Pátek 23. srpna. Svátek má Sandra.

Zdeněk Ďuriš: Zlato slouží jako pojistka

Zdeněk Ďuriš, jednatel a spolumajitel EKKA-Gold

Svět je plný volně rozmnožitelných peněz. Proč je pojistkou proti systémovému riziku právě zlato a ne jiné drahé kovy? Odpovídá Zdeněk Ďuriš, jednatel a spolumajitel EKKA-Gold. (video)

Zdeněk Ďuriš není jednostranně zaměřen na zlato, ale má za sebou i zázemí asset managementu.

Moje profesní kariéra začala v polovině 90. let za mého působení v Německu. Dva důležité milníky v mém profesním životě byl rok 2004, kdy jsem se stal pobočkou zahraničního manažera, kde jsem činný dodnes v roli poradce a dnes již trochu méně technického analytika trhu.

A druhým důležitým bodem byl rok 2009, kdy jsme s dalšími dvěma kolegy Janouškem a Tománkem založili společnost EKKA-Gold, což byl výsledek profesního zrání v podmínkách, kdy se stále častěji a ve větším rozsahu rozvíjely finanční krize, kdy ta poslední hrozila zhroucením celého finančního systému. Vyslyšeli jsme volání našich klientů po substančním aktivu, které by jim dalo jistotu, že nemohou o všechno přijít.

Stále se věnujete asset managementu, do toho děláte zlato. Jde to dohromady? Nekanibalizuje se to?

Ne, doslova to jde ruku v ruce. Každý, kdo rozumí slovu diverzifikace, chápe, že nejlepší je mít těch aktiv pokud možno co nejvíc, samozřejmě nekorelovaných, tak, aby tam, kde má jedno nedostatek, aby druhé mělo přednost. Naopak se to doplňuje.

Jak se díváte jako asset manažer a poradce na roli zlata v portfoliu klienta? Jaký podíl by mělo mít?

Zlato v portfoliu klienta… naše odpověď vychází ze staré konzistentní investiční strategie o vytváření hromádek, a také z tisícileté zkušenosti lidstva. Zlato v majetkovém portfoliu plní z našeho pohledu dvě základní role. A to je substanční jistota, pojistka proti systémovým rizikům, která vycházejí ze světa virtuálních peněz, volně rozmnožitelných peněz.

Druhou rolí je konzervant kupní síly do budoucna, uchovatel hodnoty. Zejména proti inflaci, která se stala v moderním centrálním bankovnictví v teorii i praxi cílenou politikou. Je třeba se připravit na to, že naše úspory budou atrofovat tempem 2 a více procent ročně bez patřičné kompenzace úroky.

Když mluvíte o virtuálních měnách, myslíte tím měny oficiální, nikoli ty nové

Zatím tím myslím volně rozmnožitelné měny, jako je např. dolar, euro apod.

Pokud substanční aktivum, zlatý kov, zlato… má smysl si pořizovat i další drahé kovy – platinum, stříbro… Jaké vlastnosti mají tyto kovy jiné než zlato?

Ze širšího pohledu diverzifikace i portfolia drahých kovů dává smysl. Je tu ale několik „ale“, která je třeba jako poradce klientovi zřetelně říci. Jestliže zlato je vnímáno více jako monetární kov, jsou to de facto peníze, jen v jiné formě, tak bílé kovy – stříbro, platina, paladium – jsou pro mě více průmyslovým kovem a jsou také zatíženy DPH. Celou logiku potvrzuje i zákonodárce tím, že investiční zlato osvobozuje od DPH a implicitně říká, že jsou to peníze. Nemůžeme dát na tisícikorunu DPH. Z této logiky vycházím.

Pokud se klient přesto rozhodne diverzifikovat portfolio drahých kovů, musí mít na zřeteli, že pokud není firma – plátce DPH, tak u bílých kovů zaplatí navíc DPH 21 %. To jsou náklady navíc, které nedostane zpět a musí s nimi počítat.

Dále mezi nákupní a prodejní cenou stříbrných produktů je obchodní rozpětí násobně vyšší než u zlata. Může se tak snadno stát, že zejména při nákupu menších slitků se dostane do nákupní ztráty 30 i 40 %. Jestliže je zlato pro mě během na minimálně střední až dlouhou trať, tak stříbro a bílé kovy jsou pro mě supermaratonem. Finanční matematika pracuje důsledně. Když někdo ztratí 40 % při nákupu, potřebuje 66% vzestup, aby vůbec amortizoval své náklady.

Z toho je naprosto jasné, že fyzické bílé kovy nemohou být žádným spekulativním médiem. Nechci říci, že nedávají smysl, to vůbec ne. Ale klient by měl toto vědět. A pokud chce spekulovat na krátkodobý výkyv, tak nechť svične na nějaký krátkodobý finanční derivát, který ve srovnání s fyzickým kovem nemá téměř žádné náklady.

Když jsem přemýšlel o zlatu z investičního pohledu, vždycky mi na něm vadilo, že na rozdíl od cenných papírů – dluhopisů či akcií – nenese žádný výnos samo o sobě. Dluhopis nese nějaký kupón, držitel akcií dostává dividendy, zlato – nic.

Ano, zlato je barbarský relikt, který nepřináší úroky a dividendy. To je nejpozději od roku 1971 obvyklá mantra finančního průmyslu. Rád používám citát liberálního ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, který řekl, že moderní ekonomické myšlení nemá zlato rádo, protože vyzrazuje nemilé pravdy.

Zlato v roli monetární, v roli peněz je tu tisíc let. Ty naše virtuální peníze, cenné papíry jsou výsledkem možná 40, 50 let finančního inženýrství.

Koneckonců dluhopisy dnes také již nepřináší žádné úroky. A pokud chceme nějaký výnos získat, musíme jít do akcií, kde ale neseme výrazně vyšší riziko oproti bezrizikovému výnosu trhu, který je teď na nule, nebo paradoxně v minusu.

Ovšem zlato má také svou volatilitu…

Ano. Když budeme mluvit o akciích, které máte rád, záleží na tom, který index použijeme. Komodity, zlato, jsou volatilní přibližně stejně jako index MSCI World. S tím je třeba počítat. A znovu jen podtrhnu, že zlato, stejně jako akcie, není během na krátkou trať, ale je třeba tomu dát čas. A kupovat ho s časovým horizontem nekonečno.

Rozhodnu-li se sázet na zlato, jsou dvě cesty. Jednou je ryzí zlato formou slitku, další je zlato v nějaké minci, v nějakém umění. Která z těchto variant je lepší?

Zlato je zlato. V obou případech. Rozdíly jsou spíše v rovině toho, jestli investor sleduje pouze investiční motiv, motiv ochrany kapitálu, kdy si chce část toho vyměnit, deponovat a zapomenout na to – a modlit se, aby to nikdy nepotřeboval vytáhnout. A nebo jestli chce i nějakou estetickou hodnotu, rád se pokochá. Jsou to nádherně esteticky zpracované mince. V tom případě neudělá chybu, když využijí nabídek ze světových mincoven.

Aby nedošlo k záměně. Mince zlaté se dělí na numismatické a investiční. To jsou dva páry bot. U numismatických je hodnota dána jejich vzácným výskytem, mnohdy hodnota mince mnohonásobně překračuje obsah zlata v minci, může tam být vysoká sběratelská prémie. Na druhou stranu tato mince se nemusí až tak snadno prodat. To je výhodou investičních mincí, které mají vlastnosti slitků. Těžko předpokládat, že se Vídeňský filharmonik někdy stane vzácnou mincí. Na druhou stranu ji prodáte během 5 minut u solidního obchodníka. A cena odpovídá obsahu zlata plus minus nějaká přirážka.

Vy osobně byste jako investor sázel spíše na ryzí zlato, nebo na numismatickou hodnotu?

Ode mě ještě mnohokrát uslyšíte slovo diverzifikace. Takže si to tak míchám. Rád třeba sbírám australské mince lunárních motivů. Mám mince i slitky.

Přepis cca 13 minut ze 43 minut rozhovoru. Pro celý rozhovor shlédněte video.

Odborný server Investujeme.cz je mediálním partnerem konference FINfest Podzim 2017.

Investujete do zlata?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Zdeněk Ďuriš: Zlato slouží jako pojistka”

  1. Petr napsal:

    Pán je mimo skoro ve všem.

  2. Petr napsal:

    „Druhou rolí je konzervant kupní síly do budoucna, uchovatel hodnoty. Zejména proti inflaci „. Nesmysl, řekněte to někomu, kdo investoval do zlata v roce 2011. Podívejte se na historické grafy zlata za posledních 40, 50 i více let. Dobrý investor si musí vždy opatřit maximum informací o své možné budoucí investici, tedy nejen klady ale i zápory, rizika o kterých se zde raději vůbec nehovoří. Dobrá reklama na zlato.

    • Ivo napsal:

      Tak jsem se díval na historické grafy zlata za zmíněných posledních 40, 50 i více let a nemůžu si pomoct, vidím tu konzervanta kupní síly a ne že ne.

      • Karel napsal:

        Co je to konzervant kupní síly? Já znám konzervanty jenom ve žrádle. Když se podívám na graf ceny zlata, tak vidím jenom klikatou čáru. Musíte si spočítat průměrné výnosy a volatilitu. Když to uděláte, zjistíte, že výnos zlata sotva kopíruje inflaci a volatilita je větší než u akciových indexů. Za větší riziko byste měli mít dlouhodobě větší výnos. To u zlata neplatí, takže je to investice akorát pro kočku. Řeči jako „konzervant kupní síly“ apod. jsou dobré jenom pro neznalé blbečky, kteří do toho dají své peníze, To se ale týká jen, když budete investovat do zlata přes ETF.

        Tihle kšeftaři se zlatem se drží zlatého pravidla: levně koupit a draze prodat. Když budete kupovat fyzické zlato, tak vám napálí šílenou marži. V současné době je prodejní cena 5 g slitku 4766 Kč. Výkupní cena je od 4203 Kč. Marže je 13,4%. Tomu říkám opravdový vejvar. Tenhle Duriš, o kterém je článek, z vaší lidské blbosti žije. Jaký výnos budete mít, když výnos zlata kopíruje inflaci a ještě vám prodejce sebere 13,4%???????

        Znám případ, kdy tihle šmejdi prodávali zlaté slitky v domově důchodců přestárlým babičkám. V té době stál 5 g slitek cca 5000 Kč a oni ho prodávali za 10000 Kč a vyprávěli jim příběh, že až bude konec světa, koupí si za své zlato skývu chleba a přežijí. Tomu říkám skutečný hyenismus.

        Co na to říct… je to na p*ču.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.