Sobota 24. února. Svátek má Matěj.

Spoření na penzi… nezbytnost, ale již dlouho ne s penzijním připojištěním

Lidé mladší a střední generace to mají spočítané. Chtějí-li si udržet životní standard i v důchodovém věku, musí si vytvořit dostatečné vlastní úspory. K tomuto účelu se nabízí penzijní připojištění… nabízí, ale dlouho už nebude.

Penzijní připojištění patří bezesporu k nejčastějším produktům, které si lidé sjednávají. Svědčí o tom skutečnost, že proti 5,25 milionu lidí Českým statistickým úřadem označených jako „pracovní síla“, stojí více než 4,2 miliony klientů penzijních fondů. Jsou mezi nimi i lidé v důchodovém věku, nicméně i z celkové populace necelých 9 milionů lidí starších 15 let žijících v České republice má uzavřeno penzijní připojištění téměř polovina.

Za velkou oblibou penzijního připojištění stojí několik důvodů. Bezesporu hlavním je státní podpora, které se penzijnímu připojištění dostává – a nejedná se zdaleka jen o až 150 Kč měsíčně státního příspěvku a o stejnou částku, kterou lze ušetřit na daních. V popředí stojí daňové zvýhodnění zaměstnavatelů a zaměstnanců s příspěvkem na penzijní připojištění v rámci zaměstnaneckých benefitů.

Nemalý vliv na oblibu penzijního připojištění má ale i garance každoročního nezáporného zhodnocení vložených prostředků. Bez tohoto opatření, které se ale stalo zároveň kotvou svazující penzijní připojištění, by nebylo do systému soukromého spoření přilákáno tolik lidí. Ovšem nutná konzervativní investiční politika znevýhodňuje penzijní připojištění pro mladé generace. I v období vysokého zhodnocení na kapitálových trzích dosahovaly penzijní fondy poměrně nízkého zhodnocení. Průměrné zhodnocení jednotlivých fondů se pohybovalo v letech 2000 až 2007 na úrovni mezi 3 a 4 %.

Výsledkem je, že pokud by klient spořil za současných podmínek u penzijního fondu 30 let 1 000 Kč měsíčně, dočkal by se doživotní penze ve výši 2 756 Kč až 3 832 Kč v případě muže, u ženy ještě nižší 2 366 Kč až 3 228 Kč… Není proto divu, že naprostá většina klientů raději sáhne k jednorázovému vyrovnání, které se pohybuje řádově od 544 tis. Kč do 783 tis. Kč pro muže i ženy (není zde rozhodující průměrná délka dožití) v závislosti na penzijním fondu.

Penzijní připojištění končí… poslední zhasne světlo

Penzijní připojištění ve své největší slávě čekají poslední roky života. Neodejde ze světa ale bez nástupce. Tím by se mu mělo stát „penzijní spoření“, které by mělo být flexibilnější a transparentnější. Neodejde ani naráz. Podle připravované legislativní úpravy přechodného období mezi penzijním připojištěním a penzijním spořením by lidé mohli zůstat v současném fondu… dokud smlouvu nevypoví.

Důvodem konce penzijního připojištění nejsou ale jen nízké výnosy. Hlavní těžiště potíží bezproblémové činnosti penzijních fondů je neoddělený majetek účastníků penzijního připojištění a akcionářů fondu. Důsledkem je, že fond nemůže nabídnout více než jednu investiční strategii a že každý z účastníků penzijního fondu se podílí na nákladech získávání nových klientů.

Vznikem penzijního spoření současné penzijní fondy nezaniknou. Budou působit dál, dokud budou mít nějaké klienty – ti ale budou postupně přecházet do nových společností. Byť penzijní spoření pravděpodobně nenabídne garanci každoročního kladného zhodnocení, nabídne více investičních strategií, které budou vyhovovat především mladším lidem s menší averzí k riziku – a budou slibovat dlouhodobě vyšší výnosy. Zároveň fondy nebudou přijímat nové klienty. Pokud stávající klient bude chtít přejít k jinému fondu, bude si muset zvolit penzijní spoření, nikoli připojištění.

S poklesem počtu klientů ovšem vzrostou nerozpuštěné „náklady příštích období“ na spravované prostředky. Zároveň pokud by mělo dojít k prodeji cenných papírů (zejména dluhopisů) před jejich splatností, aby měl fond peníze na výplatu klientů, promítly by se loňské propady cen do hospodářských výsledků. Samozřejmě by ale dopadly jen na klienty, kteří fond včas neopustili. Poslední klienti by tak v případě naplnění katastrofického scénáře odcházeli s prázdnou či s výraznými ztrátami, které by zaplatili svým rychlejším kolegům.

Aby se uskutečnila černá varianta, muselo by dojít k prudkému masivnímu odlivu klientů. Penzijní fondy se na svůj konec připravují a prostředky drží spíše v krátkodobých nástrojích finančního trhu – a to nejen z důvodu očekávaného odlivu klientů po vzniku penzijního spoření, ale zejména vzhledem k současné nejistotě na finančních trzích. Ostatně, podle neoficiálních zpráv některé penzijní fondy budou rády, pokud budou moci svým klientům připsat nulové zhodnocení… a nedoplácet příliš z vlastního jmění.

Penzijní spoření… v čem bude lepší?

Penzijní spoření bude mít celou řadu výhod oproti penzijním fondům – a většina z nich bude výhodou pro klienty. Pokud je ale pro někoho hlavním zájmem garantovaný každoroční nezáporný výsledek, pak ho penzijní spoření zřejmě nenadchne.

Základem nového penzijního spoření bude oddělení majetku správce od majetku účastníků penzijního spoření. Díky tomu bude transparentnější hospodaření, které neumožní např. současnou praxi přenášení nákladů za získání nových klientů na klienty stávající. Průhledná by měla být i poplatková struktura. V současnosti je penzijní připojištění nabízeno sice bez poplatků, ovšem přeneseně to neznamená nic jiného, než že poplatky jednoho klienta zaplatí všichni ve zvýšených nákladech.

Oddělení majetku fondu od majetku účastníků umožní nabízet více investičních programů. Základem by měly být tři strategie – konzervativní, vyvážená a dynamická. Klient si bude moci zvolit takovou, která odpovídá jeho investičnímu horizontu a rizikovému profilu. Fond ale nebude muset nabídnout žádnou, která by garantovala každoroční výdělek.

I nové penzijní spoření bude státem podporováno. Podle předběžných informací by státní příspěvek měl dosahovat i nadále maximálně 150 Kč/měsíc, ovšem při spoření přinejmenším 700 Kč měsíčně. Klienti tak budou více motivováni vkládat vyšší částky, které v důchodu snáze pomohou překlenout propad příjmů.

Dva horké body závěrem

Penzijní připojištění sužují především dva hlavní kameny úrazu. Prvním z nich je neomezený a nezpoplatněný přechod účastníků penzijního připojištění mezi fondy. Druhým jsou platby penzijních fondů zaměstnavatelům, kteří s nimi uzavřou výhradní smlouvu.

Na první pohled by se mohlo zdát, že neomezený pohyb klientů mezi fondy povede ke zvýšení efektivity a ke snaze penzijních fondů nabídnout lepší podmínky. Není tomu tak. Hlavní výsledek je, že někteří finanční zprostředkovatelé převádí své klienty od fondu k fondu, přetahují si klienty navzájem a – penzijní fondy vyplácejí provize. Klient, který odejde do 4 let ze svého fondu, nemá nejmenší šanci nechat fond vydělat ani na zaplacení vyplacené provize, stává se ztrátovým. Ztrátu ovšem nezaplatí on, nýbrž klienti, kteří ve fondu zůstanou…

Protože klienti přecházejí z různých důvodů mezi všemi fondy, zvyšují se náklady u všech společností. Tím se zvyšuje nákladové zatížení celého systému. Tratí na tom penzijní fondy i jejich klienti. Jediným, kdo vydělává, jsou zprostředkovatelé, k nimž provize tečou.

Problém plateb zaměstnavatelům, kteří uzavřou výhradní smlouvu s penzijním fondem, navazuje na předchozí a dále ho umocňuje. Týká se především zaměstnavatelů s velkým počtem zaměstnanců, kterým zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění. Ve výběrových řízení zpravidla vítězí penzijní fondy, které nabídnou nejvyšší refundaci – zpětnou platbu podniku. V některých případech se „provize“ pro podnik pohybuje v řádu přes tisíc procent měsíční platby klientů.

Náklady na získání podnikových klientů pochopitelně opět zaplatí všichni klienti vítězného penzijního fondu. V této souvislosti vydala i Česká národní banka vyjádření, v němž říká: „Vysoká fluktuace účastníků penzijního připojištění mezi jednotlivými fondy není, vzhledem k existenci pořizovacích nákladů na nové smlouvy, pro sektor obezřetnou praxí .“

Česká národní banka by proti penzijním fondům i podle svých slov mohla postupovat: „ČNB rovněž analyzuje pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění, které nepovažuje za majetek využitelný ke krytí nároků na dávky. V případě, že penzijní fond vynaloží neadekvátní částky na získání nových účastníků, ČNB může vyžadovat, aby penzijní fond doplnil zdroje ke krytí těchto nároků.“ Není znám ale jediný případ, kdy by k takovémuto kroku sáhla.

Nyní se zdá, že by mohla být konečně vyslyšena slova Jiřího Rusnoka, prezident Asociace penzijních fondů: „Opakovaně jsem za naší společnost i za APF navrhoval aby při rychle novele zákona byla zakázána exkluzivita u zaměstnavatelů a přechody mezi fondy byly zatíženy administrativním poplatkem.“ Nyní se jsou oba návrhy na stolech politiků a zůstává jen otázkou, kdy je uvedou v praxi.

Článek vyšel v časopise Finmag.

Kolik spoříte do penzijního fondu?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

29 komentářů: “Spoření na penzi… nezbytnost, ale již dlouho ne s penzijním připojištěním”

  1. h napsal:

    Jak jsem si naspořil na důchod.
    Založil jsem si důchodové pojištění u kooperativy, které jsem si platil 4 roky.Smmlouvu jsem ukončil, protože mi pořád nechodil výpis kolik už jsem si naspořil, tak jsem si zažádal o výpis a v něm bylo že jsem na nule.Po telefonu ani osobně mi žádný pracovník nebyl schopen říct jak dlouho ještě budu na nule.Nevrátili mi ani korunu.Po roce mi přišel platební rozkaz od soudu že dlužím pojištovně za dobu výpovědní lhůty 1000kč + penále 105 kč.A další poplatky advokata a náklady řízení dalších 6 669kč.Odpis z daní také není možný, protože si odepisuju z úroky z hypotéky a víc už mi na daních nevrátí(není už co vracet) Takže když to spočítám tak za 40 let spoření mi pojištovna vyplatí moje platby + 20 000 – dan z přijmu.Takže solidni spoření na důchod.

  2. kapr napsal:

    Správně, cesta není ve snížení provize, nebo uzavírání smluv on-line s minimálními náklady, ale další ožebračování konečných střadatelů. Hlavně když zůstasne na provize a poplatky….hamty hamty hamty

  3. michal napsal:

    :_D tak si budu spořit do důchodu, i když vlastně nebudu vědět co stema penězma budu dělat v 65letech a co kdyz ty peníze vubec nebudou mít hodnotu 😀 ale co , snad se dožiju.. a koupím si umělé srdce.. 😀 bezvadná věc jak se zbavit části výplaty

  4. like.n0.other napsal:

    Ja mam PP celkem rad, casto jim prolevam penize na 2-3 lete horizonty, vynosy jsou podobne jako u penezniho trhu, ale nemuzou jit pod nulu.
    Pokud jim proleju 200tkc, dostanu na provizi vetsinou i vice, nez klientovi za 2 roky vklad vydela. Pritom klient ma po celou dobu garanci 100% vkladu. Idealni zpusob jak se nazrat tak, aby koza zustala cela :))

    • Ondřej Záruba napsal:

      Koza moc celá nezůstala,klient by měl dodanit a nebude mít žádné státní příspěvky.

      Zkuste se zamyslet hlouběji nad tím, co děláte.Je to ztrátový obchod i pro ten penzijní fond.Kdyby tohle dělalo větší množství „poradců“,tak mají klienti v PP jistotu nulového zisku.

      Z tohoto vztahu vyjdete vítěz jen vy.Ale jen na chvilku,než si někdo dá tu práci a podívá se na průměrnou životnost vašeho klienta u fondu.

      • like.n0.other napsal:

        co by mel klient dodanovat? Z vynosu bude mit dan klasicky srazenou a pokud klient jde do toho s tim, ze to po dvou letech zrusi, nebudu mu doporucovat uplatnovat odpocet z plateb a rozhodne mu do hlavy nebudu cpat, ze na to dostane statni dotaci. A ruku na srdce, pokud do PP proudi 6000 mesicne, nejakych 150Kc tam prilis velky rozruch nevyvola.
        A klient z toho vyjde jako vitez take, tedy pokud investuje konzervativne a neceka vysoke vynosy. Ja mu mohu zarucit, ze pri vyberu nebude ve ztrate, coz mu penezni trh zarucit nemuze. Radsi provizi ziskam takhle, nez abych bouchal vsem bez rozdilu IZPcka na nesmyslne castky, jak je u nekterych „poradcu“ zvykem.

  5. Danny Ocean napsal:

    Pripad: Na PP se odklada 7let. Pak se odstehuji z republiky, ale stale jsem obcan CR. Nemam nemovitost v CR a tim zadne trvale bydliste v CR. Rodice svymi zalezitosti o mem bydleni zatezovaat nechci.
    Na zaklade toho, ze nemam trvale bydliste mi byla ZRUSENA SMLOUVA O PP!!

    • Radek napsal:

      To je síla… u kterého to bylo fondu? Díky.

      • Danny Ocean napsal:

        PP Ceske pojistovny. Ale co vim, udajne by se takto mely zachovat vsechny. A kdyz napr. Slovak uzavre v CR PP a pak nasledne je nazamestnan 1 den, rusi se mu to take a musi vratit prispevky statu.

        • Daniel Ocean napsal:

          Me se tim zacal zabyvat konzul, protoze se mu to take nelibi. A aby me stat nutil prihlasovat se ke komukoliv k trvalemu pobytu, kdyz se v CR nezdrzuji se nenecham.
          Kdyz zapocitam, ze PP se uzaviraji na desetileti a lide mohou jit do zahranici, vidim to jako „podraz“ od statu a plane reci o pomoci.

  6. PP napsal:

    Pepř je přeci skvělou možností, jak doplnit potfolio o dluhopisy se statním příspěvkem. To, že penzisté v zahraničí před svým důchodem prodělaly kalhoty svědčí tomu, že se příliš nezajímali o zamykání výnosů a aktivní správy portfolia – špatný poradce nebo samospráva. Výhodou reformy bude, že mladší klienti se dostanou transparentně do výnosnější aktiv se státním příspěvkem, aniž by museli investovat horentní sumy.

  7. penzista napsal:

    PP je přece konzervativní spoření, takže je nutno ho tak chápat. A i po uvolnění investiční politiky zůstane většina klientů u konzervativní strategie, takže výnosnost bude stejná jako teď. A kdo si myslí opak, tak ten je naivka. Lidi hlavně nechtějí prodělat, toho se bojí jako čert kříže.

    • Pavel Zlín napsal:

      Souhlasím tady s penzistou, pokud budu příštích 16 až 20 let investovat do rizikových aktiv, tak si je pak (ten výsledek mého investování) na těch pár let do důchodu uložím spíše konzervativně, třeba i do PP, což je jedna z těch konzervativních variant. Je pravda, že s malou částkou se hazardovat dá, ale ruku na srdce, se statisícama či dokonce miliony už by asi nikdo hazardovat nechtěl, že pánové.

      • penzista napsal:

        Většina klientů o riziku slyšet nechce, i když si spoří úplné minimum, takže se ke statisícům nedostanou ani náhodou. To raději vydělají jen dvě tři procenta ročně, než aby jeden dva roky třicet procent prodělávali. Proto má PP své místo mezi finančními produkty, ačkoli mu odbornější část veřejnosti příliš nepřeje.

  8. Pavel Zlín napsal:

    Nezastávám tento názor, ale více než polovina národa asi ano. Paradoxně je PP oblíbené nejvíce u důchodců nebo u lidí, kteří se důchodci stanou co nevidět. Velice by mě zajímala statistika podle věku účastníků PP. Vsadím se, že většina smluv PP je mezi lidma ve věku 45 a více. Sám vlastním jedno PP a opravdu si nejsem jistý, jestli je to pro mě vhodný způsob jak se zajistit na stáří. Spíš jen jako doplněk k investicím ať už se jedná o individuální nebo kolektivní investování. Rozhodně ale PP nezatracuji, snad ho ve větší míře využiji tak za 16 až 20 let, kdy mi bude padesát a něco.

  9. Pepa Vyskotsch napsal:

    Vybrali si tu nejnevhodnější dobu a nějak se dá tušit,že to bude pro velkou většinu lidí neakceptovatelné. Podobné fondy v zahr.jsou dnes podhodnocené,t.z.důchodci musí přistoupit na nižší důchod, nebo přispěvovatelé zvýšit platby,jednoduše z toho důvodu,že se jim zcvrklo jmění. I dnes PP si nechá kdekdo vyplatit hlavně z toho důvodu,že si sám určuje svou spotřebu a neplatí náklady fondu.Bude jistě oříšek to vyřešit.

  10. FL napsal:

    No ja chcividet, az moje generace dostane vyplacene dnes penzijni pripojisteni, budou tam mit xtisic euro,v te dobe cca par vyplat:)

  11. FL napsal:

    No ja chcividet, az moje generace dostane vyplacene dnes penzijni pripojisteni, budou tam mit xtisic euro,v te dobe cca par vyplat:)

    • xxl napsal:

      Výsledkem je, že pokud by klient spořil za současných podmínek u penzijního fondu 30 let 1 000 Kč měsíčně, dočkal by se doživotní penze ve výši 2 756 Kč až 3 832 Kč v případě muže, u ženy ještě nižší 2 366 Kč až 3 228 Kč…

      A teď si vypočtěte kdyby jste stejné peníze co odvádíte státu odváděl celé do tohoto systému zjistíte že při platu 20 000kč (hrubého) po dobu 40let. Budete mít důchod 15 000 -16000 (o 60% více než dnes) a to odejdete do důchodu o 5 let dříve. Chce to jen jedno dlouhodobě stabilní společnost. (žádné revoluce, války atd.)

      • Ondřej Záruba napsal:

        Přerozdělení státem vždycky pomůže těm,co dávají méně.Jenže jste jaksi opomněl dodat,že ty,co dávají méně,dotují ti,co dávají více.Tam jde o to,že soukromý sektor (i ten PePř) je lepší hospodář než stát.2/3 národa to možná vyhovuje,že je někdo dotuje,ale s prominutím 2/3 národa je masa bez názoru a znalostí.

        • Štěpán Račanský napsal:

          Kdyby se na ZŠ vyučovalo truchu té finanční matematiky, tak by se ty 2/3 národa možná smrštily na menší zlomek.
          A možná by se matemetika stala oblíbenějším předmětem. Počítat výšku komínu podle délky stínu a úhlu slunce jsem ještě žádného třicátníka na zahradě u piva neviděl.

          • penzista napsal:

            PP je přece konzervativní spoření, takže je nutno ho tak chápat. A i po uvolnění investiční politiky zůstane většina klientů u konzervativní strategie, takže výnosnost bude stejná jako teď. A kdo si myslí opak, tak ten je naivka. Lidi hlavně nechtějí prodělat, toho se bojí jako čert kříže.

            • Štěpán Račanský napsal:

              Jsem trošičku jiného názoru. Nejde o pohled klientů na investiční strategii, ale o způsob prezentace od obchodníků. Už to slyším: „Byl tu a říkal, že je to ze zákona, ať to podepíšu, že vydělám víc.“

              Heslo MLM: Na každé změně se dá vydělat a je jedno jestli je to změna k horšímu nebo lepšímu.

              Už to vidím, jak staří lidé, kteří mají 1-3 roky do ukončení P.P. budou převedeni do nejdynamičtější strategie.

              • penzista napsal:

                Nebojte, takový divoký převod bude zákonem zakázán. O pohled klientů rozhodně jde, a to o pohled na roční výpis, kde čísla vykazují vždy růst.

          • obchodnik napsal:

            ja ve skole chybel. jak urcim uhel slunce?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.