Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Jaká je skutečná hodnota ropy?

Různé výklady analytiků se zabývají zvažováním toho, co zvyšování ceny ropy způsobuje a jaké budou pravděpodobné dopady růstu ceny na zákazníky. Jaké faktory cenu, respektive hodnotu ropy ovlivňují?

Ropa je pro energetický sektor klíčovou komoditou, globální hospodářství i doprava jsou na ropě přímo závislé. Ceny ropy mají značný dopad jak na domácnosti, tak podnikovou sféru, náklady na mnohé výrobky zahrnují i cenu ropy (růst ceny ropy dopadá na cenu výrobků a tedy i inflaci).


Ropa - diagram závislosti ceny

Cena ropy, podobně jako tržní cena jiných statků či služeb, je dána působením různých faktorů ovlivňujících vyrovnání poptávky a nabídky.

Ropa je neobnovitelnou surovinou, jejíž stav světových zásob není známý a odhady se různí.  Ekonomická teorie říká, že nabízené množství jakéhokoli produktu je ovlivněno kapacitními (produkčními) možnostmi. Pro ropu platí, že mnohá ložiska postupně vysychají, mnohá ložiska jsou lokalizována v oblastech s nestabilními politickými režimy. Přes snahu hledat nová naleziště ropy nebyla žádná významná naleziště objevena.

Těžební limity kartelu OPEC

OPEC, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu (Organization of the Petroleum Exporting Countries), ovlivňuje přibližně 40 % celosvětové nabídky ropy. Jedenáct členských států OPEC může díky kartelové dohodě ovlivňovat cenu ropy a tím i velikost zisků dosažených těžbou ropy. Dohoda dlouhodobě určuje závazné kvóty, limitující objem produkce ropy ze strany členských zemí OPEC.

Pokud OPEC ohlásí, že těžební limity zvýší, lze předpokládat, že se zvýší nabízené množství ropy, důsledkem čehož cena poklesne. Jestliže se členové kartelu budou domnívat, že by na trhu mohlo dojít k přebytku nabídky nad poptávkou vedoucí k poklesu cen, lze předpokládat, že omezí svou produkci a sníží těžební kvóty.

Politické napětí v oblastech těžby, terorismus a hrozba válek

Nestabilita politických režimů v zemích těžících ropu, politické napětí a nepokoje, terorismus nebo hrozící války mohou být zdrojem výpadků nebo přerušení dodávek ropy na světové trhy. Dodávku ropy, výpadky produkce a tedy i situaci na straně nabídky mohou ovlivnit útoky na ropovody, zaměření teroristických skupin na ropné těžební věže nebo hrozící válečné konflikty. Mnozí dodavatelé představují z hlediska stability dodávek značné riziko.

Na všechny tyto možné nebo skutečné události reagují účastníci na trhu a i pouhá očekávání se odráží v aktuálních cenách.

Kapacita rezerv, náklady na těžbu a investice do výrobních kapacit

Nabídka ropy (ale i jiných komodit) je velmi nepružná a nedokáže rychle reagovat na vyšší poptávku. Množství ropy, o které mohou těžební firmy krátkodobě produkci zvýšit, se zmenšuje. Na možné nebo skutečné výpadky dodávek z jiných oblastí zapříčiněných různými událostmi, pak trh citlivě reaguje. K výpadkům kapacit a tedy i dodávek ropy mohou vést komplikace způsobené počasím (hurikány, razantní zima).  

Investiční rozhodování a strategii fungování společností na straně nabídky ovlivňují i náklady na těžbu a související služby. Je zřejmé, že pokud bude globální cena ropy vysoká, vyplatí se ropu těžit i společnostem s vyššími náklady.

Zásoba ropy a strategické rezervy

V zájmu snad každého státu je držet strategické hmotné rezervy, zajišťující chod hospodářství pro případ výpadku dodávek významných komodit. K zásobám ropy dále přispívají obchodníci s ropou, kteří v období poklesu cen vytvářejí zásoby ropy v předpokladu budoucího nárůstu cen.

Tyto snahy se mohou projevit ve spekulačním vytváření zásob a hromadění ropy ve skladech za účelem zhodnocení vloženého kapitálu. Velcí spekulanti pak v určitých obdobích nemají zájem prodávat, nakupují a spekulují na vzestup.

Vliv hospodářského cyklu silných ekonomik

Spotřeba ropy a dalších energií úzce souvisí s ekonomickým růstem. Ekonomický růst nebo propad silných ekonomik (například ekonomiky USA) přímo ovlivňuje poptávku po ropě. Situace na trhu s ropou tak obvykle reaguje na zprávy o zpomalení nebo zrychlení ekonomického růstu.

Růst poptávky v rostoucích ekonomikách

Celková poptávka roste díky ekonomickému růstu v zemích, jako je Čína, Indie, Brazílie nebo Rusko. V těchto a dalších oblastech dochází k industrializaci, urbanizaci, roste automobilová doprava a dochází ke skokovému růstu spotřeby energií a surovin.

V některých rozvíjejících se oblastech jsou ceny energií regulovány formou dotací nebo stanovením cenových stropů. Koncové ceny jsou tak uměle drženy na nízkých úrovních a rostoucí ceny na světových trzích poptávku neomezují a netlumí. Regulování poptávky po ropě formou neviditelné ruky trhu a regulování spotřeby této suroviny je pak narušeno. 

Očekávání budoucího vývoje, spekulace a vytváření zásob

Zvyšování zásob ropy obchodníků, spekulantů a jednotlivých států se ve svém důsledku projevuje zvyšováním poptávky po ropě a tlakem na růst cen. Investoři nakupující ropné kontrakty ropu považují za druh aktiva, který jim napomáhá předcházet znehodnocení peněz a dosáhnout zhodnocení.

Očekávání na straně poptávky, jako je strach z nedostatečných dodávek a předpoklad budoucího růstu cen, má ve zvýšení poptávky rovněž dopad. Z pohledu možných vlivů na poptávku je vhodné rovněž uvažovat o vlivu ročního období, topné sezóny na severní polokouli a motoristické sezóny.

Technologie vedoucí ke snížení spotřeby a substituty

Vysoká cena ropy a pohonných hmot spotřebitele nutí hledat možnosti dosažení úspor při spotřebě a vytváří tlak na snižování spotřeby. Logicky tak například klesá poptávka po autech, která mají vysokou spotřebu a výrobci automobilů rozšiřují nabídku vozidel s nižší spotřebou nebo hybridními motory.

Lze předpokládat, že rostoucí cena ropy bude zvyšovat množství zdrojů vynakládaných na hledání alternativních zdrojů energie. Experimentuje se například s palivovými články, slunečními a jinak dobíjenými bateriemi či akumulátory.

Situace na trhu

Z hlediska obecného hodnocení situace na trhu bývá většinou předpovídán růst ceny ropy. Pro tento závěr svědčí převis poptávky nad nabídkou a snaha kartelu OPEC udržet pro členské země dodávající ropu výhodnou situaci. Vzhledem k nepružné nabídce ropy, omezenosti produkčních kapacit a politickým či válečným konfliktům v těžebních oblastech vždy hrozí cenová vychýlení směrem nahoru.

Vliv kurzu dolaru nebo měny, za kterou je ropa pořizována

Kurz dolaru je pro cenu ropy důležitý, protože se stalo zvykem hodnotu ropy v dolarech vyjadřovat. Pokud hodnota dolaru klesá a oslabuje, ceny ropy a dalších komodit se zvyšují. Je to logické, protože chce-li si ten, kdo komodity nabízí, udržet kupní sílu, musí zvýšit ceny.

Cena ropy tak může mít reálnou hodnotu stabilní, ale oslabující dolar způsobuje, že nominální hodnota, vyjádřená v dolarech, roste.

Pro spotřebitele je vždy zásadní, kolik litrů pohonných hmot si může za svůj plat koupit. Spotřebitel v nedolarových oblastech tak růst cen ropy, vyjádřený v oslabujícím dolaru, nemusí zásadně pocítit. Díky této situaci je možné, že dojde ke snahám vyjadřovat ceny ropy v eurech nebo i nějakém koši měn.

Ovlivňuje americký dolar cenu ropy, nebo naopak?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Jaká je skutečná hodnota ropy?”

  1. OTTO napsal:

    Dnešní férová cena ropy by mohla být mezi 70-80 dolary, ale není.
    Cena se k naší lítostí neřídí tím jestli je ještě férová nebo ne, ale všemi faktory které jste v článku zmínil.
    Na jedné straně ti kteří ropu těží ji chtějí prodat co nejdráž a na druhé straně ti co ji kupují ji chtějí koupit co nejlevněji.
    Ikdyž je Amerika v recesi a poptávka bude klesat, jsme na prahu motoristické sezóny a dlouhodobě cena výrazně dolů nepůjde ať se v americe bude dít cokoliv.
    Spekulativní kapitál může s cenou ropy zahýbat o 10-20 dolarů během 7-14 dní, ale především spekulanti ví, že teď půjde cena nahoru a oni se napakují.
    Pokud se stane něco co by cenu ropy poslalo dolů ropní býci radši vyberou zisk, a počkají, aby mohli otevřít opět dlouhé pozice za nižší ceny.
    A jaká je skutečná cena ropy? To by mě taky zajímalo.
    Ve Venezuele je galon benzínu za 0,14 dolaru, V Iránu 0,33 dolaru, v Spojených arabských emirátech a Kuvajtu pod dolar, američané si zachvíli budou muset připravit 4 dolary za galon a pak tu máme Evropu a zbytek světa, kde je galon za 2 až 7,5 dolaru. Začíná být jasné že pokud bude jednou ropa za 200 a víc dolarů nejméně to bude vadit lidem ve Venezuele, Iránu, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu atp.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.