CZK/€ 25.095 -0,06%

CZK/$ 23.756 +0,13%

CZK/£ 30.317 +0,07%

CZK/CHF 27.002 -0,14%

Text: Jan Traxler

24. 01. 2008

19 komentářů

Měnové riziko: Zbytečná noční můra investorů?

 


 

V praxi však nejen zákazník, ale často ani zprostředkovatel, ne zcela chápe princip měnového rizika. Rizika, které může způsobit ztráty, ale také může přinést dodatečné zisky. Rizika, které je de facto pouze další veličinou ovlivňující celkový výsledek investování.

Lidé se dnes například bojí dolarových investic po trpkých zkušenostech z uplynulých let, přitom často naprosto zbytečně. Mnoho investorů se totiž dopouští školácké chyby – neuvědomuje si, kde ve skutečnosti leží měnové riziko.

Můžeme ho interpretovat velice jednoduše: "Počítáme-li v českých korunách, ale investujeme v americkém dolaru, pak podstupujeme riziko spojené s pohybem devizového kurzu dolaru ke koruně." Ačkoliv je tato interpretace pravdivá a přesná, mnohdy vede k mylným závěrům. Příčina spočívá v tom, že si málokdy uvědomujeme, ve které měně ve skutečnosti investujeme.

Měnové riziko u podílových fondů
Máme-li fond investující do amerických akcií a denominovaný v americkém dolaru, je to poměrně jednoduché. Jak je již uvedeno výše, investor podstupuje riziko spojené s pohybem devizového kurzu dolaru ke koruně.

Zkusme si ale nyní jako příklad vzít akciový podílový fond zaměřený na brazilské akcie, jehož referenční měnou je americký dolar. Investor zpravidla do fondu převádí peníze na sběrný účet vedený v českých korunách. Jelikož je fond denominován v dolaru, jsou tyto peníze následně převedeny na dolary. A to je přesně to, čeho se lidé bojí: "Dolar zase poklesne a já prodělám."

REKLAMA

Ovšem kurz dolaru v tomto případě nehraje podstatnou roli. Podílový fond totiž investuje do brazilských akcií, přičemž samozřejmě v brazilské měně realu. Hodnota majetku fondu a z ní odvozená hodnota podílového listu je sice uváděná v dolaru, ale ve skutečnosti vlastní fond majetek v brazilském realu.

Takže do hry nám vstupují dva směnné kurzy: mezi realem a dolarem a mezi dolarem a korunou. Což můžeme zjednodušit a říct, že hlavní roli hraje kurz realu vůči koruně. Neboli pro investora jsou v našem příkladu kromě jiných důležité dva faktory. Prvním je hodnota brazilských akcií (vlastněných fondem) měřená v realu. Druhým pak devizový kurz realu ke koruně.

Měnové riziko u indexových produktů
Velmi podobně funguje měnové riziko také u indexových produktů. Kupujeme-li například open end certifikát na index DJ Eurostoxx 50, podstupujeme riziko spojené s pohybem kurzu eura vůči koruně.

V případě investice do open end certifikátu na japonské REITs budeme s velkou pravděpodobností kupovat certifikát v euru (naprostá většina investičních certifikátů je emitována v euru). Přesto je pro celkovou hodnotu naší investice důležitý kurz japonského jenu oproti koruně.

REKLAMA

Je to obdobné jako u příkladu s fondem brazilských akcií. Index japonských REITs, od kterého je odvozena hodnota našeho certifikátu, je totiž počítaný v japonské měně. Na základě hodnoty indexu a na základě aktuálního kurzu jenu vůči euru se vypočítává hodnota certifikátu v euru. Při prodeji certifikátu má pak pro investora vypovídací hodnotu inkasovaná částka v eurech přepočtená na koruny.

Shrnutí
Měnové riziko by se nemělo podceňovat, ale na druhou stranu ani přeceňovat. Je dobré znát u daného investičního nástroje, v čem konkrétně měnové riziko spočívá – proniknout pod pokličku a uvědomit si základní souvislosti.

V prvé řadě by instrumentu měli perfektně porozumět zprostředkovatelé, a to v konceptu celého klientova portfolia. Zprostředkovatelé by pak měli náležitě poučit klienty. Pevně věřím, že se odbornost zprostředkovatelů bude neustále zvyšovat a pocítí to také jejich klienti.

Příště se podíváme na měnové riziko u strukturovaných produktů. Tam je to malinko složitější.

Loading

Vstoupit do diskuze 19 komentářů


Související články

Jak je na tom první dáma s důchodovým zabezpečením a co se má změnit

V diskusích téměř nepovšimnuta zůstala otázka zdravotního a důchodového pojištění předchozích a současné manželky prezidenta republiky. První dáma v minulosti ani v současnosti nedostávala a dosud nedostává za výkon své funkce žádný plat, i když se od ní očekává, že opustí stávající zaměstnání, aby mohla plnit řadu protokolárních úkolů a […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

25. 11. 2024

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Martin

    2 září, 2017

    S clankem souhlasim. Sam investuji do dividendovych akcii a akcie drzim, resp. hodlam drzet desitky let. V mem pripade menove riziko vubec neresim (vse srovna cas). Predcasem jsem o svem pohledu na tuto problematiku napsal clanek na svem blogu. Pro zajemce: http://www.akcie2.cz/2017/04/12/menove-riziko/

    Odpovědět

  • Pavel X

    3 září, 2015

    Super rozhovor, doporučuji všem politikům.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    26 července, 2007

    Jeste bych trochu upresnil – nejde jen o to, kde podniky sidli, ale take v jake mene realizuji sve zisky. Pokud bych investoval do brazilske firmy ktera ma zisky z US v USD, tak mne kurs realu zas az tak nezajima. Podobne US firmy co maji velke procento prijmu ze zahranici na padu dolaru vydelavaji, takze jejich kursy jsou o to vyse.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    26 července, 2007

    A jste si jisty, ze firmy typu Petroleo Brasileiro (nebo v USA treba Microsoft) nepouzivaji risk management? Ze nezajistuji sve transakce proti kurzovym pohybum? 😉

    To bych k clanku spis doplnil trochu jinou vec, o ktere jsem nepsal. Nekdy jsou v portfoliu i firmy, ktere napr. v Brazilii vubec nesidli, ale pouze tam generuji podstatnou cast svych zisku. Ty pak mohou sidlit treba v US a byt do portfolia nakupovany v dolarech.
    A druha vec, nekdy jsou v portfoliu tzv. depositary recepients – neboli firmy, ktere maji v dane zemi sidlo, podnikaji tam, ale obchoduji se na zahranicni burze. Pak mohou byt kupovany v jine mene.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    27 července, 2007

    Nepouzivaji, protoze to nema smysl. Tedy, ma to smysl konkretne – kdyz dostanu zakazku, kde bude platba v cizi mene a naklady budu platit v tuzemsku, tak ma smysl se na tu konkretni zakazku zajistit. Ale neco to stoji a zajistit celou produkci na desetileti dopredu se proste nevyplaci.

    Konkretne tomu MS (a dalsim americkym spolecnostem) klesajici kurs dolaru pomohl zvysit zisky – toto oslabeni dolaru take bylo za zachovanim slusneho (nominalniho(!)) rustu zisku u mnoha ostatnich spolecnosti v poslednich ctvrtletich, bylo to v rozborech analytiku. Takze se nejspise nezajistuji 🙂

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    27 července, 2007

    Ale vždyť zajištění není nic „nevratného“. Společnost ho při inkasu vůbec nemusí využít. Tudíž to, že někdo participoval na vývoji dolaru, nijak nevyvrací to, že se zajišťuje. Jinak pochybuju o tom, že velké firmy typu Boeing, Airbus či automobilky by šly do toho obrovského rizika nezajišťování se. Dělají to i daleko daleko menší firmy na českém trhu. Ve výsledku firmy neznepokojuje ani tak vývoj samotného kursu sám o sobě, ale zvyšující se náklady na zajišťování.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    27 července, 2007

    Rozlisujte kratkodobe a dlouhodobe zajisteni. Pokud mam zakazku, na ktere delam rok, tak se po podepsani samozrejme menove zajistim. Ale az po roce budu uzavirat dalsi zakazku, tak pokud se kurs pohne proti mne, tak budu mit horsi podminky. Muzu se sice zajistit, ale uz na tyto horsi podminky.Takze dlouhodobe mne zajistovani nic moc neresi. To je tedy pro podniky, u investora je to trochu jinak.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    27 července, 2007

    Tak jsem to i myslel. Jistěže dlouhodobě hovoří nepříznivý kursový vývoj proti společnosti, ale pomocí zajišťování může ztráty alespoň redukovat (v rámci jednotlivých kontraktů).

    Odpovědět

  • Vincent

    25 července, 2007

    Jak je tedy možné, že stejný fond, který má variantu denominovanou v EUR a v USD a přitom investuje např. do indických akcií, má různou výkonnost po přepočtu na CZK?

    Žeby fondy nebyly zcela totožné co do složení? Nebo to může být způsobeno ještě něčím jiným (různé náklady na zajišťování)?

    Nebo by to mohlo být tím, že jsou fondy měnově zajišťovány? V ptom případě, jestli to správně chápu, je již pro mě jako CZK-investora rozdíl, jestli je fond zajišťován do EUR nebo do USD?

    Odpovědět

  • Petr Kadaník

    25 července, 2007

    Ja jsem si to otestoval na fondu Templeton BRIC, kterej ma variantu EUR a USD. V EUR je od 15. brezna vykonnost 31.3%, a pro USD variantu 36.9%. Pokud oba fondy vyjadrim v CZK, tak je u obou vykonnost 31.9%, a graficky je to skoro stejne (jen nejake odchylcicky asi diky zaokrouhlovani). (Pozn.: 31.9-31.3=0.6% – coz zhruba odpovida zmene kurzu CZK/EUR od 15. brezna 2007).
    U tohoto fondu tedy teorie funguje. Muze to byt ale jinde jinak? (Viz predesle Vincentovy otazky)

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    25 července, 2007

    Rozdil by mel byt naprosto minimalni. Muzete uvest konkretni priklad, kde se takove zhodnoceni vyrazne lisi? Pak se na to schvalne podivame, kde by mohl byt zakopany pes. 😉

    Odpovědět

  • Mirek

    24 července, 2007

    Dobrý den. Jaký je rozdíl mezi klasickými podílovými fondy a ETFs? Jak se liší obchodování s nimi na burze např. přes Brokerjet? Díky.

    Odpovědět

  • Jaroslav K.

    26 července, 2007

    Hlavni rozdil je predevsim v procesu vyberu akcii. U PF rozhoduje o vyberu akcii fond manazer, ktery se na zaklade mandatu a sve strategie snazi porazit ostatni fondy ve stejne tride a hlavne benchmark, vuci kteremu se pomeruje. ETF naopak pasivne kopiruje urcity index, nesnazi se vytvaret zadnou nadhodnotu. Co se tyce obchodovani, PF se nabizeji skrz distribucni sit (emitent, banka, broker, inv. poradce atd…), ETF se kotuje na burze a da se tedy nakoupit pouze pres brokera. Zatimco cena podiloveho listu PF se stanovuje pouze jednou denne, cena ETF se stanovuje kontinualne v prubehu obchodniho dne. Od toho se odviji poplatkova struktura. U PF platite vstupni a manazersky poplatek (cast poplatku jde totiz zprostredkovateli), u ETF se plati manazersky poplatek (ktery byva radove nizsi nez u PF) a poplatky brokerovi za nakup/prodej. Mezi poplatky se casto zahrnuje i tzv. spread, coz je rozdil mezi nakupni a prodejni cenou, za kterou je mozne na burze ETF koupit resp. prodat. (ten se ale muze objevit i u PF – napr. nemovitostnich). Tady obecne plati, ze cim je ETF exotictejsi (obchoduje se v mensim objemu), tim je spread vetsi.

    S obchodovanim PF pres Brokerjet zkusenosti nemam (snad tady bude schopen poradit nekdo jiny), s ETF ano. ETF se obchoduji jako normalni akcie. Vrele doporucuji pouzivat limitni prikazy. Parkrat jsem byl svedkem, ze se u jednoho ETFka na par minut rozsiril spread na 15%, ale pouze na strane prodejni ceny a potom se opet vratil zpet. Pokud byste v te chvili zadal pouze prodejni market prikaz, asi byste se hodne divil, za kolik jste to vlastne prodal. Brokerjet nabizi pouze zpozdena data (15 az 20 minut podle burzy), coz neni zadna tragedie, ale je lepsi mit k dispozici zdroj realtime dat, abyste vedel, kde se cena prave nachazi a podle toho nastavil limit. Ale jak rikam, neni to nutne.

    Odpovědět

  • obchodnik

    24 července, 2007

    pane Traxlere, a budete se zajistovacim instrumentum venovat nejak podrobneji? at jiz forwardum, swapum, opcim, fx, cylindrum a dalsim nebo to budou jen obecne clanky o „nicem“? nechi to nijak kritizovat, sam nic nepisu, ale nestalo by za to, misto veci co snad kazdy vi, se venovat jednotlivym instrumentum a postupne je na prikladech vysvetlit aby zdejsi poradci meli aspon poneti o co jde? ve finale, je to stejne, jedno, protoze tyhle zajistovaci operace se delaji az od vetsich castek a delaji to banky, takze s tim nikdo za poradcem nepobezi, protoze by neporadil. ale jsou tu nastroje pro drobne investory, kteri obchoduji/investuji jen drobne penize (rekneme desitky tisic dolaru max) a ty by to mozna zajimalo.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    24 července, 2007

    Vazeny „obchodniku“,

    asi Vas zklamu, ale v nejblizsi dobe nemam v planu, podrobne se venovat zajistovacim derivatum. Uprimne receno, nemam k tomu ani potrebne know-how. Vim, ze instrumenty jako forwardy ci swapy existuji, mam zakladni predstavu o tom, jak funguji, ale tim me znalosti teto problematiky konci. Jelikoz jsem zatim nikdy nemel potrebu techto instrumentu vyuzit, nemel jsem ani potrebu se o ne hloubeji zajimat.

    Cilovou skupinou tohoto webu ani cilovou skupinou pro me sluzby nejsou velke instituce, ktere zajistovacich instrumentu vyuzivaji ciste jako hedging, ani traderi, kteri je vyuzivaji pro sve spekulace.

    Clanek (a dalsi dva navazujici) je urcen zacinajicim investicnim zprostredkovatelum a pripadne jejich klientum. Verte nebo ne, ac to Vam muze pripadat jako banalita, mnoho lidi si tyto zakladni souvislosti spojene s menovym rizikem neuvedomuje. Psat o zajistovacich instrumentech, jak sam uvadite, nema pro investicni zprostredkovatele temer zadny vyznam, stejne jich nikdo nebude bezne vyuzivat.

    Hezky den.

    Odpovědět

  • Petr Kadaník

    25 července, 2007

    Pro me byl ten clanek velmi cenny. Jasne a strucne popsal v cem spociva a v cem naopak nespociva menove riziko. Osobne jsem si poupravil nektere veci, ktere se mi v podvedomi zakorenily.
    To, ze byl clanek pro profiky „o nicem“ svedci o tom, ze s nim profici zcela souhlasi, a ze v nem nejsou bludy. Je to tak? Kyvaji profici hlavou? Nemaji zasadnich namitek?
    Pokud se nekdo dalsi pusti do podrobnejsi analyzy moznosti menoveho zajistovani, tak muze z tohoto clanku smele vychazet…

    Odpovědět

  • filip

    24 července, 2007

    No tak toto sa rieši na internete v diskusiách stále dokola a nie a nie to pochopiť. Stále aj po vysvetlení ľudia investujúci do východoeurópskych fondov nadávajú na pokles USD 🙂
    Aj keď trošku pravdy na tom môže byť, ak tržby (napr. za ropu v Rusku) sú povedzme v USD.

    Odpovědět

  • Mario

    24 července, 2007

    Potenciální problém je spojen s akciemi firem (nejen) ve fondech, které jsou závislé na kurzu dolaru. Dost často se na to zapomíná.
    Například takový Gedeon Richter má ziskovou složku spojenou s kurzem dolaru, neboť zhruba třetinu příjmů má v dolarech. I kvůli nestabilitě dolaru v poslední době bude mít opět bídné, ba přímo tristní výsledky.
    To jen jako příklad. Takových akcií jso tři víte co:-))

    Odpovědět

  • Petr Zámečník

    24 července, 2007

    Na druhou stranu se větší firmy, jejichž zisky jsou závislé na kurzu zahraniční měny, zpravidla zajišťují. Dopad měnového rizika na zisky firmy tak minimalizují.

    Odpovědět