Čtvrtek 16. srpna. Svátek má Jáchym.

Jak připravit fondy na důchodovou reformu? – závěry konference

Penze Petr Zámečník 24.01.2008 | 12:31 4 komentáře

Včerejší konference o penzijním připojištění přinesla několik zajímavých závěrů a podnítila diskusi zástupců penzijních fondů, ministerstva financí, poslanců i představitelů finančně poradenských skupin. Jak tedy připravit penzijní fondy na důchodovou reformu?

Oddělení majetku penzijních fondů – shoda názorů
O nutnosti oddělení majetku akcionářů penzijních fondů od majetku účastníků penzijního připojištění panovala na konferenci o budoucnosti penzijního připojištění shoda. Bez tohoto kroku není možné penzijní fondy dále rozvíjet a nabízet různé strategie pro účastníky penzijního připojištění různého věku s odlišnou ochotou přijmout riziko výměnou za vyšší možný výnos.

Nezbytnost oddělení majetku penzijních fondů si uvědomují též poslanci parlamentu, jak v rámci diskusního příspěvku uvedla Alena Páralová, poslankyně za ODS.

Oddělování majetku je velmi citlivá záležitost. Neexistující hranice mezi tím, co patří klientům a co akcionářům penzijního fondu vede k nejasnostem, které náklady oddělování majetku ponese jaká strana. Jedněmi ze sporných nákladů jsou náklady příštích období.

Rezolutní tezi ohledně dopadu nákladů oddělování majetku penzijních fondů pronesl Jiří Rusnok, prezident APF ČR a předseda představenstva ING Penzijního fondu v reakci na vystoupení Milana Šimáčka, náměstka ministra financí, který uvedl, že je třeba při transformaci "minimalizovat poškození účastníků penzijního připojištění". Podle Jiřího Rusnoka nesmí dojít k žádnému poškození účastníků penzijního připojištění, ale penzijně připojištění musí na transformaci jedině vydělat.

Náklady oddělení majetku ovšem někdo ponese. A pokud to nemají být klienti penzijních fondů, pak to musí být jejich akcionáři… a těm se do toho také nebude chtít. Zbývá třetí zainteresovaná strana – stát, který ale platí klienti penzijních fondů ze svých daní…

Náklady příštích období
Náklady příštích období zahrnují především provize zprostředkovatelům, které v posledních letech neúměrně rostou. Vznikají tím, že penzijní fondy v souladu s účetními standardy rozkládají náklady na získání klientů do více let.

Způsob rozložení nákladů závisí na rozhodnutí penzijního fondu. Veronika Strolená, manažerka KPMG uvedla, že auditor penzijního fondu nediktuje fondu způsob rozpouštění provizí do nákladů, ale pouze hodnotí ekonomickou odůvodněnost zvoleného postupu. Nelze říci, zda je lepší rozpouštět provize čtyři roky či sedm let… vždy závisí na konkrétní situaci konkrétního fondu.

Výše provizí – neúnosná?
Náklady na provize za získání klienta aktuálně přesahuje polovinu všech správních nákladů penzijních fondů. Přesto se dle Petra Beneše, viceprezidenta APF ČR a předsedy představenstva a generálního ředitele ČSOB Penzijního fondu Stabilita nejedná o závažný problém. Vždyť se celkové provozní náklady k aktivům ve správě fondu pohybují na úrovni cca 1,4 %.

Zdroj: ČSOB PF

I náklady příštích období podle odhadu Petra Beneše budou v příštím období sice nejprve růst, ale po provedení základních reforem penzijního připojištění následně klesat.

Zdroj: ČSOB PF

O něco skeptičtější pohled na náklady příštích období a akviziční náklady přednesl Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky. Přesná struktura výše výdajů na získání klienta není zveřejňována a jejich výši odhaduje na základě dostupných údajů na 2 000 Kč až 2 500 Kč na získání jednoho účastníka penzijního připojištění.

Náklady příštích období rostou tempem přibližně 30 % ročně a dosáhl podílu na objemu prostředků účastníků ve výši 2,1 %. Uvažujeme-li rozpouštění nákladů po dobu 7 let, vychází dopad na účastníka penzijního připojištění ve výši 0,3 % ročně. Ani to však není vzhledem k poplatkové struktuře penzijního připojištění podle Pavla Jiráka příliš mnoho.

I kdyby bylo nutné náklady příštích období rozpustit v jediném roce, vzhledem k jejich výši a k výši dosahovaného zisku penzijních fondů by nedošlo k porušení zákonného pravidla, že fond musí každoročně účastníkům připsat kladný zisk.

Ovšem vedle nákladů příštích období jsou další odměny, které jsou vypláceny např. podnikům za exkluzivitu. Ty bývají placeny z běžně placeného příspěvku (na způsob vstupního poplatku u podílových fondů), přičemž smlouvy s tímto závazkem zatěžují penzijní fond do budoucna, dále věrností odměny zprostředkovatelům či následné odměny placené v následujících letech. Tyto náklady nelze přesně stanovit a Pavel Jirák je odhaduje na 100 až 200 mil. Kč ročně. Oproti klasickým provizím mají ale výhodu, že jsou placeny ze skutečně obdržených prostředků, nikoli z příslibu budoucího spoření v penzijním fondu.

Shoda mezi zúčastněnými diskutujícími panovala v názoru na provize zejména velkým společnostem za exkluzivitu, které v některých případech dosahují až 1200 % z měsíčního příspěvku. Takto vysoké příspěvky nemají ekonomické opodstatnění (kromě získání tržního podílu) a jsou hodnoceny jako nemorální.

Konsensu diskutující dosáhli též v pojetí penzijního připojištění jako masového univerzálního produktu. Jako takový by měl být prodáván s nízkými náklady a tedy i s nízkými provizemi. Zejména v současném systému penzijního připojištění není na poradenství v pravém smyslu slova příliš prostoru – zprostředkovatel obchodu nemůže sáhnout vedle, neboť rozdíly mezi fondy jsou minimální.

Možnosti transformace penzijních fondů
Perspektivu penzijních fondů popisoval ve své prezentaci náměstek ministra financí Milan Šimáček. Citlivost transformaci penzijních fondů podtrhuje počet jejich klientů – cca 3,8 miliónů voličů…

Milan Šimáček představil dvě možné varianty oddělení penzijních fondů. První počítá s přeměnou současných penzijních fondů na správcovské společnosti, které na způsob investičních společností zakládajících podílové fondy s různými investičními strategiemi budou vytvářet a spravovat různé "účastnické fondy". Vedle nich bude stát "transformační fond", který bude dále působit se stejnými zárukami jako současné penzijní fondy a nabídnou tak pro stávající klienty penzijních fondů neměnné podmínky.

Zdroj: MF ČR

Druhá varianta počítá s ponecháním současných penzijních fondů a paralelním zřízením správcovských společností jakožto nových subjektů. Správcovské společnosti i v tomto modelu mohou vytvářet více účastnických fondů s různými strategiemi.

Zdroj: MF ČR

Budoucí perspektiva penzijních fondů
Perspektivou penzijních fondů se zabýval ve své prezentaci Tomáš Matoušek, výkonný ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny, hlavního partnera konference. Spočítal, jak by se vyvíjel objem spravovaných prostředků fondů v různých případech zapojení penzijních fondů do důchodové reformy.

První varianta počítá s hypotetickým zavedením opt-outu ze současného průběžného penzijního systému v příštím roce. Do penzijních fondů by tak účastníci penzijního připojištění mohli odvést 8 % důchodového pojištění, které dnes končí v průběžném systému.

Prostředky ve správě penzijních fondů
(mld. Kč)

Zdroj: Penzijní fond České pojišťovny

V případě zavedení opt-out ze státního systému by se prostředky v penzijních fondech za deset let téměř zdesetinásobily. Tím by mohli tvořit zajímavější přilepšení na penzi.

Druhá varianta předpokládá valorizaci příspěvku na penzijní připojištění, který by měl být lineární ve výši 35 % z měsíční úložky až 1 500 Kč – i na úkor daňových úlev. Daňové úlevy v současnosti beztak využívá pouze cca 10 % penzijně připojištěných a průměrný příspěvek se pohybuje kolem úrovně maximalizující státní příspěvek.

Prostředky ve správě penzijních fondů
(mld. Kč)

Zdroj: Penzijní fond České pojišťovny

Valorizace příspěvku by nejen přinesla do systému penzijního připojištění během deseti let prostředky do výše 900 mld. Kč, ale rozšířila by potenciál z necelých 5 miliónů účastníků penzijního připojištění na téměř 6 miliónů.

Důchodová reforma s penzijními fondy
Nutnost důchodové reformy nepopírá téměř nikdo. Současné penzijní fondy se jí budou nepochybně v té či oné formě účastnit. Je třeba rozlousknout tvrdý oříšek a oddělit skořápku (správcovskou společnost) od ořechu (prostředků penzijně připojištěných).

Návrhy podporovat všechny formy spoření na stáří bez ohledu na nástroj a sledovat pouze určitá kritéria (např. minimální dobu spoření a minimální věk odchodu do důchodu), které na konferenci zmínil Martin Nejedlý a podpořil Václav Křivohlávek, který stál u zrodu současného systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, nedopadla na úrodnou půdu. Podle předsedy Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka by takový systém vedl k tříštění způsobů spoření a k neefektivitě.

Hlavním partnerem konference byl Penzijní fond České pojišťovny.
Partnerem konference byla společnost Ernst & Young.
Odborným garantem konference bylo Fincentrum zaměstnanecké výhody.

Čtěte dále:
Petr Beneš: Náklady penzijních fondů v předvečer oddělení majetku

Pavel Jirák: Alternativní pohled na náklady penzijních fondů

Jiří Rusnok: Aktuální výsledky trhu penzijního připojištění

Veronika Strolená: Důvěryhodnost je jedna z nejdůležitejších charakteristik penzijních fondů

Milan Šimáček: Rozvoj současného stavu penzijního připojištění se státním příspěvkem a role v budoucí důchodové reformě

Tomáš Matoušek: demografický vývoj připomíná vlnu Tsunami

Jak motivovat klienty k vyššímu zapojení do systému penzijního připojištění?

4 komentáře: “Jak připravit fondy na důchodovou reformu? – závěry konference”

  1. Fredy napsal:

    Zjednodušeně:

    – náklady příštích období (provize bouchačům, které každým rokem rostou a exklusivita (úplatky) podnikům) by mě zaplatit STÁT. Tedy opět my všichni.

    – kromě nesmyslného státního příspěvku ukrojit ještě 8% z prostředků důchodového pojištění, které končí v průběžném systému. To snad není ani možné? Proč?

    – valorizovat státní příspěvek. Zrušit odpočet od základu daně, který využívá jen 10% připojištěných a zavést státní příspěvek ve výši 35% do 1500 Kč. Proč proboha pořád státní příspěvek? Vždyť to jde z našich kapes? Proč to v těch kapsách nenechat rovnou?

    – to se na té konferenci nikdo nezeptal jaký je vlastně přínos penzijních fondů, pokud bychom neposkytovali státní příspěvek? Jaké je zhodnocení fondů při průměrné úložce 500 Kč, když od toho odečteme státních (NAŠICH) 150 Kč? Ty nejsou přece VÝNOSEM (jak se všichni snaží mlžit), ale našim společným NÁKLADEM.

    – jediná pozitivní myšlenka ohledně návrhu podporovat všechny formy spoření na stáří bez ohledu na nástroj a sledovat pouze určitá kritéria (např. minimální dobu spoření a minimální věk odchodu do důchodu) z úst Martina Nejedlého musela tedy v tom doupěti finančních vlků rychle zapadnout pod stůl…..

    Závěr:
    Tak že dále si budeme zhodnocení na úrovni inflace platit ze svých daní (30% objemu všech peněz ve fondech tvoří státní příspěvky, nebo-li naše zdaněné peníze)? Ke všemu ještě stále tyto imaginární výnosy budou na konci opět zdaněny. Tedy dvojí zdanění jako vyšité? A na konec toho všeho nesmyslu ještě máme zaplatit náklady příštích období (provize) zase ze svých daní? Může mi někdo vysvětlit, v čem je přínos tohoto systému pro nás účastníky?

    K čemu je vlastně podvod zvaný PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ?

    • Pavel Hanzl napsal:

      Ach Fredy, ať už pracujete v jakékoliv branži, je Vás pro ni škoda. Vy patříte k nám, mezi nezávislé poradce. Chci mít takové kolegy a je mi jedno, z jaké jsou poradenské firmy. Prokazujete velmi vysoký intelekt a odbornost. Díky za Váš čas tady! Nechcete si to rozmyslet?

    • Jirka Hlisnikovský napsal:

      Máte tam plno proč… Proč třeba nebyl zrušen státní příspěvek na stavební spoření, i když vláda hledala všemožné způsoby, jak ušetřit. Odpověď snad znáte sám. U současného penzijního systému to bude stejné.

      • zinfo napsal:

        Nelze se divit, že zástupce penzijních fondů se postaví proti myšlence, aby se jejich role ve státem dotovaném systému zmenšila. Vždyť bez státní podpory by pozbyly PF smysl. Spíš bude tlak na posílení jejich role. U stavebních spořitelen očekávám další postupné znevýhodňování například dalším zvýšením platby účastníka k zachování stávající státní podpory, nebo v případě, že účastník nepoužije prostředky pro stavební práce se prodlouží výpovědní doba třeba na rok, kdy tento rok budou prostředky převedeny do ČNB atp. Stavební spořitelny na oplátku získají další státem podporovaný produkt a to spoření na vzdělání. Celkově bude souboj politiků o to uchovat přerozdělování peněz mezi lidmi a kupování si jejich hlasů a nutností vrátit rozpoček k vyrovnanosti a tedy osekat zbytečné výdaje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.