Středa 15. srpna. Svátek má Hana.

Pšenice, kukuřice, rýže… atraktivní investice

Obilniny jsou momentálně levně oceněné a mají velký dlouhodobý potenciál. Ovšem vydělat na růstu cen není jednoduché. Jak lze vůbec investovat do zemědělských komodit?

Zatímco většina komodit za poslední rok výrazně podražila a například měď a zinek se pohybují okolo historických maxim, pšenice, kukuřice a jiné zrniny zůstávají mimo zájem spekulantů a obchodují se na cenové hladině z roku 2007.

Tento stav má logické vysvětlení. Cena každé komodity se pochopitelně odvíjí od velikosti poptávky a nabídky. Ropa nebo měď jsou klasickým příkladem cyklických komodit. S oživením světové ekonomiky roste poptávka po surovinách.

Graf 1: Vývoj ceny pšenice

Zdroj: finviz.com

Krátkodobý výhled

Zemědělské komodity jsou označovány jako sezónní. Z krátkodobého hlediska je poptávka po základních plodinách prakticky konstantní, zato nabídka je do značné míry v rukou Božích. Jsou-li příznivé klimatické podmínky a zemědělci sklidí dobrou úrodu, ceny plodin bývají nízké. Vlivem státních dotací dokonce často pod úrovní nákladů na výrobu. Když ale přijde sucho, mrazy, záplavy nebo jiná klimatická anomálie, která způsobí nedostatečnou úrodu, letí ceny plodin strmě nahoru.

Na grafu 1 vidíme vývoj ceny pšenice. Je zde patrné, že komodita se nyní obchoduje poblíž tříletého minima. Také má za sebou dva roky mimořádně dobré úrody. Prostor pro další pokles ceny pšenice (a podobně i dalších obilovin) je minimální. Osetá plocha by v roce 2010 měla být více méně srovnatelná s rokem 2009. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství by v USA měla být pšenicí oseta plocha 53,8 mil. akrů (pokles o 9 % vůči roku 2009) a kukuřicí plocha 88,8 mil. akrů (nárůst o 3 % vůči roku 2009). V případě pšenice by ale pokles oseté plochy v USA měl být vyrovnán nárůstem oseté plochy v Rusku a také vyšší produkcí z Austrálie a Argentiny.

Graf 2: Největší producenti pšenice

Zdroj: Faostat

Čili podle plánů by se na straně poptávky ani nabídky nemělo krátkodobě dít nic zásadního, co by mohlo výraznějším způsobem zahýbat s cenou obilovin. Jenže je tu onen faktor „Boží ruky“. Když někdo zaseje, ještě to neznamená, že také sklidí. Krátkodobě tedy žádný velký pokles cen na trhu s obilovinami nehrozí, zato pokud by úroda byla špatná, může přijít prudký růst cen.

Dlouhodobý výhled

Z dlouhodobého hlediska čelí svět rostoucí poptávce po potravinách, neboť rok od roku roste počet obyvatel této planety, v současnosti tempem zhruba o 80 milionů lidí ročně. Ještě v roce 1959 žily na Zemi tři miliardy lidí, dnes už nás chodí po světě 6,8 miliard a podle odhadů US Census Bureau by se do roku 2045 měl počet lidí na Zemi rozrůst na devět miliard. Také FAO, Organizace pro výživu a zemědělství při UNESCO, odhaduje, že spotřeba potravin vzroste do roku 2050 o 70 %.

Graf 3: Vývoj počtu obyvatel na Zemi

Zdroj: US Census Bureau

Nabídka zatím relativně drží s poptávkou krok díky rozšiřování obdělávané plochy a zefektivňování zemědělské produkce včetně genetické modifikace potravin. Ale budeme schopní uživit další dvě miliardy obyvatel? Pokud by celý svět dosahoval hektarových výnosů jako USA, pak ano. Je však taková situace reálná? V průběhu jednadvacátého století budeme s velkou pravděpodobností čelit vážné potravinové krizi stejně jako akutnímu nedostatku pitné vody. Dá se očekávat, že ceny základních potravin dlouhodobě porostou nejen vlivem inflace, ale také díky převisu poptávky nad nabídkou.

Graf 4: Regionální srovnání hektarových výnosů při pěstování kukuřice

Zdroj: Faostat

Střednědobý výhled

Vraťme se nyní do méně vzdálené budoucnosti. Nikdo neví, co nás čeká a nemine v příštích letech. Ale při pohledu na objem nově natištěných peněz a rostoucí zadlužení velké části světa automaticky přichází na mysl inflace. Má svět jinou možnost, jak „vyřešit“ patovou situaci, do které se dostal? Možná ještě větší krizí nebo válkou. Ale zůstaneme-li u mírnější varianty, tak se zvýšená inflace jeví jako nejschůdnější a nejpřijatelnější řešení.

investičním výhledu na rok 2010 prezentuji očekávání, že ještě do konce tohoto roku se dočkáme inflace nad úrovní 5 %. I kdyby k nárůstu inflace nedošlo letos, ale třeba až za rok, až budeme svědky zvýšené inflace, s velkou pravděpodobností se to projeví i do cen základních plodin včele s obilovinami. Akorát posloupnost bývá opačná, statistické údaje o inflaci přichází až po té, co vzrostou ceny v obchodech. Komoditní trhy mívají několik měsíců náskok.

Graf 5: Vývoj ceny rýže

Zdroj: finviz.com

Vhodná doba k investici

Shrneme-li výhled pro budoucí vývoj cen obilovin, pravděpodobnost výraznějšího poklesu je minimální, neboť ocenění je z historického hlediska „levné“ a neexistují žádné fundamentální důvody, aby bylo ocenění ještě levnější. Naopak prostor pro růst cen je takřka neomezený. Pravděpodobnost prudkého růstu cen není velká, ale teoreticky k němu může dojít v případě špatné úrody. Vysoká je v každém případě pravděpodobnost, že ceny obilovin na střednědobém a dlouhodobém horizontu pozvolna porostou, přičemž vzhledem k demografickému vývoji světové populace se dá očekávat, že rychleji než oficiální inflace.

Zemědělské komodity a ještě lépe úrodná půda představují z dlouhodobého hlediska velmi dobrou ochranu před inflací. Každá investice je však dobrá pouze tehdy, kupujeme-li „levně“. Z historického hlediska se dnešní ocenění obilovin jeví levné. Spojení dlouhodobého potenciálu s levným aktuálním oceněním dělá z obilovin atraktivní investiční příležitost. Není žádným tajemstvím, že s klienty aktivní správy FINEZ máme aktuálně zhruba 10 % portfolia navázáno na pšenici a kukuřici.

Graf 6: Vývoj ceny kukuřice

Zdroj: finviz.com

Jak na investici do zemědělských komodit

Investovat do zemědělských komodit je obecně problém. Dobrým řešením může být vlastní pole, nicméně to ne vždy musí být nejefektivnější řešení, když člověk zohlední čas a také riziko, že zrovna jeho lokalitu zasáhne nějaká nepředvídatelná událost a sklidí špatnou úrodu.

Prostřednictvím cenných papírů je možné do zemědělských komodit investovat, avšak je to daleko komplikovanější než s akciemi nebo dluhopisy. Komodity se na burze obchodují ve standardizovaných termínových kontraktech. Ceny jednotlivých kontraktů se liší, zpravidla platí, že čím delší má kontrakt expiraci, tím je dražší. Taková situace se odborně označuje jako contango. Momentálně se všechny obiloviny obchodují v contangu.

Graf 7: Křivka futures kontraktů pšenice

Zdroj: Goldman Sachs

Rolování kontraktů

Rolování kontraktů v praxi znamená, že prosincový kontrakt na bušl pšenice je zhruba o 13 % dražší než nejbližší květnový kontrakt. Za kontrakt s expirací v květnu 2011 byste zaplatili o cca 22 % víc a kontrakt s expirací v prosinci 2011 je dokonce o 33 % dražší.

Investor si buď může rovnou koupit kontrakt s expirací v prosinci 2011, nebo může kupovat vždy nejbližší kontrakt (aktuálně květnový), ten těsně před expirací prodat a koupit další nejbližší kontrakt (následoval by červencový kontrakt). Takovému postupu se říká rolování kontraktů.

V prvním případě je jasné, že investor vydělá až tehdy, pokud se v prosinci 2011 bude pšenice obchodovat za cenu o více než 33 % vyšší než dnes. Ve druhém případě na tom investor v konečném důsledku bude podobně, protože při přerolování kontraktu bude vždy tratit na rozdílu cen kontraktů (červencový kontrakt je nyní zhruba o 4 % dražší než květnový).

Graf 8: Křivka futures kontraktů kukuřice

Zdroj: Goldman Sachs

Rozdíl spočívá pouze v tom, že kontrakt s expirací v prosinci 2011 může během té doby ještě podražit a investor rolující kontrakty bude nakonec tratit víc, nebo naopak může prosincový kontrakt zlevnit a investor rolující kontrakty bude mít nakonec z rolování nižší ztráty, než kdyby rovnou dnes koupil onen prosincový kontrakt.

Podstatné je si uvědomit, že v cenách termínových kontraktů už je zakalkulováno očekávání růstu ceny komodity (to se týká oné situace zvané contango). Nákupem termínových kontraktů tak investor vydělá pouze tehdy, pokud ve finále bude růst ceny rychlejší, než je aktuální očekávání.

Graf 9: Největší producenti kukuřice

Zdroj: Faostat

Alternativy – akcie, fondy, indexy

Obchodování s termínovými kontrakty vyžaduje aktivnější přístup a dobré porozumění fungování komoditních trhů, je tedy vhodné pouze pro zkušené aktivní obchodníky nebo pro velké institucionální investory. Na pasivní držení investice se využívají jiné alternativy.

V případě ropy, plynu, mědi a dalších surovin jsou vynikající alternativou akcie těžebních společností. Bohužel u zemědělských komodit je situace jiná. Zatímco všechny velké těžební společnosti jsou veřejně obchodovatelné, každý si může koupit jejich akcie na burze a stát se tak spolumajitelem firmy, který má právo na podíl na zisku společnosti formou dividendy, farmářských společností na burze moc nenajdete, a to nikde ve světě. Výjimkou je Malajsie, kde se na burze obchoduje hned několik „palmových plantáží“.

Ačkoliv investory často lákají na dlouhodobý růst spotřeby potravin také různé fondy a certifikáty, které mají v názvu „agribusiness“, ve skutečnosti se jedná o investici do akcií výrobců hnojiv, popřípadě geneticky upravených semen. I toto může být z dlouhodobého hlediska zajímavá investice těžící z nutnosti zvyšovat efektivitu zemědělské produkce. Nelze ji ale označit za přímou alternativu pro zemědělské komodity.

Graf 10: Největší producenti rýže

Zdroj: Faostat

A tak jedinou schůdnou variantou, jak pasivně investovat do zemědělských komodit, jsou indexy. Konkrétně pro obiloviny existují například indexy S&P GSCI Grains nebo DJ-AIG Grains. Tyto indexy je možné koupit prostřednictvím indexových certifikátů, ETC (exchange traded commodities), ETN (exchange traded notes) nebo komoditních podílových fondů, které jsou vhodné zejména pro pravidelné investice menších částek. Prostřednictvím ETC, ETN a certifikátů lze spekulovat i s jednotlivými komoditami.

Ani v případě indexů ale není investice úplně triviální, protože indexy jsou kalkulovány z termínových kontraktů a každý staví na jiném postupu. Někdy je hodnota indexu odvislá od kontraktu s nejbližší splatností, jindy jsou do kalkulace započteny i kontrakty s delší splatností (takové indexy bývají označovány jako Enhanced). K dispozici bývají varianty Total Return (se započtením zhodnocení kolaterálu) a Excess Return (zohledňující pouze vývoj ceny komodity). Nabídka je dnes velmi široká a není index jako index.

Autor je ředitelem a hlavním investičním manažerem FINEZ Investment Management.

Investujete do zemědělských komodit?

Nahrávání ... Nahrávání ...

25 komentářů: “Pšenice, kukuřice, rýže… atraktivní investice”

  1. Konference napsal:

    Psenice se nam pekne rozjela, pomalu nastava cas vybrat zisky a presunout je jinam, mozna do ryze. 😉

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    • Jakub Metelka napsal:

      Ciste teoreticky, neni ted vzhledem k pravdepodobnem nedostatku psenice jedno do ktere obiloviny zainvestujete? Kdyz nebudou mit zemedelci dostatek psenice ani pro potravinarske ucely, tak musi vyuzit jako krmivo neco jineho, treba kukurici. Dalsi cast pojme vyroba biopaliv. Takze se zvednou i ceny jatecnich zvirat a tim mame vycerpan temer cely zemedelsky repertoar, zustava nam kakao,kava,pomerancovy koncentrat, bavlna a mozna jeste neco.

  2. Jan Traxler napsal:

    Zajimave sledovat, kolik lidi tu diskutuje o investicich a kolik o prodeji, objemu produkce jednotlivych spolecnosti atd.

    Asi si sem vice lidi chodi „pokecat“ nez se ucit investovat. 😉
    Ale to je samozrejme kazdeho vec. Jen jsem si naivne myslel, ze jsem zvolil zajimave tema, u ktereho bude obsahla diskuze. Skoda.
    Ale ma to sve vyhody, aspon nemusim travit vecer diskutovanim a muzu zvolit prijemnejsi cinnost. ;-))

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    • Ondra Záruba napsal:

      Jsem nechodí portfolio manažeři,ale obchodníci.Poradce profík nemá čas sledovat komodity.Na to má jiné lidi.

      • Ondra Záruba napsal:

        je vidět,že myslím jen na sebe:-) …Jsem-Sem samozřejmě.Freudovský přepis

      • Jan Traxler napsal:

        Jenze ten „poradce profik“ pak investicni problematice vubec nerozumi a jen slepe papouskuje to, co si odnesl z prodejniho seminare. A oba vime, jake blaboly obcas husti do „poradcu“ na skolenich k prodeji fondu.

        Pravda, komodity jsou slozitejsi problematika, kor zemedelske komodity. Ale skutecny poradce profik, chce-li radit klientum s investovanim, tak by mel i komoditam velmi dobre rozumet.

        Jan Traxler
        FINEZ Investment Management

        • vasek napsal:

          co se týká poradců, máte na mysli finanční poradce či investiční poradce-lidi pracující pro investiční společnosti?

        • Ondřej Záruba napsal:

          Důležité je,aby profesionálně byl obsloužen klient.Investiční poradenství se nedá dělat tak,že poradce je dealmaker,komunikátor,portfolio manažer a analytik.Na tento byznys je potřeba tým,protože jinak bude poradce špatný ve všech aspektech této práce.Efektivita je základ.Zkus se zeptat pár private bankéřů.Mají miliardy Kč ve správě,ale garantuji ti,že nemají čas ani náladu zkoumat vývoj ceny pšenice.Mají za sebou v zádech support,který to za ně klientovi vysvětlí daleko lépe než by to svedli oni sami.Jejich know how je vliv,kontakty,umění uzavřít obchod.

          • vasek napsal:

            souhlas

          • Konference napsal:

            Uprimne, taky jsem jeste nepotkal privatniho bankere, ktery by skutecne rozumel tomu, co klientovi doporucuje… takze to konci zpravidla tak, ze ten profesionalne obslouzeny klient odchazi z VIP kancelare s peti fondiky (stejnymi jako kazdy jiny klient a samozrejme od materske banky) a clenstvim do golfoveho klubu.

            Mas pravdu v tom, ze neni nutne, aby poradce/banker zaroven analyzoval trhy, akcie atd. Od toho muze mit jine lidi. Ale mel by velmi dobre problematice rozumet… tedy kdyz jsme u komodit, tak napr. chapat, jak komoditni trh funguje, jak funguje rolovani kontraktu, jaky vliv maji sezonni vykyvy na cenu energetickych a zemedelskych komodit atd.

            Poradce nemusi byt ten, kdo bude „vybirat investice“. On nemusi denne sledovat vyvoj ceny psenice a jeji futures krivky. Ale musi vedet, co to ta futures krivka je, a umet to vysvetlit klientovi. Pokud to nevi a neumi, pak to neni poradce, ale jen dealer (coz plati stejne i pro bankere)… jen ten, kdo uzavira obchody, ne kdo radi. Neco mi rika, ze jako prezident Kofipu zrovna tento typ „poradenstvi“ take nepovazujes za skutecne poradenstvi.

            Jan Traxler
            FINEZ Investment Management

  3. Richard Koza, www.atwel.cz napsal:

    Dobry den,

    mam rozdilny nazor a domnivam se, ze zemedelske komodity , resp. komodity vubec, nejsou zadne investicni aktivum. Investori s dlouhodobym, ale i strednedobym horizontem, by na komodity meli zapomenou.
    Komodity slouzi zejmena pro producenty a jejich zakazniky a pripadne pro kratkodobe(!) spekulativni obchody. Domnivat se ze komodity jsou dalsi investicni aktivum je chybou.

    U zemedelskych komodit, stejne jako u jinych komodit, zastavame v nasem fondu negativni nazor. V pripade zajmu radi nase nazory poskytneme, pripadne je mozne si mnoho precist v nasich komentarich ci newsletterech.

    Ing. Richard Koza

    • Konference napsal:

      Vas nazor, nebudu Vam ho vyvracet, vse uz jsem popsal v clanku. Cas ukaze, kdo z nas mel pravdu.

      Hezky den

    • kozel napsal:

      Pane Koza, tak nejak jste posledni dobou celkem mimo s vasimi nazory a doporucenimi, stejne jako v tomto pripade. Rozhodne bych nechtel mit neco zainvestovano ve vasem nejakem pseudofondu 😀

    • Jakub napsal:

      Velmi silné argumenty pane inženýre! A co, že jste to vystudoval za školu?

  4. Gekko napsal:

    Zdravím pane Traxlere,
    vždycky mne pod vašimi články pobaví jedna věc. Popis pozice „ředitel a hlavní investiční manažer…“. Jen tak pro zajímavost (a potencionální klienty to určitě zajímá také) bych se rád zeptal kolik zaměstnanců na plný pracovní úvazek má Vaše společnost FINEZ a kolik z nich je na pozici investičních manažerů, když vy jste tím hlavním. Díky moc za upřesnění.

    • Konference napsal:

      FINEZ Investment Management nema aktualne zadne zamestnance a veskerou „spravu“ investic, zpracovavani planu, doporuceni, reporty, komunikaci se zakazniky, komunikaci s medii atd. musim prozatim resit ja.

      Ale pritom postupne pracuji na uskutecnovani me vize, ktera s investicnimi manazery pocita. Je to ale beh, ktery jeste par let potrva, nez firma nebude stat jen na mne.

      Muze Vam to pripadat usmevne, ale ja zastavam filozofii, ze i kdyz jeste organizacni struktura neni vybudovana, tak je potreba se do sve role od zacatku stavet.

      Nekomu to muze samozrejme pripadat, ze si jen na neco hraju. Ale to Vam treba vyvratim za par let. 😉

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

      • Gekko napsal:

        Díky za upřímnou odpověď. To jsem čekal. Nejvíce mne totiž pobaví až naštvou mediálně v ČR nejomílanější analytici ze společnosti Next Finance, manželská dvojice (což se málo ví) Šichtařová a Pikora. Tupá novinářská group je stále oslovuje, jelikož jsou po ruce, aniž by si kdo všimnul, že za nimi vůbec nic nestojí – jedno s.r.o. se sekretářkou a vizitka ředitelka (sebe sama asi) a hlavní analytik (a taky jedinný analytik) této kvazianalytické firmy. Proč si pí Šichtařová ponechala své dívčí jméno je snad všem jasné, because bussines is bussines, a vystupovat v každých zprávách jako Pikorová a pak Pikora by vypadalo devalvačně…

        • Jan Traxler napsal:

          Me nekdy pobavi i obsahova napln jejich sdeleni. Ale to uz jsme na mile daleko od obilovin, takze to zde nebudeme rozpitvavat.

    • potencionalni investor napsal:

      Pan Gekko..a co doporucejete Vy v ramci komodit ??

      • Gekko napsal:

        Držet 10% investičního portfolia ve zlatě a 10% v koši komodit, nakoupene nejlepe přes ETF hedgovane do EURa (i to zlato).

  5. Emil napsal:

    Jan Traxler by nemel vyzývat „bohaté“ lidi, aby spekulací s potravinami na burze své miliony korun znásobili, kdyz chudí hladoví v zemích 3. sveta pak kvuli té spekulaci budou míti potraviny jeste drazsí a jeste více lidí umre hlady.

    • xxl napsal:

      To maté těžké když na druhé straně ti chutší záměrně volí strany jež hromadně tisknou peníze a tím pádem vyrábějí inflaci. Tudíž protistrana hledá možnosti jak tyto nekryté peníze převést na kryté tzn. vyrábí komoditní měnu jež je z dlouhodobého hlediska výhodnější než potisknutý papír.

    • Konference napsal:

      Na tom je bohuzel velky kus pravdy, proto take standardne u komodit preferuji investici do akcii producentu. I v pripade zemedelskych komodit mam ve svem portfoliu jednoho producenta psenice, jednoho producenta ovoce a jednoho producenta zeleniny. Ale jsou to dost rizikove investice a rozhodne je nebudu vytrubovat do sveta.

      Moznost investovat do akcii producentu je u obilovin opravdu velmi omezena a rizikova. Nabizi se mit svoje vlastni policko, respektive byt treba clenem zemedelskeho druzstva. Je to rozhodne etictejsi varianta a muze byt i dlouhodobe vyhodnejsi.

      Kdo chce ale s investici zaroven burzovni likviditu, nebo nechce podstupovat lokalni rizika, nebo si treba nechce zaspinit ruce… tak ten muze vyuzit indexu.

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

      • Radek napsal:

        Nechci vám brát iluze, ale mít „vlastní políčko“ pšenice v Evropské unii
        1/ vydělává především na dotacích
        2/ rozhodně nepodporuje rozvojové země ani boj s hladem; spíš naopak

        A v malém se už vůbec nevyplatí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.