Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Finanční deriváty: Kam spějí?

Finanční deriváty původně sloužily k zajištění. Následně se ukázaly jako schopný nástroj k dosahování nadstandardních zisků… a pak přišly i ztráty. Jak se vyvíjí trh s deriváty ve světě a v České republice? Jaké jsou jeho trendy?

Proč deriváty vznikly

Prvotní motivací pro vznik derivátů byla snaha investora na kapitálových trzích zajistit se vůči riziku poklesu ceny bazického instrumentu, který on vlastnil a tím minimalizovat svou ztrátu skrze tvorby uzavřených pozic. To platí dodnes, avšak je již pouze okrajovou motivací a prakticky bezvýznamnou.

Díky svému pákovému efektu byly deriváty objeveny jako cesta ke zbohatnutí a přišel motiv naprosto protichůdný zajištění: spekulace. A tento motiv je hlavním motivem i dnes. Investoři vytvářejí otevřené pozice, hrají na předpověď, nekompenzují krátké pozice dlouhými a naopak.

S výše uvedeným motivem spekulace nepřímo souvisí i třetí motiv: arbitráž, tedy snaha investora dosáhnout bezrizikové zisku díky faktu, že deriváty nejsou spotové, nýbrž termínové kontrakty, jež toto umožňují. V poslední době je toto vesměs potlačeno na všech vyspělých světových trzích vlivem globálního stanovování cen derivátů, který je přímo uzpůsoben tak, že zamezuje časové arbitráži.

Graf 1: Rozdělení – typy derivátů

Kde a jak s nimi obchodovat?

Z výše uvedeného grafu je vidět základní rozdělení. Jsou dvě cesty, kde se s deriváty setkat: OTC nebo burzovní trhy.

OTC (ang. over-the-counter) je neřízený trh s mimoburzovními finančními nástroji. Jeho účastníci uzavírají obchody prostřednictvím internetu, telefonu a zprostředkovatelů. Neexistuje zde žádné fyzické místo obchodu. Všechny transakce uzavírají finanční instituce, banky, brokeři, dealeři a individuální zákazníci. Nejsou zde tolik přísná pravidla jako u burzy. Postupem doby lze sledovat, že OTC zažívá velký rozvoj a je dnes velmi populární. To si lze vysvětlit velmi snadno: jsou mnohem větší než burza, nabízejí nepřeberné množství derivátů a jsou snadno přístupné i pro drobné investory. Na OTC můžete obchodovat téměř se vším: forwardy, swapy, investičními certifikáty, hybridy, jako je CFD, nebo opcemi. Drtivou většinu obchodů však tvoří forwardy a swapy.

Graf 2: Struktura derivátových operací podle typu operace

Burzovně naopak lze obchodovat s futures a opcemi. Výhodou obchodování na burze je její velká likvidita a naprostá absence kreditního rizika z obchodní protistrany. Je to dáno velmi striktními pravidly, které jsou závazné pro každého aspiranta na vstupu do burzy. V extrémním případě selhání vám rozdíl doplatí sama burza. Její nezkrachování je zajištěno systémem marží a průběžným vypořádáním, které probíhá nejčastěji v termínu T+3 (pokud tedy nejste na Venezuele, kde si na průběžné vypořádání musíte počkat 90 dní).

Nevýhodou derivátů na burze je jejich přesná konkretizace, která znesnadňuje nalezení produktu, který by nám přímo vyhovoval (s individuálně stanovenou splatností, podkladovou částkou atd.).

Finančními deriváty se zabývají samostatné burzy či části burz. Jednou z největších je Chicago Mercantile Exchange, NYMEX, LIFFE, Eurex. V ČR v systému SPAD probíhá obchodování s 6 tituly futures: 2 futures na tituly ČEZ se specialistou Patria Finance, 2 futures ERBA FUT s dvěma marketmakery (Česká spořitelna a Patria Finance) a 2 futures na index PX, kde se s k těmto marketmakerům přidává ještě burzovní společnost Fio. Krom nich se zde obchoduje s dvěma warranty na tituly ECM Real Estate a 71 investičních certifikátů se specialistou (převážně) Raiffeisenbank.

Český a světový vývoj finančních derivátů

Tabulka 1: OTC trhy – pomyslná hodnota podkladových aktiv v mld. USD (ke konci června daného roku)

Instrumenty/rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

VI.08

XII.08

2009

CELKEM

72143

81462

94008

98835

127509

169658

220058

270100

369507

516407

683814

547371

604622

Měnové kontrakty

18719

14899

15494

16910

18068

22071

26997

31075

38091

48645

62983

44200

48775

Forwardy a forex swapy

12149

9541

10504

10582

10426

12332

13926

16031

19395

24530

29144

31966

23107

Měnové swapy

1947

2350

2605

3832

4215

5159

7033

8236

9669

12312

16307

13322

15072

Opce

4623

3009

2385

2496

3427

4580

6038

6809

9027

11804

14710

9612

10596

Úrokové kontrakty

42368

54072

64125

67465

89955

121799

164626

204393

261960

347312

458304

385896

437198

FRA

5147

7137

6771

6537

9146

10271

13144

13573

18117

22809

39370

35002

46798

Úrokové swapy

29363

38372

47993

51407

68234

94583

127570

163749

207042

272216

356772

309760

341886

Opce

7858

8562

9361

9521

12575

16946

23912

27071

36800

52288

62162

41134

48513

Akciové kontrakty

1274

1511

1645

1884

2214

2799

4521

5145

6782

8590

10177

6159

6619

Forwardy a swapy

154

198

340

329

386

488

691

1176

1430

2470

2657

1553

1709

Opce

1120

1313

1306

1556

1828

2311

3829

3968

5351

6119

7521

4607

4910

Komoditní kontrakty

451

444

584

590

777

1040

1270

1693

6394

7567

13229

3820

3729

Ostatní

9331

10537

12159

11986

16496

21949

22644

27793

35928

61501

81719

65413

72255

Tabulka 2: OTC trhy – hrubé tržní hodnoty v mld. USD (ke konči června daného roku)

Instrumenty/rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

VI.08

XII.08

2009

CELKEM

2580

2627

2572

3114

4450

7896

6395

10694

9936

11140

20375

32244

25372

Měnové kontrakty

799

582

578

773

1052

996

867

1141

1134

1345

2262

3591

2470

Úrokové kontrakty

1160

1357

1230

1573

2467

5459

3951

6698

5435

6063

9263

18011

15478

Akciové kontrakty

190

244

293

199

243

260

294

717

671

1116

1146

1051

879

Komoditní kontrakty

38

44

80

83

79

100

166

271

718

636

2209

829

689

Ostatní

393

400

392

486

609

1081

1116

1866

1683

1259

2303

3645

2868

Výše uvedené tabulky pojednávají o témže. Je jasně zřetelný až geometrický nárůst aktivity na OTC trzích v letech 1998 – 2008, kdy se hodnota bazického instrumentu téměř 9,5krát zvýšila. Stagnace je patrná v roce 2001. Domnívám se, že tento jev byl způsoben vlivem splasknutí bubliny nezdravě nadhodnocených IT firem na burze NASDAQ. Tato bublina poté vyvolala celosvětovou hospodářskou a burzovní stagnaci, a krizi v USA a některých zemích EU.

Dvojnásobný vzrůst je mezi roky 2005 a 2007, kdy probíhala celosvětově nejsilnější fáze ekonomické expanze. Oč rekordní byl růst, o to razantnější následoval propad ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2008, který smazal téměř celoroční růst. Ovšem jak můžeme sledovat z posledního údaje v tabulce, tak tento propad byl prakticky ihned otočen v nový raketový růst.

Rozvoj měnových derivátů, v porovnání s úrokovými či akciovými deriváty, nebyl tak dynamický (do roku 2005 víceméně stagnoval). Je to důsledek zavedení jednotné evropské měny eura. Pokles v roce 1999 je zapříčiněn zafixováním kurzů mezi jednotlivými měnami Eurozóny.

Za zmínku jistě stojí 50% zvýšení hodnoty bazických aktiv u FRA za 1. pololetí 2009, což signalizuje, kam se příznivci OTC derivátů vydali hledat profit. Také je zřejmé jak konstantně posilují svou pozici úrokové swapy, které v roce 1998 měly 40 % trhu, zatímco v polovině roku 2009 již 56 %!

Na akciové kontrakty naopak dopadla krize s plnou tíhou a spadly na polovinu. Ještě hůře však dopadly komoditní kontrakty, jejichž bazické instrumenty nedosahují ani na 30 % z června 2008.

Derivátovým obchodům jednoznačně dominují úrokové instrumenty . Od tabulky vývoje bazického instrumentu můžeme zaznamenat dvě anomálie:

a) hrubá tržní hodnota v r. 2004 poklesla u všech typů kontraktů, zatímco hodnota podkladových aktiv v tomtéž roce rostla.

b) mezi červnem a prosincem roku 2008 se hrubá tržní hodnota úrokových kontraktů zdvojnásobila! Ne, že by se v době finanční krize tolik investorů vrhlo na tyto trhy, ale právě v tomto případě byly úrokové deriváty tím, co vydělávalo: rostly úrokové míry → rostla výnosnost úrokových derivátů.

Tabulka 3: Burzovní trhy – pomyslná hodnota podkladových aktiv v mld. USD (ke konci daného roku)

Instrumenty/rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

CELKEM

13552,6

14214,8

23764,1

23815,7

36739,8

46592,4

57811,3

69380,4

79066,5

57715,3

73137

Futures

8294

8338,5

9669

10328,1

13705,8

18903,6

21623

25658,9

28028,1

19478

21748,7

Úrokové

7913,9

7892,1

9269,5

9955,6

13123,8

18164,9

20712,4

24476,2

26769,6

18732,3

20622,6

Měnové

36,7

74,4

65,5

47

80,1

103,5

107,7

161,4

158,5

95,2

163,7

Akciové

343,4

371,9

333,9

325,5

501,9

635,2

802,9

1020,7

1100

650,5

962,4

Opce

5258,6

5876,3

14095,1

13487,6

23034

27688,8

36188,3

43721,5

51038,4

38237,3

51388,3

Úrokové

3755,5

4734,2

12492,8

11759,5

20793,8

24604,1

31587,3

37925,4

44281,7

33978,8

46434,8

Měnové

22,4

21,4

27,4

27,4

37,9

60,7

64,2

78,7

132,7

129,3

146,8

Akciové

1480,7

1120,6

1574,9

1700,8

2202,3

3024

4536,9

5717,4

6624

4129,1

4806,7

Na burzách můžeme obchodovat pouze se standardizovanými instrumenty, jako jsou futures a některé typy opcí. Dominantní na burzovním trhu jsou, podobně jako na OTC, úrokové kontrakty. Z porovnání celkové hodnoty podkladových aktiv burzovních trhů a OTC můžeme pozorovat rozdílnost ve velikosti obou trhů. OTC mají více než 4,5x větší hodnotu podkladových aktiv než burzovní trhy, což samozřejmě přímo neříká, že o tolik musí být OTC větší, nýbrž nám naznačuje tendenci o velikosti.

Tabulka 4: OTC trhy – obrat podle země a typu derivátu, duben 2004 (Průměrný čistý denní obrat v mil. USD)

ZEMĚ

CELKEM

MĚNOVÉ

ÚROKOVÉ

celkem

FX forward

FX swap

swap

opce

celkem

FRA

IRS

IR opce

Česká republika

2046

1429

70

1297

1

61

617

552

62

2

Belgie

44890

14367

2182

11062

77

1045

30523

2932

24944

2647

Francie

204869

53573

4553

46473

983

1563

151296

28640

117848

4808

Německo

127365

84588

11749

69925

175

2738

42777

9695

30893

2189

Maďarsko

2339

2141

125

1971

0

46

198

105

90

0

Polsko

5562

4604

329

4095

3

177

958

691

267

0

Slovensko

1459

1459

1

1458

0

0

0

0

0

0

Velká Británie

1175783

612774

102685

427818

15760

64630

563009

169703

299146

93860

USA

598773

281337

61094

182890

1757

35596

317436

40019

196721

80690

Pro zajímavost jsem uvedl i tabulku zobrazující velikost OTC trhů ve vybraných zemích měřených Bankou pro mezinárodní platby (BIS – Bank for international settlements), a také tabulku o velikosti derivátových operací u českých bank.

V tabulce srovnání zemí z dubna roku 2004 stojí za povšimnutí diametrální rozdíl mezi hodnotami zemí tzv. „Staré Evropy“ a „Nové Evropy“. Zaostalost ČR, Slovenska, Maďarska a Polska je i po 15 letech volného obchodování ostudná. Hodnota Polska potvrzuje, jak moc je Varšavská burza důležitá v regionu střední a východní Evropy, i když v porovnání s geograficky a demograficky podobnými zeměmi, jako je Francie a Německo, působí její hodnoty úsměvně. V tomto srovnání podobných zemí zase ČR vypadá tristně v komparaci s hodnotami Belgie. V celosvětovém měřítku pak naprostým leaderem je Velká Británie, jejíž průměrný čistý denní obrat je dvojnásobný proti USA a zbytek světa pak nechává daleko za sebou.

V dubnu 2004 ještě nečlenské státy EU (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko) vykazovaly jako hlavní položku svého obratu výsledky obchodů s měnovými deriváty, vyšší obrat uvádí i Velká Británie. Zatímco země Eurozóny (Francie a Belgie) získaly obrat z úrokových derivátů, na rozdíl od SRN. Má domněnka je, že německé OTC trhy s deriváty jsou z větší části transkontinentální, zatímco na francouzských a belgických se setkávají pouze obchodníci z Eurozóny, kteří kvůli jednotné měně euro nemohou obchodovat měnové kontrakty.

Tabulka 5: Derivátové operace českého bankovního sektoru – nominální hodnoty v mil. Kč

 

1999

2000

2001

2002

2003

2004

CELKEM

1729689

2198714

3489272

3047083

3314140

3968675

Forwardy

672387

845133

1298253

1141255

1346389

1678493

Futures

26052

4394

229

0

1069

1200

Swapy

917230

1227050

1946372

1813791

1841004

2093267

Opční operace

85101

80479

146796

92037

125677

196516

Jiné termínové operace

28918

41657

97621

     

CELKEM

1729689

2198714

3489272

3047083

3314140

3968675

Úrokové a úvěrové nástroje

789965

905944

1723200

2023780

2340394

2919694

Měnové nástroje

926060

1287976

1756702

1021009

971366

1043878

Akciové nástroje

13502

4518

3428

1126

2379

5097

Komoditní nástroje

162

276

5842

1086

0

1006

Závěrečná tabulka pak jasně deklaruje velmi obvyklý trend v ČR: Dominují úrokové swapy, zbytek trhu prakticky pokrývají forwardy a stabilně na síle získávají úrokové nástroje.

Zbankrotuje řecko?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.