Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Základy osobních financí: Kam uložit peníze?

Proč je lepší mít peníze uložené v bance než doma? V čem spočívá nevýhoda vkladních knížek? Jak najít a zvolit nejvhodnější způsob uložení svých peněz? Jak zacházet s penězi, aby jejich kupní síla neklesala?

Na internetu bývají a jsou diskutována všemožná témata. V diskusi na „internetové poradně“ je například probíráno téma, kam uložit větší částku peněz. Objevily se zde zajímavé rady a komentáře, které zachycují různé úhly pohledu a jsou vhodné pro zamyšlení se o některých principech osobních financí.

Původní položená otázka zněla takto:  „(..) potřebovala bych si na dobu netuším však jakou uložit nebo do něčeho vložit peníze tak, abych je mohla vybrat pokud možno do týdne, co bych potřebovala, a abych na tom místě měla bezpečí, že tam budou, a měla z tohoto vkladu také nějaký úrok, aby mi peníze neztrácely hodnotu. Jednalo by se okolo 200 – 300 tis. Kč.“

Dále jsou v uvozovkách uvedeny rady či komentáře, které diskusi zazněly. Rady či komentáře jsou uvedeny v gramaticky upravené podobě, bez slovního balastu a reklamy. Příslušná rada nebo komentář je doplněna příkladem úvahy a doporučením z oblasti osobních financí, které souvisí s tím, kam s ohledem na dané okolnosti peníze uložit.

Komentář č. 1: „Peníze si můžete uložit, kam uznáte za vhodné, takový obnos je asi hloupé mít doma.“

Z pohledu zásad osobních financí by takováto rada mohla být označena za princip. Jsou-li vklady v bankách garantovány státem, pak je výhodnější pro úschovu peněz využít bezpečí banky. Pokud nám našich dvacet tisíc korun shoří, pak jsou tyto peníze nenávratně ztraceny. Pokud nám shoří platební karta, peníze z našeho účtu neztrácíme. Ukradnou-li nám peněženku, o svou hotovost jsme přišli. Pokud ukradnou platební kartu, která naše platby jistí PINem, jsou při obezřetném nakládání s kartou (např. PIN nenapsaný na rubu karty) naše ztráty minimální.

Komentář č. 2: „Udělat si vkladní knížku, kde si nemusíte dávat výpovědní dobu. Trochu se vám ty peníze budou i úročit a víte vždy, že když je budete potřebovat, tak si je můžete vybrat.“

Vkladní knížky bývaly oblíbeným způsobem uložení volných peněz. Pro banky a záložky jsou  ovšem vkladní knížky produktem, který předpokládá práci bankovního úředníka, práci s hotovostí na přepážce. Banky proto upřednostňují bezhotovostní platby, využití internetového bankovnictví a bankomatů. Vkladní knížky tyto levnější způsoby nakládání z penězi neumožňují. Banky nabízející vkladní knížky na těchto vkladech nabízejí zanedbatelné úročení nebo i zatížení poplatky. Je-li klient konzervativní, musí si připlatit. Vkladní knížky tedy již v obecné rovině nejsou vhodným produktem k uložení peněz.

Komentář č. 3: „Vím ještě o jedné společnosti, kde dávají hezkou úrokovou sazbu, je to firma… je na trhu nová, teprve zjišťuji, jak na tom jsou, jsem u nich taky, ale zatím bych jí nedoporučila na takovýto obnos.“

Jedno úsloví říká „když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Na trhu může působit mnoho společností, které slibují lákavé úrokové sazby. V diskusích a osobních zkušenostech mohou  zaznívat ty nejlepší zkušenosti, ale jakákoli lidská činnost je doprovázena rizikem. Nedávný příklad amerického finančníka Madoffa ukazuje, že i podnikatel, který byl dříve ve veřejném povědomí považován za důvěryhodného, může být ve skutečnosti defraudantem.

Komentář č. 4: „Obejdi pár bank a vyslechni si, co ti mohou nabídnout. Vezmi si prospekty, ty doma rozlož na stůl a vyber to, co je pro tebe nejvýhodnější. Nejlepší úrok, nejmenší poplatky, nejrychlejší dostupnost.“

V obecné rovině dobrá rada: zjistit možnosti, a podle kritérií zhodnocení (úroků), nákladů (poplatků) i likvidity (dostupnosti peněz) vybrat nejvhodnější bankovní produkt. Způsob získání informací osobní návštěvou bank není ale způsobem nejvhodnějším. Možná je efektivnější požádat o informaci a přehled produktů finančního poradce nebo navštívit nějaký finanční server, který přehled různých produktů různých bank a záložen nabízí na jednom místě.

Komentář č. 5: „Peníze ti tam mohou chvilku zůstat, protože je nebudeš potřebovat, tak ať rostou!“

Komentář je vyjádřením obecné zásady, která říká, že „peníze dělají peníze“. Pokud peníze v podobě větších úspor leží pod matrací nebo na špatně úročeném účtu či vkladní knížce, peníze zde sice čekají, až budou potřeba, ale ztrácejí na hodnotě. Dalo by se říci: „Pokud ty peníze nebudeš potřebovat, ulož je na úrok, ať jejich kupní síla neklesá.“  

Komentář č. 6: „A taky se zeptej, jak jsou pojištěné.“

Ukládáme-li nějaké peníze do produktu nabízeného bankou, je vhodné se zeptat a zjistit, zda tento produkt podléhá zákonnému pojištění vkladů. Podle Zákona o bankách  jsou v České republice bankovní vklady automaticky pojištěny. Z pohledu minimalizace rizika ztráty je tak lepší mít peníze uloženy v bance nebo družstevní záložně na pojištěném vkladu, kdy vklad „garantuje stát“.

Pojištěny jsou ze zákona vklady vedené v pojištěných institucích v české nebo cizí měně, včetně úroků. Pojištěné instituce u českého Fondu pojištění vkladů uvádí Fond na svých internetových stránkách. Vklady u českých poboček zahraničních bank jsou pojištěny v zahraničí, bližší informace jsou v článku „Pojištění vkladů: Náplast na nejistotu“.     

Komentář č. 7: „Už jsem chtěla napsat, že úrok u produktu XY je vyšší – tuším, že ještě loni to bylo přes 3 %. Ale raději jsem koukla na jejich stránky a je to tak, bohužel.“

Z pohledu uložení peněz v podobě bankovního vkladu je důležité zmínit, že mnohé produkty jsou úročeny vyhlašovanou úrokovou sazbou. Obvyklé je, že u termínovaného vkladu je úroková sazba pevná. Vkladatel se zde zavazuje, že se svých peněz na určitou dobu vzdává a ponechává je k použití bance po dobu, na kterou má zajištěn pevný úrokový výnos. Naopak u spořícího nebo běžného účtu je sazba vyhlašovaná a může se měnit.

Komentář č. 8: „Je tam podmínka elektronické bankovnictví, což pro hackera v dnešní době není problém se do konta dostat, jinak bych do toho jistě šla.“

Cokoliv člověk dělá, cokoliv člověk vlastní, s sebou nese riziko. I když budeme mít v bance účet a nebudeme ho obsluhovat elektronicky, existuje třeba riziko, že někdo zjistí číslo účtu a příslušný podpisový vzor. Vyplněním příkazu k úhradě a jeho vhozením do sběrného boxu pak může podvodně z účtu peníze odčerpat. Podobných rizik je zajisté možné odhalit mnoho. Rizikům je zapotřebí předcházet a podobně, jako by měl být utajen podpisový vzor, stejně tak je nutné utajit přístupová hesla k elektronickému bankovnictví nebo používat nezavirovaný počítač.

Komentář č. 9: „Může mi někdo vysvětlit, jaký má zhruba smysl uložit peníze na účet s úrokem kolem 2 – 3 procent, když roční inflace je na dvojnásobku? Za takové situace to podle mě vůbec nemá smysl, jediná výhoda je, že je to lépe zabezpečené proti krádeži, než kdybych ty peníze měl doma v šuplíku a někdo mě přepadnul.“

Reálné zhodnocení je důležitý úhel pohledu. Získáváme-li například úrok 3 %, je tento úrok úrokem nominálním. Nominálně se nám hodnota našich peněz zvýší o nějakou částku. Jaká je reálná hodnota peněz je věc jiná. Záleží na tom, co se stane s cenovou hladinou. Pokud ceny rostou a rostou třeba tempem okolo 10 % ročně, tak při nominálním úroku 3 % reálně naše peníze ztrácí kupní sílu ročním 7% tempem. Proto je zapotřebí peněžní záležitosti spravovat.

Jste ochotni přijmout investiční riziko?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Základy osobních financí: Kam uložit peníze?”

  1. cml11 napsal:

    Nejlepší citovaná rada byla obejít banky a srovnat si jejich nabídky podle vlastních kritérií. V komentáři doporučované využití služeb finančního poradce je jen přihřátím polívčičky finančních poradců. Očekával bych trochu větší šíři rad na bezpečné uložení prostředků nejen pro likviditu v rámci jednoho týdne. Například téma možností uložení a výběru prostředků drobného investora do cenných kovů, nebo jiných základních komodit. To je ve vazbě na pesimističtější ekonomické prognózy naprosto aktuální. Určitě by stálo nejen za zmínku u tohoto článku, ale klidně za celý samostatný seriál.

    • jiří křížek napsal:

      Souhlasím, banky nejsou řešením. Já osobně kupuju investiční stříbro, zde v ČR, od firmy Silverum. Začal jsem nakupovat po desetiuncových slitcích, teď beru po stouncových. Proč? Inflace papírků, co se jim říká peníze, je drtivá. Co býval milion v roce 1990 a co je dnes…. Proto raději kupuju stříbrné slitky, na ty inflace ani krach bankovního systému nemůže :))

      • Miles napsal:

        Souhlas, škoda, že o tomhle ví malé procento lidí. Nechal jsem se napálit na aukru, grrrr… Pak jsem narazil na tuhle firmu a jsou v pohodě. Já beru větší cihly a je fajn, že ti cenu fixují až dle aktuální situace. Vždy to vyjde levněji :))) Na banky kašlu, až papírky kleknou, budu platit stříbrem 🙂

  2. Jaroslav Jedlička napsal:

    Pak jsem vyzkoušel akcie a podílové fondy ale tratil jsem 15% ročně, tak jsem toho po 5 letech nechal a zbylou polovinu penez jsem investoval do koupe solidniho bytu v Chomutove na sidlisti. Neni to nic moc, ale zit se tu da.

  3. Roman napsal:

    Neni to uplne k tematu, mozna jen principem jak se dopracovat k informacim a korektnimu jednani velke firmy vuci drobnemu investorovi. Obchodujete nekdo s brokerjet?
    Ted rozjeli akci trading school. Vse vypada super,ale cetli jste podminky !!! Je to tak divne napsane, ze si muzou delat s vama cokoliv. Pouzit vas na reklamu, pripadne zmenit v prubehu podminky a ty plati zverejnenim na internetu apod. To jsem si myslel, ze si to takovahle firma nedovoli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.