Úterý 27. června. Svátek má Ladislav.

Penzijní spoření: Vyšachuje finanční poradce?

Nástupcem penzijního připojištění má být penzijní spoření. Svůj zákon má již připravený a poslanci o něm budou jednat na schůzi, která dnes začíná. Co obsahuje vládní návrh? A jak se změní systém spoření na penzi? Zemětřesení čeká i penzijní připojištění… a zprostředkovatelé budou „vyšachováni“.

Jednání sněmovny a poslanecká kreativita

Návrh zákona o penzijním spoření byl zařazen na program 64. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která začíná dnes, jako 50. bod ze 133 bodů, kde bude projednáván v prvním čtení. Finální verze zákona se tedy může ještě změnit – i v případě, kdy bude schválen. Jaký zákon nakonec spatří světlo Sbírky zákonů nelze předjímat.

Změny v penzijním připojištění

Penzijní spoření by mělo stát vedle penzijního připojištění – do té doby, než všechny smlouvy penzijních fondů budou buď převedeny na penzijní společnosti, nebo budou vyplaceny všechny z nich vyplývající dávky. Z tohoto důvodu zákon o penzijním spoření zasahuje též do zákona o penzijním připojištění.

V prvé řadě je limitována možnost uzavření penzijního připojištění do 31. prosince 2010 a v druhé řadě jsou umožněny převody klientů (na přání klienta) z penzijních fondů na penzijní společnosti. Z tohoto plyne mimo jiné i to, že převádět prostředky mezi penzijními fondy bude možné jen do konce příštího roku, později bude moci účastník penzijního připojištění odejít pouze k penzijnímu spoření… a je tu ještě jedno omezení.

Zřejmě s cílem zabránit masovým převodům a provizní spirále pro zprostředkovatele bude přechod od penzijního fondu k penzijní společnosti umožněn pouze v rámci jedné finanční skupiny.

V rámci převodu bude penzijní fond povinen předat informace o účtu penzijně připojištěného – o příspěvcích, které zaplatil on, jeho zaměstnavatel či třetí osoba, o státních příspěvcích vč. nároku na daňové odpočty a zhodnocení.

Zákon o penzijním spoření změní také výši státního příspěvku na penzijní připojištění. Dosud se státní příspěvek vyplácel od 100korunového měsíčního vkladu, po změně bude činit minimální hranice 300 Kč. Na dosažení maximálního státního příspěvku ve výši 150 Kč musí dosud účastník penzijního připojištění platit měsíčně 500 Kč, od novely se vklad pro dosažení maximální podpory zvýší na 700 Kč.

Tabulka 1: Současná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

Příspěvek účastníka

Státní příspěvek

od

do

100 Kč

199 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 Kč

299 Kč

90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč

300 Kč

399 Kč

120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč

400 Kč

499 Kč

140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč

500 Kč

a více

150 Kč

Tabulka 2: Připravovaná výše státního příspěvku k penzijnímu připojištění

Příspěvek účastníka

Státní příspěvek

od

do

300 Kč

399 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 300 Kč

400 Kč

499 Kč

90 Kč + 30 % z částky nad 400 Kč

500 Kč

599 Kč

120 Kč + 20 % z částky nad 500 Kč

600 Kč

699 Kč

140 Kč + 10 % z částky nad 600 Kč

700 Kč

a více

150 Kč

Státní příspěvek ve „snížené“ výši bude připisován na účet penzijního připojištění od účinnosti novely. V této souvislosti je zajímavá paralela se státním příspěvkem na stavební spoření, u něhož podle mnohých právních výkladů nelze výši příspěvku změnit u již uzavřených smluv…

Změny v zákoně o dani z příjmů a dalších

Nový subjekt na trhu – penzijní společnost – přinese s sebou hotovou legislativní smršť. Novinka se promítne od zákona o daních z příjmů, přes zákon o podnikání na kapitálovém trhu, o účetnictví, o kolektivním investování, o platebním styku, o exekutorech, po občanský zákoník, živnostenský zákon, obchodní zákoník, zákon o bankách, o ČNB, o pojišťovnictví a mnoho dalších.

Ve všech předmětných měněných zákonech vedou úpravy k jedinému cíli – aby se na penzijní společnosti nahlíželo obdobně či shodně jako na penzijní fondy.

Penzijní společnosti

Důvodem vytvoření penzijních společností je především oddělení majetku účastníků od majetku společnosti, což bylo zásadním problémem u penzijních fondů. Díky oddělení majetku budou moci – a ze zákona budou muset – nabízet penzijní společnosti více investičních strategií.

Do jednoho roku od udělení povolení k činnosti budou muset penzijní společnosti vytvořit povinný konzervativní, povinný smíšený a povinný dynamický fond. Zároveň do dvou let bude muset získat alespoň 10 tisíc účastníků.

Penzijní společnost může vytvářet i jiné než povinné účastnické fondy. V takovém případě ale musí získat do správy v každém novém fondu do jednoho roku od vydání povolení k jeho založení 50 mil. Kč, což není podmínkou u povinných fondů.

Stát chce motivovat účastníky penzijního spoření k vyšším úložkám. Proto také posunul hranici pro získání příspěvku na penzijní spoření (a s ní též na penzijní připojištění).

Tabulka 3: Navrhovaná výše státního příspěvku k penzijnímu spoření

Příspěvek účastníka

Státní příspěvek

od

do

300 Kč

399 Kč

50 Kč + 40 % z částky nad 300 Kč

400 Kč

499 Kč

90 Kč + 30 % z částky nad 400 Kč

500 Kč

599 Kč

120 Kč + 20 % z částky nad 500 Kč

600 Kč

699 Kč

140 Kč + 10 % z částky nad 600 Kč

700 Kč

a více

150 Kč

Poplatky penzijních společností

Penzijní společnosti budou moci účtovat jednorázové poplatky při odchodu klienta z účastnického fondu k jiné společnosti nebo do jiného fondu téže společnosti, pokud ovšem nedojde k zániku či sloučení nebo prodeji fondu jiné společnosti, za četnější než roční výpis z účastnického účtu, v souvislosti s exekucí vedenou proti účastníkovi.

Zákon hovoří též o poplatku za výplatu dávky jiným způsobem než vnitrostátním bankovním převodem. Přestože o takovémto poplatku současný zákon o penzijním připojištění nehovoří, již je jedním penzijním fondem účtován.

Maximální výše poplatku při opuštění penzijní společnosti činí 2 % z objemu prostředků účastníka, minimálně 500 Kč a maximálně 2 000 Kč v případě, že k převodu dojde do 2 let trvání smlouvy, 1 % (min. 500 Kč, max. 1 000 Kč) v případě převodu od 2 let do 5 let trvání smlouvy. Pokud je účastník ve fondu déle, poplatek se neúčtuje. Pro srovnání: Současná výše poplatku za opuštění penzijního fondu činí ze zákona max. 800 Kč, v praxi 800 Kč u všech penzijních fondů.

Poplatek za změnu strategie by měl podle návrhu zákona činit max. 500 Kč, přičemž první změna v kalendářním roce je zdarma.

Návrh zákona říká, že není možné započíst poplatek v souvislosti s opuštěním penzijní společnosti vůči prostředkům účastníka. Je to logické a vyplývá to ze skutečnosti, že stát přispívá nebo dává daňové úlevy na vklady účastníka, které on tímto krátí. Na druhou stranu je podivující, že u poplatku za změnu strategie obdobné ustanovení v návrhu není.

Termín „správcovský poplatek“ užívaný v investičních společnostech a podílových fondech zákon o penzijním spoření nezná. Nahrazuje ho pojmem „Úplata za obhospodařování majetku v účastnickém fondu“. Úplata za obhospodařování musí být uvedena ve statutu účastnického fondu a nesmí překročit 2 % z průměrného objemu vkladů účastníků.

Závěrem

Penzijní společnosti budou moci nabídnou zajímavější investiční strategie na dlouhém časovém horizontu – tedy budou významně zajímavější pro mladé lidi, kterým není lhostejná finanční situace v důchodu. Pokud půjde legislativní proces hladce, měl by zákon upravující jejich činnost nabýt účinnosti k 1. lednu 2010.

Pokud zákon projde v současném znění, nebude pro zprostředkovatele znamenat příliš velkou příležitost. Lze očekávat, že penzijní společnosti zřejmě nebudou platit velké provize za převod klientů z „jejich“ penzijního fondu. A z jiného klienti přicházet nebudou moci.

Přejdete z penzijního fondu do penzijní společnosti?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

27 komentářů: “Penzijní spoření: Vyšachuje finanční poradce?”

  1. Liska rysava napsal:

    Nově navrhované penzijní spoření, není nic jiného než investiční pojištění, to už tu přeci máme. Proč tedy poskytovat státní příspěvek jen těmto penzijním společnostem? V čem budou lepší? Deformace finačního trhu a zálusk na pořádnou arbitráž.

    • Radek napsal:

      Mno, jestli to vidíte takhle, tak upřímnou soustrast. U penzijního spoření máte jasně dané poplatky a v zásadě platíte jen za správu (do 2 % ročně). U IŽP platíte v prvé řadě zhruba 2 roky jen na zaplacení provize a dalších nákladů, a pak ještě za alokaci, za správu… takže po 10 letech tam máte tolik, kolik jste tam dala.

      • Liska rysava napsal:

        Penzijnímu spoření budou tedy bližní podílové fondy, s jediným rozdílem, a to likviditou peněz, jak jste zmínil. Proč by nemohli podílové fondy nárokovat taktéž státní příspěvek? Připadá mi, že penzijní spoření se dobývá někam co už tu dávno je…

        • Radek napsal:

          V tom s vámi naprosto souhlasím. Osobně bych byl pro. Má to jen technickou otázku, jak zajistit přechod mezi fondy a omezit likviditu při výběru prostředků (na tom to myslím krachuje). Bez omezené likvidity tím stát nemotivuje ke splnění svého cíle (lidé nebudou šetřit na důchod), a tak to nemá smysl.

          • Liska rysava napsal:

            Zavést poplatek za přestup k jinému fondu, vracet státní příspěvek podmíněný sjednaný na dobu 60 let spoření jako u PF.
            Fakt jsem zvědav na tento paskvil, kde budou lidi opět sypat peníze 🙂 a nebudou mit nic garantováno.

  2. LIBOR napsal:

    Úvodem je třeba říci, že článek je srozumitelný. Jasně z něj vyplývá, že zvítězila loby penzijních fondů (po změně volají již dlouho)za podpory státu(má prázdnou kasu) a na chvostu zůstal jako vždy občan v tomto případě klient.
    Konkrétně, klient si „může“ vybrat investiční strategii. V určitém věku klienta se tento výběr omezí jen na jednu možnost a tento snad jednoznačně zvolí konzervativní fond. To znamená roční hrubý výnos cca 2-3% ve vztahu ke tzv. “ Úplatě za obhospodařování majetku v účastnickém fondu“ 2% je nasnadě, že na klienta nic nezbyde (srovnej poplatky v podílových fondech) a to nekalkulujeme s inflací!
    Závěrem, bude to jen další paskvil z dílny našich “ vyvolených“.

  3. Otazník napsal:

    a tak utvrzuje falešné povědomí o tom kdo je poradce, když si je vědoma, že se o žádné \“poradce\“ nejedná, a jsou to \“zprostředkovatelé\“, jak je vidět z dalších vět článku, které se týkají těchto lidí, kde je autor správně označuje jako \“zprostředkovatele\“?

    Proč je v titulku jiný výraz?

    • Otazník napsal:

      V názvu příspěvku měl být výraz PORADCE, ale protože jsem použil uvozovky, tak to vypadlo.

      Opravte si prosím sytém ať nemá problém s uvozovkami.
      Díky

  4. Václav napsal:

    Proč radši stát místo využívání a vymejšlení systémů jako je PF, penzijní spoření ale i stavební spoření neukáže lidem jak si skutečně na penzi naspořit. Proč lidem neukazuje výhody pravidlené investice atd.? Snad jen pro to, že to nejsou peníze které protečou státní kasou a nedají se použít někde jinde …

  5. Nox napsal:

    Jak si proboha ma bezny clovek sporit na penzi, kdyz se neustale meni podminky penzijniho pripojisteni/sporeni? Nez clovek dospeje ke konci cyklu, bude mit penize v necem uplne jinem, nez co zakladal. Dlouhodobou trvanlivost hodnoty penez pomijim.

    • klaun napsal:

      Člověče, Vy to máte v životě těžký. Vaše inteligence není právě závratná. A rozhodně Vám doporučuji nevyjadřovat se k věcem, kterým nerozumíte.

      • pavelhek napsal:

        Musíte být jasnovidec, podle čeho usuzujte na nepříliš závratnou inteligenci pisatele příspěvku na který reagujete? Jak pak víte, že kupříkladu nemá na mysli neustálou inovaci penzijních plánů?

    • . napsal:

      Naprosto souhlasim.

  6. Petr Šafránek napsal:

    Vzhledem k tomu, že většina penzijních fondů má státní příspěvky konkrétně vyčísleny v penzijních plánech, které jsou nedílnou součástí smluv o penzijním připojištění, je změna výše státního příspěvku u již existujících smluv holý nesmysl! Když to bylo u stavebního spoření, kde výše státního příspěvku NENÍ součástí smluv, shledáno jako problematické, pak u penzijního připojištění je to zcela jistě nemožné. Měnit zákonem obsah smluvního vztahu dvou soukromoprávních subjektů (klienta a penzijního fondu) si ještě nikdo po roce 1989 netroufl a znamenalo by to významný průlom do principů právní jistoty.

    • Cloumal napsal:

      Navíc ten všehoznalý expert Zámečník neumí ani opsat tabulku!

    • Petr Zajíc napsal:

      Dobrý den, pane Šafránku,

      bohužel navrhovaná novela hovoří jasně:
      Čl. II

      Přechodná ustanovení

      1. § 29 odst. 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro poskytnutí státního příspěvku na základě čtvrtletní žádosti podané Ministerstvu financí po nabytí účinnosti tohoto zákona.

      viz http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=826&CT1=0

      • Jonash napsal:

        Věřím, pane Zámečník, že máte jednání našich „nejlepších zástupců“ pod kontrolou a až to nějak projde jejich poslaneckým „kafemlýnkem“, tak nás budete informovat o tom, jak paragrafové znění vypadá.
        Určitě budeme potřebovat jednoduchý překlad do češtiny.
        Předem děkuji.

      • Petr Šafránek napsal:

        Zdravím! Já vůbec nerozporuji Váš komentář, ale zákon samotný. Nechápu, jak takováto retroaktivita mohla projít Legislativní radou vlády – tam snad, proboha, nesedí rychlokvašky z Plzně, ale renomovaní právníci….

        • Radek napsal:

          Na druhou stranu si srovnávám… vemte např. nájemní bydlení, resp. regulovaný nájem. Tam se taky každou chvíli mění zákon a upravuje smluvní vztahy vzniklé před jeho účinností… nejsem právník, ale připadá mi to obdobné. Nebo jsem někde nepostřehl rozdíl?

          • Zásadní rozdíl napsal:

            Zde bohužel zásadní rozdíl je – existuje totiž zvláštní zákon č. 107/2006Sb. o jednostranném zvyšování nájmu z bytu, který umožňuje pronajímateli nájemné jednostranně zvyšovat podle stanovených pravidel.

            • Radek napsal:

              Ano, a o tom právě „mluvím“ – nájemní smlouvu nájemník uzavřel ještě před účinností tohoto zákona, a tak by se na něj podle logiky „stavebního spoření“ neměl vztahovat.

              • mila napsal:

                většina pronajímatelů žádné smlouvy se stále regul nájmem nesjednávala(a musí je trpět)-takže …..

                • Radek napsal:

                  S tím souhlasím. Stejně tak bych regulaci nájemného z fleku zrušil. Jedná se mi ale stále o jedno a totéž – proč je u stavebního spoření změna podmínek zákonem nemožná, kdežto u jiného smluvního vztahu, který vlivem zákona přetrvává, to možné je. Nejsem právník, obě situace mi z laického pohledu připadají obdobné, ale ke každé se přistupuje jinak.

    • Anonym napsal:

      některé penz plány mají jen výše SP je dána zákonem,ale některé konkretizované částky. Takže pokud projdou změny zákonů tak to bude asi zajímavé a pro právníky!(jako spor s fonden a ten smlouvu vypoví-když by měl prohrát???….takže stejně změna ….).Ale souhlasím s Vámi pane Šafránku. Ale zajímal by mne právní názor.

    • Státní příspěvek napsal:

      Kde jste to viděl, že příspěvky jsou konkrétně vyčísleny v penzijních plánech? Výše příspěvku je daná v zákoně o PP a zákony jak známe se mění…

      • Zdeněk Simaichl napsal:

        Zákony se sice mění, ale dokud účastník nepodepíše novou smlouvu a tím i jiný penzijní plán, tak se pro něj nic nemění.

        • Radek napsal:

          V tom případě by ale byl celý koncept penzijního spoření nesmyslný:
          – zakáže se uzavírat smlouvy PP – tudíž všichni budou mít stávající podmínky příspěvku, tudíž nikdo nebude chtít platit víc, tudíž PS nebude mít účastníky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.