CZK/€ 25.095 -0,06%

CZK/$ 23.756 +0,13%

CZK/£ 30.317 +0,07%

CZK/CHF 27.002 -0,14%

Text: Jan Traxler

07. 07. 2011

50 komentářů

Skutečná krize se blíží, co s investicemi?

 


 

Na přelomu let 2008 a 2009, kdy se svět ponořil do hluboké ekonomické recese, se v titulcích novin dennodenně skloňovalo slovo krize. Tehdy mi to slovo nešlo vůbec přes jazyk a kritizoval jsem média, proč zbytečně straší lidi, když jde zatím jen o slabé zaškobrtnutí.

Psal jsem také o tom, že recese je užitečná, neboť je to ozdravný proces, který očišťuje trh od neefektivity. Dlouho jsme se přejídali, a tak je dobré nějaký čas držet dietu.

Pomalu se ale blíží doba, kdy se slovo krize znovu dostane do čela žebříčku nejpoužívanějších slov v titulcích zpráv. Tentokrát už oprávněně. Poslední velká krize vyvrcholila druhou světovou válkou. Jen Bůh ví, kam nás zavede současná situace, příštích 10 let ale bude dosti krušná doba.

Skutečná krize se blíží

Stále více se začíná otevřeně mluvit o neudržitelném zadlužení Evropy, USA i Japonska a o tom, že jakmile se roztočí spirála nesplácení dluhů, budou krachovat jednotlivé státy i soukromé banky a finanční trh znovu zamrzne. Ano, to hrozí, a co je horší, spirála se může roztočit velmi záhy, ze dne na den. Ale to by samo o sobě nebyl konec světa. Svět by upadl do další hluboké ekonomické recese, u dluhů by se nakonec poškrtalo pár nul a jelo by se zase dál.

Největší problém, který povede ke skutečné krizi, spočívá v kombinaci této dluhové pasti se stárnoucí populací. V době, kdy se Evropa, Spojené státy i Japonsko ocitají na okraji dluhové propasti, začíná do důchodu odcházet silná poválečná generace babyboomers. A jelikož rodíme velmi málo dětí (například porodnost v ČR 1,26 dítěte na ženu, mimochodem desáté nejnižší číslo ve světovém srovnání, je skutečně alarmující a podobně je na tom celá Evropa a ještě hůře Japonsko), objem prostředků čerpaných z penzijního zabezpečení bude najednou větší než přítok. Celý skrytý systém financování deficitů dluhopisy prodávanými penzijním fondům se zhroutí jako domeček z karet.

Proto se mluví o dluhové pasti, ono už není kam utéct, brzy už nebude nikdo dluhopisy kupovat (ani ti, co je dnes kupují nevědomky prostřednictvím penzijních fondů nebo životních pojistek), úroky tudíž velmi rychle porostou a dlužníci (státy) se dostanou do platební neschopnosti. Jenže tím, že se zjednodušeně řečeno poškrtá u nesplácených dluhů pár nul, budou fakticky všichni oškubáni o své úspory a nejvíce ze všeho právě celá generace babyboomers. Možná bychom mohli říct, že to je jejich blbost, že své úspory investovali do „bezpečných“ dluhopisů. Ale to nic nemění na skutečnosti, že takových lidí bude hodně a budou se bouřit.

REKLAMA

Jestli se dnes někdo divíte Řekům, proč se bouří v ulicích, když si za své problémy mohou vlastní leností a neschopností, tak počkejte pár let, až se bude bouřit celý svět. Nebude to nic pěkného, ale ze současné situace bohužel nevede žádná příjemná cesta ven. Bude to bolet. A někoho hodně bolet. Útěchou pro občany ČR může být, že na rozdíl od mnoha jiných států jsme ještě před bodem zvratu. Začneme-li jednat velmi rázně a rychle, můžeme se dluhové pasti ještě vyhnout. Ale zároveň je nutné akutně řešit nízkou porodnost, protože ta nám jinak do deseti let nadělá obrovské problémy.

Jen tak na okraj tématu, svůj díl odpovědnosti na současné mizérii nese také přebujelá státní sféra a zhoubná byrokracie Bruselu a Washingtonu. Podíl vládních výdajů na hrubém domácím produktu rok od roku roste, například v USA v loňském roce vládní výdaje tvořily již 36 % HDP, zatímco v roce 2000 to bylo „jen“ 29 %. Každým rokem nám také přibývají tisíce nesmyslných nařízení a směrnic Evropského parlamentu, které prorůstají „svobodným trhem“ jako rakovina a postupně dusí všechny orgány v těle. To je další bod, kde je nutná razantní změna – ostříhat vládní výdaje na minimum a začít s chemoterapií.

Aby mě někdo špatně nepochopil, neříkám, že už začíná ta skutečná krize. Ono to může ještě pár let vydržet, než vše vybuchne, a v mezidobí může přijít ještě jedna normální, i když zároveň hluboká, globální ekonomická recese (viz rizika níže). Ale teoreticky se může spirála roztočit už nyní. Krize se nezadržitelně blíží. Příčiny se zatím nikdo nesnaží léčit, všichni u moci (rozumějte v USA a EU) se akorát ve dne v noci snaží oddalovat výbuch. A ve vzduchu začíná být cítit podezřelé dusno před bouří. Možná nás tyhle mraky ještě minou, možná tentokrát spadne jen pár kapek, ale je takřka jisté, že jednoho dne nás bouře nemine a to bude bouře, před kterou se nikdo neschová.

Za krizi neseme kolektivní vinu všichni

Ještě jednu poznámku si neodpustím. Bylo by velmi laciné svádět vinu na politiky a bankéře. Určitě bychom všude po světě obětní beránky našli a v mnoha případech by náš hněv nebyl neopodstatněný. Ale bylo by to laciné. Férovější je přiznat si kolektivní vinu. Dvě desetiletí jsme si užívali párty. Každý z nás. Všichni jsme chtěli neustále víc, mít se lépe, více si užívat. Na tom samo o sobě není nic špatného. Ale jaksi nám uniká, že velká část toho růstu a zlepšení životní úrovně byla jen iluzorní, financovaná na dluh – jinými slovy na úkor budoucnosti. Třeba Spojené státy by bez nových dluhů byly celé desetiletí reálně v recesi.

Nyní, když se dostáváme do té budoucnosti, na úkor které jsme celých dvacet let žili, najednou se čertíme. A když si konečně do vedení země zvolíme někoho, kdo chápe, že čím déle budeme pomocí dluhů udržovat iluzi při životě, tím větší „držkopád“ nás potká, dovolí si dokonce někteří drze stávkovat a domáhat se své iluze. Ó jak tupá a pošetilá jsme stvoření, že nedokážeme pochopit tak jednoduchý a přitom zcela zásadní princip, kterému nás učili naše babičky – bez práce nejsou koláče.

REKLAMA

Další ohniska rizika globální recese

Do toho všeho se nemohu zbavit dojmu, že stojíme na pokraji hospodářské recese v Číně. Dokonce se mi zdá, že už je čínská ekonomika v recesi, jen to ještě není tak zřetelně vidět a samozřejmě to není oficiálně podchyceno statistikami, kterým ale snad dnes už nevěří ani Santa Claus. A aby toho nebylo málo, v USA se schyluje k druhé vlně nemovitostní krize. Slovo krize je zde asi příliš silné, ale faktem je, že ceny nemovitostí ve Státech začaly po krátké odmlce opět klesat.

Gary Shilling odhaduje, že ceny nemovitostí v USA klesnou minimálně o dalších 20 %. A jelikož v posledních letech byly jeho odhady velmi přesné, beru jeho slova dost vážně. Tak rozsáhlý pokles cen by samozřejmě spustil další vlnu nesplácení hypoték a dost zásadním způsobem ovlivnil spotřebu domácností v USA, tedy činitel, který uplynulých 20 let táhl světovou ekonomiku, akorát fakticky jen díky iluzi většího bohatství, která se nyní rozpouští jako kostka ledu v horké vodě. Jak hrozící recese v Číně, tak další pokles cen nemovitostí v USA mohou strhnout celý svět do další globální ekonomické recese.

Několik měsíců také s povzdechem sledujeme rostoucí napětí v arabském světě. Nebudu se pouštět do spekulací, kdo a proč je rozdmýchává. U stolu určitě sedí více hráčů a sázky jsou dost vysoké. Ale s jakými kdo hraje kartami, to netuším a možná radši ani nechci vědět. Ovšem riziko většího ozbrojeného konfliktu mezi Saudskou Arábií a Íránem roste. Takový konflikt by mohl eskalovat cenu ropy na násobky dnešní ceny, což by taktéž vedlo ke globální hospodářské recesi. Ze všech zmiňovaných ohnisek rizik toto považuji za nejméně pravděpodobné, ale nelze si nepovšimnout, že i zde atmosféra houstne.

A to v úvahách nad aktuální situací ve světě neberu v potaz neutuchající riziko teroristických útoků, čímž nemám na mysli jen profláknuté bombové atentáty, ale spíš skryté riziko útoků kybernetických, nebo také biologických, které by mohly za určitých okolností ochromit svět mnohem více než nefunkční finanční trh nebo pozastavený letecký provoz. Toto riziko už bohužel bude provázet lidstvo věčně.

Co s tím? Do čeho investovat?

Popravdě, to sám nevím. Už v investičním výhledu na tento rok jsem vyjádřil své znepokojení ze současné situace ve světě a na finančních trzích. Varoval jsem, že pro většinu lidí by bylo asi moudřejší se v této době vůbec nepouštět do investování na kapitálových trzích, že na konci roku bude většina lidí ráda, pokud moc neprodělá. Tato situace trvá, ve vzduchu visí příliš mnoho rizika za málo muziky, a tak nemá smysl se bezhlavě pouštět do akcií ani dluhopisů a už vůbec ne do komodit. Prozatím investujte raději do vztahů – do rodiny, do přátel, do kolegů v práci… na investice do cenných papírů nebo nemovitostí přijde čas později, až budou ve výprodeji.

REKLAMA

Dluhopisy mohou krátkodobě přinést pár mizivých procent výnosu, ale dlouhodobě je to skrytá atomovka. Asi budu znít jako ohraná deska, ale jen blázen může dnes půjčovat vládě Spojených států peníze na deset let za tříprocentní úrok a ještě k tomu v dolarech. Přijatelnou alternativou mohou být australské dluhopisy, neboť v Austrálii jsou vyšší úrokové sazby, takže roční dluhopis nese cca 4,5 % úrokový výnos. Navíc Austrálie je světlá výjimka na mapě „západního světa“ bez větší dluhové zátěže. Problémem je ale měnové riziko. V případě globální recese by měly klesnout ceny komodit, tudíž objem australských exportů, což by vedlo k oslabení australského dolaru.

Akcie jsou již půl roku v korekci a nelze vyloučit, že již nastal obrat trendu. Možná se v létě nebo na podzim dočkáme ještě poslední fáze růstu, ale možná taky bude koncem roku světová ekonomika znovu v recesi a akcie spadnou na poloviční cenu. Celkově akcie rozhodně nejsou levné, většina se obchoduje zhruba za patnáctinásobek ročních zisků firmy a to je dost. Není to žádná bublina, ale rozhodně nelze říct, že by akcie byly levné. S klienty nadále držíme akcie některých společností, z dividendových titulů upřednostňuji aktuálně utility (distributory vody, elektřiny, plynu) a mezi růstovými firmami soustředím nyní pozornost především na biotechnologie. Z každoměsíčně uveřejňovaných tipů nadále považuji za velmi atraktivní a vhodné k přikupování akcie RWE, Nokia a brazilské ocelářské firmy Gerdau. V žádném případě bych ale dnes nesázel na růst celého trhu.

Komodity jsou na stejné lodi s akciemi, respektive cyklické komodity (ropa, měď apod.) Přijde-li znovu globální recese, nebo dokonce skutečná ekonomická krize, poptávka po cyklických komoditách poklesne, a to zákonitě povede k poklesu cen. Výjimkou zůstává zlato, u kterého sice nelze vyloučit ze hry možnou korekci o 15 – 20 %, ale dlouhodobě si bude svou hodnotu uchovávat a čím větší bouře přijde, tím více poroste cena zlata. Specifické jsou zemědělské komodity, u kterých vše závisí na aktuální úrodě. Vzhledem k tomu, že loňská úroda byla velmi špatná a ceny zemědělských komodit za poslední rok dost podražily, nezdá se zde být velký potenciál dalšího růstu. I zde mám ale jednoho skrytého favorita, vlastně favoritku, a tou je rýže.

Nemovitosti v ČR zůstávají z mého pohledu stále předražené. Mám na mysli residenční nemovitosti ve větších městech. Starší domky kdesi na vesnici daleko od města drahé nejsou. Ale když se podívám na ceny bytů v Praze nebo v Brně nebo v jakémkoliv krajském městě, tak nevěřícně kroutím hlavou, jak může někdo za pár zdí v „králíkárně“ dát takové peníze. Ceny sice za uplynulý rok klesly odhadem o 10 %, ale to je málo. I fundamenty hovoří pro další výraznější pokles cen bytů.

Prvním je prosté srovnání poměru ceny bytu a ročních příjmů domácnosti s jinými okolními státy. Musíme na byt vydělávat déle než Němci, Rakušané, Poláci i Slováci. A troufám si tvrdit, že to není dáno nízkými příjmy, nýbrž předraženými byty. Druhým ukazatelem je absurdně nízká rentabilita pronájmu, kdy čistý roční výnos z nájmu bývá málokdy vyšší než 3 % z tržní ceny. I při podobně absurdně nízkých úrocích v bance je taková rentabilita mizerná a opět si troufám tvrdit, že to není nízkými sazbami za pronájem, ale předraženými byty.

Když si to shrneme, musím znovu zopakovat, že dnes nemá smysl bezhlavě investovat, jen aby nám peníze nezahálely na účtu. Radši buďte trpěliví a nechte peníze nějakou dobu teď zahálet a až se všude bude zase psát o krizi (a to se časem bude) a ceny akcií budou padat a lidé začnou propadat zoufalství, pak seberte odvahu a začněte nakupovat akcie. Jak se říká, trpělivost růže přináší, zvlášť když se spojí s odvahou jít proti proudu davu. A v mezidobí investujte hlavně do vztahů, neboť to je nejnávratnější ze všech investic.

Autor je ředitel FINEZ Investment Management

Loading

Vstoupit do diskuze 50 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • liduska

    25 srpna, 2011

    Opět zajímavý a korektní článek p. Traxlera

    Odpovědět

  • student

    4 srpna, 2011

    Až to bude tak, že poleze tlusté do tenkého, tedy že „ulice“ nebude mít co jíst, pak se vletí na boháče, ty různé podnikatele a bude se zabíjet, prostě vraždit a krást. Zrovna tak to odnesou různí reformátoři co dnes vymýšlejí hlouposti místo aby se poradili 20 km na západ od hranic. Impuls přijde od nového vůdce typu Klementa Gottwalda a bude krize vyřešena.

    Odpovědět

  • JJ

    27 července, 2011

    Článek je vynikající. Jenom drobná poznámka ke zevšeobecňování: \“Dvě desetiletí jsme si užívali párty. Každý z nás.\“ – No každý právě ne.

    Odpovědět

  • JJ

    27 července, 2011

    Ještě jedno zevšeobecnění:“nedokážeme pochopit tak jednoduchý a přitom zcela zásadní princip, kterému nás učili naše babičky – bez práce nejsou koláče“. – Já si myslím, že se (alespoň v soukromé sféře, kde se pohybuji) pracuje docela dost. Lidi chodí pozdě z práce, kvůli kariéře odkládají založení rodiny atd. Práce by tu byla, ale s výsledky nakládáme málo efektivně: polovinu výplaty zaměstnance zabaví stát a rozhází, lidi neumí investovat svoje vydělané peníze, poslouchají reklamy (užívej si hned teď) atd.

    Odpovědět

  • Eduard Šatra

    17 července, 2011

    Podstatu příspěvku autora chápu tak, že jednou přijde skutečná krize v podobě nesolventosti a tím konce dluhové pyramidy a zároveň současného ekon. systému. A protože současné peníze jsou vytvářeny státním dluhem – dluhopisy, tak krachem dlužníků přijdou lidé o své peníze. A pokud autor radí, logicky správně, nyní neinvestovat, je jediná sebeobrana v tom, počkat na příští recesi a koupit za své peníze hmotná aktiva (akce, komodiy, nemovitosti) dřív než peníze zmizí s „restukturalizací“ dluhů? A zároveň doufat, že do té doby zůstana zachována koruna a rozumná měnová politika v ČR, resp. preferovat tuzemská aktiva? Takto napsáno to ale vypadá ne jako běžná investiční politika střadatele či investora, ale spíše jako příprava na „soudný den“ či pád říše římské…nebo se někde pletu?

    Odpovědět

  • Spekulant

    17 července, 2011

    Tady je navod
    http://www.amazon.com/When-money-dies-nightmare-collapse/dp/0718302141

    Odpovědět

  • Oskar Michl

    13 července, 2011

    Tomu rikam apokalipticky clanek 🙂 Nicmene nezbyva nez souhlasit… K popisovani funkce dluhu pouziva uzasne prirovnani Tomas Sedlacek. Dluh je jako alkohol. V patek vecer vyluxuje energii ze sobotniho rana…Mam take obavu, ze se blizi nase sobotni rano. Osobne doufam, ze se doziju nedele 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    22 července, 2011

    Presne tak. Financovat neco na dluh znamena pouzit finance z budoucnosti dnes. To neznamena, ze dluh je spatna vec. Je-li pouzit jako investice (vzdelani, infrastruktura, technologicky vyvoj…), ma sve opodstatneni. Je-li vsak pouzit na spotrebu, pak dluznik musi pochopit, ze o to mensi spotrebu si bude moci dovolit v budoucnosti (to plati pro lidi i pro staty).

    Odpovědět

  • rene11

    12 července, 2011

    Proc porad lidi vini za vsechno politiky?Oni nejsou mimozemstane,ani tam nespadli z nebe!Kdo je tam vybral!?Obcane,ze?Takze mozna za to vsechno muze nekdo jiny,jako treba ‚Cely Cesky Narod‘!?Kazda zeme ma takove politiky,jake si zaslouzi!!
    A k panu Traxlerovi:Ten clovek vi co dela.Stacilo mi precist jen par jeho clanku,abych poznal,ze to je ten spravny clovek,s kterym investovat.
    A tenhle jeho posledni clanek je ze vsech nejlepsi,sama pravda.Lidi si porad neuvedomuji,co velice brzo prijde.A vubec nejsou chudaci pripraveni.Lidi,nakupujte zlato a hlavne stribro.Ale ne na papiru,ale hmotne!!Nakupte si do zasoby potraviny(ryzi,fazole atd).A mejte pripravenou hotovost doma.A probudte se,prestante utracet.

    Odpovědět

  • Gekko

    12 července, 2011

    Tak nevím pane Traxlere, buď jste měl nějaké duchovní vnuknutí, či jste dočetl nějakou knihu o zlatě. Co si vás pamatuji, vždy jste psal o tom, že zlaté cihly by jste se nedotknul ani ebonitovou tyčí a najednou je to jeden z hlavních výstupů k zainvestování. Tak nechápu, že za 1.250 USD bylo zlato drahé a nyní za 1.550 USD máme nakupovat? Co vás vedlo ke změně názoru? Nevydařené shorty?

    Odpovědět

  • Spekulant

    12 července, 2011

    Pan autor a jeho firma budou doporucivat zlato az kdyz ho ti chytri budou prodavat. Co bysme taky chteli od prerodejcu pojistek a hyposek. Kazdej za sebe

    Odpovědět

  • ohnostroj

    12 července, 2011

    Ted ti pan Traxler napise ze kdyz zlato bylo za 1250 tak ON vydelal klientum stovky procent na akciich, zatimco ty mizernejch deset procent, kapisto?
    O ztratch zpusobenych klientum nikdo rad nepise.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2011

    Ale houbelec, Gekko. Me nazory na zlato jsou konstantni – stale tvrdim, ze zlato je pouze dlouhodoby uchovatel hodnot.
    Historicky jsem se v clancich dvakrat venoval zlatu, na jare 2008:
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/vyplati-se-dnes-investice-do-zlata/
    a v lete 2009:
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/zlato-uz-ztratilo-lesk/
    Za obema clanky si stojim. Zadna zmena nazoru, zadne ode zdi ke zdi. Je to jen o tom, ze nekdy se vyplati investice typu „uchovatel hodnot“ (2008, 2011), jindy je to zbytecne betonovani kapitalu (2009, 2010).
    Jedine, v cem jsem ohledne zlata zmenil nazor, ze dnes bych nepreferoval quanto certifikaty, ale fyzicky kov. Tehdy melo menove zajisteni do eura smysl, ted uz ne a hlavne je dnes nesmysl podstupovat zbytecne kreditni riziko (krach emitenta).
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    11 července, 2011

    Kolektivně my všichni? No pokud je naší vinou, že jsme před deseti lety nevěděli, co je to sekuritizace hypotečních úvěrů. Nebo třeba to, že jsme nerozuměli tomu, jak se zvyšuje peněžní zásoba na úvěry nasyceném trhu?
    To myslíš vážně Honzo? Já jsem toho názoru, že jen plno lidí skončilo v pasti, kterou pár chytřejších a mocných lidí nastražilo.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2011

    Asi jsme se nepochopili. Mluvim o krizi, ktera prijde, ne o tom „skitnuti“, o kterem dva roky nekteri vasnive psali v novinach.
    Viniku bychom dokazali najit spoustu, ale ta krize, ktera prijde, je problemem cele spolecnosti. Pricinou je nase zhoubna chamtivost.
    Zijeme na ukor pristi generace. Zjistili jsme, ze je mozne si v zivote uzivat. Jenze uzivat si muzu bud v ramci svych moznosti, a nebo na ukor budoucnosti. Nemuzu si ale uzivat nad ramec svych moznosti vecne, pouze docasne… a o to min si pak muzu uzivat v budoucnu.
    Tohle je problem cele spolecnosti. Zijeme na dluh a odmitame pochopit, ze dluh je nastroj, pomoci ktereho cestuji penize casem (z budoucnosti do pritomnosti). V te budoucnosti pak musi zakonite chybet. A my se pomalu dostavame do situace, kdy zacinaji chybet.
    A do toho nechceme mit moc deti, protoze deti stoji cas a penize a to bychom si nemohli tolik uzivat. I to je v podstate nase nesplnena zodpovednost vuci dalsi generaci. Nechavame za sebou dluhy a malo budoucich „pracujicich“.
    Proto priciny te budouci krize shrnuji do jedne vety… jako spolecnost nechapeme, ze bez prace nejsou kolace. Proto kolektivni vina.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    12 července, 2011

    O tom já ale mluvím také. Akorát ty píšeš o veřejném sektoru a já o soukromém. Na rozdíl od tebe tomu veřejnému nepřikládám takovou důležitost jako tomu soukromému. Těch soukromých dluhů je totiž pořád ještě mnohem víc. A navíc k defaultům tam dochází podstatně častěji než u vládních bondů.
    Jsou to právě vysoké splátky na hypotéku a leasing, co brání lidem v osobním růstu nebo založení rodiny. Ne vysoké daně vinou vysokého státního dluhu ani přebujelá byrokracie. To bysme si měli uvědomit. Pochopitelně v tomhle směru si svůj život zkazí každý sám. Ale pokud mluvíme o krizi, tak způsobily banky tím, že začaly půjčovat subjektům, u kterých věděly, že nebudou splácet. Pak se těch úvěrů pomocí sekuritizace zbavily. Ta vina za destabilizaci systému je jednoznačně na finančnících.

    Odpovědět

  • Anonym

    12 července, 2011

    Ne, ja mluvim o cele „zapadni spolecnosti“ a myslim tim soukromy i verejny sektor. A mluvim o krizi, ktera prijde.
    Ty do toho tahas „skytnuti“ financich trhu z podzimu 2008, mluvis o destabilizaci financniho systemu, ale tady vubec nelezi teziste toho hlavniho problemu, ktery nas ceka. Ano je to taky problem. Ale neni to jadro problemu… to je v lidech, v nasi nenazranosti + nezodpovednosti + lenosti.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    12 července, 2011

    Já do toho žádnej rok 2008 netahám. Ten si tam taháš ty, protože pro tebe to byl rok, kdy akcie spadly. Pro mě to byl rok, kdy jsem pochopil, v jakejch sračkách se finanční instituce po celý zeměkouli nacházejí. Všechno to začalo podstatně dřív. V momentě, kdy někdo vymyslel současný měnový systém, který je postaven na tom, že ekonomický růst potřebuje neustále růst peněžní zásoby. Toho lze dosáhnout zadlužením. Jenže v momentě, kdy se trh nasytí, tak se začne vymýšlet způsob, jak půjčit i těm, co na to nemají. To je jádro problému.
    Lidi nemají moc tohle změnit, protože tomu nerozumí. Ani netuší, že jejich zaměstnavatel vyplácí výplatu z peněz, které jinde vznikly hypotékou nebo spotřebním úvěrem. V ČR to zas takový problém není. Ale v USA a starých zemích EU to je těžkej průšvih. Zadlužený veřejný sektor není nic dobrýho, ale ten se podílí na celkovém zadlužení minoritně. To je tak jediná věc, o které lidi mohou možná spolurozhodovat. Ikdyž, že bych si vzpomněl na nějakou vládu, která by snížila vládní výdaje tak, že by se přestala zadlužovat. Dokonce i ty největší pravičáci to vždycky zadluží. Akorát použití peněz z dluhu je jiné. Viz Reagan, Thatcherová nebo u nás zloděj per Vašek.

    Odpovědět

  • Jan Svoboda

    17 července, 2011

    Pane Traxler,rád jsem četlVaše články a investiční rady ale používání výrazů jak „kolektivní vina“ nenažranost všech lidí, chamtivost a lenivost, to už nevypovídá o rozumu a nadhledu ale o strachu malého kluka z potěmkinovy vesnice, kterou vyhladověli chamtivci, a nenažranci a proto je třeba přijmout kolektivní soudružskou vinu. Prosím Vás, víte sám, že je to systémová záležitost od FEDU počínaje až po malého chlapce pana Kalouska konče. Život je neustálá změna a velké změny i v systému přinášejí velké příležitosti, to se stalo i po druhé světové válce a tzv. babyboom změnil investiční prostředí a mění dodnes ale, že bychom za to nesli kolektivní vinu? – krize 30-let, následně nezaměstnanost, sociální bouře, fašismus, Mnichov až dnešní pseudopodoba demokracie ala tunelpraha? Ne to ne pane Traxler, svoboda jedince a jeho volba přijmout kolektivní vinu podle Vás anebo jeho svoboda se tomu vzepřít na své úrovni je základ evoluce a ne sedět a přemýšlet nad komsomolskými domněnkami kde jsme my všichni udělali svou nenažraností a chamtivostí a lenivostí chybu. Poslední pravdu naleznete pane Traxler v pohledu do zrcadla a rozdíl té vzdálenosti mezi Vaším odrazem je i Váš podíl míra kolektivní viny. A tam by to mělo zůstat, netahejte do toho svýho potěmkinova i další a myslím, že i v řádu Vašich investičních rad. Přeji Vám brzké probuzení a procitnutí v evoluci Vaší kolektivní krize. Hezký den.

    Odpovědět

  • Anonym

    22 července, 2011

    Hledate v clanku neco, co tam vubec neni. Ale i tak diky za nazor.

    Odpovědět

  • Compliance

    12 července, 2011

    V minulosti se podobné problémy řešily buď náboženským vzepětím nebo revolucí. Co si vyberete pánové? Musíme se smířit s tím, že finanční gramotnost není jediná gramotnost co nám chybí :). Panbů nás ale chraň před osvícenými zachránci světa (a světa financí).

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    12 července, 2011

    V tomhle souhlasím zčásti. Byli to právě ti osvícení zachránci, kteří vynalezli ty hovadiny typu sekuritizace.

    Odpovědět

  • Compliance

    17 července, 2011

    Ne, to byli šílenci s vysokou hladinou testosteronu. A někomu s nízkou hladinou a penězi se to velmi hodilo. Osvícení zachránci pláčou nad chamtivým světem, nízkou finanční gramotností mas a špatným počasím …

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    17 července, 2011

    Kdo způsobil víc škody? Akademici typu Black a Merton nebo žralok Meriwether, který jejich myšlenky realizoval a destabilizoval tak svět financí vytvořením nebezpečného precedentu s LTCM? Na tohle asi těžko najdeme správnou odpověď z pohledu ekonomie.
    Já nevím, nad čím místní osvícení zachránci pláčou. Pokud mezi plačící počítáte mě, tak nechápu proč. Když například napíšu, že finanční instituce jsou zapálená bedna s dynamitem, tak jen sděluji názor ostatním lidem z. Nikde jsem nenapsal, že je děsně nespravedlivé, že ti lumpové mi berou klienty. Mě je úplně jedno, jaký je počasí nebo jaká je finanční gramotnost lidí. Pro mě je důležité, abych porozuměl technickým procesům finančního sektoru. A to proto, abych pochopil, kde se pro mě nachází obchodní příležitost. Nikdy jsem se na rozdíl od těch \“realistů\“ (optimistů, kteří nerozumí základním mechanismům bank a dalších finančních institucí a kteří každou informaci obdrženou na produktovém školení okamžitě zařadí vedle informace, že nelze dělit nulou) neoháněl etikou. Obecně jsem alergický na pojmy etika nebo správné či férové. Ale zase na druhou stranu mám rád, když se podvod nazývá podvodem, krádež krádeží či sdělení nepravdivých informací lží či uvedením v omyl. A nesoudím lidi, kteří tyto věci dělají!!! Ať je dělají, mě je to ÚPLNĚ jedno. Když jsou klienti finančně negramotní a dají jim na ty jejich žvásty, tak ať za to platí. Jak říká klasik: „Každej trpí, jak je blbej“. To platí na mě, na Vás i na ostatní.
    Proč vůbec jsem se zapojil do diskuse pod tímhle článkem. Nemyslím si, že většina lidí může za agregátní pokles HDP. Honza Traxler to nazývá krizí, která teprve přijde. Já nevím, jestli to bude krize (pokles HDP 10%+ za rok). Pořád většinu ekonomiky tvoří soukromý sektor, proto primárně považuju za průšvih tento sektor. Předlužení domácností je strašlivé v některých zemích, což znamená, že není prostor pro růst dluhů. Když neporostou dluhy neporoste spotřeba ((M * V (klesá s M) = P * T), M navýším růstem dluhů). Když neporoste spotřeba, tak neporoste HDP (Y= C+S+G+(EX-IM) ). O kolik neporoste HDP nebo klesne, to si netroufám odhadovat. Taky to bude v každé z těch vyspělých zemí jinak podle míry zadlužení domácností.
    Doufám, že po tomhle příspěvku už mě začnete brát jako člověka, který nebojuje s větrnými mlýny, jak tu poznamenal Pavel Hanzl.

    Odpovědět

  • Compliance

    18 července, 2011

    Kdo způsobil více škody? Asi je to jedno. S těmi větrnými mlýny je to složitější.Diskusí jsou tady propojena tři témata: katastrofická vize pana Traxlera,poněkud výstřední zemský ředitel z Fincentra a šílený úlet MF. K tomu si dejte zastánce a odpůrce „bouchačů“ a máte pěkný galimatyáš. V tom se lehce ztratí realita. A zkuste myslet na to, že možná házíte perly ….. A trocha psychologie: když někdo napíše, že mu je to ÚPLNĚ jedno, vím, že mu to jedno rozhodně není. A to je dobře! Trochu boje s větrnými mlýny není nikdy na škodu.

    Odpovědět

  • Radek

    12 července, 2011

    Toto samozřejmě ovlivnit nemůžeme. Ale to, jestli se v době expanze ekonomiky přežíráme na dluh, to ano.

    Odpovědět

  • Compliance

    11 července, 2011

    „Kdo nebyl v mládí levičákem nemá srdce, a kdo není po třicítce pravičákem nemá rozum „. … Je vidět, že to neplatí jen v politice :)!

    Odpovědět

  • Jirka

    12 července, 2011

    V ČR je situace opačná. VŠE apod. produkuje mladé pravičáky a z části se pak stávají později levičáci. Ovšem jde ve své podstatě o pseudoproblém, který je předhazován diskutováníchtivým lidem, aby se nezabývali podstatou.

    Odpovědět

  • Jaromír Šichtař

    13 července, 2011

    Vetsinou neni treba generovat pseudoproblemy. Tlachalove typu Zaruba si vystaci sami. Staci si prohlednout diskusni prispevky. Zatimco oni resi problemy civilizace, jini vydelavaji penize. Ovsem Honza Traxler, to je jina. To je budouci Bufet, vsadi se se mnou nekdo?

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    13 července, 2011

    Co je ta podstata?

    Odpovědět

  • Jproch

    11 července, 2011

    Předpovídat co bude je vždy problematické- no něco se splní a něco nesplní. To,že tento svět má řadu zásadních problémů je nepochybné a problematika dluhů v USA,Japonsku i Evropě je jistě velmi závažná. Historie lidsta je historií válek….válčilo se pořád a válčí se i dnes. Názor pana Traxlera beru jako jeden z názorů, nicméně zásadně nesouhlasím s tím, že jsme za ty státní dluhy vinni všichni – to je přece nesmysl. Když zkrachuje firma, tak přece největší odpovědnost má nejvyšší vedení tj. ředitelé, vrcholoví manažeři atd. Pokud vytváří dluhy stát, tak za to můžou v prvé řadě vrcholoví politici, vláda, parlament atd. Oni zadlužují tento stát (bez ohledu zda jsou to vlády pravicové, levicové, koaliční či různé slepence vlád) ne řadoví občané!!! Jinak je skutečně velmi smutné kam jsme se po 2O letech „úspěchů“ dostali, jak z hlediska vzdělanosti, tak z hlediska ekonomického…

    Odpovědět

  • Radek

    11 července, 2011

    Je jeden zásadní rozdíl mezi firmou a státem: Vedení firmy je vybíráno majiteli, aby spravovalo jejich majetek k zisku. Vedení státu je voleno lidmi na základě volebního programu. A pokud vyhrávají politické strany hlásající „po nás potopa, hlavně si neperte břicha“, pak je to vina i voličů. Zaměstnanec firmy nevybírá, kdo firmu bude řídit, a tudíž za to nemůže nést ani zodpovědnost.

    Odpovědět

  • chk

    11 července, 2011

    a jeden priklad. Pokud by volebni pravo meli jen duchodci, volby by vyhrala strana, ktera slibi duchodcum modre z nebe:)

    Odpovědět

  • chk

    11 července, 2011

    ac to pro vas bude zrejme novinka, tak politiky voli volici. Takze zodpovedni nad politiky jsou volici, kteri jsou temi politiky ‚uplaceni‘ proziranim rozpoctu. Kolem 90% vydaju z rozpoctu je tzv. mandatornich. Myslet si, ze zamezenim korupce potlacime dluhy je prinejmensim usmevne

    Odpovědět

  • Jproch

    11 července, 2011

    Státní dluhy vytvářely a vytvářejí vlády napříč politickýcm spektrem (ať je to tzv. pravice či tzv. levice)- to je úplně jedno a v tom je tatragedie!!! Taky proč by nevytvářeli – ti kteří to vytvářeli tu ve spolupráci s ODS či ČSSD a sice KDU-ČSL (chcete-li černoprdelníci)nám dneska budou blekotat o vyrovnaném rozpočtu-jeden se stal dokonce ministrem financí (HURÁ). Jak nás poučil pan Rychetský v Hyde Parku v ČT,když nás ubezpečil,že volební programy politických stran nejsou právně vynutitelné (tak o čem se prosím bavíme). A ta korupce, odhaduje se částka kolem 100 miliard Kč to je zhruba ten deficit. Teď ještě na závěr: DLUHY vytvořily všechny politické strany,které byly ve vládě (PARADOXNĚ to nezpůsobila KSČM- a to nejsem podporovatel této strany, ALE je to fakt, BOHUŽEL). To jsme to po těch 20 letech úspěšného budování „DEMOKRACIE“ doklapali…….

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2011

    Netahejte do toho prosim politiku. Nadavat na politiky dovede kazdy. Ale vite jak se to rika… uroven politiky je jen odrazem urovne spolecnosti… takze jadro problemu je jinde a netyka se to jen CR.

    Odpovědět

  • Radek

    12 července, 2011

    1/ KSČM dluhy nezpůsobila a můžeme jen spekulovat, zda by je nezpůsobila, i kdyby byla ve vládě. Osobně jsem přesvědčen, že by to bylo ještě horší – viz předchozích 40 let, za kterých jsme to dopracovali na poloviční životní úroveň Rakouska.
    2/ Nikdy se vám nepodaří odstranit veškerou korupci (i když by to bylo krásné). V každém případě vymlouvat se na korupci a hájit tím deficit je nesmysl. Až (rozumějte poté) se podaří korupci odstranit, je možné výdaje zvýšit či příjmy snížit.

    Odpovědět

  • Karásek

    11 července, 2011

    Čeští poradci s pojištěním a čeští ekonomové bývají často pěkně vedle a aby si pomohli, opakují stále, co kdy v minulosti uhádli. Američtí ekonomové a manažeři fondů lžou a podvádí nejvíce. Rozumný názor může mít pouze šéf evropské centrální banky, nebo investor Warren Buffett. Však levné akcie velkých podniků a velkých bank je možné koupit kdykoliv, pokud jim neškodí konkurence a mají letos před sebou růst zisku. Proto neni možné kupovat letos akcie E.ON ani RWE ani Nokia. A akcie Nokia neni možné kupovat nikdy víc, jejich čas končí počátkem roku 2000. Nyní je možné a obvyklé setkávat se stále s propadem akcie Nokia -18% za jediný den, to se stalo už mnohokrát a bude ještě stávat. Máme však v indexu Eurostoxx 50 a Dow Jones asi 16 akcií, které je dobré držet stále, třeba i 50 let nonstop, neboť jejich dividendy jsou to nejvýnosnější důchodové pojištění.

    Odpovědět

  • kolaps

    11 července, 2011

    Karásku, ty seš LADIS!

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2011

    Ladislave, na to, jak dlouho do akcii investujete, byste uz mohl byt natolik zkuseny, abyste chapal podstatu pohybu v cenach akcii. Vubec nejde o to, jak podnik zvysuje nebo nezvysuje zisky, ale o to, jak se skutecnost lisi od vetsinoveho ocekavani investoru. Ten rozdil byva zpravidla vetsi na delsim horizontu, protoze mnoho investoru dnes sleduje jen kratkodobe vysledky.
    Jinak zrovna RWE a Nokia jsou dle meho nazoru docela zajimave podhodnocene dividendove investice. 😉 Ale to uz je vec nazoru. Muzete volit bezpecnejsi dividendove investice s jistejsi dividendou, ale zaroven bez vetsiho potencialu rustu ceny akcie (treba CEZ). Nebo muzete naopak volit vylozene rustove akcie (jak ja rikam strely)… osobne mam momentalne ve hledacku hned nekolik mensich biotechnologickych firem, ale to jsou informace pro klienty FINEZ z rad investoru nebo investicnich poradcu, ktere do sveta vytrubovat nehodlam. Firmy Nokia, RWE nebo Gerdau skoro kazdy zna a muze se za pet let podivat, zda jsem mel pravdu ci nikoliv.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • kolja

    11 července, 2011

    Kde očekávat největší změny:
    -> konflikty v arabském světě – ropa?
    -> bankroty v evropské unii – státní dluhopisy?
    -> zadlužování USA – měny (dolar a ostatní na něj navázané)?
    -> stárnoucí populace ve vyspělých zemích – penzijní fondy (resp. jimi nakoupené investiční nástroje)?
    -> přesun průmyslové výroby do Číny – akcie průmyslových firem?
    -> tsunami a zemětřesení v Japonsku – jaderná energetika?

    Odpovědět

  • kolja

    11 července, 2011

    Další kousek mozaiky:
    Jednání ruské státní firmy Gazprom o převzetí německé soukromé firmy RWE -> zemní plyn?
    (http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/rusko-miri-na-zapad-gazprom-jedna-o-vstupu-do-rwe-680166)

    Odpovědět

  • chk

    11 července, 2011

    hezky clanek. Akorat tu necekejte diskusi. To byste musel do clanku zapojit nejakou pichlavou zpravu o IZP nebo mlm firme:)

    Odpovědět

  • Radek

    11 července, 2011

    Mno, osobně si nemyslím, že to bude tak horké (s krizí, nikoli s diskusí). Ale možná jsem přílišný optimista ;-).

    Odpovědět

  • chk

    11 července, 2011

    ja si taky preju aby to dopadlo co nejlepe. Ale optimismus se mi casem vytraci. Od pana Traxlera je to ale odvazne. Vlastne lidi navadi, aby ted neinvestovali, coz je hlavni dil jeho prijmu. A pokud bude recese, nebude mit moc ani z podilu na zisku. Obdivuhodne a odvazne zaroven. Nicmene ma stejnou filozofii jako ja. Dlouhodoby vztah pred kratkodobym prospechem.

    Odpovědět

  • Juhu

    11 července, 2011

    Pan Traxler je rozhodně chytrý muž. Ale trochu mi to připadá jako invetiční inženýrství a lá v hospodě se toho nakecá…To je jako se Zárubou, vyleze to ze školy a od všeho mají klíče…Nechtěl bych být klientem investičního inženýra. Nechtěl bych být dát napospas fantazii mladého kluka a jeho superodborným výhledům…V zásadě se dá s nadsázkou říst, že pan Traxler chce založit sektu – nejprve postrašil katastrofou a pak řekl pojďte investovat do vztahů – dokonce 2x. Co to znamená? Nabídl nebohým ovečkám řešení, které zahřeje u srdce…Neberte si to osobně…díky

    Odpovědět

  • chk

    11 července, 2011

    jeho doporuceni investice do pratel jsem pochopil take jako lehkou nadsazku. O sekte bych tedy nepremyslel:). Bohuzel, u renomovanych obchodniku a spravcu muzete klidne dopadnout hure nez u Zaruby. Ten alespon riskuje svoje jmeno na trhu

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2011

    To neni vubec nadsazka. Myslim to naprosto vazne. Zivot me zatim naucil, ze dobre vztahy s rodinou a prateli jsou dulezitejsi nez objem bankovniho konta. Nemusite vsak se mnou souhlasit.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • xx

    12 července, 2011

    Taky souhlasim.
    O pratele a rodinu je treba pecovat. Koneckoncu jsou opravdu nejdulezitejsi. Clovek se ale musi dostat nejdrive na dno, aby mu to doslo. Me to doslo, kdyz jsem opustil praci (ve ktere jsem byl jenom kvuli penezum) po totalnim vyhoreni. V takove chvili odchazite jako blbec s rozjezenyma vlasama (btw: hadejte kolik lidi z te prace se mi nekdy ozvalo, i kdyz jsem je povazoval za sve prave „pratele“?). Zjistil jsem, ze nemam zadne kamarady a rodinu uz ani poradne neznam. Prvni vec, na ktere jsem zacal pracovat byli pratele. Kdyz nemate pratele, tak jste nic – jenom prazdne vikendy a odpoledne.

    Odpovědět

  • Anonym

    11 července, 2011

    Je to holy pragmatismus. Ziju z podilu na zisku, k cemu by mi byl investor ve ztrate? Ja bych z toho nic nemel, akorat nastvaneho zakaznika. Takze je lepsi pockat na prihodnejsi dobu.
    Samozrejme ze se v ramci aktivni spravy FINEZ snazime s klienty i za stavajici situace vydelavat, ze nesedime na zadku… ale momentalne se to nedari, od zacatku roku jsme ve ztrate. A ani pristich 12 mesicu to urcite zadna slava nebude.
    Proto rikam, neni kam spechat, lepsi je vyckat na vyprodeje. A nebo pripadne nakupovat pravidelne.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět