Středa 21. února. Svátek má Lenka.

Pavel Jirák: I penzijní spoření by mělo garantovat vklady

Jaké jsou naděje na schválení zákona o penzijním spoření? A jak by měl být zákon změněn? Připravenou reformu penzijního připojištění na penzijní spoření v rozhovoru komentuje Pavel Jirák, generální ředitel a předseda představenstva Penzijního fondu Komerční banky.

Diskutovaným tématem je připravované „snížení“ státního příspěvku na penzijní připojištění v souvislosti se zákonem o penzijním spoření.

Snížení příspěvku na penzijní připojištění… to máte těžké. Na jedné straně je vysoký deficit státního rozpočtu, takže se Ministerstvo financí brání jakýmkoli podporám, které by deficit zvyšovaly, na druhou stranu je zřejmé, že současná výše příspěvku na penzijní připojištění je nedostačující. A výše příspěvku účastníka je evidentně motivována výší státního příspěvku, který je maximální na úrovni 500 Kč. Takže snaha byla tuto hranici posunout.

Kompromis, který byl dosažený, je 700 Kč. Ovšem proto, aby se nezvyšovalo zatížení státního rozpočtu, byla ponechána výše příspěvku na stávající úrovni.

Největší kritika, která se vede vůči zvýšení hranic pro přiznání státního příspěvku na penzijní připojištění, je, že by mělo platit i pro již uzavřené smlouvy. Když se kupříkladu snižoval státní příspěvek stavebního spoření v roce 2003, fakt, že není možná obdobná retrospektiva zákona, byl hlavním argumentem, proč se státní podpora stavebního spoření snížila až pro nové smlouvy.

Nemůžu vyloučit, že toto bude podobný případ.

Je tedy možné, že se státní podpora penzijního připojištění měnit nebude?

To se klidně může stát. Vzhledem k tomu, že schvalování zákona o penzijním spoření je v úvodní fázi a není vůbec jisté, zda a kdy by mohl projít, nemám k této otázce prozatím žádné právní stanovisko a nevím, zda si nějaké takové stanovisko nechalo udělat Ministerstvo financí. Je to stále bod s otazníkem.

Osobně se stále více domnívám, že i u stavebního spoření by snížení státního příspěvku pro stávající smlouvy mělo být možné, protože stát dává zákonem státní příspěvek a zákonem ho může snížit, akorát je to politicky natolik nepříjemné téma, že to politici v té době nebyli ochotni udělat.

Záležitosti stavebního spoření bych  nechtěl nijak komentovat.

Po právní stránce nedokážu možnost zvýšení hranice pro přiznání příspěvku na penzijní připojištění posoudit, nicméně po věcné stránce jsem za náš penzijní fond i za celý sektor přesvědčen, že by to byl jednoznačně pozitivní krok. Přispělo by to ke zvýšení příspěvku účastníka, a přestože by se při stejném příspěvku státní podpora snížila, nemyslím si, že by lidé kvůli tomu přestali na penzijní připojištění přispívat. Naopak by to mohlo podpořit lidi se 100 Kč a 200 Kč příspěvky, aby se dostali alespoň na 300 Kč a dosáhli tak na minimální státní příspěvek.

Dělali jste si jako penzijní fond průzkum, jaký by byl zájem o přechod do penzijní společnosti, kdyby byl schválen zákon o penzijním spoření a Komerční banka by vytvořila penzijní společnost?

Nedělali. Vláda pana Topolánka zpracovala zákon, který dala do Poslanecké sněmovny, jež podle všeobecného očekávání měla ukončit svou činnost a vypadalo to, že technicky nestihne zákon projednat. Do října, což je pár týdnů zpět, se zdálo, že se zákon neprojedná. Od zrušení předčasných voleb uplynula poměrně krátká doba na to, abychom si udělali nějaké průzkumy. Spíše sledujeme situaci, jak postupuje schvalování zákona v Poslanecké sněmovně.

Pokud bude zákon schválen v prvním čtení, přistoupíme k dalším krokům, ať jsou to legislativní věci nebo průzkum zájmu klientů.

A jaké je vaše osobní očekávání? Myslíte si, že penzijní společnosti získají zájem klientů?

Jsem přesvědčený, že ano. Nové nastavení systému přináší dva zásadní momenty, kvůli kterým byl připraven: odděluje majetek účastníků od majetku akcionáře, což je jedna z nevýhod stávajícího systému, a zatraktivňuje systém pro mladé generace, které musí spořit minimálně 15 let, aby nepřišli o výhody státního příspěvku. Přitom pro 20letého člověka, stejně jako pro 70letého člověka s rozdílným vztahem k riziku, má současný penzijní fond jen jedno portfolio.

Nový systém tak přináší možnosti rizikovějšího investování zejména pro mladší lidi, čímž pro ně bude atraktivnější ukládat i vyšší částky do penzijního spoření.

Na druhou stranu penzijní spoření nebude mít fond, který by garantoval neznehodnocení vkladu, což je jedna z věcí, kvůli nimž zejména starší lidé v penzijních fondech spoří.

To je věc, která v zákoně chybí, a která by tam podle mě měla být. Jsem přesvědčen, že i v novém systému by měla garance být. Postavil bych ji ale trochu jinak. V současných penzijních fondech máme garanci alespoň nulového zhodnocení na roční bázi. Domnívám se, že v systému penzijního spoření by měl konzervativní povinný fond, tak jak má nastavenou strukturu, měl bez problémů garantovat vložené prostředky v okamžiku výplaty důchodu.

Zakotvení garance do systému penzijního spoření by do značné míry vyvrátilo negativní hlasy, které říkají, že penzijní fondy chtějí nový systém, aby se garance zbavily.

Jsem přesvědčen, že by tam garance měla být a měla by být v tomto horizontu.

Na druhou stranu systém penzijního spoření má umožňovat penzijním společnostem vytvářet vlastní fondy a vlastní profily, tak nebrání penzijním společnostem nic, aby založily nějaký garantovaný profil.

Máte pravdu, nebrání. Zákon hovoří o vytvoření tří fondů jako povinných a dalších podle vůle penzijních společností. Na druhou stranu si říkám, proč to nezakotvit v zákoně.

Konkurenční boj mezi penzijními společnostmi může být i na poli toho, který nabídne zajímavější fond. Problém zákona o penzijním spoření, jak je navrhován, je ale ten, že klient bude moci přestoupit z penzijního fondu do penzijní společnosti jen v rámci finanční skupiny, pokud tato bude penzijní společnost mít. Nemyslím si tedy, že by tímto způsobem šlo o klienty v první fázi po zavedení systému soupeřit.

Správně jste zmínil, že finanční skupina v prvé řadě musí mít zájem penzijní společnost vytvořit. Dovedu si představit situaci, že některá finanční skupina řekne, že se v tomto odvětví již pohybovat nechce.

To bych osobně neviděl jako příliš pravděpodobné.

Nechci mluvit za jednotlivé finanční skupiny či jejich akcionáře. Každý si bude muset zpracovat svůj podnikatelský záměr, aby mohl odhadnout, jak se mu prostředky, které do toho vloží, vrátí.

Předpokládejme ale tedy, že finanční skupiny, které působí na trhu penzijního připojištění, budou mít zájem o vytvoření penzijních společností. Pak je tam druhý aspekt, který vnímám jako velmi silný. Když si vezmu stávající úsilí regulátora o kultivaci finančního trhu jako takového – regulace pobídek, vztah penzijních fondů, zprostředkovatelů a zaměstnavatelů – tak je evidentní a velmi správná snaha regulovat trh ve smyslu neúměrných nákladů na získávání účastníků.

Pokud bychom nechali trh naprostou volnost, mám na základě zkušeností obavu, že by to vedlo k neúměrnému nákladovému zatěžování systému a přetahování klientů z penzijního připojištění do penzijního spoření a k poskytování neúměrně vysokých finančních pobídek.

Na druhou stranu, vzhledem k oddělení majetku účastníků penzijního spoření a penzijních společností, by tyto vyšší náklady hradil akcionář a záleželo by na jeho obchodním plánu, jestli se mu vyplatí investovat prostředky do získání klientů či nikoli. V současnosti, pokud penzijní fond investuje do získání klientů, neplatí to akcionář penzijního fondu, ale o náklady se dělí se všemi klienty fondu.

Nevím, jestli by bylo úplně správné, kdyby přišel akcionář, který na tuzemském trhu ještě nepůsobí, a řekl, že má X miliard korun, které chce investovat, a zaplatil za každého účastníka třeba 10 nebo 20 tisíc korun, které zaplatí částečně zprostředkovatelům, částečně účastníkům. Nevím, jestli je toto systém, který bychom chtěli.

Hlavní pohled, který mám na zřeteli, je, snažit se transformovat stávající systém penzijního připojištění. Přestože příspěvky účastníků nejsou tak vysoké, zapojení lidí je velké. Trh už má 15letou historii, je v něm skoro 4,5 milionu lidí. A domnívám se, že kdybychom trh takto otevřeli, mohli bychom řadu lidí znejistět a přimět je k úplnému opuštění systému. A dobře míněná snaha o vyšší participaci lidí a jejich uvědomění si vyšší potřeby prostředků do důchodu by tímto mohla být narušena.

Když jsem četl paragrafy navrženého zákona o znemožnění přechodu účastníků z penzijního fondu do penzijní společnosti z jiné finanční skupiny, viděl jsem v tom jednak snahu o vyřazení finančních zprostředkovatelů z transformace, což je v podstatě aplikace jedné zkušenosti ze slovenského trhu, kde při vzniku dss bylo jednou z největších kritik zapojení zprostředkovatelů, kteří vyváděli ze státního systému úplně kohokoli bez ohledu na to, zda se mu to vyplatí. Do dss se tak dostávali i starší lidé, kteří na tom v konečném důsledku tratili. Ovšem na druhou stranu je z paragrafů čitelné, že finanční skupina, která založí penzijní společnost nejrychleji, bude mít možnost přetáhnout klienty z jiných penzijních fondů.

Teoreticky je to takto nastavené. Z toho důvodu je důležité, aby celý legislativní proces a to, co po něm bude následovat, byly dobře řízené, protože pak by byl trh do značné míry v rukou České národní banky a toho, jak rychle udělí licence. To je určitě věc, která musí být diskutována a zvážena. Kdo zřídí penzijní společnost první, může využít ustanovení v zákoně, že pokud nejsou zřízeny jiné penzijní společnosti, může účastníky penzijního připojištění přetahovat k sobě.

Česká národní banka tomu může zabránit jednoduše tak, že licence bude vydávat v „dávkách“. To nebezpečí tedy není tak vysoké.

Je to tak, ale je potřeba mít toto na paměti. Neuvědomuji si, že by to někde už zaznělo. Dobře jste vystihl jedno z těch slabých míst.

Jak rychle by mohl zákon o penzijním spoření projít legislativním procesem?

Vzhledem k tomu, že ho ještě neprojednala Poslanecká sněmovna ani v prvním čtení, mohu s určitostí říci, že nebude schválen letos. Zda bude schválen stávající Poslaneckou sněmovnou a projde celým legislativním procesem přes Senát až k podpisu prezidenta, se obtížně odhaduje.

Jsou jiné priority legislativního procesu. Řada direktiv Evropské unie ještě nebyla transponována do českého legislativního rámce. To je priorita číslo jedna. Druhá priorita souvisí se schvalováním státního rozpočtu a současnou ekonomickou situací, kdy je třeba projednat a schválit celou řadu zákonů. Třetí prioritou je řada zákonů rozpracovaných ve druhém či třetím čtení. Domnívám se, že by bylo vhodné dokončit legislativní proces u těchto zákonů.

Myslíte, že pokud bude zákon schválen, bude schválen v současné podobě, nebo dojde k nějakým zásadnějším změnám?

Domnívám se, že v zákoně chybí některé věci, např. garance nezáporného zhodnocení v případě vyplácení dávky u konzervativního fondu nebo po pěti letech placení příspěvků. Zákon by tedy podle mého názoru měl být doplněn a je otázka, jakým způsobem k tomu přistoupit – zda v rámci poslaneckých iniciativ, nebo by se měl zákon vrátit vládě k dopracování a doplnění.

Jedno z nebezpečí, které by mohlo ohrozit schvalování zákona, je, že se zřízením penzijních společností připraví infrastruktura pro opt-out, pro další fázi penzijní reformy. A to pro fázi, se kterou nesouhlasí část politického spektra. Může tato skutečnost zkomplikovat či dokonce znemožnit schválení zákona?

Už jsem to jako výhradu slyšel. Rád bych se na to ale podíval z jiné strany – z demografického vývoje, který tady je. Dlouhodobě máme jednu z nejnižších porodností v Evropě, věk dožití se prodlužuje a u nás rychleji než v celé řadě západních zemí. Na druhé straně máme poměrně nízký náhradový poměr ve státním pilíři, který je navíc poměrně křehký, což vidíme už v letošním roce, a jakákoli nerovnováha, např. mírné zvýšení nezaměstnanosti, znamená jeho dlouhodobou neudržitelnost.

Vedle toho máte již jen velmi malý zdroj ostatních příjmů do důchodu, což jsou kromě systému penzijního připojištění systém životních pojišťoven a další individuální investice a podílové fondy.

Dlouhodobě současný systém nemůže fungovat. Vyvstávají otázky, co s tímto systémem uděláme. Pokud se bavíme aktuálně o opt-outu, je jasné, že je pro něj potřeba zajistit zdroj financování. V pravidelných platbách státního rozpočtu není, musí se tedy hledat z jiných zdrojů. Byl sice vytvořen penzijní účet v rámci 2. etapy penzijních reforem za vlády pana Topolánka, ale na tomto účtu nejsou žádné výrazné zdroje. Stát už nemá ani moc potenciálních prostředků ze společností, které by bylo možné privatizovat. Naopak má hodně „potřebných“, ať už se bavíme o infrastruktuře či jiných investicích, kteří by v případě privatizace velmi rádi prostředky dostali.

Z tohoto pohledu bych se opt-outu neobával. A je to špatně, protože zdroje na důchody pro občany nejsou dostatečné. Ale opt-out v současné situaci státního rozpočtu a s výhledem zdrojů financování deficitu opt-outu nevidím jako reálný v krátkodobém horizontu.

Penzijní spoření proto nevnímám jako základ opt-outu, ale jako změnu systému penzijního spoření tak, aby byl atraktivnější pro mladší věkové generace a aby tak došlo k ještě většímu zapojení lidí. Druhá, a podle mě naprosto zásadní věc je, že by to mělo vést k navýšení příspěvků účastníků. Mohla by to tak být alespoň částečná náhrada opt-outu.

Děkuji za rozhovor.

Přejdete z penzijního fondu do penzijní společnosti?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

9 komentářů: “Pavel Jirák: I penzijní spoření by mělo garantovat vklady”

  1. Petr Zámečník napsal:

    Vážení přátelé, do Nového roku vám dávám Tip, jak zhodnotit výhodně vaše prostředky.

    Zkuste Astra Invest, investice do diamantů jsou nejjistější investicí v těchto těžkých dobách. Já jsem vydělal neuvěřitelných 200% za rok 2009 !!!

    Jde o 100% garantovaný výnos z investice.

    na http://company-management.eu/obchodni-zastupci/

    na mapě si vyberte zástupce, který je blízko vás a již na Nový Rok můžete investovat a vydělat výborné zhodnocení. Vše je garantované a pojištěné i zajištěné legislativou Evropské Unie, v které podniká naše investiční společnost. Hodně štěstí a zdraví do Nového Roku, přeji Vám i vašim blízkým.

  2. liska rysava napsal:

    1.Penzijní fondy nejsou dlouhodobě životaschopné – viz. neoddělený majetek, zhodnocení, výplata dávek důchodu, viz. transformace na penzij. spoření

    2. Penzijní spoření – nepřinese nic nového, na trhu již existují podílové fondy či investiční živ. pojištění pro klienty se vztahem k riziku.

    A jestli se někdo domnívá, že penzijní společnost bude zhodnocovat klientovi finanční prostředky s nižší nákladovostí společnosti lépe než jiná finanční soukromá společnost, tak je mi ho líto.

    3. Státní příspěvek – pouze deformuje finanční trh bez něhož by PP nebylo konkurenceschopné a motivuje lidí spořit ve státních hybridech, které nic negarantují.

    4. Kdo dříve odejde ze systému PP a PS – vyhraje. viz. náklady příštích období, žádné garance pro klienta, další nový pokus na „králíky“ ve formě penzijního spoření.

    5. Využijte soukromého zajištění na důchod s garantovanou výplatou peněz, bližší info na:tarkanek@centrum.cz

  3. carlos napsal:

    fascinuje mě že někdo bude pořád tvrdit že zhodnocuje peníze v penzijním připojištění s inflací v ČR nad 3%, chápu že je čím dál těžší někoho přesvědčit aby svými zdaněnými penězi financoval státní dluh no ale někde by to meze mít mohlo…

    • pingl napsal:

      1. Úžasná čeština.
      2. Jak financují klienti PP státní dluh?

      • balu napsal:

        K bodu 2, zřejmě tím míní, že penzijní fondy mají ze zákona nařízeno 70% investovat v korunách a nesmějí dosáhnou záporného výnosu, tím pádem penzijní fondy investují převážně do dluhopisů.

        • pingl napsal:

          Kdepak. On je to takový ten klasický internetový brepta.

          • VK napsal:

            tak kam převažně penzijní fondy investují když ne do státních dluhopisů?

            • gigi napsal:

              např PF KB v roce 2008: 82,8% dluhopisy ( v tom vládní 69,4 %) Kolik z toho jsou čím dál víc rizikové dluhopisy našeho do krachu se řítíco státu nevím, ale zřejmě většina a až to prdne, tak jakou bude mít cenu, to co máte v PF si představte sám 🙁

      • carlos napsal:

        1. netušil jsem že se zde maturuje z češtiny pane profesore
        2. pán by potřeboval zase trošku ekonomie …státní dluhopisy jsou asi co…že by krytí státního dluhu? a kdopak to nakupuje ve velkém

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.