Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Penzijní fondy: Poplatek za odchod klientů zavedeme

Penzijní připojištění projde změnami. Jak na ně zareagují penzijní fondy? Zavedou poplatek za „předčasný“ odchod klientů a postarají se o vyšší výnosnost penzijního připojištění. A jak se změny dotknou finančních poradců a zprostředkovatelů?

Zítra začíná 8. schůze Senátu České republiky. Na programu jejího jednání je též schvalování novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který obsahuje mimo jiné i změny v penzijním připojištění, které již 13. května schválila Poslanecká sněmovna.

Pokud projde schválený návrh celým legislativním procesem, nebudou moci firmy nutit zaměstnance k výběru konkrétního penzijního fondu a nebudou moci přijímat žádné benefity od fondů. Naopak penzijní fondy budou moci zpoplatnit odchod klientů, kteří se rozhodnou fond opustit dříve než po pěti letech a budou moci účtovat část státních dluhopisů „do splatnosti“. Změny se dotknou i zprostředkovatelů, kteří budou muset klientům sdělovat výši provize.

Pavel Jirák, předseda představenstva a výkonný ředitel Penzijního fondu Komerční banky, k novele poznamenává: „Považuji za důležité zmínit, že některá ustanovení novely zákona bohužel připouštějí podle právníků více možností výkladů. Necháváme si tedy zpracovávat právní analýzu novely zákona tak, abychom postupovali v souladu se stanoviskem právní kanceláře. Nicméně v tomto směru očekávám, že v případě schválení novely bude rovněž ČNB požádána o své stanovisko k některým ustanovením novely zákona.“

Zavedení poplatku za „předčasný“ odchod klienta

Penzijní fondy změny vesměs vítají. Přestože z dlouhodobého pohledu jsou přínosné i pro jejich klienty, většinu z nich nepotěší, že možnosti zavést poplatek za odchod z fondu před pětiletou „karenční“ dobou vesměs zavedou.

„Zavedení poplatku za převod klienta k jinému fondu předpokládáme, zvažujeme různé varianty. O výši dosud nebylo rozhodnuto,“ uvedl k našemu dotazu Pavel Jirák.

Ve stejném duchu hovoří také Petr Poncar, předseda představenstva Allianz penzijního fondu: „O konkrétní výši jsme se zatím nerozhodli.“ A stejně tak se vyjádřil i Marek Zeman, ředitel komunikace finanční skupiny AXA: „Výše zatím není jasná.“

Libor Pergl, ředitel pro obchod a marketing Penzijního fondu České pojišťovny, byl stran výše poplatku konkrétnější: „Jako největší penzijní fond na trhu využijeme možnost této formy ochrany našeho klientského kmene, a to v rámci limitů stanovených zákonem.“

Penzijní fondy se neobávají, že by výše poplatku byla rozhodujícím činitelem pro výběr konkrétního fondu. „Jsem přesvědčený, že se klient bude rozhodovat podle jiných kritérií,“ uvedl Pavel Jirák a dodává: „Primárním kritériem výběru penzijního fondu by však měla být vždy jeho stabilita, finanční síla, dostupnost, zázemí a bezpečnost vložených prostředků a kvalita poskytovaných služeb.“

Poplatek za přestup by mohl být naopak i pro samotné klienty přínosem – budou se zodpovědněji rozhodovat. „Nedomníváme se, že to bude rozhodující faktor pro výběr fondu, ale pro uskutečnění převodu. Klienti podle našeho názoru budou daleko více uvažovat o smysluplnosti změny penzijního fondu,“ uvedl Libor Pergl.

Mnohem kritičtěji se staví k zavedení poplatku Tomáš Prouza, ředitel pro rozvoj a péči o klienty a místopředseda představenstva společnosti Partners for Life Planning: „Stanovení poplatku za odchod je především zoufalou snahou fondů, které si neumí klienty udržet, postavit bariéru a omezit odchody nespokojených klientů. Kdyby místo toho investovaly do lepší péče o klienty, nemusely by žádné poplatky stanovovat. Navíc některé penzijní fondy přímo motivovaly své distributory k přetahování klientů třeba mimořádným bonusem – místo poplatků by tak stačilo, aby si penzijní fondy zametly před vlastním prahem. Na výběr penzijního fondu ale poplatek mít příliš velký vliv nebude, protože se může kdykoliv změnit.“

„Je to nesmysl, který navíc může nový fond obejít, jednoduše tím, že připíše klientovi po přechodu bonus ve stejné výši,“ doplňuje Zdeněk Simaichl z Partners.

Zaměstnavatelé: Máte útrum…?

Zaměstnavatelé v rámci výběru konkrétních penzijních fondů v rámci  dostávaly nemalé „provize“. S tím novela zákona končí – zaměstnavatelé nebudou moci omezovat výběr fondu zaměstnanců, ale budou se moci jen rozhodnout, zda na penzijní připojištění budou přispívat či nikoli. Zároveň nebudou moci přijmout žádnou formou jakýkoli benefit od penzijního fondu.

Potíž je ve sloučení limitů na daňově výhodnější příspěvky v rámci zaměstnaneckých benefitů pro penzijní připojištění a životní pojištění na 24 tis. Kč ročně na každého zaměstnance. A v tom, že případné provize pro firmu nejsou omezeny ze strany životních pojišťoven. Nebudou firmy odcházet od penzijního připojištění a nabízet raději investiční životní pojištění?

„Určité riziko samozřejmě vnímám, v době prohlubující se ekonomické krize hledají firmy jakékoliv zdroje. Realizovat obnovovaná výběrová řízení na penzijní fond pouze z tohoto důvodu nepovažujeme za korektní. Hlavním cílem by se měl stát opět zaměstnavatelský benefit,“ uvedl Pavel Jirák.

Jistou obavu sdílí i Petr Poncar: „Mezi zaměstnavateli budou určitě takoví, kteří budou zohledňovat spíše otázku získání provize, ale na druhou stranu takoví, pro které bude rozhodující kvalita a rozsah benefitů pro své zaměstnance. Jsme připraveni spolupracovat s každým zaměstnavatelem, který bude mít zájem o naše penzijní připojištění.“

Naopak Libor Pergl se konkurence ze strany životního pojištění nebojí: „Riziko vnímáme jako nízké. Penzijní připojištění je pro zaměstnance jednodušší, pochopitelnější a je u něho státní příspěvek.“

„Životní pojištění může podle zákona sjednávat pouze zprostředkovatel s licencí ČNB. Možnost výnosů pro zaměstnavatele je tudíž limitovaná tímto zákonem,“ uvádí Marek Zeman a dodává: „Životní pojištění je navíc principiálně podobným produktem jako penzijní připojištění.“

Ze strany finančně poradenských společností se ovšem obavy neskrývají. „Toto riziko vnímám jako relativně dosti významné,“ uvedl k našemu dotazu Filip Duchoň, ředitel divize Finančního poradenství společnosti Fincentrum.

Odklon od penzijního připojištění, ovšem nikoli k životnímu pojištění, vidí také Tomáš Rampula, produktový manažer AWD: „Podstatně více vnímám odklon od penzijních fondů směrem k programům pravidelného investování přímo do podílových fondů, které jsou podstatně vhodnějším investičním nástrojem pro dlouhodobý investiční horizont než současné penzijní fondy.“ 

V řadách finančně poradenských jsou i názory, že dopad bude nulový. „Zákaz motivace zaměstnavatelů je naprosto bezzubý, finanční instituce byly a jsou velmi kreativní a cestu si vždy najdou, ten zákaz je navíc zcela nekontrolovatelný. Navíc je opravdu zábavné, že šéf penzijního fondu, který za změnu zákona velmi lobboval, vede fond, který byl v motivaci zaměstnavatelů skutečně velmi kreativní…,“ uvedl Tomáš Prouza.

Zdeněk Simaichl nevidí problém u nadnárodních firem, které mívají benefity mnohdy definované mateřskou společností a český management má jen omezené pravomoci. „U těch menších toto riziko samozřejmě vyvstává a čím méně lidí v managementu firmy o tom rozhoduje, tím je vyšší,“ upřesňuje.

Dluhopisy „do splatnosti“ pro výnosnější investice

Možnost účtování dluhopisů tzv. do splatnosti, tedy bez nutnosti jejich přeceňování, které mělo negativní vliv na rozvahy penzijních fondů hned po nákupu dluhopisů a které vedlo k využívání spíše krátkodobých dluhových nástrojů, penzijní fondy pochopitelně vítají.

„Budeme mít možnost investovat do dluhopisů s delší dobou splatnosti a vyšším výnosem, z čehož by měli profitovat především klienti,“ uvedl Marek Zeman.

Některé fondy už mají jasno v postupu úpravy investiční strategie. „V současné době posuzujeme a vyhodnocujeme veškeré okolnosti, související s možností držet cenné papíry do splatnosti. Nejpozději do konce června 2009 předpokládám schválení případných změn v investiční strategii PFKB vedením fondu a investičním výborem,“ prozradil Pavel Jirák.

Jiné fondy změnu v portfoliu nevylučují. „Zvažujeme všechny možnosti, které nám umožní co nejlépe zhodnocovat finanční prostředky klientů, žádnou možnost předem nevylučujeme,“ uvedl Petr Poncar. „Novela zákona nám poskytuje širší možnosti investovat do „delších“ dluhopisů, aniž by to účetně mělo dopad na naší kapitálovou přiměřenost. Možnosti navýšení váhy těchto cenných papírů pochopitelně analyzujeme, a pokud to bude znamenat vyšší výnos pro naše klienty, určitě nových možností využijeme,“ vyjádřil se ve stejném duchu Libor Pergl.

Poradče, s provizí ven!

Průlomovým bodem schvalované úpravy penzijního připojištění je povinnost finančních poradců/zprostředkovatelů sdělit klientovi výši provize, kterou za uzavření penzijního připojištění získá. Zdánlivě se jedná o pozitivní krok. Má ale řadu komplikací, které z něj činí neřešitelný problém.

„Problémem je, že nikdo neví, jaká provize se má vlastně sdělovat. Provizi firmy? Provizi daného poradce? Co s motivačními bonusy za roční objem? Co třeba ZFP, která vlastní podíl v jednom penzijním fondu a část její odměny je tak v konečném součtu vázána na výsledky tohoto fondu? Ministerstvo financí na dotazy jen bezradně krčí rameny, protože absolutně neví. Fungovalo totiž pouze jako pošťák, který přinesl napsaný text do sněmovny, aniž by ho jakkoliv analyzovalo a umělo si ho obhájit…,“ konkretizoval potíže ustanovení Tomáš Prouza.

Tomáš Rampula neočekává žádný dopad: „Je to nesmyslné opatření.“

Obezřetnější je Filip Duchoň: „Zde obecně neočekávám nijak významný dopad, nicméně konkrétnější představu budeme mít až poté, co budeme znát konkrétní aplikaci do praxe.“

Penzijní fondy toto ustanovení buď vítají, nebo ho nedokáží vyhodnotit – není dosud znám mechanizmus zveřejňování provize. Konkrétněji se vyjádřil Libor Pergl: „Poradci se podle našeho názoru dostávají do nepříjemné situace, která může mít negativní dopad na prodej penzijního připojištění. Zavedení tohoto opatření je poradci vnímáno jako diskriminační vůči jiným finančním i nefinančním produktům.“

Změní se doporučení finančních poradců?

Změna legislativy mění podmínky penzijního připojištění. Jak se změní doporučení finančních poradců ohledně tohoto produktu?

„Nezmění, protože poradcům nedoporučujeme měnit penzijní fondy a pro sjednávání nových smluv nejsou změny podle našeho názoru relevantní,“ uvedl Filip DuchoňFincentra.

„Dokud bude investiční horizont portfolio manažera penzijního fondu jeden kalendářní rok a investiční horizont klienta cca 30 let nemá smyslu o penzijních fondech hovořit jako o hlavních finančních nástrojích určených pro řešení penze klienta,“ hodnotí penzijní připojištění Tomáš RampulaAWD.

 

S tímto názorem souhlasí i Tomáš ProuzaPartners: „Penzijní připojištění jsme vždy brali pouze jako velmi doplňkový produkt celého portfolia s tím, že úložky nad 500 Kč měsíčně nemají cenu. A pokud bude mít klient další volné prostředky, udělá při 20letém horizontu lépe, když je bude posílat na pravidelné investice nebo fond životního cyklu.“

Skepsi jednoznačně vyjádřil Zdeněk Simaichl: „Pro mě osobně to dále snižuje již tak nízkou použitelnost a atraktivitu PF.“

Souhlasíte se zavedením poplatku za odchod klientů z penzijního fondu?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.