Pondělí 22. října. Svátek má Sabina.

Odborníci: Akcie si korekci „zaslouží“

Po půlročním posilování se akciové trhy octly na rozcestí, když tradičně špatné září poněkud zastavilo jejich překotný růst. Mnozí investoři teď spíše vyčkávají, jak se budou trhy vyvíjet dál. Jaký názor na současnou situaci a budoucí vývoj na trzích mají odborníci? A které trhy/regiony/sektory/tituly jsou podle nich v současné době nejzajímavější, resp. které jsou pro investory nebezpečné?

Investoři se dnes dělí na opatrné optimisty (očekávající spíše další posilování) a pesimisty (kteří nevidí žádný důvod k dalšímu růstu a očekávají propad). Zeptali jsme se několik osobností z řad odborníků, do které skupiny patří a jak vidí budoucnost akciových trhů.

Marek Hatlapatka , Head of Research společnosti Cyrrus tvrdí: Nemůžeme popřít, že makroekonomická data z poslední doby jsou lepší než tomu bylo na počátku roku. Ovšem tato lepší čísla lze interpretovat různými způsoby, může se jednat o dočasné zlepšení vlivem fiskálních a měnových opatření, nebo se může jednat o trvalejší stabilizaci globální ekonomiky. Trhy nyní více věří v to druhé a především již prakticky zcela zavrhly možnost realizace těch nejčernějších scénářů vývoje, které se v zimě a na jaře objevovaly. To je hlavní důvod současných nárůstů.

Pro mě osobně by bylo obrovským překvapením, pokud bychom z největší poválečné finanční krize vyvázli pouze s dosavadními poklesy, které sice byly hluboké, ale relativně krátké. Je pravděpodobné, že nejhorší scénáře se již nevyplní a indexy by se proto již neměly dostat na minima dosažená v únoru a březnu letošního roku. Na druhou stranu nemůžeme ignorovat to, že mimořádná opatření ve fiskální i měnové oblasti budou v budoucnosti negativně ovlivňovat růstový potenciál globální ekonomiky. Riziko táhlé stagnace či jen mírného růstu tak stále existuje a trhy si jej v určitém momentu opět více uvědomí.

Z krátkodobého hlediska by korekce nebyla žádným překvapením a zřejmě k ní dojde. Ale nemusí být nikterak dramatická, protože investoři budou jen neradi pouštět své pozice v očekávání budoucího růstu. To samozřejmě platí pouze pokud na trhy nepřijde nečekaná mimořádná negativní zpráva. Takže možný další scénář by mohl být následující: v září či říjnu mírný pokles, po zbytek roku opět růst na nová letošní maxima, během první části příštího roku určité vystřízlivění. 

Christian Blaabjerg , hlavní akcioví stratég Saxo Bank očekává, že „během září akciové trhy poklesnou o 5-10%, ale nakonec uzavřou výše. Velmi jednoduchým důvodem toho je, že manažeři fondů, kteří se od března nezapojovali do obchodování, budou hledat nákupní příležitosti. A to dle našeho názoru požene akciové trhy výše po určité době poklesu.

Radek Schmied , partner Redbaenk si myslí, že podzim a konkrétně září je obvyklé období pro gradaci krátkodobých propadů, víceméně každá krize se projevila zářijovým propadem akciových trhů. Osobně se domnívám, že se jedná o korekci a koncem roku budou akciové trhy opět růst (projeví se tzv. lednový efekt) a trh především koncem roku v prosinci a začátkem ledna poroste.

Dlouhodobě však nepředpokládám, že akciové trhy budou růst jako v nedávné minulosti. Očekávám střednědobé období stagnace, vyplněné krátkodobými, měnícími se trendy. Velký vliv budou mít zřejmě konkrétní veřejné i neveřejné informace o firmách, např. výsledky, změny ve strategii, změny v managementu nebo akcionářské struktuře, atd.

Tereza Špačková, makléřka společnosti Patria: by „se nazvala přece jen spíše opatrným optimistou. V posledních dnech/týdnech vnímám v lecčems podobnost s obdobím před letošním létem – tehdy za sebou burzy měly prudkou jarní rally, po které se nicméně najednou dostavilo období bez výrazných denních pohybů a aktivity. Trhy již nenalézaly sílu růst, zisky byly často již zrealizovány. Investoři a obchodníci navíc začali netrpělivě vyhlížet korekci a přísun negativních korporátních dat v podobě čtvrtletních a pololetních hospodářských výsledků. Z omylu nás pak všechny vyvedla realita v podobě postupného zveřejňování korporátních výsledků, která byla často významně nad konsenzem (nutno podotknout, že očekávání byla nastavena extrémně nízko…), to vše ještě podpořeno pozitivním komentářem na americký finanční sektor od uznávané analytičky Meredith Whitney. Rally posléze vyvrcholila v srpnu, kdy na trh dorazily roztřesené ruce – investoři, kteří “nastupovali do rozjetého vlaku” poté, co se jejich vytoužená korekce ne a ne dostavit. Tím se akciové indexy posunuly zase o kousek výš.

Domnívám se, že by si nyní, když se např. ceny akcií již zmiňovaných amerických finančních titulů za poslední půlrok zdvojnásobily, trhy korekci “zasloužily”. Burzy však znovu tápou a jsou svědky nijak významných pohybů a znovu často bojují s nízkou likviditou přesně jako tomu bylo v již zmiňovaném období před letošním létem.

Je pravda, že září bývá tradičně vnímáno jako nejhorší měsíc v roce, a stačí se podívat na vývoj indexů v posledních letech, aby se tato slova se vám potvrdila. Dovolím si však poznamenat, že letošní rok je natolik specifický a překvapil nás již v tolika ohledech, že bych se neodvažovala aplikovat tuto “pravdu” o měsíci září na rok 2009. Ale máme před sebou ještě dva týdny.

Shrunuto vidím na pořadu dne krátkodobě možnou korekci, spíše ale menšího rázu – nenazývala bych ji dramatickým propadem – ale střednědobě i nadále věřím v posílení."

Michal Doležal, specialista na cenné papíry pražské pobočky Commerzbank AG si myslí, že „po masivním vzestupu akciových trhů během posledních měsíců je jednoduché začít váhat ohledně dalšího růstového potenciálu. Podle posledních údajů je však vidět, že se globální ekonomika začíná zotavovat. Přestože oživení bude zdlouhavější a některá rizika přetrvávají, domníváme se, že právě zlepšující se makroekonomický výhled doprovázený pokračujícím úsilím firem o restrukturalizaci a snižování nákladů by se měly  přenést do navýšení odhadů očekávaných zisků v korporátním sektoru. 

Od července byly všechny menší poklesy poměrně rychle odvráceny. To ukazuje na skutečnost, že investoři drží stále dost volných peněz a využívají slabších obchodních dní k jejich umísťování  na  trhu. Trhy mají to nejhorší za sebou. Ukazatel P/BV ratio u indexů EuroStoxx50 a S&P500 se nachází stále pod desetiletým průměrem.

Burzy pochopitelně nemohou pokračovat v masivním růstovém tempu, které jsme zaznamenali od začátku března tohoto roku. Navíc trhy vstoupily do  slabšího období  sezony, za které jsou obecně měsíce září a říjen považovány. V následujících týdnech očekáváme místo výrazné korekce pouze konsolidaci, kterou bychom viděli jako příležitost k dokupování. Po očekávané konsolidací dosavadních nárůstů spatřujeme na trzích do konce roku ještě mírný růstový potenciál.

Pavel Hadroušek, makléř Fio, burzovní společnosti míní, že „výrazná akciová rally od začátku března byla velmi rychlá a pro mnohé překvapivá. Ale ani po významných růstech nedošlo k proražení dlouhodobého klesajícího trendu. Podle mého názoru jde stále jen o tzv. medvědí rallye v rámci dlouhodobého medvědího trendu. Díky fiskálním a monetárním stimulům se vládám a centrálním bankám podařilo zastavit propad ekonomik do propasti, ale pouze vládní výdaje na výrazné oživení
stačit nebudou.

Pokračující „develeraging“ ještě více zadlužené světové ekonomiky, nedůvěra firem a spotřebitelů v další vývoj, to vše bude hrát proti návratu ekonomik k růstové křivce, na kterou jsme byli v minulosti zvyklí. Svět čeká nová nižší „růstová norma“ a akciové trhy počítají naopak s výraznějším oživením (odhad růstu zisku pro firmy z SP500 je 25 % pro rok 2010). Proto bude v dalších týdnech a
měsících prostor pro negativní překvapení. Během podzimu přijde velmi pravděpodobně optimistický vývoj na akciových trzích do konfrontace s ekonomickou realitou. Nedivil bych se propadu indexů kolem -20 %.

Co se týče zajímavých investičních příležitostí, resp. trhů, kterým se mají investoři spíše vyhnout, podle Marka Hatlapatky se „z kratšího hlediska nyní jeví zajímavě sektory, v nichž se oživila aktivita v oblasti fúzí a akvizicí (M&A). To platí například pro potravinářský sektor, kde je ve hře nabídka Kraft Foods na převzetí Cadbury, nebo pro telekomunikační sektor, kde vytvářejí společného mobilního operátora v Británii Deutsche Telekom a France Telecom. Oba sektory navíc patří k necyklickým, defenzivnějším sektorům, tedy vhodným pro ty investory, kteří očekávají krátkodobou korekci či stagnaci na trzích.

Z dlouhodobějšího hlediska vidím stále potenciál v energetickém sektoru a také u vybraných bank.

Christian Blaabjerg si myslí, že „fundamenty pro akcie jsou ty, které jsme ocenili v oživení tvaru V – např., reálný růst 4,25% HDP v USA během následujících 12 měsíců. To může být poněkud optimistické, ale zajímavější je to, že pokud jsou ústřední vlády a centrální banky odhodlány udržovat politiku levných úvěrů v kombinaci se stimulačními injekcemi, akcie koncem roku stoupnou. A proto se angažujeme v cyklických odvětvích a zůstáváme nízko v defenzivních odvětvích.

Podle Radka Schmieda bude „nejdůležitější likvidita, to znamená, že především bude důležité sledovat likvidní akcie. Mezi atraktivní investice budou určitě patřit akcie společností působících na velkých trzích s rostoucí spotřebou, např. akcie flexibilních globálních firem, nebo významných čínských nebo indických firem. Nové trendy v realokaci investic zřejmě budou patrné v energetice, výrazně roste zájem o alternativní energetické zdroje – ať už solární, nebo dlouhodobě záměrně opomíjené jaderné. V návaznosti na tento trend lze očekávat nové trendy i v navazujících odvětvích – např. výroba elektromobilů nebo vývoj a výroba akumulátorů. Zde se však zcela jistě jedná o mnohaleté investiční cykly.

Investory preferované odvětví určitě bude také zdravotnictví, především diagnostika. Zajímavé byť riskantnější investice mohou představovat investice do finančního sektoru – po obrovském propadu společností, u kterých se uvažovalo i o možném bankrotu (např. AIG, Citibank, atd.) v průběhu posledních šesti měsíců došlo k výraznějšímu nárůstu cen akcií, ale po případné další výraznější korekci mohou být tyto akcie vhodné jak pro krátkodobou spekulaci, tak jako součást střednědobě investovaných portfolií.

Tereza Špačková by „osobně preferovala investici do akcií před dluhopisy. Případné zpětné zvyšování úrokových sazeb by mohlo posunout cenovou křivku dluhopisů směrem dolů.
Zajímavé bude v následujícím období, které začíná být vnímáno jako odraz od toho nejhoršího, globálně sledovat cyklické záležitosti, tituly navázané na komodity, případně komodity samotné. Zlato by mohlo být (i přes aktuální prudké posílení jeho ceny) i nadále vnímáno jako jistá obrana proti inflaci, která je oprávněně nyní z dlouhodobého hlediska brána jako hrozba. Tato nejistota z dalšího vývoje a také výrazně oslabující americký dolar by mohly právě udávat tón.

V rámci investic na pražské burze bych doporučila na krátkodobé spekulace pak rozhodně likvidní tituly typu Erste Bank, CETV, ČEZ, NWR a Komerční banku. Již několik měsíců jsem pak pozitivní na znojemský Pegas, který mi ještě i na hladině 400 Kč přišel atraktivní. Dlouhodobě vhodné tituly jako je Telefónica O2 a Philip Morris by se mohly potýkat při případném zvyšování úrokových sazeb se snížením atraktivity co se týče jejich dividendového výnosu. I nadále bych se vyvarovala titulů developerských společností.

Podle Michala Doležalaod začátku března a potom po menší konsolidaci koncem června nabraly cyklické sektory (Automobily, Basic Resources) znovu sílu a vedly oživení evropských akciových trhů. Právě zastoupení cyklického sektoru Basic Resources a dále Industrials bychom v portfoliích rozhodně doporučovali. Z jednotlivých titulů nám  přijdou investorsky zajímavé např. společnosti BHP Billiton, Siemens,  SAP , Saipem, Allianz, Danone, Vivendi. Z exotických  regionů bychom neměli zapomínat na oblast   „růstové Asie“ (skupina zemí jako Thajsko, Čína, Indie, Korea). Podle rizikové averze a tržního očekávání každého investora doporučujeme akciové portfolio kombinovat s vhodnými dluhopisovými instrumenty.

Pavel Hadroušek  si myslí, že v České republice jde v tuto chvíli na současných cenových úrovních těžko najít atraktivní investici. V zahraničí se mi jeví zajímavě japonský trh, ze sektorů bych dlouhodobě věřil farmaceutickým titulům, alternativní energii, zemědělství a vodnímu hospodářství.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.