CZK/€ 25.095 -0,06%

CZK/$ 23.756 +0,13%

CZK/£ 30.317 +0,07%

CZK/CHF 27.002 -0,14%

Základy osobních financí: Finanční a jiné rezervy

 


 

Podle zveřejňovaných zpráv nezačínají mít s příchodem sychravého hospodářského podzimu problémy s hospodařením pouze domácnosti, problémy mají i obce, města, kraje i stát. Právě dnes se ukazuje, jak se učebnicová zásada odkládání části příjmů stranou a vytváření rezerv uplatňuje v praxi a nakolik se zásadami finanční moudrosti řídí rozpočty a každodenní hospodářský život.

Až se zima zeptá, co jsi dělal  v létě

V přírodě existuje cyklus čtyřech ročních období. Na jaře všechno pučí a zelená se, přicházející léto díky teplu umožňuje skotačení, nastupující podzimní vítr ze strnišť doprovázený zbytky babího léta varuje před příchodem studené zimy.

Možná by se dalo říci, že pro toho, kdo léto proskotačil a nevytvořil si dostatečné rezervy, bude přežití v sychravém podzimu a studené zimě těžkou zkouškou. Nejenom zastupitelé mnohých obcí a měst dnes musí konstatovat, že "v současné době není možno se stavbou započít z naprostého nedostatku finančních prostředků, je především potřeba dokončit díla rozestavěná." Ovšem i rozestavěná díla jsou pod tlakem sychravého hospodářského podzimu utlumována a plánované stavby jsou odkládány nejenom městy, obcemi či kraji a státem, ale i domácnostmi a podniky.

Při troše zamyšlení by se v případě rodinného i jiného rozpočtu ukázalo, že některé výdaje z rozpočtů byly v dobách hospodářského léta, kdy vládlo slunce a pěkné počasí, učiněny zbytečně a cenné zdroje byly nenávratně proplýtvány. Takové napnuté hospodaření možná připomíná filozofii žití "od výplaty k výplatě" nebo i „od výplaty ke splátce dluhu“.

Nevytváření rezerv lze vždy zdůvodnit, třeba slovy "Když my žijeme od výplaty k výplatě. Kde bychom na rezervu vzali?" Zastupitelé obce mohou konstatovat „Co bychom si nepůjčili, když nám banka dává tak výhodný úvěr, staré škaredé nahradíme novým a pěkným!“

REKLAMA

V dobách letní pohody tak mohl třeba některý rodinný rozpočet profinancovat pořízení auta, které bylo zbytečně luxusní, drahé a náročné na provoz. Podobně obecní rozpočet snadno financoval stavbu kulturního domu, i když by stávající kulturní dům potřebám obce plně postačoval. Stejně tak státní rozpočet zvládl financovat studie proveditelnosti projektů, které byly zbytečné od počátku. Z pohledu nastupujícího hospodářského podzimu a zimy budou mít podstatně větší problémy ty rozpočty, jejichž tvůrci podlehli kouzlu života na dluh a na financování mnohých, z pohledu dětského egostavu úžasných, projektů.

Informace o předlužení domácností, problémy s dluhy na kreditních kartách a souvisejících dopadech, které dnes z vyspělých ekonomik přicházejí, ukazují, že lidé v konzumní společnosti jaksi zapomínají na některé rady, které dříve předávaly rodiče svým dětem. 

Finanční rezerva jako polštář pro klidný spánek

Je pravděpodobné, že člověk, který prožil období nedostatku, bude v dobách dostatku již z principu část čehokoliv odkládat stranou a řídit se zásadami, které s ohledem na aktuální situaci již nemusí být platné. Lidé, kteří prožili období nedostatku budou pravděpodobně svým dětem vštěpovat životní moudra typu "když něco chceš koupit, nejprve se zeptej, zda to skutečně potřebuješ k životu" nebo třeba "kdo nemá osla, nemusí se starat o seno".

Děti vyrůstající v podmínkách konzumní společnosti, nemající bezprostřední zkušenost s nedostatkem a nutností vytvářet rezervy, pak pravděpodobně mnohá moudra racionálně vytěsní a zapomenou na ně. Děti vyrostlé v dostatku nechápou, proč jejich rodičové chtějí mnohé nepotřebné věci schovávat, když lze jednoduše jít do obchodu a za relativně málo peněz koupit věc novou, nespatřují nutnost vytvářet a mít rezervy, žijí moderně ve víru konzumního stylu života s pomocí chytrých půjček svůj sen života na dluh.

REKLAMA

V době blahobytu a prosperity se tak snadno zapomíná nejenom na principy, které skutečně zastaraly, ale i na zásady, které jsou platné i za nových podmínek. Rada typu "mysli na zadní kolečka a odkládej desetinu svého příjmu stranou", popřípadě rada "měj finanční rezervu na horší časy", by mohla mezi tyto principy patřit.

Soudobá hospodářská praxe bohužel ukazuje, že vytváření finančních a jiných rezerv v praxi a každodenním životě selhává. Existují jistě i hospodáři a tvůrci rozpočtů, kteří se v době parného hospodářského léta na zadní kolečka mysleli a rezervy vytvářeli. Díky finančnímu polštáři je v nadcházejícím útlumu pravděpodobně čeká klidný spánek a čerpání sil pro budoucí období jara. Příchod sychravého podzimu je pro ně sice nemilý, ale situace není pro ně tak kritická, aby se dostávali na titulní stránky novin.

Finanční rezerva z pohledu osobních financí

Dnešní doba mnohým dává životní lekci, že zvládnutí finanční stránky života s rozumnou tvorbou rezerv souviselo, souvisí a souviset bude. V průběhu času mohou kohokoliv potkat situace, které nelze očekávat a plánovat a které představují nečekané finanční výdaje a nároky.

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Člověka snadno může potkat nějaké neštěstí v podobě ztráty zaměstnání, rozvodu, nemoci, nebo nutnosti opustit místo svého bydliště a přestěhovat se. Mnohé takové situace mohou nečekaně a náhle ovlivnit výši příjmů i výdajů, z pohledu hospodaření lze pak sklouznout do dluhové pasti či pasti neschopnosti splácet své splatné finanční závazky. V takové situaci již nezbývá nic jiného, jako nutnost razantních změn rozpočtu třeba v podobě bolestivých škrtů nebo přijetí i špatně placeného přivýdělku.

REKLAMA

Princip č. 1: Deset procent příjmu stranou, jako finanční polštář pro deštivé dny

Jednoduchá rada pro vytvoření finanční rezervy, která je použitelná obecně říká, že z každého příjmu by měla být odložena stranou jedna desetina. Deset procent příjmu stranou znamená, že s příjmem 15 000 korun měsíčně je odloženo 1 500 korun stranou. Ročně tak může být vytvořena rezerva 18 tisíc korun, která může být dobře nápomocna právě při nečekané události, jako je ztráta zaměstnání.

Princip č. 2:
Finanční polštář musí být po ruce, peníze musí být dostupné (likvidní)

Finanční rezerva musí být snadno dostupná, protože nečekaná událost může nastat náhle, bez varování. Ztratí-li člověk zaměstnání, potřebuje mít svou rezervu rychle k dispozici, protože složenky a splátky hypotéky nepočkají. Je nemoudré nechat finanční rezervu zahálet na neúročeném běžném účtu, ale uložit tyto peníze tak, aby byly rychle dostupné (likvidní), pokud možno přinášely alespoň nějaký výnos (úrok) a způsob uložení nepředstavoval zásadní riziko jejich ztráty.

Vhodným způsobem uložení finanční rezervy jsou dnes spořící účty, které jsou mnoha bankami vedeny bez poplatků. Obvykle pohotově dostupné peníze na spořících účtech jsou úročeny úrokovou sazbou podle aktuálního sazebníku vydávaného příslušnou bankou. Je výhodně volit bezpoplatkový spořící účet, kde banka dlouhodobě drží úrokovou sazbu ve výši v aktuální situaci srovnatelnou s nabídkami jiných bank.

V některých dobách může být rovněž výhodně ukládat finanční rezervy do fondů peněžního trhu. Zde lze někdy získat vyšší výnosy než je zhodnocení v podobě úroků ze spořícího účtu, vklad ovšem není pojištěn institucemi pojištění bankovních vkladů, což znamená relativně větší riziko. I zde je nutné zvažovat poplatky a likviditu.

Které principy tvorby finančních a jiných rezerv uznáváte vy? Jaké principy vytváření rezerv by měl svým klientům vštěpovat finanční poradce? Podělte se s námi o své zkušenosti.

Loading

Vstoupit do diskuze 18 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • MARCELA VANICKOVA

    2 října, 2013

    DOBRY DEN MAM ZAJEM O PUJCKU ALE KAZDY ME OBRACI NA VASI SPOLECNOST KVULI NEJAKYMU CERTIFIKIATU ROZPOCTU V DOMACNOSTI JESTLI SPRAVNE PISU NA VAS TAK MI PROSIM VAS NAPIASTE KOLIK TO ASI STOJI A KAM BYSME MUSELI JET MOCKRAT DEKUJI MUJ EMAIL marcellabot@seznam. cz tel.739758431 MOC VAM DEKUJI PREDEM VANICKOVA

    Odpovědět

  • Michal

    10 dubna, 2013

    Finanční rezerva je důležitá pro nenadále výdaje, dobrý článek třeba http://www.le­haro.blogspot­.cz/2012/09/jak-na-financni-zalohu-aneb-sporici-ucty.html

    Odpovědět

  • marta

    24 října, 2009

    tak jsem si objednala taky slitky od silverum, tak uvidim, na force to vypada pekne, ja si radej zaplatim o neco malo vic, hlavne, ze je vse legalni. A kdyz tady nekdo psal o levnejsim, tak at napise odkaz. Jasne ze je ve svycarsku nebo v nemecku levnejsi, ale kdyz zapocitas postovne a prevod v bvance, vyjde ti to na stejnou cenu, tak jak se rika, babo rad.

    Odpovědět

  • jiří křížek

    16 září, 2009

    Jak jsem psal u jiného článku, budovat jen finanční rezervy je nesmysl. Inflace hlodá v každé měně. Papírky se tisknou jak o závod, nbo se prostě přidělají čísla v počítačích bank…
    Kupovat barák, les, pole, firmu …. na to každý nemá. Já si rezervu (třeba na důchod) buduju v investičním stříbře. Přikupuju od Silverum stříbrné slitky. Nevěřím na zlato, toho jsou plné sejfy v rezervních bankách a zlato je bohužel (z pohledu investora)nezničitelné. Stříbro se v průmyslu spotřebovává nenávratně :)) Diamanty ani náhodou, manipulace s cenami firmami jako DeBeers je obecně známá. Tolik můj názor na „jiné rezervy“.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    16 září, 2009

    Ono to zase není tak žhavý co se týká zlatých rezerv. Např. ČNB má pouze 425 000 oz zlata, což mi moc nepřipadá z pohledu měnové zásoby v ekonomice. Rovněž jsou na tom podobně i ostatní státy. Že by se zlato nespotřebovávalo s tím bych taky polemiozoval, má široké využítí v průmyslu.
    Já sice také investuji do fyzického stříbra, ale moc dobře vím kolik si připlácím vůči ceně stříbra na burze. Nemluvě o vlivu DPH. Investice do zlata je z tohoto pohledu levnější, marže nejsou tak vysoké (% náklady na ražbu jsou s ohledem na cenu stříbra prostě vyšší) a DPH se neplatí.

    Odpovědět

  • Gekko

    16 září, 2009

    stříbro? a fyzické slitky? tak to musíte být „troškař“. já koupil za ubohých 50 tisíc kaček čtyři kila stříbra a už mi to tady překáží. kam to prosím cpete???

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    17 září, 2009

    Jj, jsem troškař. Každej totiž nemá statisíce až miliony, aby je použil na zajištění svého majetku.
    Neříkejte mi, že Vám 4 kila překáží, mě rozhodně ne 🙂 Mám to v mincích Wiener Philharmniker a veřte mi, že je to na pěkný pohled.
    Navíc jsem např. měl v ruce 10 oz slitky od A-Mark, které prodává již zmíněná společnost Silverum a to je fakt nádherný kousek.
    1 kg cihly bych si v životě nekoupil, protože se mi vůbec nelíbí. I na to kladu důraz.
    Navíc už přecházím do zlatých mincí. Snažím se spojit příjemné s užitečným, ne pouze koupit něco, abych byl zajištěný pro případ „opravdové“ krize.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    17 září, 2009

    Dneska vyšel nový Hat Trick Report. Pročtu to a o víkendu dám výcuc na web, pak sem dám link. Prý se máme na co těšit nejpozději v Q1 2010- Tak uvidíme.

    Odpovědět

  • kuba

    21 září, 2009

    Az na to, ze ten vsemi ocekavany krach mel prijit na jare, pak zacatkem srpna, pak nejpozdeji koncem zari a ted Q1 2010 – tak jsem zvedav na dalsi variantu.

    Odpovědět

  • Jarda

    6 října, 2009

    No, troškař být nemusíte. Když už tu je řeč o Silveru, tak mají i 1000 oz slitky. To je pořád troškařina?! Mám sice „jen“ pár stouncových slitků, ale bezpečnostní schránka v bance mi na to pořád bohatě stačí 🙂
    Že vy to máte v mincích a nacpané do slamníku? :))))

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 září, 2009

    Jasně, zlato, stříbro – ale raději fyzické, ne „papírové“. U GLD i SLV jsou silné )a důvodné) pochybnosti, zda jsou opravdu podloženy fyzickým zlatem resp. stříbrem.
    Když už bych si musel vybrat mezi zlatem a stříbrem, raději stříbro.

    Odpovědět

  • Gekko

    16 září, 2009

    pokud nevěříte GLD, kupte si GDX, tam je ten podklad jistý. Každopádně pane Dvořáku, co vás vede nevěřit GLD fondu, že skutečně nakupuje fyzické zlato v rámci 100 % hodnoty jejich aktiv?

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    17 září, 2009

    Podle některých informací to není se fyzickým zlatem jako jediným podkladem GLD 100% jisté. Mluví se o možnosti futures namísto fyzického kovu v podkladech GLD. Proto.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    17 září, 2009

    Jestliže někdo má držet fyzické zlato, ale může to svěřit někomu dalšímu a ten zase dalšímu… Nebudí to ve mě důvěru. To už raději ETF ze Švýcarska nebo Dubaje.

    Odpovědět

  • Anonym

    16 září, 2009

    Evidentně jste článek nečetl nebo nepochopil, autor píše o krátkodobých finančních rezervách.

    Odpovědět

  • stribro

    19 září, 2009

    prestan tady propagovat Silverum. jsou neskutecne drazi. to jen aby bylo receno i „b“. pokud nekdo chce fyz. stribro jsou jine, lacinejsi zpusoby

    Odpovědět

  • Jarda

    6 října, 2009

    Co máš proti Silveru? Já od nich taky beru, a dozvěděl jsem se o nich taky v jedné z diskuzí. Co ti tak vadí na tom, že se tu píše o firmě, která sem vozí LEGÁLNĚ stříro a PROCLENÉ ho prodává? Jo, jsou dražší než aukro, to máš pravdu,ale zase je to PROCLENÉ A S DPH, ty dobráku, to si asi neuvědomuješ. Přicmrnda, který si vezme dvě mince, je blahem bez sebe za nízkou cenu. Já beru po velkých sadách a fakt nemám zapotřebí, abych za pár let koukal, že mi přijde papír, že slitky byly pašované a neproclené…. To asi nechápeš, respektive neřešíš. Já ano. Taky bych rád viděl, jak sem dostaneš levněji a LEGÁLNĚ větší slitky, 100 oz a 1000 oz ….
    Když tedy chceš říct i to „B“, tak teď máš šanci – dej kontakt na levnějšího ale stále LEGÁLNÍHO dovozce, který vyclí (ano, clo je 0) a také VYŘEŠÍ DPH… Čekám.

    Odpovědět

  • Kuzma

    1 dubna, 2010

    Ja proti Silveru nic nemam, jsem jim vdecny za osvetu kterou siri, ale nenakoupil bych u nich.
    Co je u nich za 560, to je v Nemecku za 390. Takhle si investici opravdu nepredstavuju.
    V Nemecku jen se 7% DPH a ne 20% jako u nas.
    A procleni v ramci EU? Jako proc?
    A i kdyby, tak kdo a na jakem zaklade by asi posilal ten „papir“? Jak asi „nekdo“ muze vedet, ze jsem za hotove par kilometru za hranicema nakoupil, ale stale ve spolecnem evropskem prostoru? V Nemecku diky jejich nizke DPH a (i bez ohledu na DPH nizkym marzim) nakupuje cela Evropa. A do Bavorska ci do Drazdan to je autem 1-2 hodiny a naklady na cestu se samozrejme dale snizuji, pokud clovek nakupuje i pro pribuzne a zname.
    Takze na tom nic nelegalniho neni. Navic kdo je platcem DPH, muze to stribro v Nemecku koupit uz rovnou bez DPH. A pokud je nekdo zivnostnik, tak za par let doklady skartuje a ma to vyreseno. SRO a AS samozrejme musi majetek resit sloziteji. Nicmene s temi ohledy na legalnost bych to neprehanel – stribro si lide kupuji proto, aby ubranili svuj majetek pred nezodpovednym a nenazranym statem. Divil bych se, kdyby lide s takovymi motivy chteli jeste statu platit za to, ze se zajistuji pred dopady jeho chovani.
    Pravda, 7% DPH tam je jenom na mince, ne na slitky. Jenze slitkem je i „munzenbar“, cihla s jednou minci vyrazenou na povrchu a diky tomu uz to je taky jen na 7%. No a mince jsou i kilove, 100 uncove, dokonce 200 uncove „mince“ stale s 7% DPH.
    Kdo chce nakupovat opravdu ve velkem, muze se domluvit s polskou firmou KGHM, to je take moznost.

    Odpovědět