Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Podle Buffetta je nejvyšší čas být nenasytný

Konec světové krize je sice v nedohlednu, ale jeden z nejznámějších investorů na světě má jasno. Právě teď je nejvhodnější doba k nákupu. Za pravdu mu dává jak historie, tak ocenění akcií.

Nakupovat akcie jen proto, že rostou, to je ten nejstupidnější důvod na světě.“ Tento známý výrok Warrena Buffetta může klidně vystihovat všechny úspěšné investory. Další, který publikoval nedávno v New York Times, může pomoci těm, kteří se bohatými chtějí stát, ale mají pocit, že dnes na to není ta nejvhodnější doba: „Měj strach, když ostatní jsou nenasytní, a buď nenasytný, když ostatní mají strach.

Faktu, že rozšiřující se světová krize je ideálním časem pro nakupování akcií, nahrávají rovněž příklady z minulosti. Krize ve třicátých letech sice trvala do roku 1933, akciové trhy však své dno dosáhly už červenci 1932 a v čase, kdy vývoj ekonomiky začal obracet k lepšímu byl už 30 % v plusu. Druhým příkladem pak je období války, kdy indexy dosáhly svého dna v roce 1942, dávno před tím, než se spojencům podařilo obrátit vývoj ve svůj prospěch. Podobných příkladů se objevilo v průběhu 20. století několik a trhy z nich stále vyšly vítězně.

Investovat ale neznamená nakupovat všechny akcie, které přijdou investorovi pod ruku a v dnešní době si musí investor dávat zvlášť pozor při výběru kvalitních titulů s potenciálem dlouhodobých zajímavých zisků. Nejde ani o žádné krátkodobé nákupy. I samotný Buffett tvrdí, že nemá vlastně ani potuchy, jak se bude dařit akciím za měsíc, nebo za rok. Pro dlouhodobé investory je však dnes velmi vhodná doba.

Nejdůležitější kritéria, podobná těm, kterými se při svých investicích řídí sám Mudrc z Omahy, se nedávno objevily v článku v magazínu MarketWatch. Jedním z nich jsou volné peněžní prostředky, jejichž nadbytek může být pro investory ukazatelem flexibility a schopnosti přizpůsobit se momentální situaci na trzích. Volné prostředky může společnost využít na investování, akvizice, případně vyplácení dividendy, nebo zpětný odkup akcií. S peněžními toky se navíc hůř manipuluje než se zisky společností.

Další podmínkou, na kterou by si investoři při výběru akcií měli dávat pozor, je zadlužení společnosti. Dobré jsou firmy s malým (procentuálně k základnímu kapitálu), nebo žádným dluhem, které nejsou závislé na dluhovém financování a jsou schopné financovat vlastní růst z vlastních zdrojů. V dnešní době, kdy získat úvěr za rozumných podmínek je prakticky nemožné, se společnosti s vysokou mírou zadlužení a ty, které jsou odkázané na úvěry, mohou dostat do velkých problému s udržením samotného běhu společnosti.

Dobré je rovněž vybírat společnosti podnikající v oblastech, které jsou důležité pro běh jiných společností a s národním, nebo ještě lépe globálním dosahem a významem. Jde o společnosti, na nichž jsou závislé jiné obory a ty které mají v porovnání s jinými firmami konkurenční výhodu. Může jít o technologické společnosti, nebo firmy ze zpracovatelského sektoru apod. Dobré jsou společnosti se známou značkou a dobrým jménem, produkující výrobky, nebo poskytující služby, u nichž je možné předpokládat dlouhodobou a rostoucí poptávku.

Důležitou podmínkou jsou rovněž schopnosti a morální kvalita managementu. Šéfové musí být zběhlí a zkušení v byznysu, v němž společnost podniká, musí mít dlouhodobou vizi a plány, a samozřejmě musí zabezpečit firmě pravidelnou ziskovost. Pro samotného Buffetta je důležité rovněž to, že byznysu rozumí a zná jej nejen management společnosti, ale i samotný investor.

Poslední kritériem, které je velmi důležité je atraktivní ocenění vybraných titulů. Dnes jsou ve ztrátě i společnosti vykazující dobré fundamenty. Panika zkrátka zlevňuje akcie napříč všemi trhy a sektory, a týká se to i velmi kvalitních titulů. Některé z nich dokonce ani nemusely zaznamenat významné ztráty, jejich potenciál růstu je však stále velmi velký.

I když je Buffett považován ze legendu, má mnoho odpůrců, kteří mu vyčítají držení akcií i v dobách velkých propadů na trzích, nebo stále častější porušování vlastních pravidel. Trochu problematické může být rovněž investování výlučně do amerických akcií, čímž se jeho výběr poněkud zužuje. Ani diverzifikaci do více druhů aktiv a většího množství cenných papírů Buffett velmi neuznává, on sám investuje jen do relativně malého množství akcií (kdo si koupí od každé společnosti jen pár akcií, nemá portfolio, ale ZOO).

Na závěr je možné pouze dodat, že i když následování Buffetta přineslo nejednomu investorovi úspěch, každý by se měl při investování řídit vlastním úsudkem a strategií. Sám Buffett totiž tvrdí, že řídit se při investování doporučeními cizích lidí je nejlepší způsob, jak přijít o své peníze.

Je podle vás dnes vhodná doba k využití nízkých cen akcií k nákupům, nebo to bude ještě horší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

23 komentářů: “Podle Buffetta je nejvyšší čas být nenasytný”

  1. jeliman napsal:

    Prosím o zodpovězení možná trošku hloupějšího dotazu. Když někdo cenné papíry prodává, tak musí existovat někdo, kdo je kupuje. Kdo je teda kupuje v těchto kritických časech?

    • FL napsal:

      Jelimane, je treba si uvedomit ze na trhu je spousta hracu, at uz fondy, banky, velky investori,mensi investori,spekulanti, a kazdy ma jinou strategii, nekdo si koupi „dno“ a bude drzet roky, jiny si zas tohle podrzi par dni max tydnu atd,pro nekoho to je zas vyhodne na par hodin, pro kazdeho je ta cena vyhodna ci nevyhodna z jineho duvodu a trh je tak velky ze se vzdy najde nekdo kdo koupi / proda na zaklade jeho strategie.

    • Konference napsal:

      Kdo kupuje? Tak treba ja. 😉 Ale samozrejme jen vybrane papiry. 😉 A takovych jako ja, co nakupuji, se u likvidnich instrumentu najde vzdycky dost.

  2. OTTO napsal:

    Je třeba si uvědomit co za investora Warren je.
    On nekupuje akcie ze spekulativních důvodů.
    On je kupuje protože je chce mít ve svém portfoliu a nechce je prodávat.

    Naopak většina lidí hledá akcie ne proto, že je chtějí vlastnit pořád a nechávat si vyplácet dividendy, ale proto, aby je se ziskem prodali.

    To je zásadní a zcela klíčový přístup se kterým, když se ztotožníme tak je nyní pro nás čas nakoupit akcie kvalitních společností, které jsou nyní kvůli krizi levnější, protože dav prodával v panice všechno a všude a tím poslal cenu kvalitních společností na akční cenu, která se neodmítá.

    Když chci akcie nakoupit a držet pořád, nebo je můj investiční horizont 30,40,50,60 let a více nebude mě příliš znervózňovat, jestli už akcie, které kupuji půjdou nahoru, nebo ještě klesnou než se po pár týdnech, měsících, nebo letech odrazí k růstu.

    Tak, nebo tak budu dostávat dividendy a protože investuji dlouhodobě nevzrušuji se tím co se na trhu bude ode dneška v průběhu 10-ti let dít, protože jsem vybíral akcie s investičním horizontem 30 a víc roků a podle toho jsem i volil jednotlivé akciové tituly.

    Akcie Coca Coly i Gilete, které mimojiné Warren vlastní klesly a Warren je neprodal a neprodá.

    Mnoho firem i dnes vykazuje velmi dobré výsledky a tím pádem i pěkné dividendy na akcii, ikdyž cena těchto akcií klesá.

    Na závěr opakuji, že většina lidí , kteří chtějí okopírovat Warrena si musí uvědomit, že pokud ho chtějí kopírovat je třeba ho kopírovat na 100%.

    Není možné teď kupovat, protože kupuje Warren, mít investiční horizont 5 let a tvrdit, že dělám totéž co Warren.

    On kupuje proto, aby držel pořád, ale většina kupuje proto, aby za pár let prodala se ziskem.
    To je zásadní rozdíl a dvě zcela odlišné metody tvorby bohatství na kapitálových trzích.

    • Konference napsal:

      Jeste bych dodal, ze Warren kupuje prioritni akcie (viz Goldman Sachs), coz je taky dost velky rozdil.

      Jak onehdy nekdo trefne uvedl, on hraje na uplne jine sachovnici nez ti, kteri se ho snazi napodobit.

      • HM napsal:

        Nekupuje jen prioritni akcie, spis naopak. GS byla jedna z nemnoha vyjimek, spise spolecnosti chce vlastnit, coz by mu prioritni akcie neumoznily.

        • Konference napsal:

          No prioritni akcie mu davaji sanci na garantovanou 10% dividendu, pokud vim, coz neni malo. A jestli jich koupil 5mld GS a 5mld GE, to taky neni zrovna malo. K tomu navic opce na nakup dalsich. 😉

          Nerikam, ze kupuje jen takto. Ale povazuji za dulezite zminit, ze nakoupil trochu jine papiry nez kupuji ostatni na burze. 😉

  3. Ondřej Záruba napsal:

    Warren je borec,jen co je pravda.Ale mám takový pocit,že vyjednávací pozice nikoho z nás nedosahuje kvality Warrenova týmu.Podmínky,za kterých realizuje své obchody jsou tak poněkud jiné než ty naše.Pravidelnými nákupy stabilních titulů s dobrým cash flow nic nezkazíme.Hamižnosti upustit uzdu raději až po ukončené výsledkové sezóně roku 2008.Snad tu nebudu za moc velkou konzervu:-)

  4. Konference napsal:

    Zastavam podobny nazor jako Warren. Nikdo nevi, jestli uz jsme na dne. U mnohych akcii nelze vyloucit dalsi velke poklesy. Ale z dlouhodobeho hlediska se spousta akcii jevi velmi zajimave. Osobne kupuji ruzne akcie, nektere rustove s vyhledem na 1-3 roky, nektere podhodnocene ale v postizenem odvetvi s delsim horizontem a u nekterych dividendovych tak trochu doufam, ze kupuji na nekonecno. 😉

    Ovsem je treba velmi obezretne volit konkretni tituly, ktere maji po obratu trendu velky potencial k rychlemu rustu, a nebo slibuji dlouhodobe dobre fundamenty a vysoke dividendy.

    Problem totiz je, ze i po obratu trendu se mnoho akcii bude jen velmi pomalu plazit nahoru. A casto to budou „tezke vahy“. Z toho duvodu bych treba dnes nedoporucoval drzet indexove investice jako S&P 500, nebo DAX, ale radeji volit konkretni akcie. Take mezi podilovymi fondy bude nutne dusledne vybirat ty, ktere lze skutecne oznacit za aktivne spravovane, coz u drtive vetsiny fondu rict nejde.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    • Bankovnípoplatky.com napsal:

      Tak trochu mi vrtá hlavou, proč WB tak hlasitě doporučuje nákupy právě nyní.
      Mnozí se nemohou shodnout na dalším vývoji LATAM a EM Asie, kam jít.
      Největší problém vidím v tom, co vlastně nakupovat, které akcie.

      • Jan Dvořák napsal:

        Co když míří na post ministra financí?

      • Konference napsal:

        Mozna proto, ze opravdu veri, ze prisla vhodna doba zacit nakupovat. Ja si to myslim take. Ale je nutne umet trefit ty spravne. 😉 No a to az cas ukaze, kdo se trefil a kdo ne.

        Kratkodobe jsou vsechny EM nyni hodne riskantni. To bych se radsi drzel tentokrat rozvinutych trhu a hledal dobre fundamenty. Dlouhodobe (a nejlepe pravidelnymi nakupy) jsou zajimave i EM.

  5. Jan Dvořák napsal:

    Když už se vývoj přirovnává v 30. letům, mám vlastní přirovnání:

    Měřeno SP500, jsem nyní cca 40% pod vrcholem 2007. Když se podívám na DJIA z let 1929 a dál, tak vrchol v roce 1929 byl na zhruba 380 bodech, 40% dolů dává úroveň kolem 230 bodů.
    Po prolomení této hranice směrem dolů v roce 1930 se nad tuto úroveň se trh poprvé dostal až v roce 1950, tedy 21 let po krachu.

    Dno z roku 1932 leželo mnohem níže – na hranici 40 bodů DJIA – by dnes odpovídalo cca 160 bodům SP500 (to není zas tak daleko od mého nejčernějšího scénáře – mám ho na svém webu).

    Můžete namítnout, že v roce 1929 byla bublina. Dobře, pro účely porovnání upravím výpočet pro rok 1929. P/E bylo kolem 25, pokud se nepletu.
    Po úpravě roku 2008 (P/E 18), snížím hodnotu vrcholu DJIA 275 bodů.
    40% pokles dolů pak představuje hranici 160 bodů. Zhruba na této úrovni uzavřely akcie rok 1930. Zpět nad 160 bodů se pak vrátily až v roce 1945,tedy po 15 letech.

    Nemyslím, že bylo moudré kupovat v roce 1930 akcie po pádu o 40% od vrcholu.
    Jak je tomu letos, to ukáže až čas.

    • radek napsal:

      Honzo ještě bych od toho odečetl -10 let za druhou světovou válku a tím pádem dluhové financování a spostu státních omezení firem. Pak to asi vyjde jinak. 🙂

      Nebo čekáš za 8let třetí světovou 🙂 ? aby bylo dílo zkázy dokonáno.

      • Jan Dvořák napsal:

        válku nečekám, až takový pesimista nejsem 🙂

        Já bych druhou světovou válku NAOPAK neodečítal. Válečný konflikt USA podle mne pomohl. Materiální ztráty nula (pominu-li Pearl harbor) výroba zbraní nastartovala ekonomiku.

        • H. Mynar napsal:

          Souhlas, válka urcite USA pomohla, ale otazkou zustava, do jake miry pomohla akciim. Myslim si, ze podniky tehdy zisky nemely buhvijake, consumer spending bylo nizke a nerostlo a vetsina spotreby padla na bedra vlady, coz sice vytvori HDP, ale soukromym firmam nijak nepomuze. Navic valka je provazena zvysenim dani na financovani valecnych aktivit, coz ziskum taky moc nepomuze. Proto si myslim, ze zde porovnavate neporovnatelne (a sam uznate ze srovnavat irak a druhou svetovou nelze), a vysledky takoveho porovnani budou vzdy do jiste miry zavadejici.

          • Ondřej Záruba napsal:

            Z hlediska nákladů na zbrojení to srovnatelné je.V Iráku byla použita technika,jejíž (hlavně) vývoj a výroba stály americké daňové poplatníky zřejmě ještě mnohem více.

            Dopad na soukromý sektor to můžeme mít pozitivní.Stát jim zafinancuje technologii,do které by za normálních okolností nemohly firmy investovat.Po válce slíznou smetanu.

            • H. Mynar napsal:

              Co se týče nákladů, bude lepší se bavit o tom, kolik je jejich podíl na dobovém HDP a ne kolik je jejich výše (ať už reálná nebo nominální). Tehdy (1945) bylo HDP 223mld USD a náklady na WWII byly 288mld. DNes, prozatím, jsou náklady na Irak nižší než 1000 mld a HDP je 13500 mld USD. takže i kdyby ty čísla byly zaokrouhlené tak druhá světová stála třináctkrát více.

              Je možné, že poválečná situace a investice v průběhu války byly pro americké podniky prospěšné, vypovídá o tom i DJIA. Nicméně v roce 1945, kdy se trhy po těch 15 letech vrátily na svou hodnotu z doby před krizí, jak píše pan Dvořák, se to zcela jistě neprojevilo a proto oněch 15 let je podle mě přehnaných a nedá se to se současností srovnat.

              • Ondřej Záruba napsal:

                Co přesně je těch 1000 mld?Nechce se mi moc věřit,že technologie použitá v Iráku stála pouze 1000 mld.USD.

                Ale jinak dobra uvaha.

                • H. Mynar napsal:

                  Nevim, jestli to zahrnuje i technologie, nicmene jak jsem dosel k cislu: celkem naklady na iraq, tedy predpokladam ze spotreba materialu, mzdy, vyroba atd jsou nekde okolo 600 mld, k tomu jsem pricetl rezervu, co by to stat jeste mohlo. Nevim presne, co myslis pod technologiemi, jestli jejich vyvoj atp, ale stejne i kdybychom chteli, tak se tezko dostaneme nejak vyrazne vyse. Pomer proto ve finale zustane i tak neporovnatelny.

                  • Ondřej Záruba napsal:

                    Já mám na mysli to,že třeba první válka v Iráku poslala do boje stroje,které předtím žádnou válkou neprošly.Jejich vývoj trval mnoho let.Mám na mysli především letecké technologie.Pravda ovšem je,že tam už je tenká linie i se Studenou válkou.Nezanedbatelná část technologie byla vyvinuta právě během onoho bipolárního rozdělení vlivu,avšak bojové nasazení nalezla až ve válce jiné.

                    To mě vede k závěru,že nemůžeš žádnou válku vyndat z historické komparace,jelikož svět je vlastně pořád ve válce.To,čemu historici říkají mírové období,bývá obvykle závod ve zbrojení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.