Banky

Družstevní záložna MPÚ – Moravský peněžní ústav získala bankovní licenci. Mění i svůj název na Trinity Bank. Jak chce přilákat nové klienty a co nabízí?

Marketingoví specialisté vytvářející podmínky pro bankovní účty jsou opravdu kreativní: Jen pro nového klienta, jen pro nový vklad, jen na půl roku, jen za podmínky, když klient udělá kotrmelec. Podmínky bývají zformulovány tak, aby je splnil a slíbené lepší úročení získal jen málokdo. Tak nějak v době nízkých úrokových sazeb fungují bankovní vkladové produkty.

Střadatelé, smiřte se s tím, že se reálného zhodnocení vkladů nedočkáte. Úrokové sazby termínovaných vkladů stěží pokryjí inflaci, prémie za delší vázanost peněz vzala za své. Nízké vkladové sazby znamenají zřejmé reálné znehodnocování úspor. S odstupem několika let se prostě ukazuje, že v novém normálu konzervativní střadatelé platí zřejmou inflační daň.

Peníze vznikají v bankovním systému, mění svou formu, obíhají, a také  zanikají. Vznik a zánik peněz je obestřen rouškou tajemna. Jak mohou banky rozmnožit deset tisícovek na téměř půl milionu? Mají mít vůbec soukromé banky právo vytvářet peníze? Ponechat možnost vytvářet peníze soukromým bankám? Nebo dát na emisi peněz monopol centrální bance?

K tomu, aby soukromá banka poskytla úvěr, potřebuje likviditu. Tu může získat od banky centrální – která jí může „vytisknout“ neomezeně mnoho.

Před necelými sto lety se pokusil osvětu týkající se půjček, půjčování a investic šířit irský publicista George Shaw (1856 – 1950). „Peněžní trh je místo,“ píše Shaw, kde je „nabídka přebytečných peněz k pronajmutí“. Má jít o „tajemnou instituci, kde ukládají vaše peníze,“ na tomto strhu „se kupují a prodávají peníze“.