Pátek 16. listopadu. Svátek má Otmar.

Stárneme rychleji… co s tím?

Penze Petr Zámečník 20.07.2009 | 14:44 3 komentáře

Stárnutí populace je závažný problém. Ovlivní nejen vyplácení penzí, ale i mnohé další sektory ekonomiky. Jak vypadá nejnovější projekce Českého statistického úřadu a jaká z ní plynou rizika?

Stárnutí populace – nejen problém důchodového systému

V souvislosti se stárnutím populace se nejčastěji hovoří o udržitelnosti či neudržitelnosti penzijního systému a o jeho reformě. Souvislosti stárnutí populace jsou ale mnohem komplikovanější a dosahují i do dalších oblastí veřejných financí – zejména do zdravotního a sociálního systému.

České veřejné zdravotnictví je v současnosti placeno z 90 % z veřejného zdravotního pojištění – tedy z jisté formy daně, kdy ekonomicky aktivní lidé platí určité procento ze svých příjmů a z takto získaných prostředků se hradí lékařská péče všech nemocných. Pouhých přibližně 10 % zdrojů je vybíráno formou spoluúčasti od pacienta. Stárnutí populace může tento systém výrazně ohrozit.

Lidé se dožívají vyššího věku především díky pokroku v lékařské vědě. Ten ale není zdaleka zadarmo a náklady na léčbu každoročně rostou. Nejčastějšími klienty lékařských zařízení jsou přitom senioři – vždyť v pokročilém věku se projevuje mnohem více onemocnění. Stárnutí populace tak na jedné straně zvyšuje výdaje zdravotnictví. Na druhé straně ale s růstem počtu penzistů klesá počet plátců zdravotního pojištění.

V současnosti užívaný státní průběžný důchodový systém je trvale udržitelný, jak někteří politici proklamují. Je třeba pouze upravit jeho parametry – zvýšit věk odchodu do důchodu, zvýšit pojistné, snížit penze… všechny tyto kroky jsou ale nepopulární a některé z nich navíc kontraproduktivní.

Zvyšování věku odchodu do důchodu ovšem příliš neřeší. S rostoucím věkem nad určitou hranici klesá produktivita práce a v mnohých oborech ani zkušenosti nepomůžou pracovníkovi dál vykonávat svou práci. Lidé se stávají častěji nezaměstnanými – a pouze se problém přesouvá z kapsy důchodového systému do systému podpory v nezaměstnanosti.

Zvýšení pojistného také příliš neřeší. V současnosti patří zdanění sociálním pojištěním v České republice k nejvyšším – a za vysoké platby nemůže budoucí penzista očekávat ani odpovídající náhradu formou důchodu. Příjem se do výpočtu důchodu započítává od hranice kolem 13 tis. Kč jen z 10 %… přičemž sociální pojištění se pochopitelně platí ze 100 %. Naštěstí bylo sociální a zdravotní pojištění již zastropováno a z příjmu přesahujícím něco málo přes milion korun se další pojistné neplatí. Další zvýšení pojistného by vedlo buď přímo k odchodu pracovníků (ať již do zahraničí nebo do šedé ekonomiky), nebo k poklesu přílivu migrantů.

Snížení důchodů řešením také není. Penzisté by se dostávali častěji do oblasti chudoby – a tedy mezi příjemce sociálních dávek. Opět by se problém jen přesunul z jedné kapsy do druhé.

Stárnutí populace – rychleji než se čekalo

Stárnutí populace probíhá rychleji, než Český statistický úřad očekával ještě v roce 2003, kdy připravil demografickou projekci do roku 2050. V roce 2009 je již vyšší očekávaná délka dožití, než jakou pro tento rok predikovala i ve své optimistické variantě. Nedávno zveřejněná nejnovější, letošní, projekce již pracuje s vyššími čísly.

Tabulka 1: Naděje dožití podle ČSÚ

Rok

Projekce 2009

Projekce 2003

nízká

střední

vysoká

vysoká

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

muži

ženy

2008

74,0

80,1

74,0

80,1

74,0

80,1

73,0

79,3

2009

74,1

80,2

74,2

80,3

74,3

80,4

73,1

79,5

2010

74,3

80,4

74,5

80,6

74,6

80,7

73,3

79,7

2020

76,3

82,0

77,0

82,8

77,6

83,3

75,1

81,2

2030

78,4

83,7

79,5

85,1

80,5

86,0

76,8

82,8

2040

80,0

85,1

81,5

86,8

82,8

88,0

78,6

84,4

2050

81,6

86,4

83,5

88,4

85,1

90,0

80,3

86,0

2065

84,1

88,5

86,5

91,0

88,5

93,0

   

Pozn.: Horizontem Projekce 2003 byl rok 2050.

Zdroj: ČSÚ

Rychlejší stárnutí populace zkracuje čas politiků pro uskutečnění skutečné penzijní reformy – a s ní související reformy veřejných financí, která by řešila neudržitelnost současného financování zdravotnictví i další oblasti. Bohužel, čas, který opticky zbývá (byť z ekonomického pohledu již včera bylo pozdě), je stále delší než volební období…

Každý si bude živit svého důchodce? Nikoli…

Situace ale nebude až tak kritická, jak bývá mnohdy ukazována. Tedy, pokud se naplní projekce ČSÚ. Občas bývá uváděno, že v roce XY dojde k tomu, že na každého člověka v produktivním věku připadne jeden penzista. Není tomu tak. Situace ale přesto není nikterak růžová – na každého člověka v produktivním věku připadne jeden člověk ve věku neproduktivním, tedy buď penzista, nebo dítě.

Tabulka 2: Charakteristiky věkového složení

Rok

Průměrný věk

Index stáří

Index ekonomického zatížení B

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

2008

40,3

40,3

40,3

102

102

102

54

54

54

2009

40,5

40,5

40,5

105

105

105

54

54

54

2010

40,7

40,6

40,6

107

107

107

55

55

54

2020

42,8

42,7

42,6

131

129

126

67

67

67

2030

45,4

45,2

44,8

175

167

159

72

73

73

2040

47,7

47,0

46,6

222

208

195

78

80

80

2050

48,5

47,9

47,3

246

225

208

95

97

97

2065

49,9

49,0

48,4

278

244

225

98

101

103

Zdroj: ČSÚ

Index stáří udává poměr obyvatel v penzijním věku (65 let a více) k dětem (ve věku do 14 let). Penzisté početně převládají nad dětmi již od roku 2006. Na sklonku 30. let tohoto století by již měly být dva penzisté na jedno dítě… a poměr dále poroste.

Index ekonomického zatížení B udává poměr lidí v neproduktivním věku (děti a mládež do 19 let a lidi ve věku 65 let a více) k lidem v produktivním věku (20 – 64 let). Pozor! Nesprávnou interpretací tohoto ukazatele by bylo tvrzení, že každý pracující živí dnes 0,54 lidí v neproduktivním věku nebo že dva pracující živí jednoho člověka v neproduktivním věku. Řada lidí v tzv. neproduktivním věku je ekonomicky činná a naopak mnoho lidí (aktuálně přes 200 tisíc) v produktivním věku je ekonomicky nečinných – nezaměstnaných (ale také v domácnosti, na mateřské, na studiích…).

Zmírnění stárnutí – migrace

Stárnutí populace bude podmíněno dvěmi efekty. První z nich je snižování úmrtnosti (lidé se dožijí vyššího věku), druhým je nedostatečná porodnost, u níž se sice očekává růst, ten ale nepostačí ani na prostou reprodukci. Jediným zmírňujícím efektem bude příliv migrantů.

Migrace obyvatel z jiných zemí do České republiky ovšem nemůže příliš spoléhat na občany z Evropské unie. Pokud se v Evropě nezvrátí trend nízké porodnosti, nestačí ani ve většině sousedních zemí na vlastní reprodukci.

Tabulka 3: Úhrnná plodnost a průměrný věk matek, mezinárodní srovnání, 2006 a 2007

Úhrnná plodnost (2007)

Průměrný věk matek při porodu (2006)

Nejvyšší úroveň

Nejnižší úroveň

Nejvyšší úroveň

Nejnižší úroveň

Island

2,14

Slovensko

1,25

Lichtenštejnsko

31,3

Bulharsko

24,6

Irsko

2,01

Rumunsko

1,30

Španělsko

30,9

Rumunsko

26,9

Francie

1,98

Polsko

1,31

Itálie (2005)

30,9

Makedonie

27,3

Norsko

1,96

Maďarsko

1,32

Irsko

30,7

Litva

27,7

Švédsko

1,88

Portugalsko

1,33

Švýcarsko

30,6

Lotyšsko

27,8

Zdroj: ČSÚ

Věkové složení populace

Stárnutí populace probíhá rychleji, než Český statistický úřad předpokládal před šesti lety. Je tedy otázkou, zda se stárnutí populace nebude ještě dále zrychlovat. Nebo zda naopak nedojde ke zvratu… Výhled je pouze statistickou projekcí vycházejících z dat, která jsou v současné době k dispozici.

Graf 1: Věková struktura populace v roce 2009

Zdroj: ČSÚ

Graf 2: Věková struktura populace v roce 2050

Zdroj: ČSÚ

Graf 3: Věková struktura populace v roce 2066

Zdroj: ČSÚ

Jak zmírnit dopady stárnutí populace?

Stárnutí populace má nejvíce dopadů na veřejné finance. Zmírnit dopady stárnutí obyvatel lze tedy zejména účinnými reformami v této oblasti. A jakým směrem by reformy měly vést? Především by se měly řídit zásadami rozumného hospodaření – ať již firem, nebo domácností: Neplýtvat, zefektivnit provoz státního aparátu, cizí zdroje využívat pouze na projekty, které se zaplatí, v tučných dobách vytvářet rezervy na hladová léta.

Součástí by mohla být i přívětivá migrační politika. Vždyť je to pouze migrace, která udrží podle projekce ČSÚ neklesající počet obyvatel… alespoň v optimistické variantě.

Graf 4: Vývoj počtu obyvatel

Zdroj: ČSÚ

Spoříte si na penzi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Stárneme rychleji… co s tím?”

  1. Nortman napsal:

    Podle vaší populační logiky bychom už u nás měli mít hladmor. Proč? Ve třicátých letech pracovalo v zemědělství 30 procent lidí, jinými slovy jeden rolník „živil“ tři lidi. Dnes, když v zemědělství pracuje cca 3% produktivní populace, tak chudák zemědělec musí živit více než třicet lidí. Nestrhá se, chudák? Přátelé, je v obchodech v roce 2012 dostatek chleba, mléka, rohlíků, masa? Asi se odstěhuji do Bangladéše, tam je mladá populace, bangladéšský zemědělec nemusí živit moc lidí, tam se pořádně nacpeme…

  2. marek napsal:

    raděj co nejdřív umřít a mít od všeho pokoj. smrt je jediná jistota kterou máme!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.