Úterý 20. února. Svátek má Oldřich.

Čína potřebuje recesi jako tlouštík dietu… Co na to měny?

Čínská zeď - Čína
Investice Jan Traxler 04.04.2011 | 18:08 2 komentáře

Drahé ceny komodit se logicky promítají do vyšší inflace a tlačí kurzy komoditních měn nahoru. Jenže Čína brzy vše obrátí naruby.

Měnové války

Nikdo si nepřeje, aby jeho měna příliš posilovala, protože tím se snižuje jeho konkurenceschopnost v zahraničním obchodě. Kdyby například čínský jüan výrazně posílil vůči dolaru a euru (což si Fed i Evropská centrální banka přejí), pak by čínské zboží už nebylo pro nakupujícího Američana tak levné. Američané by kupovali více zboží domácí výroby a podpořili tak vlastní podnikatele na úkor čínských. To si právě Obama a jeho administrativa přejí.

Proto se Čína brání flexibilnímu kurzu a drží uměle jüan podhodnocený. To samé by ráda viděla prakticky každá vláda ve světě, proto se loni začalo mluvit o měnových válkách. Centrální banky všude ve světě začaly nakupovat dolary, aby tak oslabily domácí měnu, respektive aby alespoň zpomalily její růst.

Inflace tažená komoditami

Do hry ale vstoupila inflace. Masivní exploze měnové zásoby, a to nejen ve Spojených státech, ale ve všech rozvinutých zemích, má za následek růst cen komodit. Logický důsledek, před kterým spousta ekonomů varovala. Jelikož navíc počasí v loňském roce úrodě vůbec nepřálo – vzpomeňte na zprávy, to bylo samé sucho, nebo naopak záplavy – růst cen dopadl nejvíce na zemědělské komodity. Cena pšenice a kukuřice stoupla od června o 70 %, cukr stojí dvakrát tolik co loni v létě.

Pokud inflace pochází zvenčí, je takzvaně importovaná – to je právě případ vysokých cen komodit – nemůžete ji moc ovlivnit domácí politikou, můžete ale mírnit vliv na domácí ceny kurzem měny. Když třeba koruna posílí vůči dolaru, tak jakékoliv zboží dovezené z USA je po přepočtu do korun levnější. Mnohé centrální banky tak dnes upouští od svého záměru udržovat podhodnocenou měnu, naopak ji nechají posílit, aby tak mírnily dopad dražších komodit na cenu potravin v obchodech.

Méně rozvinuté ekonomiky jsou nyní zahnány do kouta. Když rostou ceny potravin, má to pochopitelně horší dopad pro lidi v chudších zemích. V Africe vydáte většinu peněz za potraviny, u nás je hlavní položkou bydlení, pak energie, potraviny tvoří menší část výdajů. Proto čím chudší země, tím vyšší inflaci nyní čelí.

Graf 1: BRL/USD

Zdroj: Reuters

Jaký vývoj čeká komoditní měny?

Dá se očekávat po nějakou dobu pokračující posilování komoditních měn, tedy měn hlavních exportérů komodit, zejména pak mezi méně rozvinutými ekonomikami. Když vyvážíte ropu, dostanete za ni dolary, ty pak směníte na domácí měnu. Jedná se o miliardové objemy, které tlačí kurz domácí měny nahoru. Tomu se běžně snaží centrální banky zamezit kupováním dolaru, ale v aktuální situaci budou nechávat měny posilovat, aby mírnili inflaci. Ruský rubl, brazilský real, chilské a kolumbijské peso, indonéská rupie, malajský ringit… tyto měny by měly krátkodobě (a také dlouhodobě) posilovat.

Střednědobě – na horizontu 1-3 let – může být situace zcela opačná. Za všechno může Čína. Také Čína bojuje s růstem inflace, ale situace je zde značně odlišná od zbytku světa. Inflace v Číně dosahuje dle neoficiálních údajů až dvouciferných čísel, zejména ve velkých městech na východním pobřeží. Jenže tady se nejedná o inflaci importovanou, ale o inflaci pocházející z domácího trhu – z přehřívání ekonomiky, z příliš rychlého růstu mezd, z masivní úvěrové expanze. Takže Čína by byla hloupá, kdyby nechala výrazněji posílit jüan. Oni bojují s jinou inflací jinými prostředky – například zvyšují povinné bankovní rezervy, aby tlumili úvěrovou expanzi.

Recese v Číně vše obrátí naruby

Ovšem tento boj nejde vyhrát. Čínské hospodářství rostlo příliš dlouho příliš rychlým tempem. Premiér Wen Ťia-pao si je situace moc dobře vědom, a tak už dva roky masivními vládními investicemi oddaluje neodvratitelné. Čína potřebuje recesi, stejně jako tlouštík dietu, a čím déle ji oddaluje, tím horší bude mít recese dopad na lidi. Po dlouhém a velmi živém večírku bude následovat kocovina. Otázkou je pouze, kdy to začne, kdy nastane bod zlomu a Čína upadne do recese. Může to být klidně ještě letos, nebo příští rok.

Graf 2: RUB/USD

Zdroj: Reuters

S recesí v Číně, která se velmi rychle přelije do zbytku světa, ruku v ruce poklesnou ceny průmyslových komodit od ropy, přes měď až po bavlnu. Objem dolarových exportů poklesne a komoditní měny prudce oslabí. Tento scénář je krásně vidět na grafu 1, který zobrazuje kurz brazilského realu vůči americkému dolaru – křivka v podstatě kopíruje vývoj na komoditních trzích. Stejný obrázek zachycuje i vývoj kurzu ruského rublu k americkému dolaru (Graf 2). Posílit by naopak měl americký dolar a japonský yen, i když v obou případech pouze dočasně, než se soukolí čínského hospodářství opět naplno roztočí.

Autor je ředitelem a hlavním investičním manažerem FINEZ Investment Management.

Obáváte se inflace?

Nahrávání ... Nahrávání ...

2 komentáře: “Čína potřebuje recesi jako tlouštík dietu… Co na to měny?”

  1. Jan Traxler napsal:

    Jen doplnim, tematem hrozici recese v Cine a moznych dusledku se vice zabyvam v clanku:
    http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/cina-upadne-do-recese/

  2. chk napsal:

    velmi pekny clanek, diky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.