Pondělí 19. listopadu. Svátek má Alžběta.

Jeroen van Leeuwen: Penze by měly vyplácet pojišťovny

O penzijní reformu v ČR se zajímají penzijní fondy, investiční společnosti i pojišťovny. Proč by měly mít hlavní slovo pojišťovny, vysvětluje Jeroen van Leeuwen, generální ředitel ČSOB Pojišťovny. „Penzijní fondy v České republice jsou „divný tvor“,“ říká.

V současnosti je připravována penzijní reforma. Jednou z variant je, že by si lidé spořili na důchod v rámci penzijních fondů část peněz z důchodového pojištění, a při odchodu do důchodu by si u životní pojišťovny nakoupili doživotní rentu. Myslíte si, že je tento systém reálný?

Tento systém je reálný a z hlediska státu také výhodný. Proč má stát zajišťovat nějaký důchod do budoucna? Z pohledu státu je dobré, pokud lidé mají vyšší nebo alespoň slušnou životní úroveň. Je to vidět např. na západě, kde jsou důchodci zajímavými konzumenty, protože mají peníze. V Česku jsou pořád všeobecně důchodci chudáci. To se do budoucna musí změnit, jinak bude hospodářský růst mnohem nižší.

A samozřejmě je riziko, že bude množství důchodců v takovém stavu, že se o ně stát stejně bude muset postarat. To je také důvod, proč jsou v jiných zemích státní příspěvky na spoření na důchod vypláceny s podmínkou, že půjde opravdu o důchod. Ale vyplácet něco jednorázově, to samozřejmě není důchod. Naopak garantovat nějakou úroveň příjmu až do konce života, to už důchod je. To nyní penzijní fondy neumějí. Nějaké pokusy tu jsou, ale systém penzijního připojištění vůbec nepočítá s tím, že by existovala povinnost investovat naspořené peníze do doživotní penze.

Lituji, že při penzijní reformě politici úplně zapomněli na invalidní důchody a na důchody pro vdovy a vdovce. A to je životní riziko, které připravovaný systém vůbec nevidí. V současné době neexistují jen důchody na stáří, existují slušné důchody pro lidi, kteří jsou invalidní…

Za celou důchodovou reformou vidím spíš dohody mezi politiky a investičními společnostmi. Zájem je o balík peněz a nikdo se prozatím nezajímal, zda jde o řešení nejlepší pro občana.

Angažujete se jako pojišťovna také v přípravě důchodové reformy?

Ano, jsme schopni počítat a vyplácet občanům, kteří mají právo na důchod, doživotní penzi nebo penzi na dobu určitou atd. Jsme schopni počítat garantované sumy, pokud by o to byl zájem. To je také rozdíl mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním.

Životní pojištění vám může garantovat určitou sumu do konce termínu. Když uzavřete kapitálové životní pojištění a máte sjednanou sumu 5 mil. Kč, tzn. na konci termínu dostanete minimálně 5 mil. Kč. To penzijní fond garantovat neumí. Tam záleží, kolik platíte, a pak uvidíte. Ani úroky v penzijních fondech garantované nejsou.

Také jsme schopni pojistit rizika. Když kupříkladu manžel živí manželku na mateřské s dětmi, co se stane, když ten člověk zemře? To se teď neřeší vůbec. Rodina bude na sociální podpoře. Nebude moci dále splácet hypotéku, bude muset prodat dům, hledat bydlení… Matka bude muset pracovat, což znamená, že bude muset najít pomoc na výchovu dětí. To stojí strašně moc peněz. V rámci důchodové reformy se o tom vůbec nepřemýšlí, protože o to není zájem.

Co byste tedy navrhoval? Jakým způsobem směřovat penzijní reformu?

Řekli bychom: podívejte se na penzijní reformu v celku. Je třeba vymyslet systém, který obstarává státu povinnost se o lidi starat, a převést prostředky sociálního pojištění do oblastí, které jsou podobné.

Teď si každý občan platí sociální pojištění. V rámci něho jsou rizikové složky také. Jak se může převést na oblast, která je zaměřena jenom na spoření? To nemá smysl.

Většina politiků rozumí, že má určité výhody přenést povinnost starat se o tuto oblast ze státu na privátní sektor. V soukromém sektoru bude konkurence garantovat, že systém nebude nikdy moc drahý.

Takže byste doporučil přenést ze státu v rámci důchodové reformy nejen tu funkci spoření na důchod na penzijní fondy, ale i funkci zajišťovací, pojišťovací na pojišťovny.

Penzijní fondy v České republice jsou „divný tvor“, který nikde jinde ve světě není. Penzijní fondy to nejsou, správně řečeno, jsou to jakési vzájemné spořitelny. Podobné instituce téměř nikde neexistují. Když v zahraničí říkáte „penzijní fond“, je to např. podnikový penzijní fond, kde se počítají všechna rizika, která tam jsou, jaké jsou garantované složky atd. V mnoha zemích mohou i menší podniky tvořit své penzijní fondy, ty pak jsou povinny se 100% zajistit u životní pojišťovny.

Logické by bylo celou tu část přenést na životní pojišťovny a ne na penzijní fond. Problém nedorozumění, co je penze, co je penzijní fond a co je životní pojištění je v Česku od vzniku penzijních fondů. A v každodenním životě bojujeme s tím, že lidé si myslí, že když spoří na penzi s penzijním fondem, že s tím mají víceméně garantované penze do budoucna. To ale není vůbec pravda.

V současnosti probíhá jakési soužití penzijních fondů se životními pojišťovnami, které má určitě logiku. Minimálně bychom chtěli, aby to soužití přetrvalo dál. Ale popravdě řečeno, životní pojišťovny jsou mnohem lépe připraveny na vyplácení důchodů jakoukoli formou, a jsou stejně dobře připraveny jako penzijní fondy na investování prostředků.

Děkuji za rozhovor.

Měly by penze vyplácet pojišťovny?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.