Středa 23. května. Svátek má Vladimír.

Deset nesmrtelných mýtů o akciích

Na webu Wall Street Journal se nedávno objevil článek o deseti akciových mýtech, které jsou podle autora článku Bretta Arendse nesmrtelné. Jejich kritika vyvolala v diskusi k článku poměrně kontroverzní reakce. Určitě i mnozí z vás již tyto mýty někdy slyšeli, a tak není od věci si je připomenout.

Investoři dnes nemají na růžích ustláno. Nejistota na trzích a komentáře, jejichž závěry se pohybují v rozmezí od přehnaně optimistických, až po tragicky pesimistické jim na rozhodnosti nepřidají. A nemusí jít pouze o ty, kteří se těmito radami při rozhodování o investicích řídí. Ať už jsou ale dnešní rady a moudra jakékoli, Brett Arends z WSJ se pokusil podívat na zoubek těm nejpoužívanějším. A samozřejmě se snažil jejich tvrzení vyvrátit. Kritika zmiňovaných mýtů sice možná není ve všech případech úplně fér, ale jako upozornění na to, že tyto mýty a tvrzení stále častěji vykazují nejistou úspěšnost, je určitě na místě.

První tvrzením, s nímž se dnes investoři u svých investičních poradců, nebo obchodníků často setkávají, je "Toto je pravý čas na investování do akcií." Od vypuknutí realitní krize a nejvýraznějších propadů na akciových trzích za desítky let tuto větu slýcháme často. Je pravdou, že obchodník s cennými papíry bude investorovi jen stěží říkat, že dnes určitě není ten správný čas na investování. A je úplně jedno, jestli jsme na vrcholu bubliny, nebo po dlouhém býčím trendu. Jak uvádí Arends, ptát se brokera, jestli je vhodný čas na nákup akcií je stejné jako ptát se holiče, jestli potřebuji ostříhat. Je tedy si pouze potřeba dávat pozor, kdy nám tuto radu odborník dává. Kdo ji uposlechl v březnu 2009, byl na konci roku v pohodě. Kdo se jí řídil v srpnu 2008, je možná o něco moudřejší a opatrnější při poslouchání rad.

Dalším takřka nesmrtelným tvrzením je "akcie v průměru vydělávají kolem deseti procent ročně." Je pravdou, že je to hodně diskutabilní tvrzení, zejména v době, kdy se akcie vzpamatovávají z výrazných propadů a je založeno na historii, která se již nikdy opakovat nemusí. Na druhé straně je to ale logické, že to obchodníci a poradci klientům často říkají. Nic to sice nezmění na tom, že takové zjednodušení a zevšeobecňování je diskutabilní, ale nezkušený investor chce vidět graf, který v posledních letech hezky stoupá, a když ten není k dispozici (dnes je to téměř jisté), chce slyšet, kolik vydělá. A deset procent je hezká kulatá suma, na kterou ziskuchtiví investoři dobře slyší. Problém je, když ani po několika letech akcie tento výnos nedosáhnou – a to je dnes velmi častá situace.

"Naši ekonomové předpovídají, že.." Prognózy jsou kapitolou samou o sebe. Jak řekl Warren Buffett, prognostici dělají z věštců seriozní lidi. Jednoznačné prognózy mají většinou tristní úspěšnost, většinou co se týče obratu na trzích, nebo nečekaných událostí. Současná krize a propad akcií na přelomu let 2008 a 2009 je toho důkazem. Často se pak setkáváme s prognózami, které připouštějí více scénářů, což je pouhá úniková cesta pro případ, že prognóza nebude úspěšná. Jednoznačné doporučení zní: jakékoli prognózy nebrat.

"Investováním do akcií se podílíte na růstu ekonomiky." I když je to vlastně logické tvrzení, i zde může být skutečnost poněkud jiná. A Arends uvádí jako příklad Japonsko, jehož ekonomika sice od roku 1989 vzrostla o čtvrtinu, ale akciové trhy ztratily 75 %. Podobných příkladů, ať už v současnosti, nebo v minulosti najdeme několik.

Také tvrzení "pro vyšší zisky je potřeba podstoupit vyšší riziko" není zase až tak mimo. I když také v tomto případě je pravdou, že není výjimkou, že riskantnější trhy zaznamenávají nižší výnosy, než ty, které jsou považovány za méně riskantní. Arends naráží na to, že vyšším rizikem je ze stran obchodníků míněna vyšší volatilita. Ale investoři si také musí uvědomit, že bez jakéhokoli rizika (volatility, čehokoli) zajímavé výnosy očekávat nemohou. Mohou se dočkat klidnějšího spánku, to ano, ale milionáři se z nich nestanou (o čemž se nás zase snaží přesvědčovat reklamy na spořicí účty).

"Trhy jsou dnes skutečně levné. P/E je pouze 13." Velmi oblíbený ukazatel může být skutečně matoucí nejenom proto, že v různých dobách cyklu jsou zisky společností jiné, ale také proto, že pro akcie v odlišných sektorech může stejné P/E znamenat různé ohodnocení. Dalším problémem tohoto zjednodušení je fakt, že P/E je pouze jedním z mnoha ukazatelů, které zkušenější investoři ve fundamentální analýze využívají, a určitě není svatým grálem pro ohodnocení akcií. Jako mnohem lepší uvádí Arends například dividendový výnos, nebo Tobinovo q (vyjadřuje podíl tržní hodnoty fyzických aktiv – dané diskontovanou hodnotou jejich budoucích očekávaných výnosů – a reprodukčních nákladů na aktiva -nákladů spojených s případnou výrobou aktiva).

"Nemůžete časovat trh." Myslím, že s kritikou tohoto tvrzení by zmiňovaný mudrc z Omahy možná nesouhlasil. I zde jde ale Arendsovi zřejmě o upozornění na to, že nakupovat akcie v době, kdy jsou trhy na vrcholu a optimismus z trhů jen tak srší, není dobré načasování. Buffett by i zde spíše souhlasil s tím, že je nutné kupovat akcie, když jsou skutečně levné (a ostatní investoři nejsou moc příznivě nakloněni akciovým trhům) a drahým akciím je dobré se vyhnout za každé situace.

"Doporučujeme diverzifikované portfolio podílových fondů." Pokud jde o diverzifikaci do různých aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, peněžní trh a jiné alternativní investice, pak je to v pořádku. Pokud ale jde o diverzifikaci do množství akciových fondů s různými styly, jde o mišmaš, který neprospěje nikomu. Přílišná diverzifikace investory spíše připraví o část zisků a většinou nemá prakticky žádný význam při snižování rizika, což je hlavní důvod pro diverzifikaci.

"Toto je trh pro ty, kteří vybírají akcie." Je velmi lehké říct, že je třeba vybírat ty správné tituly, ale už mnohem těžší takovou strategii úspěšně realizovat. Většina běžných investorů se skutečně raději spokojí s běžnou diverzifikací do různých tříd aktiv a vybírání jednotlivých titulů přenechají jiným machrům. A pokud bych dostal takovou radu, chtěl bych vědět historii a úspěšnost toho, kdo mi jí dal. Zejména v posledních letech.

Posledním tvrzením je, že "akcie v dlouhém horizontu dosahují vyšší výnos." To je také jedno z tvrzení, které dnes již bohužel není možné potvrdit. Ani investiční horizont v délce deseti let nemusí znamenat, že by dnes byli investoři ziskoví. A déle než deset let drží své akcie snad jen již tolik zmiňovaný Warren Buffett.

Skončila již krize?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Deset nesmrtelných mýtů o akciích”

  1. Václav napsal:

    „Déle než 10 let drží své akcie snad jen již Warren Buffett.“
    Déle nez 10 let drzí akcie tisíce lidí po celém svete. Autor clánku by mel také. Nebot akcie na stálo, jen pro dividendy, to je to nejvýhodnejsí duchodové pojistení. V Británii mají lidé duchod z povinného duchodového pojistení vysoký snad jen jako 14% z poslední netto mzdy. Aby meli lidé v duchodu príjem vysoký jako 50% poslední netto mzdy nebo stejne vysoký jako poslední mzdu, musí si lidé opatrit potrebné dividendy ze stálého celozivotního drzení jistých akcií, nebo platit vcas na nejaké hloupé 2. pojistení a 3. pojistení nebo platit od 16. roku do 64. roku na nejaký hloupý akciový fond s mesícní výplatou zpátky od 65. roku vkladatele.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.