Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Nebojte se akciových fondů: Vyplatí se to!

Investice do podílových fondů je považována za jednu z nejrizikovějších. Drobní investoři tak dlouhodobě prodělávají s penzijním připojištěním a stavebním spořením. Jak jsou tvořeny podílové fondy a jak se pohybují jejich dlouhodobé výnosy?

 

V současné době se podílové fondy těší rostoucí oblibě, s čímž souvisí i rostoucí objem investovaných prostředků do OPF. Česká veřejnost začíná pomalu objevovat tento investiční nástroj a začíná ho poznávat.

Ještě před několika lety bylo slovo fond téměř sprostým slovem. Tato situace se mění a lidé začínají zapomínat na minulost a pomalu vstřebávají, že dnešní otevřené podílové fondy jsou něco zcela jiného. Důvěru si fondy získávají velmi pomalu, ale oblíbenost těchto investičních nástrojů je podporována zejména posledními roky, kdy akcie, fondy a celý finanční trh velmi rychle rostl.

Pro ilustraci rostoucí oblíbenosti fondů uvádím tabulku vyjadřující růst investovaných prostředků do domácích a zahraničních fondů od roku 2002.

Graf 1: Vývoj investic do OPF

Vidíme výrazně růstovou tendenci a pozitivní je, že v posledních letech výrazně roste i objem investovaných peněz do zahraničních fondů, z čehož lze usuzovat, že prostředky jsou postupně realokovány z korunových fondů peněžního trhu do fondů cizoměnových. Tento trend naznačuje pozvolnou a postupnou změnu rizikového profilu českých nezkušených investorů.

Rozlišujeme 7 základních typů OPF:

  • Fondy peněžního trhu
  • Fondy dluhopisové
  • Fondy smíšené
  • Fondy akciové
  • Fondy fondů
  • Fondy nemovitostní
  • Fondy zajištěné

Opět pro lepší přiblížení situace v ČR uvádím procentuální rozložení aktiv do jednotlivých fondů.

Graf 2: Rozložení aktiv v jednotlivých fondech

Z grafu je patrné, že převažují konzervativní formy investování, což se ale postupně mění. Fondy peněžního trhu, zajištěné fondy a fondy dluhopisové tvoří celých 66,2%.

Konstrukce OPF

Obdoby dnešních uzavřených podílových fondů vznikly už v druhé polovině 19. století v Anglii a první otevřený podílový fond vznikl v roce 1924 v Bostonu. Svou charakteristikou se Massachusetts Investors Trust velmi podobal dnešním fondům. Již v té době bylo základním smyslem fondů seskupit prostředky drobných investorů a nabídnout jim tak podobné podmínky pro investování, jako institucionálním investorům. Tento princip je základním smyslem OPF dodnes.

Činnost OPF dnes reguluje několik zákonů. Těmi základními je zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, zákon č. 248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech ve znění pozdějších novel, a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Otevřený podílový fond zakládá a spravuje investiční společnost. Fond jako takový nemá právní subjektivitu. Majetek investiční společnosti a podílového fondu je striktně oddělen.

Fond emituje podílové listy.

Investoři tedy zasílají své prostředky na účet depozitáře fondu. Portfolio manažer, což je osoba zodpovědná za výběr konkrétních aktiv, za tyto peníze nakupuje investiční nástroje a aktiva dle zaměření fondu, s omezeními, které mu určuje statut fondu a zákon. Investice provádí dle svého nejlepšího uvážení, protože výběr by měl zaručovat co nejvyšší možný výnos.

S OPF jsou samozřejmě spojeny i poplatky, které můžeme rozdělit do tří skupin: vstupní, správcovský a výstupní poplatek.

Vstupní poplatek existuje u většiny fondů a je strháván hned na začátku investice. Zahrnuje uhrazení získatelské provize pro zprostředkovatele a administrativní náklady investiční společnosti. Poplatek je vyjádřen procentně a pohybuje se řádově od 0,5 % až do 6 % dle typu fondu. Platí, že čím je fond rizikovější a s větším potenciálem zisku, tím větší jsou i poplatky.

Správcovský poplatek vyjadřuje platbu investiční společnosti za správu a výběr aktiv. Je to určitá odměna společnosti a portfolio manažerovi za jeho práci a know-how. Poplatek se pohybuje v mezích od 0,5 % do 2 %. Tento poplatek je klientovi odečten od výnosu portfolia, takže uváděné zhodnocení fondu bývá o tento poplatek již očištěno a klient ho přímo nevidí, ale paradoxně právě tento poplatek tvoří největší nákladovou položku fondu.

Výstupní poplatek fondy účtují již velmi sporadicky v případě, kdy dochází k výstupu investora z fondu. Fondy s tímto poplatkem ještě existují, ale jsou zastoupeny v drtivé menšině.

Ovšem pro investora nejzajímavějším ukazatelem nákladovosti je TER (total expense ratio), který vyjadřuje celkovou nákladovost daného fondu, jsou v něm tedy zohledněny všechny náklady. (Propočet ukazatele uvedu v připravovaném článku týkajícím se life-cycle programů.)

OPF také musí ze zákona vytvářet likviditu podílových listů, takže je povinný od svých investorů kdykoliv odkoupit podílové listy a vyplatit peníze, čímž je likvidita zaručena.

Do fondů lze investovat pravidelně nebo jednorázově. Částka u pravidelných investic začíná už na 500 Kč/měsíčně. V rámci jednorázových se jedná o první investici v částkách kolem 3 000 Kč, následná jednorázová investice bývá i nižší (minimální výše investice se liší podle správce a rozdíly můžou být výrazné).

Nevýhody OPF

Nedostatků OPF by se našlo poměrně dost, hlavně v závislosti na úhlu pohledu. My se budeme na nedostatky dívat z pohledu drobného investora, který má minimální kapitál pro investici a je schopný nést investiční riziko spojené s daným fondem.

První nevýhodou OPF je jejich nákladovost. Investici do OPF lze díky vstupním poplatkům používat téměř pouze pro metodu „kup a drž“. Jelikož po nákupu (na příklad akciového fondu) jsme rázem -5 % a musíme počkat, až fond vydělá alespoň tuto hodnotu, abychom nerealizovali ztrátu. Navíc se k tomu připojuje časový test, tzn. že pokud není fond nakoupen po dobu delší než 6 měsíců, je výnos daněn 15 %. Tato omezení investory výrazně omezují v aktivním přístupu k investicím.

Ovšem pokud investujeme na dlouhou dobu a díky pravidelným investicím průměrujeme nákupní kurz, tato relativní nevýhoda se nám trochu zmenšuje.

Nicméně pořád zde zůstává položka management fee, tedy poplatek za správu, který nám poměrně výrazně snižuje výsledné zhodnocení prostředků. Hlavní problém tohoto poplatku vidím v poměru cena/výkon. Tento poplatek je placen za péči, znalosti a starost portfolio manažera. Ovšem z historického hlediska jen velmi málo fondů dokáže dlouhodobě překonávat svůj benchmark (srovnávací index, který není aktivně řízen a nemá tedy zvýšené náklady na správu; fond by tedy měl z principu aktivní správy benchmark překonávat), a proto je nutné velmi dobře vážit výběr konkrétního fondu, což není vůbec jednoduché.

Další nevýhodou pro nezkušeného investora může být problémem výběru konkrétního fondu a sestavení portfolia.

Z jiných nevýhod bych ještě zmínil nepojištění vkladů. A pro konzervativní klienty může být problémem negarantované zhodnocení, což se ale nedá považovat za nevýhodu OPF jako produktu (krom toho jsou k dispozici i fondy s garantovaným zhodnocením).

Nevýhod najdeme jistě více, záleží, z jakého úhlu pohledu se na ně budeme dívat.

Výhody OPF

 První výhoda vyplývá z důvodů, proč fondy vznikly. Klienti podílových fondů dosáhnou na velmi zajímavé investiční nástroje a můžou se podílet na růstu cen různých podkladových aktiv už s velmi malým kapitálem. Jelikož lze investovat již od 500 Kč, investovat může de facto kdokoliv a tím využít zajímavé možnosti zhodnocení vkladů díky výnosům z výnosů.

S první výhodou jde ruku v ruce i následující, a to diverzifikace. Správná a dostatečná diverzifikace je základem každého finančního portfolia. Díky fondům můžeme dosáhnout diverzifikaci i v rámci výběru jednotlivých sektorů, oblastí, států, měn a tak dále. Vysokou diverzifikací dosáhneme snížení tržního rizika.

Majetek investorů je jasně oddělen od majetku společnosti, a tím nedochází k problémům, které vznikají na příklad u penzijních fondů.

Dále je to daňový test. Jestliže jsou cenné papíry drženy déle než 6 měsíců, výnosy z těchto aktiv nepodléhají žádným daním (na rozdíl od IŽP, KŽP, PP, …).

Investované peníze jsou vždy likvidní a jednoduše dosažitelné. V případě potřeby může mít klient peníze na účtu během týdne. Fond musí jeho podílové listy vždy odkoupit, stejně tak lze kdykoliv realizovat nákup podílových listů, bez jakýchkoliv omezení.

Informovanost. OPF jsou povinné dodržovat informovanost a poskytovat informace dle zákona. Nemůže tak docházet k problémům jako u životních pojištění.

Použití OPF

Využití otevřených podílových fondů je opravdu široké. Primárně jsou samozřejmě určeny k investování a zhodnocování vložených prostředků. Výhody a nevýhody jsem již představil, takže nyní bych uvedl několik zásadních informací, týkajících se jejich konkrétní aplikace v rámci spoření pro retailovou klientelu.

Velká část české populace má velmi slabé povědomí o financování, investování a správě rodinných peněz. Pakliže bych to měl uvést narovinu, troufám si říci, že většina Čechů je finančně negramotná. Tato chyba, která vzniká zanedbanou výukou financí již na střední a základní škole, způsobuje, že velká většina střadatelů dokáže pochopit pouze produkty jako je penzijní připojištění nebo stavební spoření. Lidé je mají rádi, ale nevidí, že jim na dlouhé době nepřináší kýžený výsledek, jinými slovy, že oportunitní náklady můžou být velmi výrazné.

Stavební spoření a penzijní připojištění je pro nezkušené investory velmi dobře akceptovatelné, protože nejsou rizikové, neexistuje riziko nominálního prodělku. U OPF, zvláště pak v případě akciových fondů, toto riziko existuje. Jedním ze základních ekonomických předpokladů investora je, že preferuje co největší zisk při co nejmenším riziku.

Kombinace těchto skutečností vyvolává u velké části populace strach ze ztráty vkladů a OPF nejsou příliš využívány pro dlouhodobou investici. Rád bych pomocí následujících údajů poukázal na zbytečnou přemíru strachu ze záporného zhodnocení na dlouhém horizontu, kdy dochází ke snižování volatility a tím i rizika.

Následující grafy ukazují, jak se mění pravděpodobnost jednotlivých výnosů na různém investičním horizontu. Grafy vycházejí z historických dat zhodnocení akciových trhů, zejména v USA.

Z prvního grafu, který představuje roční periodu, je vidět, že z historického hlediska více jak 25 % jednoletých period vydělalo více než 20 % p.a. Ale také kolem 15 % těchto jednoletých období skončilo propadem 0 % až -5 %.

Pokud se podíváme na další graf, který vyjadřuje delší periodu, zjistíme, jak se změnily výnosy.

Na grafu, který ukazuje 3letou periodu, došlo ke změně zhodnocení. Nejvíce tříletých period skončilo s výsledným zhodnocením 10 až 15 % p.a. Pouze 3 % tříletých period skončilo výsledkem horším, než 10 % p.a., ale také pouze 4 % tříletých period skončilo výsledkem lepším než 20 % p.a. Evidentně došlo s prodloužením investičního horizontu k výraznějším změnám.

Následující graf zobrazuje další prodloužení periody a výsledné zhodnocení. Na pětileté periodě se již nestalo, že roční zhodnocení bylo horší než -10 % p.a. a pouze 5 % pětiletých období skončilo ztrátou do 5 % p.a. Ovšem nad 15 % p.a. vydělalo pouze 12 % pětiletých období. Nejvíce „pětiletek“ skončilo s ročním výnosem od 5 do 15 %.

Poslední graf ukazuje desetileté období. Na desetileté periodě zatím nedošlo v historii fungování burzovních obchodů k situaci, kdy v ročním zhodnocení prodělaly. Nejvíce desetiletých period, až 44 %, skončilo s ročním výnosem 5 až 10 % a dalších 35 % desetiletí skončilo zhodnocením 10 až 15 % p.a.

Z vývoje jednotlivých grafů je vidět, že čím je investiční horizont delší, tím menší je pravděpodobnost, že investice do akcií a potažmo do akciových podílových fondů, bude prodělečná.

Grafy vychází z historických dat od roku 1920 a mapují hlavně vývoj v USA. Jelikož korelace mezi americkým trhem a ostatními trhy je vysoká, lze tyto hodnoty považovat za směrodatné i pro evropské trhy.

Průměrné roční zhodnocení akcií je od roku 1920 na úrovni 11,2 %, což poměrně přesně odpovídá také výsledkům posledního grafu. Dluhopisy si od roku 1920 ročně připsaly zhodnocení 5,3 % a podobně jsou na tom i nástroje finančního trhu, které se ročně zhodnotily v průměrů o 4,2 %.

Na základě předložených dat si troufám tvrdit, že pro klienta, který si chce pravidelně spořit v řádech stokorun až tisíců, je dlouhodobá investice do OPF výnosově velmi zajímavou variantou dlouhodobého spoření. Ovšem je třeba dávat pozor na spoustu faktorů.

Jednotlivé druhy OPF je nutné optimálně kombinovat, tedy sestavit optimální portfolio, dle rizikového profilu investora. Důležitou roli v takovém využití OPF hraje investiční horizont a míra averze investora k riziku.

Samozřejmě existují i již nakombinována portfolia, která jsou sestaveny investiční společností. Často může jít i o programy určené k pravidelnému investování, které respektuji požadavky investora. Jedním z takových programů jsou life-cycle programy (programy životního cyklu), kterým se budu věnovat později.

Investujete do akciových podílových fondů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

19 komentářů: “Nebojte se akciových fondů: Vyplatí se to!”

  1. Michal napsal:

    Investování do OPF ani zdaleka nedosahuje avizované zhodnocení, pro obyčejného člověka daleko lépe vycházejí obyčejné spořící účty, nebo termínované vklady. Ty jsou ale bez poplatku a bez provize pro „finančního poradce“. Zhodnocení OPF po odečtení poplatku je naprosto smešné více npř. na http://www.le­haro.blogspot­.cz/2013/04/in­vestice-do-podilovych-fondu.html

    • vasek napsal:

      má vlastní zkušenost s OPF je kladná. Tedy, vynášejí mi více než bankovní vklady.
      Tím, neříkám, že OPF jsou pro každého.

  2. dc napsal:

    Akcie už u nás neporostou. Vyberte všechno, co v nich máte nebo o všechno přijdete. Nebo mi na základě nějakého fundamentu a TA můj názor vyvrátíte? Podle mě jsme v medvědím trhu, který už nikdy neporoste…

    • OTTO napsal:

      Nevim jestli ma smysl vam neco vyvracet.
      Tvrdite ze u nas akcie uz neporostou.
      Jestli to spravne chapu tak mate na mysli ze neporostou nikdy.
      Kdyz se vsak podivate na grafy akcii na jakekoliv burze kterou si jen vzpomenete tak zjistite ze z dlouhodobeho hlediska je vsech akcii az na vyjimky up trend.
      Znovu opakuji z dlouhodobeho hlediska tzn. ze nektere akcie klesaly i nekolik let nez zacali opet stoupat.
      Ty vyjimky jsou firmy ktere zkrachovali nebo zkrachuji.
      Jednou z podminek aby mohla firma svoje akcie upsat na purze je zaruka ze je schopna dlouhodobe zvysovat svuj zisk tedy i hodnotu firmy tzn. vnitrni hodnotu akcie.
      Ja osobne si myslim ze akcie jeste pujdou dolu ale za par mesicu se odrazi ode dna a pujdou nahoru.
      Verte mi ze budete koukat jak rychle nektere akcie pujdou nahoru.
      Vetsina kapitalu je ted v komoditach a jakmile se krize uklidni zacnou vsichni levne nakupovat.
      Bude to ficak.
      Je mi jasne ze si radsi pockate na ten ficak nez abyste se koukal jak prichazite o penize kdyz nemuzete prez sveho brokera vydelavat na poklesu akcii jako my.

      • Vašek napsal:

        ty kokso OTTO, to byl kurva fičák co, jestli si vrazil prachy do Orca nebo podobných vyjímek z trendu?
        doufám, že tví klienti dopadli lépe.

        • OTTO napsal:

          Ty kokso Vašku fičák to byl, a bude ještě větší.
          Orko neobchoduji.
          Neobchoduji ani žádné akcie ikdyž u Erste bank jsem chtěl udělat vyjímku, když stála pod sto Kč, ale nakonec jsem vyjímku neudělal.
          Mohl jsem na tom slušně vydělat, ale radši se řídím svými postupy, které jsou dlouhodobě úspěšné, než jit do akcí, na které se přímo nespecializuji.

          Nemám žádné klienty takže nelze říct jak dopadli.

          Spekuluji na burze se svými penězi sám, bez brokerů, makléřů, poradců atp.

          • Konference napsal:

            Erste pod 100 korun asi nikdy nestala, ale pod 200 chvilku ano. 😉

            • FL napsal:

              ja tedy vidim low kolem 200 kc..

            • OTTO napsal:

              To že si nepamatuju cenu Erste když jsem přemýšlel jestli udělat vyjímku a koupit akcie jen potvrzuje to, že akcie nejsou moje parketa.
              Sice se to zpětně jeví jako nákup v pravý čas, ale já to hodnotím jako úlet, který vyšel.
              A protože úletama nikdo nikdy peníze dlouhodobě nevydělával jsem rád, že jsem se do tohoto úletu nepustil a nezískal falešný pocit, že akciím rozumím

    • Honza Mynar napsal:

      Tak tomuhle nejde nic nez se jen zasmat. Akciove trhy zazivaji z historickeho hlediska vyrazne poklesy i rusty. Myslite si, ze po velke depresi 30tych let akcie nerostly? TA ani fundamenty neprebiji trzni sentiment, tedy naladu investoru, ale pouze kratkodobe, sentiment nikdy nema dlouhotrvajici silu. Hodne akcii je ted na trhu podhodnocenych, ale ve chvili, kdy se situace uklidni, pocitejte u nekterych titulu s dvojnasobkem hodnoty. Trhy porostou, a porostou hodne, otazkou zustava, jestli to bude za rok nebo za ctyry…

  3. Mario napsal:

    Já bych jen doplnil, že forma správcovského poplatku může být také v závislosti na dosaženém výnosu v daném roce. Pokud fond nedosáhl žádného zisku, podílníkovi nic nestrhává, pokud dosáhl, bývá zpravidla strženo cca 20% z daného ročního zisku.

    A co se týká nevýhod, nechci zde vyvolávat nějaký flame, ale dokázal bych vyjmenovat další.

    Obecně tvrdím, že pokud má člověk více než zhruba 250.000kč, je jakýkoliv OPF pro něj velmi nákladný produkt.

    Samozřejmě, i Sal. Oppenheim hází kliošům jejich „tvrdě“ vydělané miliony do svých OPF, které už nabízí i Partners (jak hluboko ta privátní banka klesla!), ale tam bych si to ještě dokázal odůvodnit…

    • Tomáš Ježek napsal:

      Určitě se nevýhod najde více. Jak sem psal, mělo to být hlavně z pohledu drobného střadatele a článek spíše pro potencionální klienty, drobné začínající „investory“.
      S těmi 250 000 Kč souhlasím.
      No jo a někteří zase nacpou 200 000 Kč do 1 zajištěného fondu HSBC…

  4. Johny napsal:

    Tak tohle je hodně silné kafe. Firma tam uvedena není, ale dle použitých IŽP není těžké poznat o jakou se jedná.

    http://www.edisk.cz/stahni/84317/Priklad_stiznosti.doc_105.5KB.html

  5. Konference napsal:

    Co autor mysli onim „zhodnocenim akciovych trhu zejmena v USA“? Jsou zapocteny i jine trhy nez USA? Pocitano dle vyvoje S&P 500, nebo celeho US trhu?

    Je take znacny rozdil mezi vyvojem trhu a prumernym zhodnocenim akciovych fondu zamerenych na dany trh. Neznam presna statisticka cisla, ale urcite budou nizsi.

    Jinak jste to ale Marku napsal moc pekne a vystizne.

    Hezky den

    • Tomáš Ježek napsal:

      Tuhle statistiku mám už nějakou dobu a už chvíli ji používám u klientů. Pokud se nepletu, tak šlo o S&P 500 do roku 2000. Ale už si nejsem 100% jistý. Spíše jde o názorná data a vysvětlení principu. Pokud máte přesnější údaje nebo je někde najdete, budu jen rád 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.