Úterý 16. října. Svátek má Havel.

Zajišťovat, nebo nezajišťovat se vůči měnovému riziku?

Vzhledem k poměrně omezené nabídce investičních nástrojů nabízejících investici v české koruně mají domácí investoři často dilema, jestli se zajistit vůči měnovému riziku. Dlouhodobé posilování koruny v posledních letech dává na první pohled za pravdu zastáncům zajištění.

Každý investor by si měl při sestavování portfolia být vědom kromě tržního rizika ovlivňující cenu samotného investičního nástroje také měnové riziko, pokud investuje do zahraničních cenných papírů. Vzhledem k nabídce investičních nástrojů v české koruně v porovnání s jejich počtem vedeným v cizích měnách je tato situace prakticky nevyhnutelná. Otázkou už jen zůstává, jestli se zajištění vyplatí, případně u kterých produktů zajišťovat a u kterých ne.

Pohyb měnového kurzu může výnosy zahraničních cenných papírů, případně podílových fondů, certifikátů a jiných produktu do nich investujících, ovlivnit dosti významným způsobem. Ať už je to pozitivním směrem (při oslabování koruny), nebo negativně (když koruna posiluje), u některých nástrojů to může být vzhledem k jejich konzervativní povaze nežádoucí.

Snad všichni odborníci i investoři se shodnou, že konzervativnější nástroje, jako jsou dluhopisy, nebo peněžní trh, je nutné zajišťovat do koruny. Souvisí to jak s volatilitou těchto nástrojů, tak i s investičním horizontem. Nezajištěné konzervativní investice v cizí měně se totiž nakonec stávají spekulací na vývoj měn, jejichž kurz je mnohem volatilnější a výrazně tak ovlivňuje výnos takové investice.

U rizikovějších nástrojů je to se zajišťováním proti měnovému riziku poněkud složitější a má své zastánce i odpůrce. Volatilita akciových trhů a jejich dlouhý investiční horizont výrazně omezují vliv měnového kurzu na vývoj investice (zejména u globálně zaměřených fondů), na druhé straně ale dlouhodobě posilující koruna je vodou na mlýn zastáncům zajišťování do koruny.

Opodstatnění měnového zajištění vysvětluje Petr Zajíc, ředitel úseku investic Pioneer Investments ČR: „Volatilita akciových trhů je, obzvlášť v dnešní době, opravdu výrazně vyšší (ale např. před cca 2 lety ten rozdíl nebyl tak markantní), ovšem i tak měnové nezajištění může naprosto změnit výkonnost investice. Jen pro ilustraci, dolarová výkonnost indexu Standard&Poors 500 je na pětiletém horizontu -6,8 %, na desetiletém -8,96 %. Korunová výkonnost bez měnového zajištění by ovšem byla -30,3 % na 5 letech a -40,3 % na 10 letech. Myslíme, že rozdíl ve výnosu cca 31,5 % (na 10 letech) je docela významný.

Navíc nezajištění měnového rizika přináší také výrazné zvýšení volatility takového fondu (korelace bohužel příliš nepřispívá), což s ohledem na skutečnost, že naše fondy jsou často používané jako stavební kameny v portfoliích, by vedlo k výrazné změně rizikového profilu takových portfolií. Tato změna by musela být následně kompenzována snížením váhy rizikové složky, což by ale vedlo ke snížení výnosového potenciálu takového portfolia.

Odpůrci měnového zajištění mají ale také své argumenty. Jedním z nich je právě dlouhý investiční horizont, v němž se vliv měnových kurzů na reálné zhodnocení snižuje a zajištění je tedy zbytečné. Protiargumentem zastánců zajištění pak může být skutečnost, že i přes doporučený dlouhý investiční horizont jen málo investorů drží akcie dostatečně dlouho.

A ani další dlouhodobé posilování české měny již nemusí být na pořadu dne, i když tato otázka je a stále zůstane pouhou spekulací. Oslabování české měny pak může znamenat pro investory dodatečné výnosy. Například od poloviny července, kdy byla česká koruna vůči euru na maximu, oslabila o 9,3 procent, které mohly pro korunové investory, nezajišťující investice v evropské měně, znamenat zmírnění ztrát evropských akciových trhů za stejnou dobu (DJ EuroStoxx 50 -27,1 %).

Velkým problémem pro odpůrce zajištěných investic jsou náklady s tím spojené. Ty se mohou pohybovat kolem dvou až tří procent, které prakticky snižují výnos investice. Náklady jsou dané jak úročením jednotlivých měn (když jsou úroky v ČR nižší, než například v USA, nebo EU, je zajišťování dražší), tak i samotným samotnými zajišťovacími operacemi. Když pak počítáme s průměrným ročním posilováním koruny vůči například euru v posledních letech o tři a půl procenta ročně, jsou náklady na zajištění prakticky stejné, jako je úspora díky zajištění do koruny.

Ani náklady však nemusí být podle zastánců zajišťování vždy problémem. Petr Zajíc k tomu doplňuje: „Naše společnost zajišťuje veškeré nekorunové investice tzv. FX Swapy. Jedná se o nákup cizích měn se spotovou valutou a ve stejné době sjednaný prodej s valutou budoucí. Náklady jsou jen rozdíl bid-offer u úrokových sazeb (zmiňovaných 0,1 % – 0,4 %), následný rozdíl cen je pak ještě ovlivněn výší úrokových sazeb u jednotlivých měn. Tak dochází k tomu, že v případě některých nízkoúročených měn (USD, CHF, JPY) je prodejní forwardová cena vyšší než nákupní. Takové zajištění pak na první pohled může vypadat dokonce jako ziskové.“ Je ale třeba připomenout, že podobné podmínky, kdy zajišťování do koruny bude díky pozitivnímu úrokovému diferenciálu české měny výnosné, se neopakují velmi často.

Mnoho investorů s dlouhým investičním horizontem dnes uvažuje o tom, jestli se u eurových investicích vyplatí zajišťovat investice do koruny, když za několik let může dojít k přijetí eura a investoři budou užívat výnosy v evropské měně. Řešením by pak mohlo být investování části prostředků do fondů zajištěných do koruny (zejména ty, které jsou zaměřeny na určitý region mimo EU) a část do produktů vedených v evropské měně. Platí to zejména u certifikátů nebo ETF, které nejsou ve velkém nabízeny v české měně.

I zde je pak ale nutné dbát na to, do čeho daný produkt investuje a pohybu kterých měn by si měl investor všímat. Toto samostatné téma pak velmi jednoduše a srozumitelně popsal Jan Traxler ve svém článku z minulého roku.

Zajišťujete se vůči měnovému riziku?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.