, což ovšem neznamená, že typický obyvatel tohoto města je bohatý. Tento fakt pouze odráží tu skutečnost, že v daném městě bydlí multimiliardář Bill Gates."

Příklad pěkně poukazuje na skutečnost, že hodnota průměrné mzdy je zásadně ovlivněna vysokými platy, i když takových platů z hlediska četnosti nemusí být moc. Situaci je možné popsat i na příkladu fiktivního podniku, který zaměstnává 10 pracovníků. Pokud devět pracovníků bude pobírat měsíční mzdu 10 tis. Kč a jeden 100 tis. Kč, průměrná mzda v tomto podniku bude 19 tis. Kč. V takové situaci jedna extrémní hodnota výslednou hodnotu průměru natolik ovlivnila, že hodnota průměrné mzdy je z hlediska chápání rozdělení mezd poměrně zavádějící.

Závěr

Chceme-li si udělat lepší představu o typické mzdě v závislosti na regionu, odvětví nebo profesi, je nutné například detailněji studovat statistiky zveřejňované Českým statistickým úřadem (viz. ilustrační obrázky).

Jak dokládají ilustrační obrázky, dostatečně vypovídající nemusí být ani průměrná mzda v rámci odvětví, protože i zde jsou mzdy nerovnoměrně rozděleny. Média ze zveřejněných statistik ovšem obvykle vybírají to, co je snadno dostupné a co zaručeně osloví cílové skupiny příjemců zpráv, což je (možná z historických důvodů) právě průměrná mzda.

Je-li zveřejněna průměrná mzda, je běžné, že se objeví zavádějící titulky a komentáře, jako se tomu stalo i ve vztahu k průměrné mzdě v prvním čtvrtletí 2009. Objevila se například konstatování, že reálné mzdy i přes recesi rostly nebo že si Češi i v době recese mírně polepšili. Proti těmto konstatováním lze vyslovit různé domněnky, které mohou poukazovat na to, že tomu tak ve skutečnosti být nemusí.

Celostátní průměrnou mzdu mohlo v nedávné době například ovlivnit propouštění, při kterém propuštění pracovníci jednorázově dosáhli na vyšší mzdu. Jiným ovlivňujícím faktorem mohlo být, že o práci v důsledku recese přicházeli zejména méně kvalifikovaní pracovníci, kteří na trhu práce dosáhnou jen na hůře placená pracovní místa. Kvalifikované, lépe placené pracovníky se možná snaží firmy snaží udržet i přes útlum ekonomických aktivit a zhoršující se situaci. Nízké mzdy těchto pracovníků pak ze souhrnných statistik vypadnou a hodnotu celostátní průměrné mzdy netáhnou směrem k menším hodnotám.

Interpretace průměrné mzdy vyžaduje uvažovat tak, že i když celostátní průměrná mzda rostla nebo klesala, ještě to neznamená, že mzda konkrétního pracovníka vzrostla nebo klesla, že klesly nebo rostly průměrné mzdy v jednotlivých regionech, oborech nebo odvětvích.

Řečeno obecně, jakýkoliv průměrná hodnota, ať už je to například průměrný výnos, průměrné náklady, průměrné riziko, je ošidná a tuto ošidnost je nutné brát při rozhodování v úvahu. Je-li uvažováno o průměrné hodnotě, je nutné uvažovat, že dílčí hodnoty se mohou od hodnoty průměrné i značně odchylovat.

Zdroje

[1]
Průměrná mzda vzrostla nominálně o 3,1 %, reálně o 1,0 % . Český statistický úřad 2009, czso.cz,  5. 6. 2009

[2] Prorok, R.: Koncepce výpočtu průměrné mzdy se v roce 2009 výrazně promění. Český statistický úřad 2008, czso.cz, 19. 9. 2009

[3] Medek, T. – Kopp, M.: Průměrná mzda v prvním čtvrtletí vzrostla o 534 Kč, Český rozhlas 2009, rozhlas.cz, 5. 6. 2009

[4] Aritmetický průměr. Wikedia 2009, cs.wikipedia.org, 6. 6. 2009

Vaše mzda/váš příjem v prvním čtvrtletí 2009 meziročně...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

14 komentářů: “Průměrná mzda: V čem mohou být průměrné hodnoty zavádějící?”

  1. pmufjjo napsal:

    Xdl7Ci kcwvnlemevdq

  2. Tess napsal:

    It was dark when I woke. This is a ray of sunsihne.

  3. like.n0.other napsal:

    nechapu, proc se vubec zverejnuje tak informacne nedulezity udaj jako je prumerna mzda.
    Pokud by tento udaj mel byt k necemu, mel by byt zverejneny rozsah (dejme tomu tolerance 1tisic kc), na ktery dosahne nejvetsi pocet obyvatel

    • chk napsal:

      tomu se rika modus. bezne pouzivana velicina. je take k dispozici, jen se moc neuvadi. pan novotny ji uvest mel

    • Nox napsal:

      Ten rozsah jsem sice moc nepochopil (cim vetsi rozsah, tim vice lidi), ale zavedl bych graf, kde by bylo napr. mzda 9-10 000 ma 3%, lidi, 10 – 11 000 ma 2% lidi atd.

      • like.n0.other napsal:

        ten rozsah je presne to o cem vy pisete 🙂
        ale jak rika kolega, podobne udaje se vypracovavaji, ale tolik se neprezentuji.
        Co ja nedokazu pochopit je to, proc tedy porad slysime o prumerne ciste/hrube mzde – nejspis jenom zivi media a zhave diskuze u pullitru piva v obecnich hospodach :))

      • QQ napsal:

        když se mluví o mediánové mzdě, pak je to číslo, kdy polovina (50% lidí) bere méně než medián a polovina bere více

    • QQ napsal:

      Proc? Protoze zvyk je zelezna kosile 🙂

  4. chk napsal:

    median je proste nekde jinde.

    navic jeden postreh: to, ze je diskuse plna lidi, kteri si stezuji, ze maji mene, je normalni a obvykle. lide maji tendenci si stezovat, a ti mene uspesni zavidi tem vice uspesnym. proste je mene tech, kteri by do diskuse napsali: ale to je divny, ja mam 40.000 cistyho, a jako nejakej bohac si nepripadam.

    • qw napsal:

      slozeni diskutujicich je logicky, ale tech co by do diskuse psali, ze maji 40000 je mene i proste proto ze jich je men nez tech co maji 15000 🙂

      • chk napsal:

        dobre, napisu to jinak. pokud by bylo vic tech, kteri berou 40.000czk, stejne bude psat jen ta mensina, ktera bere 15.000 🙂

        • Radek napsal:

          To je jednoduchý – ty, kteří mají 40 000 Kč, nemají čas a chuť se hrabat v diskusích o to, jak se mají špatně. Proč by to dělali?

    • Zdeněk Simaichl napsal:

      pravda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.