Neděle 19. srpna. Svátek má Ludvík.

Ztráta zaměstnání: Životní výzva, nebo neštěstí?

Českou ekonomiku trápí a ještě nějakou dobu bude trápit rostoucí nezaměstnanost. Navíc s nárůstem počtu nezaměstnaných lidí se snižuje i možnost najít si práci jinou. Jak tíživá situace na trhu práce dopadá na osobní finance a jak se s tím poprat? Může vláda nezaměstnanost jen tlumit, nebo ji dokáže i odstranit?

Ztráta zaměstnání je pro někoho hluboký zásah do jeho života a velké neštěstí, pro jiného životní výzva. V diskusích životních osudů konkrétních lidí se lze setkat s různými úhly pohledu a způsoby řešení ztráty zaměstnání:

  • "Já hledal naposledy novou práci před rokem, v novém oboru. A nabídek bylo dost a to v různých oborech a i tehdy mnoho lidí říkalo jak je nemožné.“
  • „Celý život jsem učila na střední škole v místě bydliště. Teď se škola sloučila a byla jsem propuštěna.  Co budu dělat, to nevím, ve školství nezůstanu. Bydlet kde mám, zatím naštěstí můžu žít z úspor.“
  • „Teď je mi 54 let. Byl sem propuštěn z důvodu, že jsem starý. Již 2 měsíce sháním místo. Opakovaně slyším odpověď… hmmm vám je 54 let ? Je nám líto. A to bych měl dělat na důchod ještě 9 let!“
  • „Zbývají mi čtyři roky do důchodu a hrozilo mně propuštění. Už jsem zkoušel hledat práci, ale bez šance. A to sem hledal v okruhu padesáti kilometrů. Tak jsem zatím na nemocenské a uvidíme.“
  • „Já nemám dluhy, ani jiné závazky, ale přesčasy dělat nemůžu,ani ze zdravotních důvodů nesmím, pouze normálních osm hodin denně! Jestli se to zaměstnavateli nelíbí, dobře, sám odejdu. Momentálně nemám práci, protože jsem starý! (56 let).“

Ztratí-li člověk zaměstnání a žádné nemůže sehnat, je z toho přirozeně nešťastný a je nucen hledat pro něj vhodné řešení. Situace je komplikována i tím, že s nárůstem počtu nezaměstnaných lidí se snižuje i možnost najít si práci jinou. V hluboké krizi již před hrozbou nezaměstnanosti nestojí pouze nekvalifikovaní lidé, kteří mnohdy nemají ani zájem pracovat, ztráta zaměstnání se dotýká i těch, co měli stabilní práci a pracovat chtějí.

V jedné internetové diskusi se objevila diskuse o této zkušenosti s dopadem ztráty zaměstnání:

  • „..Já jsem bez práce od konce února, v oblasti správy budov. Když jsem o práci přišel, řekl jsem si, v Praze je to ještě OK, ze svých původních 25 tisíc hrubého, jsem si požadovanou mzdu snížil, alespoň na to abych zaplatil nájem, poplatky, a mohl se najíst. Tedy 17 hrubého, nižší mzda nemá cenu. Nyní polovina srpna a já mám za sebou 100 zkontaktovaných míst, 70% obsazeno ihned vhodnějšíma kandidáty, 30% se ani neozvali, většinou mi říkají, že na pozice se hlásí cca 20 lidí. Dokonce i prodavači v marketech se obsazují rychle. (….) Jdu vybrat stavební spoření, které jsem měl připravené na to, abych si mohl přidat na pozemek. Prodal jsem auto. Teď už hledám práci kdekoliv jinde po ČR. Jsem odhodlán prodat svůj byt.“

Na pomoc přispěchali další diskutující s radami, jak se s těžkou situací vypořádat:

  1. "Byt neprodávej, pronajmi ho a odstěhuj se do místa trvalého bydliště, nafasuj všechny dávky, co to de, přežij.“
  2. "Platíš nájem a chceš prodat byt? Tomu nerozumím. Ale i kdyby, běž do podnájmu a bydli s někým. Za nájem dáš 3500 tis. (v Praze) a pronajímej byt, ve kterém bydlíš. Holt, doba je zlá. Nyní se prodávat byt nevyplácí. Chvíli bych posečkal. Hlavně si nebrat úvěr!“
  3. "Jednodušší je zůstat ve svém bytě a vzít podnájemníky. Takto to dělá pár mých známých."

V krizových dobách na člověka dopadají různé následky nepříznivé hospodářské situace. Je-li například zaměstnanec nucen v situaci, kdy pro něho firma nemá práci, zůstat doma za 60 % platu, znamená to pro něj znatelný pokles příjmů a možné finanční problémy. Dostává-li se člověk do finančních problémů právě díky tíživé situaci na trhu práce, bývá to mnohdy právě díky dřívějším špatným finančním rozhodnutím.

Pokud si někdo v době konjunktury, kdy měl dobře placené místo a kdy po něm byla požadována práce v podobě lukrativně placených přesčasů, vzal mnoho půjček, může se v dobách hospodářského útlumu ocitnout v problémech. Když platy stagnují či dokonce klesají, může být pro finančně neinteligentního člověka, který nemá dostatečné rezervy, jen blízko do osobní dluhové pasti.

Rostoucí nezaměstnanost jako přirozený dopad recese

Rostoucí nezaměstnanost je jedním z makroekonomických ukazatelů, odrážejících hledání nové ekonomické rovnováhy v důsledku hospodářské krize. Klesá-li poptávka, nutně musí klesat nabídka a s poklesem nabídky klesá využití zdrojů, mezi které patří i pracovní síla.

Nejprve pokles zakázek začaly vnímat podniky vyrábějící na vývoz, nedostatek zakázek pro ně nutně znamenal výpadky příjmů a nutnost šetřit výdaje a mimo jiné také propouštět. Bývá slyšet, že vedení podniků je osočováno, že krize zneužívá pro zvýšení zisků na úkor zaměstnanců. Co již ale není slyšet, je skutečnost, že vedení firmy musí udržet vyrovnaný rozpočet, musí řešit problém propadajících se příjmů, musí utlumovat kapacity a chtě nechtě se někdy zbavovat i schopných pracovníků. Je-li pro zaměstnavatele nejisté, že bude mít finance pro zaplacení chodu organizace, nutně nastupuje krizové řízení a dlouhodobě uznávané a sledované priority, strategie a vize jdou stranou.

Od roku 2004 nezaměstnanost v Česku klesala, změna trendu nastala letos od začátku roku, od kdy vykazuje růstovou tendenci. Počet nezaměstnaných v Česku se blíží k půlmilionové hranici, na jedno pracovní místo připadá 12 nezaměstnaných. Růst nezaměstnanosti je nejrychlejší za posledních 10 let, v červenci 2009 překročila míra nezaměstnanosti v pěti krajích hranici deseti procent. Že nezaměstnanost roste, není v době ekonomické krize nijak překvapivé, nezaměstnanost si nevybírá, změněné podmínky mohou donutit k propouštění v podstatě kteréhokoli zaměstnavatele.

Globální recese bude tlačit celkovou úroveň nezaměstnanosti směrem k vyšším hodnotám, trend rostoucí zaměstnanosti v české ekonomice bude pokračovat i nadále, i když již pomalejším tempem. Lze předpokládat, že se budou snižovat stavy zaměstnanců v oblasti služeb a s propadem veřejných rozpočtů budou klesat i pracovní příležitosti financované z veřejných zdrojů. Na dobu, kdy začnou nová pracovní místa vznikat, bude nutné počkat, v nejbližší době nelze obrat k lepšímu předpokládat.

Může vláda nezaměstnanost jen tlumit, nebo ji dokáže i odstranit?

V mnohých stížnostech na rostoucí nezaměstnanost a nejistotu zaměstnání lze slyšet nářky směřované na hlavy politiků. Někdo nadává na Klause, jiný na Havla, další na Paroubka, Topolánka a jiné známé politiky, na což reaguje další, kdo je obhajuje. Bez rozboru souvislosti, příčin a důsledků lze snadno říci, že politici přece mohli něco udělat, že mohli pracovní místa udržet a vytvořit.

Myšlení masového voliče projevující se v takových diskusích ukazuje, že racionální opatření jsou nepopulární a jsou úplným opakem řešení populárních a populistických. Mnohý volič bude jásat a nechá se uplatit, když uslyší: zvýšíme podpory v nezaměstnanosti, zvýšíme kontrolní mechanismy a zamezíme zneužívání systému, zvýšíme dobu, po kterou se podpora vyplácí, nebudeme vyplácenou podporu podmiňovat odpracování veřejných prací, protože je to nedůstojné, podpoříme vznik pracovních míst formou příspěvku na mzdu, vytvoříme nová pracovní místa.

V očích masy voličů schopný a uznávaný politik bude takový, který slíbí světlé zítřky, dosažené bez strádání, bez nutnosti změny a vynaložení energie. Takový politik neřekne, že člověk se musí především postarat sám o sebe, takový politik všemožně ukazuje, že stát je tu od toho, aby pomáhal a vyřešil problémy, které voliče většinově trápí. Před hledáčky kamer bude jednat se zaměstnavateli a představiteli měst a obcí o společných možnostech posílení zaměstnanosti a bude vítat, když o tom budou média oslavně hovořit.

Co již nebude vidět, budou skryté dopady takové politiky. Nemusí být vidět, že dotování vzniku pracovních míst a příspěvky podnikům, které nemají zakázky, je skrytým přerozdělováním pracovních prostředků ve prospěch soukromých subjektů, které nic neřeší, situaci jen konzervuje a problém odkládá do budoucna. Může se snadno stát, že politicky-administrativním rozhodnutím uplatňovaná poradenská činnost poskytovaná uchazečům, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných delší dobu než čtyři měsíce, nemá jiný efekt než vyplněný a podepsaný formulář dokumentovaný v úředních složkách.

Klidně to může fungovat tak, že prostředky vynakládané na vzdělávání a mzdy zaměstnanců budou spíše než podle rozumu vynakládány podle rozhodnutí úředníka, který rozhoduje mocí svého podpisu, razítka a nesmyslných byrokratických měřítek.

Z jiného úhlu pohledu je otázkou, nakolik v otevřené a zadlužené ekonomice má na nezaměstnanost vláda vliv a nakolik je nezaměstnanost výslednicí rozumného rozboru aktuálních sociálních, legislativních, ekonomických, politických a technologických podmínek.

Ano, vláda má moc část zdrojů, které jsou k dispozici, využít na projekty, které podpoří zaměstnanost a ulehčí utrpení a strádání nezaměstnaných. Traduje se, že ve 14. století nechal král Karel IV. stavět hradby na pražském Petříně, které byly nazývány "hladovými zdmi" proto, že dali obživu tehdejší chudině. Vláda může rozhodnout, zda budou budovány zbytečné a nesmyslné "hladové zdi", například v podobě poradenské pomoci nebo dotováním udržení pracovních míst v odvětvích s nadbytečnými kapacitami, nebo zda podpoří konzumní styl života, popřípadě bude nezaměstnané podporovat úplně jinou formou.

Provokativní názor na prospěšnost veřejných prací v duchu úsloví "nechci ti dát rybu, chci aby si se naučil ryby chytat sám" zazněl v jedné internetové diskusi: "Ti, co nechtějí pracovat, tak třeba, aby dostali sociální dávky, by měli ráno odtáhnou někam 3 kilometry kolejnici a další parta by ji zase vrátila na původní místo. Je to sice práce neproduktivní, ale naučí nemakačenky alespoň si svoje dávky odpracovat."

Grafika:
ČT 24

Jak vnímáte propuštění ze zaměstnání?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Ztráta zaměstnání: Životní výzva, nebo neštěstí?”

  1. M napsal:

    Prosím o vyplnění následujícího dotazníčku, který potřebuji ke své diplomové práci. Je anonymní a zabere maximálně 10 minut. Předem děkuji

    http://www.sur­vio.com/surve­y/d/R1T1G2N6Q0K7T9P4Y

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.