CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Luboš Svačina

24. 01. 2008

29 komentářů

Jak ovlivní náklady příštích období zhodnocení penzijních fondů

 


 

Z pravidelného šetření prováděného Asociací penzijních fondů ČR vyplývá, že penzijního připojištění se státním příspěvkem využívá přes 3,8 milionu obyvatel České republiky, což je přes 60 % z celkového počtu práce schopných obyvatel republiky. Jen za poslední kvartál od 31. 3. 2007 do 30. 6. 2007 se počet účastníků zvýšil o 87 tisíc.

Stále však zůstává cca 40 % aktivních obyvatel, kteří nevyužívají této formy spoření. Aniž bychom měli k dispozici průzkum mezi novými klienty PF, který by se zabýval podněty, které mají vliv na jejich rozhodování, kterému fondu svěří své prostředky, lze tyto vlivy shrnout nejčastěji do 3 kategorií.

Jsou to jednak klienti využívajících příspěvek zaměstnavatele, který většinou striktně určí do jakého penzijního fondu bude zaměstnanci přispívat, další skupinou klientů penzijních fondů jsou více či méně spokojení klienti bank a pojišťoven, kteří využili nabídky mít vše tzv. pod jednou střechou, a třetí skupinou jsou klienti, kteří se rozhodují "samostatně" nebo na doporučení finančního poradce na základě marketingových kampaní, stabilitě poskytovatele, doporučení finančního poradce a vykazované historické výkonnosti.

Pokud se zaměříme pouze na ukazatel výkonnosti a potencionálního výnosu v budoucích letech, je vždy při rozhodování potřebné přihlédnout k faktorům, které budou bezpodmínečně ovlivňovat výnosnost jednotlivých penzijních fondů v dalších letech. Jelikož prostředky střadatelů a akcionářů fondu nejsou podle současné legislativy odděleny, tím nejvýznamnějším faktorem jsou tzv. náklady příštích období (NPO), které představují historicky naakumulované náklady související především s vyplacenými, ale dosud nerozúčtovanými provizemi za zprostředkování a akvizici nových klientů.

V tabulce za pozornost stojí zejména současné zatížení náklady příštích období na účastníka penzijního připojištění (sloupec e) a zároveň procentuální poměr nákladů příštích období k celkovému objemu prostředků střadatelů (d).

Tabulka č. 1

Zdroj: APF údaje k 30. 6. 2007

Náklady příštích období v současnosti stále rostou, i když ne tak rapidně jako v předchozích letech. (Navýšení celkové sumy nákladů za odvětví za rok 2006 se zvýšilo o 25 %). Vývoj nákladů příštích období v poměru k objemu vkladů střadatelů zobrazuje následující graf.

Zdroj: Asociace penzijních fondů, vlastní výpočty data k 30. 6. 2007

V dalším výpočtu jsem použil příklad "průměrného účastníka", který má podle údajů APF k 30. 6. 2007 naspořeno 40 575 Kč. Cílem výpočtu je zobrazit, kolik bude mít tento klient na svém účtu po 4 letech za předpokladu, že fond bude jeho prostředky pouze zhodnocovat a během 4 let bude lineárně rozpouštět své stávající náklady příštích období. Při výpočtu uvažuji pro zjednodušení konstantní míru zhodnocení, která odpovídá průměrné výkonnosti fondů za rok 2006, tedy 3,2 %.

Efekt nákladů příštích období znázorňuji na jednoduchém příkladu vycházejícím ze současných údajů Asociace penzijních fondů ČR. Ve výpočtu jsem použil metodiku "rozpouštění" nákladů příštích období, která provize předepisuje umořit do 4 let po uzavření smlouvy. Tuto metodiku podle slov Dušana Šídla (v článku "Náklady penzijních fondů" ze dne 12. října 2006) uplatňují fondy, jejichž auditorem je Deloitte. (např. PF ČS),. Tato metodika podle mého názoru více odpovídá zdravému způsobu hospodaření. Rozdílný přístup uplatňují fondy auditované KPMG, umořující náklady po celou dobu trvání smlouvy, maximálně však 15 let (např. PF ČP, ING).

Tabulka č. 2

Zdroj: APF údaje k 30. 6. 2007

Výpočet je záměrně zjednodušen. Nezahrnuje další navyšování nákladů příštích období ani případné další úložky střadatele a připisování státních příspěvků. Cílem výpočtu je především zobrazení vlivu umořování nákladů příštích období na připisované výnosy jednotlivých penzijních fondů.

Z tohoto srovnání vychází nejlépe Penzijní fond České spořitelny, což odpovídá aktivnímu přístupu k rozpouštění nákladů příštích období, naopak na druhém konci se umístnily penzijní fondy AXA a ČSOB Progres. V případě fondu AXA je výsledek dán v poslední době zvýšeným počtem vypořádaných smluv, a tedy snižováním počtu účastníků, na jejichž bedra padají tyto náklady. V případě fondu ČSOB Progres se jedná o nepřiměřeně zvýšené náklady v letech 2004 a 2005, které se v současnosti ČSOB daří relativně úspěšně odmazávat.

TIP:
Konference

Penzijní připojištění: Jak připravit fondy na důchodovou reformu?
Kdy: 25. října 2007 od 13:30
Kde: hotel Hilton v Praze
Pořadatel: Investujeme.cz

Loading

Vstoupit do diskuze 29 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Petr Šafránek

    9 října, 2007

    Při všech těchto úvahách se slučují provize vyplácené zprostředkovatelům s „provizemi“ vyplácenými zaměstnavatelům, zejména těm velkým. V této oblasti bohužel panují poměry, které lze označit za legální korupci. Pezijní fondy ve snaze získat velké zaměstnavatele jím nabízejí různé finanční „bonusy“. Ty skončí u zaměstnavatelů, zprostředkovatel z nich nic nemá a nemá z nich nic ani zaměstnanec, který obdrží standardní smlouvu, ve většině případů ještě s nadiktovaným penzijním fondem! Nakonec se ovšem vykazují jako provize pro zprostředkovatele! Je tedy třeba na rovinu říct, že klienti v nákladech příštích období uhradí nejen provize zprostředkovatelům, ale i „bonusy“ zaměstnavatelům!!!

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    9 října, 2007

    Diky za pekny a srozumitelny clanek. Ja sice resim tak dve penzijka za rok, ale je dobre mit prehled. Hezky den.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    9 října, 2007

    Není to škoda, nevyužívat PP jako jednu ze součástí portfolia pro spoření na stáří? Vždyť může docela dobře suplovat konzervativní složku portfolia (+ navíc státní příspěvek). Samozřejmě to nemůže být jediná forma spoření, ale jako dílčí konzervativní část portfolia mi PP připadá, pro daný účel, docela vhodné (pokud ovšem PF neprosadí, aby provizní náklady šly k tíži účastníků PP).

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    9 října, 2007

    Zdravim, Pavle. Jiste, pro dany ucel ano. Akorat vetsinu lidi, pro ktere delam, moc nezajima duchod v 60 letech. A kdyz ano, tak uz zpravidla PP vyuzivaji, takze to jenom zakalkulujeme do planu. 😉 Jinak samozrejme proti PP jako soucast reseni zajisteni na stari nic nemam.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    9 října, 2007

    Jasně, mě jen šlo o to se ujistit, že coby investiční specialista proti takovému řešení nemáte zásadní výhradu. To víte, i já občas své rozumy jen přebírám od specialistů a dál je pak šířím coby svá moudra ;-). Díky.

    Odpovědět

  • Petr Šafránek

    9 října, 2007

    Ještě si nemohu odpustit jednu poznámku – diskuse o možné úhradě nákladů příštích období k tíži klientů vyvolá napochybně pohyb klientů mezi fondy, což situaci ještě zhorší – náklady zůstanou ve fondu a bude se o ně dělit menší počet klientů.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    9 října, 2007

    V tomto směru naprostý souhlas. Pro případ, že by tyto náklady měli nést klienti, máme připravenu variantu, že ještě předtím převedeme všechny své klienty k některému z fondů s nejnižšími náklady na osobu a tento svůj přístup budeme medializovat, aby tak učinilo co nejvíce občanů. Tím se v tomto fondu nízké náklady na klienta ještě více rozředí. V konečném důsledku by tedy na to nejvíce doplatily právě ty PF, které, kvůli svým vysokým nákladům, pro takovouto formu transformace, nyní nejvíce lobují.

    Odpovědět

  • Fredy

    9 října, 2007

    Nechte, prosím, knipl raději na pokoji. Už tak to ledalo létá dost nízko …..

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    9 října, 2007

    Lituji, ale nás si klienti platí za to, že v rámci dané legislativy pro ně najdeme nejvhodnější řešení. Takže pokud někdo dodatečně změní podmínky, tak musí počítat i s touto následnou reakcí. Tyto přestupy navíc náklady fondu nijak výrazně nezvýší, protože takovýto fond bude dostatečně konkurenceschopný svými nízkými náklady a nebude to muset dohánět vysokými provizemi pro zprostředkovatele.
    To vše je ale připraveno pro případ „kdyby k tomu došlo“. Jinak s bezdůvodnými převody samozřejmě nesouhlasím.

    Odpovědět

  • zinfo

    9 října, 2007

    Myslím, že přeceňujete svůj vliv a podceňujete lenost lidí. Co se týká rozdílu, tak vzhledem k rozložení v čase nejde zase o výrazný rozdíl, který navíc může vyrušit lepší zhodnocení a u AXY jejich tah s kreditní kartou, která vám přeposílá nějaké procento z utracených peněz.

    Odpovědět

  • Pavel Zachrdla

    9 října, 2007

    My tak činit musíme, hledání řešení máme v popisu práce (je to smluvně ujednáno a klienti nás za to platí). Jestli pak našich doporučení i využijí je věc druhá, ale v převážné většině asi ano. Naši klienti se rekrutují z lidí, kteří se o své finance aktivně zajímají a jsou i dostatečně zodpovědní. No a o ty ostatní se postarají provizní poradci (konečně budou mít alespoň jeden trochu seriózní argument k převádění mezi fondy).
    Ale ještě jednou zdůrazňuji, že věřím ve zdravý rozum zákonodárců a prozření lobistů, že něco takového nebude nutno podnikat.

    Odpovědět

  • Anonym

    9 října, 2007

    Moc pěkné http://www.finmag.cz/clanek/895/

    Odpovědět

  • @

    9 října, 2007

    Ještě lepší…. Ekonomie prodejného sexu…. Analýza od Pavla Kohouta, dlouho jsem se lépe nezasmál…. Nepřipomíná Vám to něco úspěšní pánové poradci… http://www.finmag.cz/clanek/886/

    Odpovědět

  • Fredy

    9 října, 2007

    Autor to popsal slušně. Jen měl ještě dodat, že rozpouštění nákladů některých fondů se může potkat s deficitem vkladů na úkor výběrů. Což se samozřejmě odrazí na výsledku hospodaření.
    Jak by řekl klasik, situace je vážná, nikoliv však zoufalá. Co včíl? Rozsáhlá reforma, která by oddělila majetek akcionářů od vkladů? Nebo rovnou lobovat, jak to dělá Rusnok za povinné příspěvky v rámci druhého pilíře připravované penzijní reformy? Nebo penzijní fondy nechat dožít bez státních příspěvků a vrhnout se raději na podílové fondy?
    Ostatně kdysi o tom zajímavě uvažoval Pavel Kohout, cituji:
    ……. Existuje přitom model, který tyto problémy řeší: švédský model. Využívá existujících podílových fondů, čímž minimalizuje náklady a šetří peníze klientů. Systém poskytuje i vysokou míru bezpečí. Dozor nad evropskými podílovými fondy totiž funguje perfektně. Na rozdíl od státních, podnikových či veřejnoprávních penzijních fondů evropské podílové fondy typu UCITS nezaznamenaly ani jeden případ „tunelování“. Žádná obdoba KTP Quantum se zde objevit nemůže ? v kontrastu k průběžnému systému……

    Odpovědět

  • Aleš

    10 října, 2007

    Mám pocit, že čísla v tabulce neodpovídají grafu. ING PF má v tabulce 2,22%, ale v grafu něco přes 3%. Co je tedy správně?
    A proč v přehledu není AXA, když v tabulce je?

    Odpovědět

  • Luboš Svačina

    12 října, 2007

    Dobré odpoledne,

    děkuji za upozornění.

    V grafu byly opravdu uvedeny nesprávné údaje, došlo k prohození údajů odpovídajích jednotlivým rokům a trend byl zachycen přesně obráceně. Nyní už by mělo být všechno v pořádku.

    Co se týče Penzijního fondu AXA, tak tam jsem údaje vynechal záměrně, jelikož kvůli spletité historii obhospodařovatele (původně to byl PF Credit Suisse Life & Pensions, později Winterthur)jsem se domníval, že by mohlo dojít k zmatení čtenářů.

    Nakonec přesto tato úprava vzbudila vaši pozornost. Proto když jsem pracoval na opravě údajů k penzijnímu fondu ING, zakomponoval jsem dodatečně do grafu údaje i za PF AXA a jeho předchůdce.

    Ještě jednou děkuji za poznámku.

    Zdraví Luboš Svačina

    Odpovědět

  • Tipař

    10 října, 2007

    Bude mít šéfredaktor odvahu, aby třeba v krátkých zprávách upozornil na nejnovější článek na http://www.partnersblog.cz? Nebo mu to jeho chlebodárci zakážou?

    Odpovědět

  • Anonym

    10 října, 2007

    Proč by to dělal? Partnersblog nemá s tímto serverem téměř nic společného, jen co se týká oboru! Kdo si chce lést na partnersblog, tak ať si tam leze.

    Odpovědět

  • Anonym

    10 října, 2007

    No protože to, co se na něm píše, je pro oblast poradenství nejzásadnější zpráva posledních týdnů. A buďto je tohle server pro poradce – a pak musí reflektovat i informace firem, které nemají někteří diskutéři rádi – nebo je to propagační nástroj Fincentra a pak chápu, že se ta informace tady neobjeví.

    Odpovědět

  • Petr Stuchlik

    11 října, 2007

    Dobry vecer,

    pokud myslite clanek Petra Borkovce, rad na nej upozornim sam, abych rozptylil Vase obavy o nezavislost i.cz (vazne si myslite, ze se tak zkuseny a vzdelany novinar jako Petr Zamecnik necha manipulovat..?).

    Nechci a nemohu ten clanek hodnotit, vecne neprinasi nic noveho, ovsem emotivne bude urcite zajimavy pro vsechny (ex)OVBaky. Ale doporucuji i kratsi a zabavnejsi (sorry Petre 🙂 clanek mlade pani Borkovcove. BTW scenka s kocarkem v potoce mi konecne vyjasnila, jak v Partners vznikl koncept „bahenniho marketingu“ :-)).

    Dobrou noc,

    Petr Stuchlík
    Fincentrum

    Odpovědět

  • David

    11 října, 2007

    Pan Borokovec, kdysi velký to propagátor KŽP a hlavně kombíka, sice odešel z OVB, ale v hlavě má pořád to samé. Viz jeho obhajoba kombíka na http://www.finmag.cz – Správná hypotéka.

    To se mají bouchači od Partners na co těšit. Ale co bouchači, ale hlavně klienti…..

    Odpovědět

  • NoName

    11 října, 2007

    Zas další blábol. Umíte číst celý článek??:

    „Po provedení výše uvedených testů je možné pro většinu případů, kdy se čerpá hypotéka, doporučit z pohledu celkových nákladů, flexibility a rizikovosti anuitní hypotéku, protaženou na delší dobu a kombinovanou s pravidelnou investicí do fondů či s IŽP.“

    Odpovědět

  • Petr Zámečník

    11 října, 2007

    Dobrý den,

    abych se přiznal, tak mne mrzí, že jsem váš příspěvek přečetl až nyní. Nezlobte se, ale v Krátkých zprávách chci zveřejňovat seriózní zprávy, nikoli zprávy z webu, který mají Partners pro pobavení (přesná citace: „Stránku Partnersblog.cz máme pro pobavení. Seriózní informace hledejte na oficiálních stránkách http://www.partners.cz.“, zdroj: http://partnersblog.cz/Partnersblog.cz.html).

    S přáním dobré noci,
    Petr Zámečník

    Odpovědět

  • Karel Jaroš

    13 října, 2007

    Pokud z toho dobře chápu pointu, tak pro mě jako klienta je nejvýhodnější PF ČS že? Co je nejvýhodnější pro poradce? Axa, KB? 🙂

    Odpovědět

  • Majkl

    14 října, 2007

    No já myslím, že nejlepší provize mají u PF ČP, jinak pro klienta je podle mě nejvýhodnější držet PF do připsání státního příspěvku a poté pryč a nakoupit podílové fondy.

    Takový ING český akciový se spojením s turkem a Sporotrendem by Vám určitě přinesl více než PF. Najděte šikovného poradce, který se bude aktivně zabývat a zhodnocovat vaše portfolio.

    Odpovědět

  • David

    14 října, 2007

    Rozumní finanční poradci většinou penzijní připojištění nemají. Leda by jim bylo 55 let a nebo by jim přispíval zaměstnavatel. A to u OSVČ moc nehrozí. Jinak je to výnosově velice slabý termíňák s velice dlouhou výpovědní lhůtou…. 🙂

    Odpovědět

  • Pavel Storož ml.

    14 října, 2007

    Jistě bude záležet na částce, jež do PF půjde. Relativně menší částky dělají zajímavý průměrný roční výnos i v delším časovém horizontu. A jako konzervativní složka, proč ne.

    Odpovědět

  • Petr Novotný

    16 října, 2007

    Koega z práce mi navrhuje přestup k penzijku od Aegonu, ve vámi napsaném přehledu jsem ho nenašel. Jedná se o dobrý fond nebo ne?

    Odpovědět

  • Pavel

    16 října, 2007

    Kolega asi už čuchnul k ZFP

    Odpovědět