CZK/€ 25.345 -0,02%

CZK/$ 22.982 +0,06%

CZK/£ 30.260 +0,53%

CZK/CHF 26.983 -0,09%

Kam investovat své úspory?

 


 

V diskusi, která následovala, se objevily dva úhly pohledu. Jeden úhel pohledu byl již dříve diskutován v příspěvku Základy osobních financí: Kam uložit peníze?: Jedná-li se o krátkodobé uložení dočasně volných finančních prostředků, může být pohodlným řešením jejich uložení na spořící účet nebo termínovaný vklad, který je zajištěn státem garantovaným systémem pojištění vkladů a poskytuje garantované zhodnocení.

Je-li riziko ve všech bankách a družstevních záložnách v systému zákonné garance vkladů stejné, pak je nejlepší využít možností, kde jsou nabízené úroky největší a náklady související s využitím příslušného finančního produktu nejmenší. Ve své podstatě takové závěry obsahuje i jedna část odpovědí v diskusi o uloženi dočasně volného půl miliónu.

Jiným způsobem možného uložení "krátkých" peněz mohou být fondy peněžního trhu, kde ovšem jsou riziko i výnos více zatíženy nejistotou. Tyto aspekty i závěry byly již dříve diskutovány v jiných příspěvcích o základech osobních financích a opakování by bylo jen opakováním a mlácením prázdné slámy.

Druhý úhel pohledu, zahrnující část odpovědí v diskusi odpovědi na otázku „kam uložit peníze,“ je zajímavá tím, že uvažuje v širších souvislostech o vazbách mezi státním zadlužováním, znehodnocováním měny, inflací a investováním. Protože právě tyto širší souvislosti ovlivňují z dlouhodobého hlediska investorské výsledky, je vhodné se jim věnovat podrobněji.

Vliv státního zadlužení na investory a dopady inflace

Je-li diskutováno státní zadlužení, může padnout názor: „Záleží na tom, kdo vyhraje volby. Jestli se bude stát značně zadlužovat, tak se vyplatí spíše dlužit než vlastnit.“ Ano, tíha státních dluhů má přímé i nepřímé dopady i na investory.

Pokud například stát potřebuje získávat prostředky na splátky státních dluhů, může zvýšit daně, což má dopady na minulé i budoucí investice. Konkrétním příkladem může být tabákový průmysl, kdy zvýšení spotřební daně z cigaret může znamenat zvýšení ceny cigaret. Poptávka po cigaretách pak nejspíše klesne, konzumenti budou hledat náhražky (substituty), kterými se v případě zvýšení spotřební daně z cigaret mohou stát třeba cigarety pašované, prodávané na černém trhu. A dopad na investory? Držitel akcií tabákového průmyslu se možná dočká nižších dividend, protože menší prodej cigaret bude znamenat menší tržby podniku, jehož akcie vlastní.

REKLAMA

Je-li stát silně zadlužen, je v jeho zájmu vyšší inflace a znehodnocení měny, v níž jsou dluhy vyjádřeny (denominovány). Může k tomu dojít například tak, že důvěra náhle opadne, mnohé investice odtékají a měna padá. Takto mohou být státní dluhy legálně odhodnoceny, a to v neprospěch držitelů jím vydaných dluhopisů.

V tomto ohledu je v inflačních dobách opravdu výhodné být správně zadlužen. Bude-li mi kamarád ochoten bezúročně půjčit sto tisíc, pak je to pro mne výhodné – získal jsem část kupní síly jeho peněz. Je-li ale dluh financován způsobem, kdy se věřitel proti inflaci brání inflační doložkou, již to tak výhodné není. V případě vyšší inflace pak žádá i vyšší úroky, je konstatování "vyplatí se spíše dlužit než vlastnit" je značně zavádějící. Ten, kdo má v inflačních dobách své peníze denominovány v inflační měně a není chráněn inflační doložkou, přispívá inflační daní a dotuje své dlužníky.

Existuje-li tendence k zadlužování států, odráží se to na finančních i jiných trzích, vzniká ekonomická nerovnováha, která působí pnutí, žádající řešení. Státní zadlužení má své příčiny a následky, které v prvotním přiblížení jeden diskutující vyjádřil takto: „Jsou jenom dvě možnosti, jak se dluhů zbavit: vydělat na to, znehodnotit měnu. První možnost je obtížná v situaci, kdy si lidé nevidí do úst a pracovat není v módě.
[ …] Stačí se podívat na to, že se nediskutuje o tom, že by měl být rozpočet vyrovnaný, ale o tom, že roční dluh 160 mld. Kč je spása a 230 mld. Kč je katastrofa. Pokud tedy nejsme schopni vyházet neschopné a přebytečné úředníky, omezit státní sektor se všemi nesmyslnými státními zakázkami a přestat vyplácet štědré dávky nezaměstnaným s pěti dětmi, je jedno řešení – musíme znehodnotit měnu, abychom měli dostatečné příjmy ke splácení dluhů.“

Ano, veřejné zadlužování se stalo módou nejenom v Česku. Díky veřejným dluhům mohou vyspělé státy vykazovat prosperitu a růst, i když skutečné přidané hodnoty produkují stále méně. Mohou žít kouzlo života na dluh, které dříve či později skončí. Je pravda, že se stát se svých dluhů zbaví buď tak, že bude více vybráno na daních, nebo že bude postupně znehodnocena měna, ve které jsou dluhy vyjádřeny (denominovány). Druhý způsob je politicky více žádoucí, protože příčiny zchudnutí ekonomiky nejsou příliš zřejmé a zůstávají skryty.

V probírané diskusi byla dobře míněná asi i tato rada: „Pokud penězům nerozumíte, tak si je dejte na spořící účet, aspoň vám nezmizí. Lepší, než když vám někdo prodá či poradí tak "výhodnou investici", že peníze už nikdy neuvidíte.“ Ano, ve většině případů bude lepší než kupovat zajíce v pytli, který při jeho rozvázání uteče, držet peníze, i když tyto byly částečně znehodnoceny. Nesmí ovšem přijít měnová reforma nebo hyperinflace – pak i kupní síla peněz zmizí.

REKLAMA

Hrozba inflačního znehodnocení peněz může vést k ovlivnění rozhodnutí o spotřebě i investicích, což ukazuje i názor jednoho z diskutujících: „Můj osobní pohled je, utratit je tak do roka. Kola inflace se začnou roztáčet do vysokých obrátek, jiná možnost při hlouposti lidí bohužel není. Já teď nemám na účtu prakticky nic a splácím, takže můžu jít vzorem.“ Diskutující neuvedl, zda má nějaké rezervy, co vlastně splácí, jaké má finanční cíle a lze jen těžce posoudit, zda je jeho rozhodnutí moudré. Peníze nad rámec likvidní finanční rezervy a rodinného rozpočtu by asi vždy měly být rozumně investovány, tedy uloženy do majetku (aktiv), který nejlépe uspokojí potřeby, požadavky a finanční cíle investora.

Úvahy, kam investovat

Asi v každém okamžiku existují nabídky tvářící se, že nabízejí nejlepší způsob, jak a do čeho je nejlepší investovat. Krutou pravou je závěr, že "na tuhle otázku nikdo nezná spolehlivou odpověď, nikdo nemá křišťálovou kouli a neví, co bude zítra, co bude za rok, za dva nebo za deset let.

Pokud bude například za deset let zavedena daň z nemovitého majetku, podobná dávce z nemovitostí, zavedené v prvorepublikovém Československu, bude investor do nemovitosti zatížen nákladem, se kterým nemohl v době rozhodování počítat.

Že se to nemůže stát? Historie ukazuje, že se takové věci stávají. Našel by se možná skutečný emigrant, který se v roce 1918 v roce založení Československa vrátil domů, s nadšením zde pořídil činžovní dům a domníval se, že se jeho investice v následujících letech pokojně stráveného stáří bude vracet. Jak mohl ale počítat s tím, že bude zavedena dávka z tohoto majetku? Jak mohl vědět, že se hodnota této dávky díky deflaci zhodnotí? Jak mohl vědět, že přijde druhá světová válka a po ní režim, který jeho investici znehodnotí znárodněním? A v jaké pozici jsou ti, kdo tento dům restituovali, ale v bytech bydlí nájemníci s regulovaným nájemným?

Uvažuje-li jednotlivec o těchto otázkách, může si pokládat třeba tyto otázky: „Co tedy dělat s těžce našetřenými penězi, aby se mě znehodnocení měny nedotklo? Kam je uložit, do zahraniční banky?“

REKLAMA

Před uložením peněz do zahraniční banky varuje komentář: „Upozornil bych na kurzové riziko. Jsou lidé, co si před lety otevřeli konta v USD. Směňovali za 40 Kč/USD a dnes by za to dostali na 17,50 Kč/USD – to je vývar, ne?“ Dnes se to jednoduše komentuje – kdo v minulosti vsadil na dolar, prodělal, kdo vsadil na korunu, vydělal.

A na co tedy vsadit, do čeho vložit své peníze? Jeden z diskutujících o tom uvažuje: „To je otázka, na kterou hledá odpověď hodně lidí, a troufám si tvrdit, ze jen málo z nich dokáže rozumně poradit. Já si na to patent nedělám, ale pokud člověk plánuje výdaje, udělal bych je v nejbližší době. Výborná je doba na výměnu auta, jsou levná. S nemovitostmi nevím, když za mnou přijede Rakušan a říká, ze si tady chtěl pořídit domek, ale že jsou tu dražší jak u nich…“

Taková odpověď by mohla být příkladem rozumně uvažujícího investora. Ano, pokud mé finanční cíle, aktuální situace a mé potřeby obsahují pořízení nebo výměnu auta, může být současná doba vhodná. Klesá-li poptávka po autech, protože klesá kupní síla a dostupnost úvěrů a z krátkodobého hlediska bude převaha nabídky nad poptávkou (neochota automobilek zakonzervovat kapacity), lze předpokládat možnost výhodných příležitostí ke koupi. Výhodná příležitost ke koupi ovšem neznamená výhodnou investici, pokud by si někdo nové auto koupil jen proto, že má ušetřené peníze a že jsou auta levná, finančně inteligentní by takové řešení nebylo.

Jak uvádí diskutující, situace na trhu s nemovitostmi v současné chvíli investicím příliš nesvědčí. Pokračuje-li krize a její konec je v nedohlednu, klesá-li v důsledku toho poptávka a ve stejné situaci roste nabídka (např. nucené prodeje v případě nesplácených hypoték), lze předpokládat tlak na pokles cen a ukvapeného rozhodnutí o koupi nemovitosti by mohl investor litovat.

Ekonomika je ovšem dynamický systém a mnohé úvahy o působících vlivech jsou nutně vytrženy ze souvislostí, mnohé vlivy mohou být podceněny a všechno může být nakonec jinak. Rady o možné investici mohou padnout různé, ale až čas ukáže, které byly ty správné.

V diskusi pak padly třeba tyto rady:

  • „Pokud máš strach z hyperinflace nebo měny, tak si fakt kup tu cihlu zlata/zlaté investiční mince (ale zase – ne od těch, co si přirazí marži 20 – 30 %)."
  • „Židé za války kupovali známky, jsou lehké a jednoduše přenosné."
  • „Určitou cestou může být také umění, ale tam se člověk musí vyznat.“
  • „Anebo si kup zlatou cihlu a zakopej si ji na zahradě.“
  • Kupte si důl, to je díra v zemi, tu vám nikdo nevezme.“

Diskutující, který otázku položil, poskytnuté rady okomentoval: „Auto mám a dělám do nich, takže bych nové nekupoval. Díru v zemi nechci, co bych s ní dělal. Zlato je asi na svém maximu a už neporoste, spíš klesne. Termínovaný účet mám, ale to mě neuchrání před poklesem hodnoty peněz a na to jsem se ptal… Pořád se tedy ptám, jak zachovat nynější hodnotu svých úspor?“

Dnešní doba vyspělých ekonomik je ve znamení státního zadlužování, hrozby znehodnocování měn a inflace. Mnozí si kladou otázky, kam uložit a investovat své úspory, které jsou nad rámec finanční rezervy a představují dlouhodobou rezervu. Kam s těmito úsporami, aby nebyly znehodnoceny a udržely si svou hodnotu? Upřímná odpověď je asi jediná – protože nikdo neví, co bude, lze doporučit dodržování zdravého selského uvažování a osvědčených investorských zásad.

Loading

Vstoupit do diskuze 23 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Anonym

    4 listopadu, 2009

    Pane Novotny, nechapu, proc spojujete ulozeni uspor na pul roku s dlouhodobou ochranou kapitalu pred inflaci. Jsou to zcela odlisne zamery.
    Na kratkodobe ulozeni uspor jsou vhodne bezne bankovni produkty (sporici ucet, terminovany vklad), prip. pokladnicni poukazky nebo dluhopisy se splatnosti do pul roku (alias fondy penezniho trhu). Inflace, neinflace, tady clovek nema moc na vyber. Vsechny ostatni varianty ulozeni/investovani penez na takto kratkem horizontu maji totiz vyrazne vyssi riziko. Jde treba vyuzit bonus certifikatu s potencialem vyrazne vyssiho vynosu, ale take s vyrazne vetsim rizikem. Ulozit na takto kratkou dobu penize do zlata je cista spekulace.
    Neco uplne jineho je dlouhodoba ochrana kapitalu… mimo jine pred inflaci. Zde jsou dulezite dve veci:
    1) dostatecna regionalni a menova diverzifikace
    2) kupovat aktiva, za nimiz stoji skutecna fyzicka hodnota (komodity, akcie a nemovitosti)
    … viz muj clanek z brezna
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-ii-aktivni-sprava-portfolia/
    Nemovitosti v CR (opacna situace je napr. v Brazilii nebo Indii) nepovazuji za vyhodnou investici, domnivam se, ze budou dlouhodobe za inflaci dokonce zaostavat, viz clanek
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/ceny-nemovitosti-klesnou-a-neporostou/
    Takze preferuji vybrane akcie a komodity. Ovsem i zde je dnes jiz nutne peclive vybirat. Akcie i komodity jsou aktualne jako celek dosti drahe. Vyborna investice to byla pred rokem, to jsme take s klienty zacali ve velkem nakupovat komoditni akcie.
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/akcie-padaji-je-cas-nakupovat/
    Dnes povazuji za atraktivni z komodit treba psenici a kukurici. I mezi akciemi se daji najit zajimave prilezitosti. Ale uz to rozhodne neni takove terno jako pred rokem.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • emigrant

    6 listopadu, 2009

    hahaha, vase komentare me vzdy rozesmeji „Takze preferuji vybrane akcie a komodity. Ovsem i zde je dnes jiz nutne peclive vybirat.“ to by jeden nerek a urcite by mel tazatel na foru, o kterym je rec, radost z teto odpovedi 🙂

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    6 listopadu, 2009

    No nevím, já tam pod tím pak čtu něco o pšenici a kukuřici (například). Co vám není jako případnému tazateli jasné ? Možná to někdy chce číst o kousek dál, než se začnete smát …. 😉

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    7 listopadu, 2009

    Dobry den, diky za Vasi pripominku. Souhlasim, ze kratkodobe ulozeni uspor a „dlouhodoba ochrana kapitalu“, jsou z hlediska sledovanych cilu odlisne. Jestli to z clanku vyplyva, nebylo to zamerem. To ale nevylucuje skutecnost, ze inflaci (ci potencialni stagflaci/deflaci) musime brat v uvahu pri rozhodovani v horizontu kratkodobem, strednedobem i dlouhodobem.

    Odpovědět

  • daishi

    16 listopadu, 2009

    Dobrý den, z hlediska dlouhodobého uložení a zajištění úspor stoprocentně doporučuji nákup tzv. investičního diamantu jako bezkonkurenční záležitosti se stabilně rostoucím meziročním zhodnocením. od 3% až po cca 45% u nejkvalitnějších kamenů. Pokud máte zájem o bližší informaci rád vše zodpovím. Mám kontakty na bezkonkurenčně nejvýhodnější nákup v ČR s platnými certifikáty přímo z akreditovaných laboratoří v Antverpách.
    PS: minimální hodnota investičního diamantu je cca 250tis. Velmi zajímavé zhodnocení začíná u kamenů za 1-3mil. Kč.
    Diamant má mnoho výhod jako investiční nástroj. Např. nezjistitelnost, koncentrace bohatství do několika gramů, přenositelnost po celém světě, garantovaná likvidita aj.
    daishi1@seznam.cz

    Odpovědět

  • Anonym

    16 listopadu, 2009

    Skoda, ze ZPKT reguluje pouze trh s cennymi papiry. Nicmene dejte si pozor, nekdo by Vas klidne mohl zalovat za klamavou reklamu.
    HISTORICKE VYNOSY NEJSOU ZARUKOU VYNOSU BUDOUCICH!!!
    U diamantu toto plati dvojnasob.
    A jestli jste dealerem DIC, tak vezte, ze prodavate neuveritelne predrazene kaminky… ano, mate za to vysokou provizi. Plati ji pochopitelne „investor“ – kupujici diamantu.
    Doufam, ze zajemce o koupi nezapominate informovat o cenotvorbe u diamantu, ktera je velmi specificka. O spreadu – rozdilu mezi nakupni a prodejni cenou diamantu (odhaduji v realu cca 30%??). O tom, kdo fakticky umele urcuje „trzni cenu“. Vite, ktere spolecnosti fakticky ovladaji trh v Antverpach, zpracovani diamantu v Indii a tezbu? Vite, kdo za danymi spolecnostmi stoji? Pokud ne, zjistete si to, i kdyz je to trochu narocna patraci akce. 😉
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Otazník

    5 listopadu, 2009

    Investovat do toho co mu doteď přineslo ty peníze co vydělal a má z nich úspory. Pouštět se do něčeho nového, ať už je to koupě zlata, nebo cenných papírů je přece větší risk. Nebo si najít někoho kdo mu je zhodnotí. Ať je to jak chce, riziko budoucnosti se nedá odstranit, jen vhodným jednáním zmírnit. Takže kdo je chytrý žije vždycky na dluh. Má víc a tak si žije líp, než kdyby se byl býval nezadlužil. Státy, které se zadlužují jsou tedy chytré státy. Nejlepší je se zadlužit jinde než u sebe. Státy, které zvyšují vnitřní dluh nejsou tak chytré jako státy, které zyvšují vnější dluh. Viz USA. Chytrý stát.

    Odpovědět

  • Jablunka Aleš

    7 listopadu, 2009

    Jasně. Dluhy se přece neplatí a po mně potopa. Pak tomu lze samozřejmě rozumět ….

    Odpovědět

  • andrea

    10 prosince, 2009

    V současné době je více, nez 1.800 nemovitostí v USA vhodných k investici , domy v USA
    ve statech TN,IN,PE,CA od 35.000 USD nakoupene pro nase klienty v dražbě v hodnote 40-60% soucasne trzni ceny , obsazene najemniky, navratnost teto investice je mezi 2 az 3 lety,
    zhodnoceni 100%, pravidelne mesicni cash flow do ceske republiky z najemneho mezi 500-900 USD mesicne. Domy jsou v USA na katastralnich uradech prevadeny ihned, investori dale disponuji napriklad porovnanim cen srovnatelnych nemovitosti v dane lokalite a pod. info@nemovitostivusa.cz

    Odpovědět

  • Jiří Vector

    22 prosince, 2009

    Asi před třemi lety mi kamarád poradil investici do výsluhy. Zpočátku jasem se tomu smál, ale nakonec jsem se nechal přemluvit.Investoval jsem do výsluhového fondu 120 000 Kč. Výnos byl garantován 10-12% ročnš na 3.leté období. Toto mi skončilo 12.12. 2009. 15.12. jsem obdržel 43 200 Kč a 16.12. 120 000 Kč. Nemůžete mi někdo poradit,jestli jsem nebyl na výnosech pokrácen?
    (kolega mi tvrdí,že ano,protože mi nezapočítali výnos z ročního výnosu)
    Dále bych se chtěl zeptat jestli je v dnešní době výnos 12% vzhledem k inflaci dostatečný,nebo jestli nevíte někdo o lepší investici. Mohu do výsluhového fondu investovat na 3.roky s 12% zhodnocením,na 5.let s 15% zhodnocením a na 10.let s 18% zhodnocením ročně.
    Jiří Vector

    Odpovědět

  • Radek

    23 prosince, 2009

    Tak to by mě zajímalo, kdo je schopen garantovat 18 % ročně na 10 letech :-).

    Odpovědět

  • Ivana

    23 prosince, 2009

    To nic, to tady jen zkouší, kolik lidí se mu na to chytne.

    Odpovědět

  • Mgr. Marek Štěpánek

    23 prosince, 2009

    Výsluhový fond je skvělou možností jak zhodnotit své peníze. Jste jistě prozíravý investor, který umí moudře zhodnotit své úspory, proto čtete dál:
    nabízíme především garancí jistých 15 % na 5 let, to je celkem slušné. Jsem Finanční poradce z týmu doktora Štorka a tento produkt mohu jen doporučit. Máme desítky vděčných klientů.
    Jak sám název vypovídá produkt je určen movitým lidem s vysokými úsporami těsně před důchodem. Pokud je vám kupř. 58 let, pár let budete pracovat a máte volných pár milionů, bez obav je vložte do našeho výsluhového fondu a my vám garantujeme 100% ze zákona pojištěné zhodnocení 11,5% na 3 roky, 14,5% pokud se nám upíšete na 5 let a zlaté zhodnocení na stará klena 18,3% na 10 let pro spořivé klienty, kteří prozíravě investují.
    chcete podepsat smlouvu? 604 85 96 85 Marek Štěpánek vám rád pomůže, volejte kdykoli !!

    Odpovědět

  • Ivana

    23 prosince, 2009

    Pokud to nebudete stíhat sepisovat, dejte kontakty, rádi Vám pomůžeme. :-))

    Odpovědět

  • josef

    13 července, 2012

    jak slyším „garanci“ , tak se hned osypu…..

    Odpovědět

  • karel

    25 června, 2010

    tady najdete pár dobrých projektů k investování http://www.investclub.cz

    Odpovědět

  • pq

    23 února, 2011

    Zkuste: http://www.akcieporadim.cz

    Odpovědět

  • Radek

    23 února, 2011

    🙂 pěkná reklama

    Odpovědět

  • Re

    13 července, 2012

    Pokud chcete poradit, kam investovat cca 70 – 200 tisíc Kč, pak můžu poradit, kam jsem investoval já. Zhodnocení více jak 120% ročně, mám vyzkoušeno.
    Na Vaše komentáře typu, že je to nesmysl neodpovídám.
    Zájemcům nezávazně předvedu. adviser.t@seznam.cz

    Odpovědět

  • josef

    13 července, 2012

    to nemá ani cenu se s tím snad zabývat!

    Odpovědět

  • Petr

    7 září, 2012

    Kdo z Vás to myslí s investicemi opravdu vážně, tak se klidně obraťte na mne. Rád poradím, sám dlouhodobě investuji, nejsem nějaký fin. poradce, takže za tu radu ani nic nechci. Mám na svých investicích přibližně 20% p.a., přičemž je to vysoce konzervativní a likvidní, peníze z odprodeje do druhého dne. Kdo chce poradit, tak prosím na mail petr.cakovsky@sez­nam.cz nebo telefon 773 301 956 – na e-mail kdykoliv, na telefon prosím rozumně a ne o víkendech, to chci mít klid :)

    Odpovědět

  • Roman

    10 ledna, 2013

    Já také investuji peníze již dlouho, narazil jsem také na kde koho. Poslední rok jsem zůstal u společnosti, která mi nabídla jak vysoký zisk, tak 100% zabezpečení a pojištění investice. Já jsem s nimi velmi spokojený a mohu je jedině doporučit. Vše vždy dodrželi. Tedy já osobně doporučuji. zda budete mít někdo zájem tak je najdete na: http://www.moneymoney.cz

    Odpovědět

  • Pavel

    8 února, 2016

    Bohužel je všude vidět ten omyl, že zvyšování peněz v oběhu je zadlužování. To je naprostý omyl. Stát se nezadlužuje, pouze rostou peníze v oběhu. Když se stát „zadlužuje“ ve vlastní měně, tak přece vůbec nejde o dluh. Stát si kdykoli vytiskne další peníze, kterými „dluh“ zaplatí. Peníze v oběhu růst musí, protože roste HDP a produktivita. Stát také musí neustále utrácet trochu víc, jinak peníze v oběhu budou klesat a tím obrovsky uškrtí ekonomiku. Představte si, že stát začíná od nuly a nejsou žádné peníze. Stát peníze vymyslí a pak potřebuje, aby je lidi používali. Nutnost peněz zajistí tím, že vybírá daně v penězích. Lidé musí peníze získat ,aby zaplatili daně. Ale jak je stát lidem dá? Stát peníze utratí a tak je dá soukromému sektoru. Soukromý sektor následně peníze vrátí ve formě daní. Stát ale nejdřív musí peníze utratit a až potom je může požadovat na daních. Kdyby chtěl na daních víc, než kolik utratí, tak vznikne kolaps ekonomiky. Krize v USA nastala poté, co Clinton zahájil úsporná šetření. Jsou to jenom populistická hesla. Šetření státu je nesmysl. Stát samozřejmě nemůže utrácet jako pominutý, to by způsobilo nedůvěru v jeho měnu a hyperinflaci. Proto se používá parametr poměru růstu státního dluhu vůči HDP. Pokud dluh roste stejně rychle jako HDP, je to přesně ten správný parametr a můžeme všichni klidně spát. Je mrzuté, že tohle nikdo lide nevysvětluje a populističtí politici se snaží lidem nakecat, že státní finance fungují jako obyčejná domácnost. Není to pravda. Stát je naprosto něco jiného. Stát si vydává vlastní měnu, vybírá daně atd. To není jako domácnost! Peníze jsou prostředek pro chod ekonomiky. Nejsou hodnota. Hodnota je výrobní kapacita.

    Odpovědět