Pátek 14. prosince. Svátek má Lýdie.

Jak vyváženě diverzifikovat portfolio

Diverzifikace pouze mezi akcie a dluhopisy je zastaralá a nedostatečná…, říká ve svém prvním díle seriálu o diverzifikaci portfolia JAN TRAXER.

V editorialu jsem slíbil seriál článků na téma složení dlouhodobého dynamického portfolia. Začneme základním rozložením. Jak by dle mého názoru mělo vypadat vyváženě diverzifikované portfolio pro dynamického investora s delším investičním horizontem?

1) Dynamická versus konzervativní část
Základní koncept každého portfolia je sestaven z konzervativní a dynamické složky. U některých investorů je možné zahrnout ještě vyloženě spekulativní složku. V souvislosti s tím si vzpomínám na názorný výklad Víti Macha z SFM Group, který se pokusím parafrázovat.

Portfolio je jako plachetnice. Konzervativní složka je dřevěný člun, dynamická složka pak plachta. Nebude-li v portfoliu dynamická složka, z luxusní jachty bude obyčejný vor, který bude unášen mořem a nikdy nedopluje do svého cílového přístavu. Kdyby naopak na moři plachta neměla člun, bude ji beznadějně unášet vítr, dokud ji neutopí ve vlnách.

Má-li plachetnice doplout do cíle, potřebuje člun i plachtu: zároveň je třeba know-how a zkušenosti, jak loď ovládat (i kdybych já osobně měl sebedokonalejší jachtu, obávám se, že bych stejně nikam "nedosailoval").

Tedy konkrétní podíl konzervativní a dynamické složky pro naše dlouhodobé dynamické portfolio je odvislý od přístupu ke správě investic. U pasivních portfolií (podílové fondy, indexové produkty) doporučuji poměr 20-30 procent konzervativní složka a 70-80 procent dynamická.

Pokud je však portfolio spravováno aktivně (bonus a discount certifikáty, alfa, expres a další strategie), pak je možné dosahovat vyšší garance. Takže poměr konzervativní ku dynamické složce se vyrovnává (50/50) při zachování dlouhodobě rovnocenného potenciálu výnosů.

2) Diverzifikace mezi různá aktiva
Nejdůležitější je rozkládat investice do více druhů aktiv. Základem jsou akcie a dluhopisy, a to z toho důvodu, že mají z dlouhodobého hlediska negativní korelaci. To v praxi znamená, že když akcie rostou, dluhopisům se příliš nedaří. Naopak v temných časech pro akcie oslňují dluhopisy někdy až dvojcifernými zisky.

Růst cen akcií je zpravidla provázen zvyšováním úrokových sazeb. To má za následek, že stávající úroková prémie dříve vydaných dluhopisů přestává být pro investory zajímavá (dají přednost novému dluhopisu s vyšší úrokovou prémií), a tak cena těchto dříve emitovaných dluhopisů mírně poklesne. Pokles je tlumen inkasovanou úrokovou prémií. Avšak i přes tento tzv. yield se investor může někdy dostat do ztráty.

Naopak když dojde k útlumu hospodářství a akciím se nedaří, sahá centrální banka ke snižování úrokových sazeb, aby zlevnila půjčování peněz, a podpořila tak investice firem. V souvislosti s klesajícími úrokovými sazbami se již emitované dluhopisy stávají pro investory atraktivnější. Jejich cena roste.

Ovšem diverzifikace pouze mezi akcie a dluhopisy je zastaralá a nedostatečná. Do portfolia je vhodné zahrnout další aktiva, konkrétně nemovitosti a komodity. Jejich hlavní přínos je v tom, že se vyvíjí takřka nezávisle na akciích i dluhopisech. Teprve při zahrnutí komodit a nemovitostí se můžeme bavit o vyváženém portfoliu.

Pátou strategickou a na ostatních aktivech nezávislou oblastí, kterou je možné do portfolia zahrnout, jsou měny. Zde se dá profitovat jak na pohybech kurzů jednotlivých měnových párů, tak dále na vyšších úrokových sazbách, které se k dané měně vztahují. Doporučuji zahrnovat výhradně u aktivně spravovaných portfolií, případně u pasivních portfolií jako ryze spekulativní složku.

Poslední velmi důležitou složkou portfolia je likvidní rezerva. Nejčastěji se zde využívá nástrojů peněžních trhů, alternativou jsou spořící účty apod. I u dlouhodobého dynamického portfolia je důležité mít likvidní rezervu. Mnohdy se na to zapomíná.

Rezerva se může hodit při vyšších nečekaných výdajích, kdy je potřeba odkoupit část investic z portfolia. Často ji pak investor ocení v situaci, kdy se naskytne obzvlášť atraktivní investiční příležitost. Pokud se v takovém případě použije k investici prostředků z rezervy, je dobré tuto rezervu postupně zase vytvořit.

Nejčastěji doporučuji následující rozložení dlouhodobého dynamického portfolia:

3) Denominace portfolia
Posledním aspektem, kterým se dnes budeme zabývat, je denominace portfolia – neboli v jaké měně investovat?

Oproti mnohým konzervativcům, zastáncům české koruny, já zásadně u dlouhodobého dynamického portfolia doporučuji využívat při investování třech měn – českou korunu, euro a americký dolar. Investor, který v běžném platebním styku používá výhradně českou korunu, tak podstupuje měnové riziko.

Avšak toto riziko je vykoupeno daleko širším spektrem produktů, kterých lze využívat. Investovat pouze na českém trhu není pro diverzifikaci reálné (k tomu se dostanu v následujících článcích). A instrumenty, které investují na zahraničních trzích, a při tom zajišťují pevný kurz koruny, je možné napočítat na prstech rukou.

Proto doporučuji relativně rovnoměrně rozložit investice do všech třech měn. Americký dolar bych v podmínkách většiny Čechů mírně podvážil.

Tímto teprve začínáme. Rozebrali jsme si základní rozložení portfolia. V navazujících článcích se budu věnovat zvlášť jednotlivým druhům aktiv a pokud o to bude zájem, dostaneme se i k používání různých aktivních a pasivních investičních strategií. Ale nepředbíhejme.

Pokračování seriálu je zde.

Tagy BOSSA EUR USD

133 komentářů: “Jak vyváženě diverzifikovat portfolio”

  1. L. Konečný napsal:

    Celá veliká a dokonalá diversifikace spočívá v tom , když je celé portfolio ze 100% z certifikátu na index Eurostoxx50 s připisováním dividend , tím se investuje do 50 akcií.
    A muže se každý rok přikupovat ten samý certifikát za všechny peníze.
    To už je přehnaná diversifikace. A s nákupem dalšího certifikátu nebo fondu přibyde dalších asi 30 akcií a pak už má člověk 80 akcií. Tedy míti 2 certifikáty nebo 2 fondy je přehnaná diversifikace.
    Dluhopisy a komodity jen brzdí růst portfolia rostoucí od akcií a brzdit krach akcií lze mnohem ůčinněji.
    Mnohem výnosnější je ale vyfiltrovat si na http://www.onvista.de mezi 200 největšími podniky Evropy jen ty akcie s PEG pod 0,8 a z nich vybrat asi 6 až 10 akcií s nejnižším P/E a P/S a P/B od podniku s nejvyšším růstem ročního zisku.
    Jakmile se někdo dozví , že by se vyplatil fond s akciemi nějaké exotické země , pak už bývá většinou pozdě. Tak jako , když se začnou uklízečky zajímat o akcie , bývá už pozdě.
    Diversifikace proti krachu je nejvýhodnější , nemíti první 3 roky dekády žádné akcie ani fondy ani certifikáty a býti ze 100% v akciích jen od 3. do 9. roku dekády.

    • Miroslav Piták napsal:

      Dobrý večer pane Konečný. Též jsem zastáncem teorie cyklického vývoje trhů, ale ještě jsem se tím hloubkově nezaobíral. Máte zpracovány nějaké analýzy, které potvrzují vaše tvrzení, že akciové trhy se pohybují ve Vámi udaných cyklech?
      Děkuji za odpověď.

      S pozdravem M.P.

      • L. Konečný napsal:

        Beru ohled na průměrnou dekádu z těch jedenácti dekád za posledních 110 let , kdy akcie první 3 roky dekády padají a posledních 7 let dekády rostou.
        Ovšem krach muže 2010 přijít jen tehdy , jestli budou akcie neúnosně předražené , jako asi P/E 30 i indexu Dow Jones. Jesli bude P/E indexu pod 20 na přelomu 2009/2010 , pak se zřejmě další velký krach akcií posune o několik let.
        Během každého krachu se taky najdou akcie , kterých se krach netýká a rostou dál. To byla 2000-2003 akcie Puma. Tedy asi akcie fundamenálně levná s nízkým P/E od podniku s rostoucím ziskem.
        Já nebudu míti problém s možným krachem 2010-2012 , já si tehdy nechám jen akcie bank Britanie a USA , ty padávají jen na 2/3 a já je budu mít jen pro jejich dividendy.

  2. Michal Mojžíš napsal:

    Měl bych v této souvislosti dotaz, především na pana Pitáka a Traxlera. Asi před rokem jsem koupil (jako dlouhodobější investici) rolling diskont certifikát na DAX od Sal. Oppenheim. Jelikož byl tento certifikát prezentován ve všech podkladech (S.Opp., ZJ, brokerjet) jako open end, tedy bez splatnosti (v ZJ vyšla dokonce v tomto smyslu jeho recenze), velmi jsem se podivil, když mi byl tento certifikát minulý týden bez mého přičinění vypořádán. Chtěl bych se proto zeptat, jak je to možné, zda může emitent v průběhu platnosti certifikátu takto měnit podmínky a zda jste se s tím již setkali.
    Nejprve jsem myslel, že šlo o chybu ze strany brokerjetu a chtěl jsem proto celou věc reklamovat, ale po kontrole jsem zjistil, že informace o splatnosti byla i na stránkách banky.

    • Miroslav Piták napsal:

      Praktické zkušenosti se záležitostí kterou popisujete nemám, ale co vím, emitent je k tomuto oprávněn a musí to v určitém období (asi zpravidla čtvrt roku předem) dát na vědomí.

      U některých certifikátů jsem se např. setkal s tím, že je Open-end s možností výpovědi nejdříve např. 1.1.2010, tj. dopředu je garantována minimální životnost certifikátu.

      S pozdravem M.P.

      • Michal Mojžíš napsal:

        Děkuji. Tato možnost mě taky napadla, asi si podrobně prostuduji prospekt, i když finanční němčina není zrovna lehké počteníčko, takže se většinou spokojuji pouze s informačními listy.
        Problémem je, že při investici přes brokerjet tato informační povinnost jaksi selhává. 🙁
        V této souvislosti bych měl ještě jeden dotázek. Commerzbank nabízí certifikáty typu „open end“ a „unlimited“. Podle informací, které jsem si našel, by měl být u této banky „unlimited“ obecný název pro certifikáty, které ostatní banky nazývají „open end“. Co se tedy pak v pojetí Commerzbank nazývá „open end“??

    • Jan Traxler napsal:

      Také s tím nemám osobní zkušenost. Ale pamatuji si, že jsem o tom někde četl. Jen už nevím kde. Možná v některé ze knih Martina Svobody. Ale jistý si tím nejsem.

  3. Miroslav Piták napsal:

    Dobrý večer, měl bych praktickou otázku.
    V jakém časovém horizontu posuzujte korelaci 2 instrumentů? Kdysi jsem prováděl výpočet korelace náhodně vybraných podkladových aktiv v různě dlouhých obdobích nebo v různých letech a docházelo občas k dost výrazným výsledkům (dle jedné statistiky bych 2 instrumenty zařadil do portfolia dle jiné už ne, protože korelace nebyla příznivá. Všeobecně bych mohl říci, že poslední dobou se korelace zvyšuje.

    • Jan Traxler napsal:

      No poslední roky koreluje kladně takřka všechno. ;-))
      Pro korelaci mezi druhy aktiv (akcie, dluhopisy…) to chce dlouhý horizont, řádově desítky let. Pro korelaci různých instrumentů, tam je to horší, tam musíme vycházet z kratších období.

    • J. Klumpler napsal:

      Doporucuji precist knihu Williama Bernsteina, „The Intelligent Asset Allocator“, ten uz Vas vyleci z pocitani korelaci. 😉

      • Jan Traxler napsal:

        Můžete zde stručně nastínit, o čem kniha je? Děkuji. 😉

        • J. Klumpler napsal:

          Kniha popisuje metodu, jak vhodne navrhnout a spravovat portfolio. Je to pomerne hutne cteni, neni to kniha „na dobrou noc“. 😉 Je plna tabulek, grafu a ruznych vypoctu. Se svym kolegou provedli celou radu pokusu s korelacemi, prumernymi vynosy, alokacemi, efficient frontier, atd… Pokusim se vypichnout par zaveru, ktere se mi zdaji podstatne (a ktere si hlavne pamatuji):
          – korelace a prumerne vynosy se v case velmi meni, obecne neni pravda, ze by se korelace vsech aktiv zvysovala, ukazuje situace, kdy byla korelace v minulosti nizka, pak velmi vysoka a ted je opet nizka…
          – prakticky nelze najit vice nez 3 aktiva s nizkou korelaci, ktere jsou vhodne do portfolia. I kdyby, minimalni korelace aktiv dokaze snizit celkovy risk (= standardni odchylku) portfolia maximalne o 1/4 az 1/3.
          – korelace aktiv se pri korekcich, panikach, silnem medvedim trhu atd. dramaticky zvysuje, takze nechrani portfolio ve chvilich, kdy je to nejvice potreba.
          – snazit se pravidelne pocitat „efficient frontier“ portfolio a podle toho preskupovat sve realne portfolio nefunguje, je to stejne jako „honit stare viteze“, navic se neumerne zvysuji transakcni naklady.

          – jeho metoda je postavena na:
          1) urceni averze vuci riziku investora – tomu potom odpovida zastoupeni dluhopisu v portfoliu (uprednostnuje kratkodobe dluhopisy pred dlouhodobymi) a take procentualni zastoupeni aktiv.
          2) urceni komplexnosti portfolia podle povahy investora –
          a) nejjednodussi portfolio by melo mit minimalne 4 slozky – dluhopisy, US large, US small, Foreign stocks (EAFE) – je to american, takze je jasne, ze je na nas vkus trochu „US heavy“, ale on uz si to snad kazdy dokaze prizpusobit.
          b) nasleduji slozitejsi portfolia, v podstate hodne podobna Vasemu modelu z clanku
          c) az po portfolia pro opravdove nadsence(a taky bohace), ktere jsou rozsekane na mnoho trid/podtrid/sektoru atd…
          3) Dulezitou soucasti je rebalancovani. Po celou zivotnost portfolia by totiz mely zustat % alokace stejne a jednou za cas by se melo vratit portfolio zpet do puvodniho stavu. Je to varianta value investingu, kdy se realizuji zisky z uspesnych aktiv a prelevaji se do podhodnocenych aktiv.

          To je tak asi vsechno, na co si ted z hlavy vzpomenu. Urcite doporucuji precist. Uff, to jsem se ale rozepsal. 😉

          • Jan Traxler napsal:

            Děkuji, vypadá to velice zajímavě. A vidím, že se i v mnohém shodujeme. Určitě se na ní víc podívám. Doufám, že je kniha aspoň trochu čtivá… nesnáším teoretické příručky. 😉

  4. Tibor napsal:

    ad: „Základem jsou akcie a dluhopisy, a to z toho důvodu, že mají z dlouhodobého hlediska negativní korelaci. To v praxi znamená, že když akcie rostou, dluhopisům se příliš nedaří.“

    Mohli by ste prosím vysvetliť, čo ste mysleli pod pojmom „negatívna“ korelácia. Pretože v texte to vyzerá, akoby ste mysleli zápornú koreláciu, t.j. keď cena jedného aktíva stúpa, cena druhého klesá. Ale z hľadiska diverzifikácie je zlá každá korelácia, kladná (nad 0,5) aj záporná (menej ako -0,5). Ako je teda myslená citovaná veta? Je podľa Vás rozdelenie aktív medzi akcie a dlhopisy diverzifikácia?

    • Jan Traxler napsal:

      Ano, rozdělení aktiv mezi akcie a dluhopisy je dle mého názoru formou diverzifikace. Ovšem nepovažuji takovou diverzifikaci za dostačující.

      Můžete zdůvodnit, proč je korelace vetší jak 0,5 v absolutní hodnotě „zlá pro diverzifikaci“?

      • Tibor napsal:

        Ja chápem diverzifikáciu ako rozdelenie portfólia medzi aktíva, ktorých cenový vývoj nie je korelovaný. Napríklad nepovažujem za diverzifikáciu, ak svoje portfólio rozdelím do dvoch akciových fondov, pretože ceny fondov budú silne korelovať. A práve s tými dlhopismi som si nie celkom istý, pretože sa mi zdá, že čoraz viac platí, že ceny dlhopisov korelujú s cenami akcií. T.j. diverzifikácia(?) pomocou dlhopisov sa mi zdá fungujúca len na zníženie volatility portfólia.

        • Jan Traxler napsal:

          Ale právě snížení volatility je cílem diverzifikace. 😉

          • Michal Mojžíš napsal:

            Podle mě je cílem diverzifikace snížení RIZIKA. A riziko není v mých očích představováno volatilitou jako takovou (pokud neinvestuji krátkodobě), ta je často dokonce vítaná, ale definitivní ztrátou investované částky či trvalým poklesem/stagnací investice.
            Pokud jde o onu zápornou korelaci, je pravdou, že pokud budu mít v portfoliu zastoupeny dvě aktiva/dvě skupiny aktiv se zápornou korelací, je to trochu kontraproduktivní.

            • Jan Traxler napsal:

              Z mého pohledu je cílem dosahovat předem stanovených zisků co nejstabilnějším způsobem… jinak řečeno s co nejnižší volatilitou.

            • J. Klumpler napsal:

              Definice rizika je velmi vagni a zahrnuje podle me i docela subjektivni veci. Z pohledu Moderni teorie portfolia, z ktere pan Traxler pravdepodobne vychazel (nebo se pletu?) plati, ze riziko = volatilita.
              Instrument se zapornou korelaci se v portfoliu pouziva jako brzda. Pri negativnim vyvoji tlumi pad hodnoty portfolia, ale take bohuzel brzdi poradny rozjezd. Mit portfolio slozene napr. ze dvou instrumentu se zapornou korelaci tak, aby se jejich ucinek vyrusil je samozdrejme nesmysl. Vzdy se musi urcit tahoun portfolia a k nemu vhodne zvolit kotvu.

              • Jan Traxler napsal:

                Ono je také potřeba rozlišovat mezi instrumentem a podkladovým aktivem. Mnou doporučované složení portfolia se týká podkladových aktiv, ne instrumentů. Takže klidně mohu mít v portfoliu dva instrumenty, jejichž podkladová aktiva mají zápornou korelaci a přitom oba instrumenty budou přinášet výnos zároveň. 😉

                • J. Klumpler napsal:

                  Priznam se, ze tomu moc nerozumim. Myslite jako kdyz napr. akcie a dluhopisy maji opacnou korelaci, tak presto kdyz jdou akcie nahoru a cena dluhopisu pada, dostavate alespon kupon z drzeni dluhopisu => zisk z obou aktiv? Mohl byste prosim Vasi myslenku trochu objasnit? Dekuji.

                  • Jan Traxler napsal:

                    Jde o strategii, jakou instrument používá. Mohu mít několik instrumentů na stejnou akciovou složku (stejné podkladové aktivum, např. akciový index) a každý instrument bude využívat jiné strategie jak dosahovat výnosu. Jeden bude čistě indexový, druhý bude používat bonus mechanismus, třetí bude zaměřený na relativní performanci (nadvýkonnost nad jiným indexem) atd. Takže ačkoliv třeba akcie obecně budou klesat, v mé akciové složce portfolia bude ztrátový pouze jeden instrument, zatímco zbylé dva budou ziskové a dluhopisy, jelikož mají zápornou korelaci, budou předpokládáme také ziskové. Celé portfolio tak z dlouhodobého hlediska bude dosahovat stabilnější výkonnosti s nižší volatilitou. 😉

                    Už rozumíte, že jedna věc je diverzifikace mezi různá podkladová aktiva a jiná použití různých strategií pomocí různých instrumentů? 😉
                    Strategie mám v plánu rozebírat později.

              • filip napsal:

                myslím, že teória moderného portfólia hovorí o nízkej korelácii tried aktív a nie o zápornej. Záporná korelácia by nedávala zmysel. Výsledok by mohol byť blízky nule. M. Svoboda v knihe o certifikátoch uvádza aj korelácie roznych tried aktív. keď si to dobre pamätám, tak dlhopisy tam nie sú úplne záporne korelované. Zároveň tie dlhopisy nie sú len o korelácii, ale aj o nízkej volatilite portfólia.

                • Miroslav Piták napsal:

                  Nejsem sice odborník na korelaci,ale pokusím se napsat co o ní vím.
                  Teorie říká, že portfolio by se mělo tvořit z instrumentů, jejichž vzájemná korelace se pohybuje od -0,5 do +0,5.

                  Korelace -1 znamená, že podklady se pohybují proti sobě. Nevhodné pro zařazení do portfolia, protože teoreticky by zhodnocení bylo nulové
                  Korelace 0 znamená, že instrumenty jsou absolutně nezávislé. To je ideální stav
                  Korelace +1 znamená, že instrumenty se vyvíjí v absolutní shodě. Nevhodné pro zařazení do portfolia, protože to postrádá význam.

                  Takže do portfolia by se měly zařazovat instrumenty, které mají vzájemnou korelaci od mírně negativní (tj. od -0,5 a menší) do korelace +0,5, tj. mírně závislé instrumenty.

                  Když tak mě někdo prosím opravte.

                  • filip napsal:

                    presne tak to vidím aj ja. Nesedí mi informácia z článku, že dlhopisové fondy sú negatívné korelované s akciovými ( -1) a preto sa hodia do portfólia. U dlhopisov mi ale aj tak ide skôr o ich volatilitu. Presnejšie povedané to, že ich hodnota neklesne o 20-50%, ale povedzme o 5% v zlých časoch. Síce brzdia možný rast portfólia, ale zároveň ho istia.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Negativní se podle Vás rovná -1? … No dobře, možná mělo být použito slovo „záporná“. … Myšleno to bylo jako menší než nula!!!

                    • Anonym napsal:

                      no v podstate som to len zle pochopil

                  • Tomáš Tyl napsal:

                    K diskuzi o záporné korelaci a o korelaci obecně:
                    Pozor na to jakou korelaci počítáte a berete v úvahu. Pan Svoboda se ve své knize dopouští trochu nonsensu, protože (stejně jako v tomto vláknu) hovoří o korelaci CEN AKTIV (tato korelace je pochopitelně na dlouhodobých horizontech kladná, ceny často užívaných aktiv dlouhobě rostou). Ta by samozřejmě jako záporná nedávala smysl, ovšem tato korelace se ve finančních teoriích (moderní teorie portfolia atd.) nepoužívá! Místo toho se používá korelace VÝNOSU AKTIV (tedy změny ceny). Potom je samozřejmě požadavek na dlouhodoboé kladné výnosy a nejlépe negativní korelaci v pořádku. Tedy optimální stav není, „Když jedno klesá druhé roste“, ale „když výnosy jednoho klesají, výnosy druhého rostou“.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Díky za upřesnění. 😉

                    • Miroslav Nosek napsal:

                      Mám potřebu spíše doplnit a opravte mne, jestli se mýlim. Mám problém s pojmem dlouhodobě nízká korelace, včetně úvodního článku. Korelace se dá počítat na základě týdenních, měsíčních, ročních průběhů, atd. Korelace počítaná z kratších period by měla být nízká definitivně, ale korelace počítaná z delších period může anebo by pouze měla být blízko 1. Kdyby totiž korelace výnosových aktiv počítaná např. na základě desetiletých období byla nízká či záporná, výnosy aktiv by se nenávratně rozcházely, a dlouhodobé angažmá by bylo stejně kontraproduktivní. Jinými slovy všechna výnosová aktiva by měla dlouhodobě růst. Jsem ochoten připustit, že výnos aktiv mohou dlouhodobě třeba jen fluktuovat bez jasného trendu (pak se ovšem nejedná ani tak o investici jako spíše o spekulaci, kde při dlouhodobém držení je nízká korelace nadřazena výnosu). Tedy optimální stav je, když dlouhodobě všechna výnosová aktiva rostou (i když ne souběžně v každém okamžiku).

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Korelaci jsem počítal minimálně v ročním horizontu, méně to asi nemá význam. Docházel jsem ale k obráceným výsledkům než popisujete, tzn. na delším období podkladová aktiva, které jsem porovnával měly nižší korelaci než v kratším období. Ale paušalizovat to asi nepůjde.

                      S pozdravem M.P.

                    • Tomáš Tyl napsal:

                      Mohu se zeptat (vzhledem k vašemu předchozímu příspěvku v tomto vláknu) jakou (čeho) korelaci jste počítal?

                      Děkuji.

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Bohužel Vám detaily nepovím, protože výpočty jsem prováděl v minulém roce, nemám je uložené a pamatuji si pouze důležité závěry. Ale co si vzpomínám, tak jsem počítal korelaci historických výnosů např. DAX 30 x S&P 500 (abych zjistil jak moc platí, že vývoj evropského trhu je závislý na americkém), Rusko x ropa, pak jsem počítal zlato až ale nevím, s čím jsem ho porovnával.

                      S pozdravem M.P.

                    • Tomáš Tyl napsal:

                      Zkusím teď trochu rozklíčovat některé věci, na které narážíte a které ve svém příspěvku užíváte. Pokud bych něco interpretoval milně prosím opravte mě.

                      Z vašeho příspěvku se mi zdá, že hovoříte spíše o korelaci CEN a ne korelaci VÝNOSŮ. Tedy ještě jednou bych zopakoval, že tato korelace (korelace CEN) nemá příliš vypovídací schopnost (právě i tím na co narážíte, že pro dlouhé úseky se blíží k 1).

                      Korelace dlouhodobých výnosů hypoteticky může být také nízka až záporná (jestli je to tak i v praxi jsem zatím netestoval) i při zachování růstového trendu (je důležité si uvědomit, že klesající výnosy ještě nutně neznamenají ztráty).

                      Další věc je, co by nám korelace desetiletých výnosů vůbec řekla. Smysl by to mělo pouze pro investice nad deset let. Na takto dlouhých horizontech je ovšem tržní riziko relativně nízké a je tedy důležitější zaměřit se na jiná rizika.

                      Pojem dlouhodobě nízká korelace tedy imho znamená „korelace xxx (xxx= ročních, měsíčních, týdeních apod.) výnosů je nízká i na dlouhodobém časovém úseku“. Zde dlouhodobost znamená především to, že se nejedná o anomálii několika let, ale že se jedná o něco s čímž lze statisticky počítat (jestli je korelace dostatečně robustní, aby měla nějakou vypovídací schopnost je otázka jiná) i do budoucna. Zjednodušeně dlouhodbost vypovídá o velikosti souboru dat, ze kterých korelaci počítáme.

                      Snad jsem Vám tím trochu odpověděl na Vaše obavy.

          • Jan Hlaváček napsal:

            Já bych diverzifikaci chápal spíše jako jeden z prostředků, pro minimalizaci rizik při současné maximalizaci zisku. Jinými slovy, volatilita pro mě u části portfolia (třeba u té spekulativní) nemusí být tak důležitá. Zejména pokud zde diskutujeme dlouhodobé investice a jejich aktivní správu. Problém je v tom, že většina klientů (podporována poradci) se domnívá, že k investování stačí vložit peníze do některého z fondů, rep. do několika (kvůli diverzifikaci) a tím je na několik let vystaráno. A čím delší doba, tím méně je to musí zajímat, protože z dlouhodobého hlediska se přeci nedá prodělat ne? :-). Ale o tom je to přirovnání pana Macha. Dobré portfolio mi umožní větší, než průměrné zisky, při současné minimalizaci rizika ztráty. Ale to už jsem zase na začátku. Neinvestuji přeci proto, abych co nejméně prodělal.

            • Jan Traxler napsal:

              Asi tak nějak. 😉 Volatilita u jednoho aktiva mě tolik nezajímá. Ale důležitá je pro mě volatilita celého portfolia. A to nám při investování jde, ne?
              A právě různé třídy aktiv, různé regiony, různé sektory, různé strategie… nám pomáhají optimalizovat portfolio. Dosahovat stabilního zhodnocení ve všech fázích trhu.

              • Jan Hlaváček napsal:

                Ne tak docela. Pokud investuji dlouhodobě, tak klidně „risknu“ portfolio s větší volatilitou, ale větším výnosem na konci, než klidnější, ale z hlediska výnosů průměrné portfolio. Jiná je situace, pokud existuje pravděpodobnost, že v průběhu doby budu muset investované peníze použít na něco jiného. Z tohoto pohledu je podle mého názoru důležitější skutečně aktivní správa portfolia, než vlastní diverzifikace. A stanovení investičního cíle na začátku investování. Proč v době, kdy je jednoznačně růstový trend nevložit třeba 80% do rizikovějších instrumentů a teprve až je to skutečně potřeba složení portfolia změnit. Ale těch 80% se pokusit diverzifikovat (sektorově, regionálně…) Stejně bych tu poslední větu změnil na: dosahovat nadprůměrného zhodnocení ve všech fázích trhu… O to nám jde ne?:-)

                • Jan Traxler napsal:

                  A co si představujete pod pojmem nadprůměrné zhodnocení? 😉

                  • Jan Hlaváček napsal:

                    větší, než průměrné:-) …. Dobře, tak vážně. Portfolio od dobrého poradce (třeba od Vás:-) ) by mělo dosahovat lepších výsledků, než je obvyklé zhodnocení běžně užívaných fondů, které má v nabídce většina poradců. Jinými slovy, nejsem zastáncem toho, že diverzifikace a aktivní správa znamená rozdělit klientovi peníze do tří různých fondů. Kolik společností, resp. poradců používá indexové certifikáty, bonus certifikáty, investice do komodit….? Ale na to bude asi více prostoru v článku o strategii.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Vy, já, Sláva Kožůšek… a pomalu s výčtem končíme. ;-))

                      V tom, co jste napsal, spatřuji dost zásadní problém. Většina lidí totiž dělá přesně to, co jste popsal – porovnává výnos celého portfolia s jedním běžně pordávaným fondem u kamaráda. Kamarád se samozřejmě chlubí tím nejvýnosnějším fondem, který má, dnes jde často o Čínu, BRIC či Latinskou Ameriku. Před dvěma lety se takto chlubili všichni ING českým akciovým. Jenže nikdo dnes neví, jakému fondu se bude dařit následující rok a jestli zrovna ten námi zvolený nebude za rok -40% dole. A u emerging markets či u komodit 40% pokles není nic nereálného.

                      Těším se na dobu, kdy trhy budou padat. Většině lidem zbydou jen oči pro pláč. Ale snad potom pochopí, že nejde ani tak o maximální výnosy, jako o dlouhodobě stabilní výnosy.

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Porovnávat výkonnost navrženého portfolia s jedním konkrétním fondem asi opravdu správné není. Ale srovnávat s vhodným indexem (či váženým mixem indexů) by snad správné bylo. Je tedy správné mé očekávání, že dobře navržené individuální portfolio by mělo být v dlouhodobém horizontu stabilnější a výkonnější než vhodně zvoleny benchmark? Nebo jak jinak výsledky individuálního portfolia poměřovat a hodnotit?

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Možností je samozřejmě několik a záleží na každém, jakou si vybere s ohledem na čas, který chce věnovat správě svých finačních prostředků. Osobně si např. na začátku roku řeknu: „Tak a letos chci dosáhnout takového a takového výnosu v %. Zvolím si přibližnou strategii, jak chci plánovaných výsledků dosáhnout, která se samozřejmě může v průběhu roku měnit dle aktuální situace. A na konci roku porovnám výsledky s mými počátečními požadavky.
                      Takže můj benchmark je výnos (zisk), který předem požaduji.

                      S pozdravem M.P.

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Souhlas. Ale já měl na mysli spíše úhel pohledu klienta. Jak posuzovat, zda můj správce portfolia dosahuje výsledků podprůměrných či nadprůměrných v rámci daného zadání? Jako klient jsem si stanovil nějaké očekávané průměrné zhodnocení v nějakém investičním horizontu. Jak ale hodnotit výsledky dosažené v daném konkrétním roce (zda nemohly být třeba vyšší)? Ono je to docela podstatné, pokud má správce portfolia být odměňován dle dosažených výsledků (např. každoročně nějaká paušál + prémie dle výsledku vůči nějakému benchmarku).

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Ano, pochopil jsem Váš předchozí příspěvek, chtěl jsem pouze ukázat svůj pohled, protože jsem v jiné situaci, když si peníze spravuji sám.

                      Souhlasím, že hodnocením to je těžké. A navíc zpětně se navíc říká lehce „Hele, proč jste to nedal sem, ono to udělalo takové a takové zhodnocení, což je dvojnásobek než jsem dosáhl). Každý rok jsou publikovány TOP žebříčky zhodnocení trhů, což může akorát při nesprávné interpretaci klientem způsobit zbytečné neshody. Ono to sice vypadá hezky, že trh zhodnotil o 100%, ale málokdo si uvědomuje při jaké volatitě, např. 40% a více.

                      Zhodnocení by se dle mého názoru mělo porovnávat hlavně s benchmarkem, který si klient dopředu stanoví, např. zhodnocení DAX 30 nebo DJ Eurostoxx 50 Return při požadavku na investice do západoevropských akcií apod.

                      Pak samozřejmě může být požadavek, že klient požaduje např. výnos 20% ročně bez ohledu na způsob investice při dodržení domluvené úrovně rizika.

                      Kdybych byl ve vaší situaci, asi bych požadoval paušál za správu + procenta za nadvýnos nebo např. % za nadvýnos vůči dluhopisovému trhu. Možností je asi několik.

                      S pozdravem Miroslav Piták

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Opět souhlas :-). Pokud by klient formuloval své zadání vůči dohodnutému benchmarku, bylo by hodnocení úspěšnosti mnohem jednodušší a jednoznačnější. Klienti ale zpravidla formulují své zadání v procentech (což je z jejich pohledu celkem logické) a požadované procentuelní zhodnocení je nezbytné i z důvodu finančního plánování (tam nestačí, že jsem lepší než benchmark, ale potřebuji znát částku, kolik asi budu mít v dané době k dispozici). Já nad skloubením těchto požadavků hloubám již poměrně dlouho, takže díky za Váš názor :-).

                    • Milan Bobek napsal:

                      A já si myslel, že vy, jakožto průkopníci placeného poradenství, už máte vyřešený způsob odměňování dle výsledků… 🙂

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Pokud jde o TriMan, tak se zabýváme finančním plánováním. V oblasti správy majetku klientovi pouze pomáháme s výběrem vhodného správce a pomáháme mu s formulováním zadání. A právě pro účely formulování zadání a možnosti průběžné kontroly jeho plnění řeším daný problém.

                    • Milan Bobek napsal:

                      Jinými slovy: Klient zaplatí paušál + prémii dle výsledku vůči benchmarku vám za poradenství a potom ještě jednou zaplatí paušál + prémii dle výsledku vůči benchmarku nějakému správci (protože ti tak většinou mají nastavené odměňování)!
                      Pochopil jsem to správně?

                    • Jan Traxler napsal:

                      Ano. A je to a priori špatně, když Vám to celkově přinese stabilní zisky, naplnění Vašich investičních cílů a zároveň Vám to ušetří čas, který byste správě jinak věnoval sám? 😉 … Neříkám, že to tak je vždy. Ale pokud je správce dobrý a toto se mu daří, je podle Vás špatné, že si nechá dobře zaplatit? 😉

                    • Milan Bobek napsal:

                      Ale vůbec ne. Když má správce výsledky, které překonávají stanovený benchmark, tak ať dostane pořádně zaplaceno… 🙂
                      Pokud se nepletu tak správce v rámci své činnosti (= správy portfolia za kterou je zaplacen) poskytuje i poradenství. Pak ale nechápu proč bych měl ještě jednou platit nějaké jiné poradenské firmě viz výše „V oblasti správy majetku klientovi pouze pomáháme s výběrem vhodného správce a pomáháme mu s formulováním zadání“.

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      No já jsem zde již naše stanovisko poměrně podrobně vysvětlil. Škoda, že jej správce webu (asi neúmyslně, při likvidaci spamu, smazal). Takže ještě jednou stručně za TriMan (jak je to jinde nevím):
                      Klient u nás platí (jednorázově) za vytvoření finančního plánu (teoretický návrh uspořádání osobních financí).
                      Pokud klient požaduje i realizaci navrženého řešení a součástí této realizace má být i individuálně spravované portfolio, pak mu pomáháme s výběrem správce, formulováním zadání a dohlédneme i na to, aby dohodnutá odměna správce byla adekvátní. Za takovou službu klient u nás opět jednorázově platí, protože od doporučeného správce žádnou provizi neinkasujeme.
                      Třetí naší službou v takovém případě může být průběžná péče. Zde klient platí pravidelný drobný měsíční paušál. Smyslem této služby je ale především pravidelná aktualizace navrženého plánu a dohled nad tím, aby realizace plánu probíhala tak jak má. Tato služba (stejně jako plán) zahrnuje celou oblast osobních financí, tedy i vykrytí možných rizik, sociální oblast (nárokované dávky) atd. Ve vztahu ke správci portfolia zastupujeme zájmy klienta a dohlížíme na to, aby z jeho strany bylo plně co bylo ujednáno. Naše role v tomto vztahu je tedy role „odborného dozoru“.

                    • Milan Bobek napsal:

                      Děkuji za srozumitelné vysvětlení a přeji hodně úspěchů. 🙂

                    • Jan Traxler napsal:

                      Konkrétně u mě je to jinak než u Trimanu. Na výběr jsou vpodstatě dvě varianty. Buď zpracování plánu (za jednorázový poplatek, na základě smlouvy), ze kterého vychází doporučené portfolio – pasivní portfolio, které si investor „spravuje“ sám. Nebo „aktivní správu“ portfolia (za měsíční paušál + podíl na outperformanci, opět na základě smlouvy). Víc zde nechci dráždit redakci vlastní reklamou. Koho to zajímá, tak má k dispozici můj mail.

                    • Jan Traxler napsal:

                      To je opravdu těžké. Vždycky jde říct, že správce mohl dosáhnout lepších výsledků. Každý správce si to sám musí umět přiznat. Nikdy se nepovede všechno dokonale. Ale jak správce posuzovat???
                      Myslím si, že rozhodně nejen podle zisků, ale zároveň i podle volatility portfolia. Určitě je dobré dívat se na dlouhodobý vývoj. Což se bohužel pozná až zpětně. Ale třeba při výběru fondu v rámci kategorie je vždy dobré sledovat výkonnost (resp. outperformance) na delší periodě, ideálně alespoň 5 let.
                      U správců/poradců fyzických osob je to ale vážně obtížné. Stejně jako je obtížné přesvědčit investora, že jeho peníze dovedu spravovat dlouhodobě se stabilním výnosem a nízkou volatilitou. Jak ho mám přesvědčit? A jak má investor poznat, který správce je dlouhodobě dobrý?
                      Asi nejlepší je stanovit si jasný cíl (dlouhodobý výnos/volatilita) a sledovat jeho naplňování. Dokud se cíle daří naplňovat, je správce dobrý. Když se něco výrazně nepodaří, pak je někde problém a stojí za vzážení změna správce. Zda cíl stanovit pevnými čísli, nebo variabilně jako outperformance, to už není podle mě tak důležité. Pro běžné lidi je asi jednodušší na sledování stanovit pevná čísla.

                    • Milan Bobek napsal:

                      „Asi nejlepší je stanovit si jasný cíl (dlouhodobý výnos/volatilita) a sledovat jeho naplňování. Dokud se cíle daří naplňovat, je správce dobrý. Když se něco výrazně nepodaří, pak je někde problém a stojí za vzážení změna správce.“
                      K tomuto vašemu odstavci jen jednu malou připomínku: Aby bylo vůbec ještě co převádět na jiného správce… 🙂

                    • Jan Hlaváček napsal:

                      Ale no tak… 🙁 Nemůžu, ani nechci porovnávat výnos celého portfolia s jedním fondem!!! Naprostý souhlas. Bojuji se stejným problémem u klientů, kteří příjdou s tím, že jejich kolega v práci vydělal na akciích ČEZu za půl roku 30% a proč to také neděláme…Chtěl jsem tím říct, že to, že klientovi nabídnu smíšený fond, k tomu jeden realitní a za pět let se podíváme, jak na tom jsme neznamená, že jsem provedl diverzifikaci. Na druhé straně si opravdu nemyslím, že cílem diverzifikace je nutně a jen snížení volatility. Opravdu potřebuji, aby celé moje portfolio bylo v jakémkoliv okamžiku v plusu a volatilitu jsem měl co nejnižší? A snad jen na závěr. Při uplatnění stop-lossu a aktivní správě se na -40% nemohu dostat i kdybych snad chtěl. O tom snad nemusíme diskutovat.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Těch -40% nebylo na aktivně spravované portfolio, ale na sázku na jeden exotický fond. 😉

                      Myslím, že se v jádru naše názory shodují. 😉

                      Hezký den.

                    • juna napsal:

                      Dobrý deň, som študentka a náramne som sa potešila Vašej konverzácii i keď sa až príliš často v neju strácam… potrebovala by som poradiť snažím sa 1*v živote pocitat korelaciu uz dvoch navrhnutych portfolii ( podielove fondy banky) a nie je mi teda jasne ktorý údaj mám pri výpočte použiť… historické ceny? či vynosy? Dakujem

  5. Michal Mojžíš napsal:

    Měl bych jeden dotaz praktického rázu. Obecně je doporučováno mít v portfoliu +/- 10 položek (podílových fondů, akcií, …). Jenže podmínky na trhu ani jiné okolnosti nejsou konstantí, vstupní i správní poplatky se v čase vyvíjí (či jsou nabízeny různé krátkodobé poplatkové akce/prázdniny), přicházejí nové produkty a člověk může zjistit, že jiný fond obdobného zaměření s fondem, který již v portfoliu má, vychází nákladově příznivěji či lépe plní jeho potřeby. Jelikož provádět výměnu (tzn. odprodej a nový nákup) je většinou nesmysl (navíc takové substituty jsou v naprosté většině produktem konkurenčních subjektů), stojím pak před dilematem:

    1. Přidat do portfolia další produkt (nejeden) a portfolio a jeho správu tím znepřehlednit (k tomu se přidává další nevýhoda pro zastánce neefektivity trhu, že s větší a větší diverzifikací je investor čím dál více odsouzen k pouhému průměru a pasivnímu kopírování trhu), nebo

    2. Dodržovat dál původní rozložení portfolia, přičemž ale budu o smyslu takového postupu (oprávněně) pochybovat, neboť nebude nákladově efektivní.

    Přiznám se, že já sám jsem si ještě toto dilema zcela nevyřešil. V tomto případě je částečným lékem čas, neboť člověk bude zřejmě nejprve odprodávat aktiva, která se mu nejméně hodí do krámu, ale v akumulační fázi je tento postup opět použitelný jen velmi omezeně. Nechci se stát oním pověstným „sběratelem“ kochajícím se tím, že má v „portfoliu“ 50 fondů či 100 akcií, ale jisté „přebujelosti“ portfolia se asi vyhnout nelze.

    • J. Klumpler napsal:

      Nove financni produkty budou vznikat stale a budou prichazet a odchazet, jak se bude menit investicni moda. Tim se ale neni treba trapit, protoze fin. produkty jsou pouze nastroje. Pri sestavovani portfolia musite mit predevsim nejakou filosofii (predstavu, strategii, princip, plan) jak ma Vase portfolio vypadat a jak jej chcete budovat. Kdyz do nej potom vybirate jednotlive instrumenty, musite presne vedet, jakou ulohu bude v portfoliu dany instrument hrat, jaka je jeho hlavni funkce v portfoliu. Az potom narazite na novy produkt, zhodnotite, jaky prinos by mel pro Vase portfolio. A nezapomente na porekadlo, ze sousedovic trava se zda vzdycky zelenejsi nez ta Vase!. Na zadne „obecne doporuceni +/- 10 polozek v portfoliu“ nehledte. Pokud najdete fond/certifikat nebo jiny produkt, ktery pokryva veskere Vase predstavy, proc potom kupovat dalsich 9? A naopak, ani 20 nevhodne poskladanych instrumentu Vam nemusi zajistit dobrou diverzifikaci.
      Ad 1) Podobnou vetu ohledne „odsouzeni se k pouhemu prumeru“ jsem uz tento tyden cetl na fincentru v clanku z knihy pana Gladise… Co tahle dramaticky znejici veta vubec znamena? Pokud se tim mysli, ze pasivnim pristupem budu dosahovat stejneho zhodnoceni jako je prumerne dlouhodobe zhodnoceni akcii vyspelych ekonomik (nekde kolem 10-12% p.a.), potom chci byt prumerny! Nekde jsem cetl, ze i velikani jako W. Buffet dosahuji dlouhodobeho zhodnoceni (pouze) kolem 25%. Tito panove ale pouzivaji velmi koncentrovane az spekulativni strategie, ktere maji velmi daleko od pasivni diversifikace.
      Ad 2) Je daleko lepsi nechat portfolio napokoji i za cenu drobnych neefektivnosti (tem se jako drobny investor nevyhnete nikdy!), nez stale neco predelavat. Pokud uz nejaky instrument nakoupite, predpoklada se, ze jste tak ucinil po velmi zrale uvaze. Nema potom cenu si neco rozmyslet a spekulovat nad spravnosti nakupu.
      Pokud si vse promyslite hned ze zacatku, k zadne prebujelosti by vubec dojit nemelo…

      • Michal Mojžíš napsal:

        Ten problém se netýká ani tak nákupů již realizovaných, ale nákupů budoucích, tzn. především pravidelného či opakovaného jednorázového investování. To znamená, že minulé nákupy neřeším, ale pokud u dalších nákupů stojím před volbou, zda přikoupit PL do fondu v portfoliu za vstupní poplatek např. 5 % nebo zda přidat do portfolia další obdobný produkt za např. 2 %, mám přece jen trochu dilema.
        Pokud jde o onu průměrnost, zmiňoval ji před nějakým měsícem i tu na stránkách ICZ M. Šimák. Příliš širokým rozkročením se člověk v podstatě stane „indexovým investorem“ závislým (a odkázaným) na pohybu celého trhu, přestože měl původně v plánu vybírat „ty nejlepší“ aktivní produkty.

        • J. Klumpler napsal:

          Rekl bych, ze drobny investor si musi velmi dobre hlidat naklady, ale nemel by kvuli par korunam skudlit na kvalite. Pokud jste presvedceny, ze je Vas puvodni fond natolik kvalitni a prinasi Vam takovou nadhodnotu oproti indexove investici, ktera se v 5% hrave schova, potom neni co resit. Pokud jste nasel fond, ktery je stejne zamereny, stejne kvalitni, ale je levnejsi, potom take neni co resit. Jestli Vam 3% stoji za male nepohodli, ze nebudete mit vse na jednom miste, to uz zalezi jen na Vas.
          Stat se „indexovym investorem“ (ve smyslu mit portfolio slozeno z indexovych instrumentu) na tom nevidim nic spatneho, snad na to ostatni, kteri pouzivaji „ty nejlepsi aktivni produkty“ (myslel jste doufam fondy?) casem prijdou sami. Napr. portfolio, ktere zde popsal pan Traxler se da cele poskladat z idexovych instrumentu a presto lze oznacit za dynamicke, ale v zadnem pripade bych ho nepovazoval za prilis rozkrocene.

    • Jan Traxler napsal:

      Michale, docela Vás chápu, často stojím před podobným dilematem. 😉
      Jak zde psal pan Klumpler, konkrétní instrument kolikrát není to nejdůležitější. Primárně je potřeba držet se jasné strategie, aby instrument dobře zapadal do Vašeho portfolia. Co se týká konkrétního produktu, před rokem jsem doporučoval produkt A, dnes produkt B a za půl roku to možná bude produkt C. To je normální. Stále se objevují nové a nové instrumenty. Zda-li do portfolia přidávat nové instrumenty a dělat tak portfolio méně přehledným, to už záleží čistě na Vás. Musíte sám zvážit, jakou přidanou hodnotu pro Vás nový instrument má a jestli Vám za tu „nepřehlednost“ stojí. Zároveň nezapomínejte, že nejde pouze o nepřehlednost, ale také o budoucí jednoduché a levné přeskupování v portfoliu. Určitě přijde den, kdy budete v portfoliu chtít dělat změny.

  6. Pavel Zachrdla napsal:

    Asi někde dělám chybu v uvažování, ale je smyslem poradenství, aby poradce sám míchal klientovi portfolio? Není to duplicita s principem kolektivního investování? Nebylo by správnější se soustředit na vyhledání fondu, který by svým investičním zaměřením odpovídal naturelu a cílům klienta a přitom rozkládal portfolio tak jak Vy popisujete?
    Jasně, pro fajnšmekry a pro ty co mají investování jako koníčka je míchání vlastního portfolia zajímavým hobby, ale má to význam pro standardní poradenskou praxi?

    • Jan Traxler napsal:

      Přesně podobnou připomínku jsem zde čekal. Díky za ni. Odpovím večer, teď už se omlouvám, ale musím jít.

    • Jan Traxler napsal:

      Pavle, myslím, že o duplicitu zde nejde. Dovedete Vy najít jeden jediný podílový fond, který by strukturoval portfolio podle mnou uvedeného rozložení? Já ne. Maximálně tak nějaký hedge fund, ale i o tom silně pochybuji.
      Mám rád podílové fondy, ale pouze jako investiční instrument, který do portfolia zahrnuji, ne jako náhražku za portfolio.

      Vím, že je zde mnoho poradců, kteří preferují vybírat 1-3 fondy vyhovující naturelu a cílům klienta. Mezi nimi například i Petr Syrový, jak popisuje ve své knize. Takový postoj chápu. Jak jsem psal v editorialu, někteří prostě preferují jednoduchost. Není vůbec snadné vysvětlit někomu složitě koncipované portfolio, když nemá ani tušení, co je to akcie. Ovšem i Vy mi určitě dáte za pravdu, že ta jednoduchost jde na úkor stability portfolia. Což ostatně na vlastní kůži poznalo mnoho podílníků Pioneer trustu.

      Rozhodně si nemyslím, že sestavování vyváženého portfolia je pouze hobby fajnšmekrů, ačkoli to dnes možná není standardní poradenská praxe. 😉

      • Jan Traxler napsal:

        Ještě doplním. Jediný způsob, který mě napadá, jak obejít sestavování portfolia pomocí jednoho instrumentu a dosáhnout relativně podobného efektu, jsou takzvané „rainbow struktury“. Ale ani ty nedovedou nahradit celé portfolio. A pochybuji, že by standardní poradenská praxe dnes něco takového nabízela. ;-))

      • Pavel Zachrdla napsal:

        Ano, patřím k těm, kteří vybírají 1-3 fondy blízké naturelu a cílům klienta. Institut kolektivního investování mi připadá pro potřeby běžných klientů velmi racionální a plně vyhovující. Ve specifických případech, kdy nelze nalézt fond odpovídající potřebám klienta, doporučuji profesionální AM a pomáhám klientovi s výběrem firmy a formulováním zadání. Domnívám se, že poradce jednotlivec, ani běžná poradenská firma zabývající se finančním plánováním není schopna tyto služby plnohodnotně a efektivně nahradit. To je ale, samozřejmě, věc názoru :-).

  7. L.Konecny napsal:

    Je mi moc líto ! Ale někdo tady musí taky protestovat proti všemu. Ne jen pro legraci , ale protože se mu opravdu nelíbí ani slovo.
    Článek vypadá jako z prastaré učebnice , kde bývá taky vzorec , jak vypočítat podíl akcií a dluhopisů v portfoliu , když se od 100 odečte věk , ten samý prastarý a dětinský nápad.
    Pravda ale je , je-li celé portfolio ze 100% jen jeden jediný akciový fond , jako dlouhodobá investice stačí a je už ůplná a dokonalá diversifikace. Více fondů v portfoliu už nemá význam , jeden fond je ůplná a dokonalá diversifikace , když je v něm aspoń 20 akcií z celého světa.
    A kdo si sám nastuduje akcie a podniky a má stovky tisíc korun , ten si dělá sám svuj vlastní akciový fond z 6 až 16 akcií z několika zemí a má dokonalou diversifikaci a nepotřebuje už nic jiného.
    Rozkládat peníze portfolia na akcie , fondy , komodity , dluhopisy , to patří opravdu jen do prastarých učebnic. Stačí , když 100% portfolia je jeden jediný celosvětový akciový fond z akcií , co vybrali managžeři , nebo z akcií , co si vybereme sami.

    • L.Konecny napsal:

      A až přijde další velký krach na burze , asi 2010 , pak bude nejlepší míti 100% peněz portfolia v bance na 3 roky na ůroky , nebo ze 100% jen dluhopisy na 3 roky.

      • doubler napsal:

        No ja bych byl radsi navezen v nejakem PUT KO certu treba na index 😉

      • Miroslav Piták napsal:

        jestli je trh v růstové, klesající nebo stagnující fázi? Pro všechny tyto fáze trhu existují jak jsem již v minulosti zde zmińoval pákové i nepákové instrumenty. Nevím jak vy, ale já se na ten velký pokles už těším. Konkrétní datum by k dispozici nebylo? 🙂

    • Jan Traxler napsal:

      Je to věc názoru. Já Vám ten Váš neberu, Láďo. Ale nepovažuji za rozumné spoléhat se jen na akcie a jen na růst kapitálové hodnoty akcií a inkasování dividend. Svět investic nabízí mnoho jiných zajímavých strategií, jaké lze v portfoliu využívat a snížit tak volatilitu celého portfolia.
      Kdybych přesně věděl, od jakého dne začnou akcie klesat, pak by Vaše strategie byla dokonalá. Ale jelikož to nikdy nevím a nikdy vědět nebudu, radši se spolehnu na širší diverzifikaci portfolia. 😉

      Hezký den.

  8. J. Klumpler napsal:

    Diky, pane Traxlere, za vyborny clanek. Mel bych na Vas par dotazu… 1) Pokud tomu dobre rozumim, ve Vasem modelu portfolia je za konzervativni slozku povazovana pouze slozka dluhopisova (+ penezni rezerva)? Ptam se z toho duvodu, protoze existuje mnoho ruznych druhu dluhopisu, z nich nektere (ruzne „junk“ bondy, dluhopisy rozvojovych zemi, atd.) budou asi vice rizikove nez napr. takovy fond/index zamereny na large caps akcie s vysokou dividendou… Jen me zajima, jak posuzujete tu „konzervativnost“ slozky. 2) Jak jste napr. dosel k pomeru 15% nemovitosti, 20% komodity. Zalezi to jaksi „na vkusu kazdeho soudruha“, nebo se to da podlozit nejakym vypoctem? (Pokud je to spise osobni vec, potom bych osobne spise pomery prohodil 😉 ). Diky a uz se moc tesim na pokracovani.

    • Jan Traxler napsal:

      Díky za velmi dobré otázky, pane Klumplere.
      1) V modelu pasivního fondového portfolia ano, tam za konzervativní složku považuji likvidní rezervu a dluhopisy. Tím myslím dluhopisy jako podkladové aktivum, ne jako investiční instrument (např. různé strukturované dluhopisy apod.). Dluhopisy budu rozebírat v příštím díle seriálu. Pokud však portfolio spravujete aktivněji, využíváte různých certifikátových konstrukcí s částečnou či úplnou garancí, pak se za konzervativní část portfolia dá považovat daleko více instrumentů. Někdy je těžké udělat tlustou dělící čáru, kdy high yield dluhopisy ještě považovat za konzervativní a kdy bonus certifikát považovat již za dynamický. Jde však o princip. Princip, který se snažím popsat na příkladu s jachtou. 😉
      2) Je to více méně osobní přístup sestavený zejména (jak píše Miroslav Piták níže) z praktického hlediska. Např. na poli komodit je pro běžné investory více investičních možností, respektive více použitelných strategií, tedy širší možnosti diverzifikace, než na poli nemovitostí. 😉

  9. PetrG napsal:

    Omlouvám se za přípěvek, který přímo s diverzifikací portfolia nesouvisí. Hodí se spíše k článkům o rizích investování do kapitálových trhů. Konkrétně k článkům o politických rizicích.
    Nuže, kdo má dobře pokrytá politická rizika ať se mrkne semhle http://ekonomika.ihned.cz/c1-20917290 .

    Jinak přeji hezky den 🙂

    PetrG

    • Jan Traxler napsal:

      Spekulativní článek, nic víc. Něvěřím tomu, že navrhovaná reforma projde, natož pak zrušení daňového testu. ;-))

  10. Milan Bobek napsal:

    S naznačenou diverzifikací portfolia nelze než souhlasit. 🙂
    Pouze bych byl trochu více skeptický k navržené denominaci portfolia = CZK bych osobně převážil na 50% a USD bych ještě více podvážil na cca 15%…
    Vlastní zkušenost: před 13 měsíci jsem investoval do fondu HSBC BRIC a do dneška to „udělalo“ slušných 25% v USD. Bohužel po přepočtu zpět do CZK je to pouze „ušmudlaných“ 2,5% když Oranžové konto mi dá bez nervů jistých 1,9% p.a.! 🙁

    • Adam OVB napsal:

      S tou váhou měn naprosto souhlasím, jenom z jiných důvodů než směnné kurzy 🙂 Jinak výborný článek pane Traxlere. Jen houšť a větší kapky.

    • Miroslav Piták napsal:

      Tak to jsem naštestí dopadl s USD lépe. Téměř 2 roky investuji každý měsíc do Templeton China a i po přepočtu na CZK jsem na tom velmi dobře.

      Ono stavba portfolia je další záležitost k zamyšlení. Když mám k dispozici dostatečné množství finačních prostředků, je otázkou, jestli je zainvestovat jednorázově (pak se mi bohužel může stát to co popisujete na příkladu USD nebo může dojít k velké korekci trhů, protože jsem provedl investici v nevhodném okamžiku) nebo vytvořit portfolio postupným investováním během několika měsíců či dokonce 1 roku.

      S pozdravem M.P.

      • Jan Traxler napsal:

        Z pohledu rozložení rizik a stability portfolia je rozhodně vhodné i větší jednorázovou investici realizovat v delším časovém období. Pro mnoho lidí, kteří teprve akumulují kapitál, je pak rozumné investovat pravidelně třeba na měsíční bázi. Mám v plánu se po seriálu o portfoliu zabývat krátce právě pravidelným investováním. 😉

        • Michal Mojžíš napsal:

          Jenže takovým postupem zase většinou vyřadíme z portfolia investici do nemovitostí.

          • Jan Traxler napsal:

            To vůbec nemusí být pravda. Nechci zde dělat reklamu. Ale i při pravidelném investování je možné participovat na vývoji nemovitostí. 😉

            • Michal Mojžíš napsal:

              Asi narážíte na nemovitostní fondy. Ale od investice do nich tu bylo opakovaně odrazováno (viz problémy v Německu). K tomu není obecně jejich výnosový potenciál natolik vysoký, aby se vyplatilo investovat mohutně v euru, či dokonce v dolaru. V ČR má zatím čistě nemovitostní fond pouze ISČS, který ovšem, pokud je mi známo, z legislativních důvodů zatím do nemovistostí stejně investovat nemůže a prostředky zainvestovává do státních dluhopisů.

    • Jan Traxler napsal:

      Podle mých výpočtů (přiznávám se velmi narychlo) vychází za uplynulých 13 měsíců z výnosu 25% v USD výnos cca 8,3% v CZK. Kam se poděl ten rozdíl???
      Možná jste nekalkuloval vstupní poplatek, to by pak sedělo. 😉

      • Milan Bobek napsal:

        Máte pravdu, nebylo to 2,5% ale přesně 3,1%. 🙂
        14.3.2006 jsem nainvestoval 299.220 Kč, za ně jsem nakoupil USD za 24,35 Kč tedy celkem 720ks v celkové hodnotě 12.288 USD.
        16.4.2007 byl „můj“ prodejní (jejich nákupní) kurz 21,35 USD x 720ks = 15.372. Zisk byl 3.083 USD t.j. 25,10% z 12.288 USD.
        16.4.2007 byl nákup valuty u Raiffeisenbank 20,07 Kč/USD což dává hodnotu investice 308.516 Kč z toho zisk je 9.295 Kč a to je zhodnocení 3,10% v Kč! 🙁
        Možná ale něco počítám špatně… 🙂

        • Michal Mojžíš napsal:

          No, základní chyba myslím byla prodávat a nakupovat devizy v bance. 😉
          Na druhé straně ale marže banky ale přece nemůžete do korunového zhodnocení započítávat! Takto byste ztrácel, i když by se kurs dolaru za celou dobu ani nehnul.
          Pokud jde potom o nákup/prodej deviz, investiční společnosti většinou umožňují provést nákup v korunách, přičemž konverzi poté provádí samy za daleko výhodnější kurzy. To same platí při odprodeji, kdy Vás vyplatí v korunách.

          • Milan Bobek napsal:

            Bohužel já a asi i většina z nás korunových investorů musí poplatky za směnu korun na cizí měnu a zpět do výkonnosti započítávat a je úplně jedno zda to proběhne přes banku nebo investiční společnost… 🙂

            • Michal Mojžíš napsal:

              Já myslím, že to moc šťastné není a mám pro to několik důvodů:

              1. Započítáním ztrát/nákladů na směny (stejně jako vstupních/výstupních poplatků) deformuji či dokonce naprosto znemožňuji jakékoliv relevantní srovnávání.
              2. Směna (především ta Vámi realizovaná přes banku) už není záležitosti výkonnosti PF a de facto, když to přeženu, se vůči PF dopouštíte „pomluvy“, neboť mu přisuzujete nižší výnos, než jakého skutečně dosáhl (viz Váš příspěvek výše).
              3. Směnu můžete realizovat tisíci možnými způsoby, více či méně výhodnými pro Vás (od středového kursu až po lichvu s 50% marží). I to hovoří pro její oddělení (alespoň pro účely srovnávání; v konečném důsledku VY samozřejmě musíte započítat i jí).
              4. Oprodej PL automaticky neznamená, že musíte dolary konvertovat do koruny. Můžete nakoupit (a často se tak děje) PL jiného v dolaru denominovaného fondu. Stejně tak v mnoha případech má investor dolary/euro k dispozici již před první investicí.

              Já si samozřejmě taky svoje portfolio/výnosy statisticky vedu v korunách, kam zahrnuji i poplatky a náklady na směny (které se snažím maximálně optimalizovat), ale odlišuji to od vlastního výnosu jednotlivých fondů.
              Jinak, jak jsem uvedl výše, jestli směna proběhne přes banku nebo přes IS, většinou jedno vůbec není. 😉

              • Milan Bobek napsal:

                Já jsem nikde „nepomlouval“ výkonnost PF (v USD jsem spokojen) ani jsem ho nesrovnával s jiným ale jen jsem na svém konkrétním příkladu uváděl důvod proč bych podvážil dolarovou část portfólia. Nic víc, nic míň. 🙂
                Navíc jsem PL ani neprodal a tím pádem ani nekonvertoval zpět do Kč a tajně doufám, že se dolar ještě zvetí… 🙂

                • Michal Mojžíš napsal:

                  Tak potom tím spíše nechápu, proč jste výnos přepočítával přes nákupní kurs v bance. Tu „pomluvu“ jsem myslel čistě obrazně. 😉
                  Jinak dolarovou část podvažuji i já, jak z praktických, tak z fundamentálních důvodů.

                  • Milan Bobek napsal:

                    Proto abych názorně ukázal, že krásně vysoký výnos v USD vůbec nemusí být tak krásný v Kč pokud se majitel PL rozhodne (nebo je nucen) je prodat a potřebuje zpět koruny…
                    Investuji přes banku a proto používám její kurzy pro výpočet výnosů.

                • Michal Mojžíš napsal:

                  Navíc BRIC většinou nejsou do dolaru zajištěny, takže vývoj dolaru má pouze druhotný význam, prvořadé jsou lokální měny.

              • J. Klumpler napsal:

                Je treba rozlisovat 2 ruzne situace:
                1) Pokud mate portfolio (napr. u brokera) kde muzete vyuzivat vice menovych uctu, takze nemusite pri kazde investici prevadet z jedne meny do druhe a zpet, potom se vsechny naklady spojene s konverzi men zapocitavaji do nakladu celeho portfolia (spolu napr. s poplatky za vedeni uctu, vypisy od brokera atd.) a ne do vynosu jednotlivych instrumentu. Poplatky za nakup/prodej instrumentu se ale do cisteho vynosu instrumentu zapocitavaji vzdy! Jako investora Vas prece primarne zajima, kolik penez Vam pribylo/ubylo na/z uctu a ne jakeho jste teoreticky mohl dosahnout zisku pri nulovych nakladech. Pri srovnavani vynosu instrumentu maji potom hodnoty ocistene o naklady daleko lepsi vypovidaci hodnotu.
                2) Pokud musite pri investovani vzdy provadet sekvenci napr. CZK->EUR, nakup, prodej, EUR->CZK, potom musite bohuzel zapocitavat vsechny naklady (i vstupni/vystupni polatky) spojene s touto investici do vysledneho zisku/ztraty instrumentu. V tomto pripade nemate moznost jak „rozlozit“ naklady do vice instrumentu…

                • Michal Mojžíš napsal:

                  To jistě. Právě proto je ale nutno oddělovat výnos svých prostředků/portfolia (kam je vpořádku promítnout veškeré náklady) od statistického výsledku/výnosu některého fondu pro účely srovnávání. Vstupní poplatky a směnné kursy má/může mít totiž každý jiné a provedlo-li by se jejich započítání do výnosu fondu, je už výsledek bezcenný pro nějaké obecné srovnávání. Nehledě na to, že bych už do toho mohl započítávat náklady na dopravu do banky/IS, hodnotu svého času, výdaje na internet a elektřinu při sledování vývoje investice atd., které jsou taky čistě individuální. 😉

                  • J. Klumpler napsal:

                    Uz asi zacinam rozumet kam mirite, ale porad nerozumim k cemu je to dobre. Pokud chci statisticky srovnavat vykonnost fondu (bez realnych nakladu), zajdu si na stranky jednotlivych spravcu a stahnu si nejnovejsi grafy, tabulky vykonnosti atd. Mozna jako vstupni data pro nejake vypocty je to dobre, ale jako investora me z praktickeho hlediska zajima, jake naklady budu muset vynalozit na jejich porizeni… Je sice krasne, kdyz mi fond dela papirove 10%, ale kdyz utratim 5% na jeho porizeni, tak se treba poohlednu po levnejsi alternative. S naklady na dopravu, internet, volny cas atd. mate pravdu! Zkuste brat investovani jako podnikani. Pokud zjistite, ze mate dlouhodobe vetsi naklady nez kolik Vam cele portfolio vynasi, potom je treba cas se zamyslet, jestli by nebylo lepsi toho nechat a dat penize do neceho jineho (nemovitosti, podnikani, …) 😉

                    • Jan Traxler napsal:

                      Hezky a výstižně řečeno, souhlas. 😉

                    • Milan Bobek napsal:

                      Děkuji. Jsem rád, že má na to stejný názor i někdo jiný než já sám… 🙂

                    • Michal Mojžíš napsal:

                      Bylo to pouze o tom, že srovnávání dolarové a korunové investice v podání pana Bobka bylo nešťastné, jelikož nebylo korektní. Myslím, že ke stejnému závěru došel i pan Traxler.
                      Znovu ale opakuji, pokud hodnotím sám pro sebe své vlastní portfolio, kam musím zahrnout veškeré, nebo přinejmenším ty explicitní, náklady, tak jsem s Vámi naprosto zajedno a sám tak činím. Ale nedojdu takto k žádným obecným závěrům, jelikož každý amortizuje vstupní poplatky jinak dlouho, každý provádí směnu deviz jiným způsobem atd. Tudíž jediné objektivní srovnání výnosu konkrétní investice je „hrubý“ výnos případně přepočítaný středovým kursem. Pan Bobek ale odečítal celý vstupní poplatek z ročního výnosu (což je hodně nestandardní) a kurs přepočítával tou nejnevýhodnější možností. Takže konečný výsledek byl naprosto zkreslený.
                      Já si to sice pro sebe dělám obdobně (v duchu hesla „špatné zprávy nejprve“ ;-)), ale nebudu obviňovat správce fondu, že je neschopný, když jsem po půl roce na nule. Odečtu-li totiž vstupní a konverzní poplatky, bude z toho hned například pěkných 12 % p.a.

                    • Milan Bobek napsal:

                      Vážený pane Mojžíši, zkuste si přečíst pořádně co jsem tady napsal… 🙁
                      Ani v jednom příspěvku jsem neobviňoval správce fondu, že je neschopný! Jen jsem upozorňoval na kurzové riziko…
                      … a můj první příspěvek, který spustil lavinu, byl tento:
                      S naznačenou diverzifikací portfolia nelze než souhlasit. 🙂
                      Pouze bych byl trochu více skeptický k navržené denominaci portfolia = CZK bych osobně převážil na 50% a USD bych ještě více podvážil na cca 15%…
                      Vlastní zkušenost: před 13 měsíci jsem investoval do fondu HSBC BRIC a do dneška to „udělalo“ slušných 25% v USD. Bohužel po přepočtu zpět do CZK je to pouze „ušmudlaných“ 2,5% když Oranžové konto mi dá bez nervů jistých 1,9% p.a.! 🙁

                    • Michal Mojžíš napsal:

                      Ale já Vás přece z ničeho neobviňuji! Nikde jsem nenapsal, že jste něco takového řekl. Byla to spíše úvaha, k čemu by takový postup (který „interně“ používám i já) mohl vést. Pouze jsem relativizoval, stejně jako pan Traxler, těch Vašich „ušmudlaných“ 2,5 %. 😉
                      Navíc BRIC fond není až tak o dolaru, neboť čím slabší bude dolar, tím vyšší v něm bude výnos (při jinak stejných podmínkách). Daleko důležitější jsou, jak jsem již uvedl, lokální měny těchto 4 zemí.

                      Já myslím, že bychom jinak mohli toto téma uzavřít, ne? 😉

                    • Milan Bobek napsal:

                      Obvinil jste mne: „Pan Bobek ale odečítal celý vstupní poplatek z ročního výnosu (což je hodně nestandardní) a kurs přepočítával tou nejnevýhodnější možností. Takže konečný výsledek byl naprosto zkreslený.“ ale to nevadí a asi se také neshodneme… 🙂
                      Když bych PL po roce prodal, tak přece musím odečíst celý vstupní poplatek, když jsem ho zaplatil a přepočítával jsem jsem to kurzem, kterým jsem USD nakoupil nebo bych prodal takže nevím, co jsem zkreslil.
                      Lokální měny BRICu by byly důležité pouze tehdy kdyby jste do nich přímo investoval v Kč, ale protože investujeme v USD, tak je hlavně důležitý vývoj USD/CZK.

                    • Michal Mojžíš napsal:

                      ad 1. odstavec: Proč obvinil?? Nikdo Vás přece zato neukřižuje. 😉 Ostatně sám uznáváte, že tomu tak bylo. Pouze jsem zkrátka popsal Váš postup.
                      ad 2. odstavec: Opakovaně jsem to tady vysvětloval. Pro Vás to sice finančně „sedí“, ale vy jste tak obhajoval nevýhodnost investic do dolaru, pro kteréžto účely to nesedí vůbec, neboť je to silně zavádějící.
                      ad 3 odstavec: Nikoliv. A rovněž jsem to vysvětloval. Fond není do dolaru zajištěn, tudíž primární jsou lokální měny. Obecně, čím slabší dolar, tím vyšší dolarový výnos a korunový výnos je proto +/- stejný. V praxi úplně stejný samozřejmě nebude, protože pohyb vůči všem měnám nebude totožný.

                    • Miroslav Piták napsal:

                      Ale no tak pánové. Ještě se začněte mezi sebou hádat. Dejte si každej panáka něčeho dobrého a hned vám bude fajn. Osobně mám rád Ballantines a přišel jsem na chuť i Metaxe. Dám si i za Vás. 😉 Rutinní hádky ničemu a nikomu nepomůžou.
                      Myslím, že každej z vás má k tomuto tématu co říct zajímavého. Pojdme se raději „dohadovat“ co by bylo dobré a proč. To náš určitě posune dále.

                      S pozdravem M.P.

                    • J. Klumpler napsal:

                      Ja Vam rozumim, Vy jste chtel proste videt vypocet hrubeho zhodnoceni fondu prevedeneho do CZK stredovym kurzem, tak jak by to nejspis vypocital a napsal spravce fondu do sve brozury. To je naprosto v poradku, korektni vypocet.
                      Co tady ale ukazoval pan Bobek je konkretni priklad, kolik by cinil jeho cisty zisk v CZK, kdyby v soucasnosti fond prodal. Jeho vypocet je take naprosto spravny. Pokud by chtel navic vysledek anualizovat, odmocnil by zisk v procentech poctem roku, takze by mu vyslo nejakych 2.84% p.a.
                      Uzavrel bych to tak, ze to cele bylo akorat nedorozumeni a priklanel bych se k reseni, ktere zde jiz navrhoval pan Pitak. :-))

                    • Milan Bobek napsal:

                      Tak na zdraví a já si dám Talisker… 🙂

                    • J. Klumpler napsal:

                      Vidim, ze jste znalec. Kdyz jsem byl poprve ve Skotsku (zhruba pred tremi lety), tak jsem si privezl Talisker primo z ostrova Skye. Potom jsem zjistil, ze se normalne prodava (za velmi podobnou cenu) v Tescu u nadrazi v Brne. Ze by globalizace v praxi? Kazdopadne dobra volba. 😉

            • Michal Mojžíš napsal:

              PS: A to ING konto máte sice bez nervů, ale 1,9 % (od včerejška už 2 %) nemáte, protože jeho výnos podléhá ještě srážkové dani! 😉

            • Miroslav Piták napsal:

              Dovolím si nesouhlasit. Investuji přes společnost CONSEQ do OPF Templeton China a minulý rok, když jsem bedlivě několik měsíců sledoval, za jaký kurs jsem nakupoval USD, tak to bylo za kurs ČNB. To mluví za vše.

              S pozdravem M.P.

              • Michal Mojžíš napsal:

                Právě to jsem měl namysli. Za středový kurs provádí konverzi i např. společnost Pioneer (nikoliv ovšem při investici v zahraniční měně do české rodiny). Tam by to mělo být přesně za střed. U Consequ by to mělo být za „kurs blížící se středu“.

              • Jan Traxler napsal:

                Ze středového kurzu mi vyšlo těch 8,3%. 😉

                • Milan Bobek napsal:

                  Když jsem to přepočítal kurzem ČNB tak mi vyšlo jen 7,1%. 🙂
                  Teď už je to jedno neb jsem tehdy kurzem ČNB nenakoupil ale můžu se snažit v budoucnu kurzem ČNB prodat… 🙂
                  Tím asi můžeme tuto diskusi ukončit.

    • Jan Traxler napsal:

      Jinak já bych též hlasoval pro vyšší podíl CZK, ideálně 100%. Proč se vystavovat riziku kurzových pohybů, že? … Jenže háček je především v tom, že v české koruně je investor neskutečně omezený. Nemá moc investičních příležitostí. Nemůže využívat různé strukturované produkty. Měnově zajištěných produktů je minimum. Je toho prostě málo zajímavého na výběr, a to se už nikdy zásadně nezmění. Kéž už bychom měli euro, z pohledu investora by to byla báječná věc. 😉

      Pokud jde o americký dolar, tam se dá v mnohých případech hledat alespoň instrumenty zajištěné do eura a snížit tak podíl dolarové složky. Já osobně dlouhodobě trochu spekuluji na lepší vývoj dolaru, než jakého jsme byli svědky poslední roky. Fundamentálně na tom není dolar o tolik hůř jak euro, aby dlouhodobě takto výrazně klesal. 😉

      • Miroslav Piták napsal:

        Já USD moc nefandím, mám v něm pouze cca 15% portfolia (viz. Templeton China). Kdybych mohl, tak bych USD vynechal úplně (na začátku nabízel CONSEQ tento fond pouze v USD, současnou situaci neznám). V CZK už také neinvestuji, takže momentálně používám pouze EUR z praktického hlediska (certifikáty, warranty).

        Např. do zlata se angažuji přes index quanto certifikát http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_OSI=9255377

        • Jan Traxler napsal:

          To je výstižné spojení… z praktického hlediska. Přesně můj pohled. 😉 Ikdyž osobně dolar nezavrhuji.

        • Jirka napsal:

          Já osobně si také myslím že USD ještě chvilku bude klesat nežli najde svoje dno a začne být zajímavé do něj investovat:)). Co se týče Templeton China tak je dostupný pouze v USD, v EUR nebyl vydán. Ale Templeton BRIC je jak v USD tak v EUR. Pro čecha spotřebovávající pouze CZK je těžké investovat do jiné měny (samozřejmě kromě „nové evropy“) a chtícího vstoupit na zajímavé trhy, ale když už tak EUR které snad časem přebereme jako spotřební měnu.
          U investic do Chiny, BRIC, … je to ale stejně jedno v jaké měně investujete VY, protože vypořádání a hodnota investice (akcie, fond, …) je stejně v místní měně. Takže jestli svůj výdělek v CNY (renminbi – China) převedu na USD nebo EUR a následně do CZK by mě ve výsledku mělo vyjít stejně:))). Tedy v mém pohledu je jedno v jaké měně investuji, ale důležité jakou měnu používá trh do kterého investuji a jak si vede k CZK.
          Jinak moc zajímavý článek a těším se na pokračování. Je zcela v pořádku že lidé mají rozdílné názory něžli Vy prezentujete, díky tomu ale taky můžou vydělávat jiné % nežli Vy (třeba i záporná :))). A je taky moc dobře že je tady prezentují, jinak by byl článek černobílý. Takle v barvě je to lepší.
          PS: a jsem vděčný za tak kultivovanou diskuzi. DĚKUJI

          • Jan Traxler napsal:

            Také mě těší, že se tu objevují různé názory a navíc podávané kultivovanou formou. Snad tento trend vydrží. 😉

      • PetrG napsal:

        Souhlasím s panem Traxlerem, že výběr investora v české koruně je neskutečne, dovolím si říct žalostně, omezený. Na druhou stranu jsem vzhledem k faktu, že česká ekonomika stále dohání a ještě nějaký ten rok bude dohánět ekonomiku EU, zastáncem názoru, že koruna bude do data přijetí EURa k EURu posilovat. Usuzuji tak z faktu, že jedním z cílů ČNB je cílování inflace (viz. http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/menova_politika/cilovani.html) a nikoliv pevný kurz CZK/EUR. Proto bych tuto situaci při investování využil a volil bych alokaci například 65% CZK, 15% EUR, 20% USD a po přijetí EURa samozřejmě převážil. Bohužel dnes nelze vyloučit ani maďarský scénář s vysokou inflací a propadem kurzu CZK, stačí „jen“ změna ve strakovce je to 😉 , avšak zatím jsem optimista 🙂

        • Michal Mojžíš napsal:

          Váš pohled na vývoj koruny je relevantní, ale do čeho chcete investovat 65 % prostředků na českém území?? Vaše portfolio potom bude všechno, jen ne diverzifikované. Vždyť ve výsledku je úplně jedno, jestli investujete přímo do eura či dolaru nebo sice v korunách do českého podílového fondu, který ovšem investuje do dolarových či eurových akcií. Zajištění měnového rizika do koruny totiž systematicky provádí pouze společnost Pioneer. Což ovšem zase snižuje dolarový či eurový výnos.

          Mně sice při pohledu třeba na vývoj japonských akcií zbývají pouze oči pro pláč (přes solidní růst akcií v jenu je korunová investice silně ztrátová), ale nic s tím bohužel nenadělám. Leda tak si individuálně zajišťovat každou investici do koruny, ale nevím, nevím…

          • PetrG napsal:

            Pokud mám správné informace, pak měnové riziko u některých fondů zajišťuje mimo společnosti Pioneer také ČSOB Investiční společnost a KBC AM. Zajištění měnového rizika jsem také měl na mysli v mém předchozím příspěvku. Je zjevné, že mluvit o diverzifikaci pouze v hranicích českého uzemí je protimluv 🙂
            Možnost posouzení výhodnosti zajištění versus posílení CZK vůči EUR je obávam se mimo rámec této diskuse, ale pokud se najde nějaký odborník, který to jednoduše vysvětlí, rád se nechám poučit. 😉

  11. Pavel Zachrdla napsal:

    Je to dobrý článek, ale proč vychází duplicitně na ICZ a na Fincentru? Nebo se některá z redakcí domnívá, že čtenáři sledují jen ten jejich web a nikam jinam nechodí? Tuto, ne zrovna dobrou tradici, zde zavedl pan Fejtek (i když jeho články jsou alespoň formálně pozměněny), ale myslím, že tímto směrem by ICZ jít nemělo. Většina z nás sem chodí právě pro jeho originalitu (i když to tak, dle diskuse, někdy nevypadá :-).

    • Jan Traxler napsal:

      Článek byl publikován zároveň na iDnes po domluvě redakcí a především z mého popudu.
      Ano, většina z nás sem chodí pro originalitu Icz. Ovšem daleko více lidí o Icz nemá ani tušení. Povědomí o Icz je ten hlavní důvod, proč se čas od času objeví nějaký článek i jinde.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.