Pátek 17. listopadu. Svátek má Mahuléna.

Indexové certifikáty

Dnes se zaměříme na indexové certifikáty. SLAVOMÍR KOŽÚŠEK pokračuje ve svém seriálu o investičních certifikátech.

V minulém díle jsme se seznámili s tím, co to jsou investiční certifikáty a k čemu nám mohou být užitečné. Dnes se zaměříme na indexové certifikáty.

Přibližně jen jedna třetina fondů dosáhne outperformance (nadvýnosu) oproti srovnávacímu indexu. Vezmeme-li v úvahu i to, že aktivní správa našich investic není zadarmo, nabízí se otázka, proč neinvestovat přímo do indexu.

Ne každý ale ví, co to vlastně index je. Zjednodušeně řečeno si můžeme index představit jako určité uskupení vybraných finančních instrumentů (akcií, dluhopisů), sloužící pro sledování vývoje konkrétního trhu. Toto uskupení musí být velmi transparentní a vhodně reprezentovat daný trh. Mezi indexy patří např. Dow Jones Industrial Average, S&P500, EURO STOXX 50, DAX ale i třeba nám dobře známý index PX.

A jak můžeme do takového indexu investovat? Např. pomocí indexových certifikátů. Tyto certifikáty jsou totiž navázány na index a přesně kopírují jeho hodnotový vývoj. Pokud tedy stoupne hodnota indexu o 10%, vzroste i přímo úměrně hodnota indexového certifikátu. Když naopak poklesne hodnota indexu o 5%, sníží se i přímo úměrně hodnota indexového certifikátu.

Indexové certifikáty nám tedy umožňují podílet se na hodnotovém vývoji indexu 1:1. Současně nám také nabízejí možnost provádět cílenou diverzifikaci (rozložení rizika) mezi různé třídy aktiv (akcií, dluhopisů, nemovitostí, komodit, hedgefunds). To vše poměrně levně a jednoduše. Cenou však za takový přepych bývá, že většina indexových certifikátů se vztahuje pouze na price indexy (cenové indexy), které nijak nezohledňují reinvestované dividendy.

Výhodou je také možnost nakupovat tyto cenné papíry již s poměrně nízkým kapitálem. Většina indexových certifikátů se totiž nabízí v poměru 1:10, 1:100, nebo 1:1000, a to podle druhu podkladového aktiva.

Tedy, rozhodneme-li se například pořídit si indexový certifikát, jehož podkladovým aktivem je index DAX, který se kotuje na 6 851 bodech, tak nemusíme ze své peněženky vybrat rovných 6851 EUR, ale vystačíme si i s částkou podstatně nižší.Tento indexový certifikát totiž nakoupíme v daném poměru 1:100, tedy přibližně za 68,51 EUR. Přibližně proto, že i zde může být malé cenové rozpětí, tzv. spread. Takový spread však většinou bývá malý a nebo dokonce není požadován vůbec.

Důležitým kritériem při výběru investičního certifikátu je doba jeho trvání. Některé certifikáty totiž bývají časově omezeny, a to může být závažný problém vzhledem k investičnímu horizontu. Je proto dobré vybírat si z tzv. open end certifikátů, které nemají předem stanovenou pevnou dobu trvání. Emitent sice i tak může uplatnit výpověď, ale jen v určitých dnech a tuto výpověď musí oznámit dlouho dopředu. Nicméně smyslem investičních certifikátů s přívlastkem open end, je v podstatě neomezená doba trvání.

Další podstatnou informací je měna podkladového aktiva. Při nákupu investičního certifikátu se totiž můžeme vystavovat i měnovému riziku. Např. podkladové aktivum je počítáno v EUR, ale naše měna je CZK. Když dojde k oslabení kurzu EUR/CZK, tak při prodeji daného certifikátu a následné konverzi z EUR/CZK obdrží investor výplatu hodnoty certifikátu poníženou právě o tento rozdíl. Samozřejmě tomu tak může být i obráceně.

Závěrem už jen stručný příklad.

Představme si, že se dne 07. 02. 2007 rozhodneme zakoupit indexový certifikát, jehož podkladovým aktivem bude DAX. Tento certifikát má podkladové aktivum denominované v EUR. V době nákupu se bude DAX kotovat na 6920,98 bodech. Poměr odběru je 1:100. Za tento certifikát zaplatíme emitentovi 69,21 EUR. Momentálně je kurz EUR/CZK 28,15. Naší měnou je CZK. Spread je (69,21 /69,19) – 1 = 0,03% Certifikát se rozhodneme po půl roce prodat. V té době se bude DAX kotovat na 7267,03 bodech.Certifikát se tedy zhodnotil o 5%. Pokud nám však do té doby EUR/CZK oslabí na 27,33, náš zisk se bude rovnat nule. Na druhou stranu však můžeme i vydělat na podstupovaném měnovém riziku.

Příště se podíváme na složitější konstrukce certifikátů , včetně využití jejich strategii.

Zdroj pro graf: Investiční certifikáty Martin Svoboda, David Rozumek

Předchozí – první – díl seriálu o investičních certifikátech najdete zde
Pokračování zde: Garantované a diskontní certifikáty I

32 komentářů: “Indexové certifikáty”

  1. filip napsal:

    U certifikátov sa vždy uvádza, že je do dlhový úpis eminenta. Preto je dôležité zistiť si jeho rating. Akyý je technický rozdiel pri ETF a indexovom certifikáte na ten istý index? Investujú obaja eminenti do akcií daného indexu? ETFond vlastne spravuje peniaze podľa prospektu podobne ako podielový fond. Čiže musí nakúpiť tieto akcie. Certifikát je dlhový úpis a teda nemusí investovať priamo do týchto akcií?

  2. Pavel Hek napsal:

    Dobrý den,
    dají se investiční certifikáty nakupovat pravidelně jako třeba podílové listy OPF? Od některých finačních poradců jsem slyšel že prý je minimální investice od cca 10 000,- Kč ale někde na netu jsem zahlédl že prý se dá investovat cca od 100 Euro, pokud se bude jednat o pravidelné měsíční platby. Děkuji za odpověď.

    • Jan Traxler napsal:

      Dá se od 50 euro měsíčně.

      • Michal Mojžíš napsal:

        Dobrý den.
        Mám dotaz technické povahy. Investuji do různých certifikátů, můj dotaz se týká speciálně certifikatů jiných než „open end“. A sice toho, jakým způsobem dochází k jejich inkasování. Je peněžní částka za tento certifikát rovnající se jeho poslední kotaci po skončení jeho „životnosti“ automaticky připsána na můj účet (např. u obchodníka s cennými papíry), nebo se pouze zastaví jeho další kotace a já ho musím sám „prodat“ (to znamená udělat aktivní úkon obnášející příslušný poplatek za prodej certifikátu). Ještě jsem u žádného certifikátu do tohoto stádia nedospěl a obchodník mi nedokázal uspokojivě odpovědět.
        Děkuji.

    • filip napsal:

      To bude záležať od výšky poplatkov brokera. Certifikát nakúpim u brokera, ktorý mi sprostredkuje prístup na burzu, kde sa certifikát obchoduje. Potom najvyššie poplatky sú popltky pre brokera za nákup aj za predaj certifikátu. Môžu sa pohybovať okolo 10 Eur za obchod. Čiže 10 za nákup a neskôr ďalších 10 za predaj certifikátu. V porovnaní s fondom kde platíte vždy percentuálne vyjadrený poplatok sa certifikáty vyplatia pri vyšších sumách. Sporenie do podielových fondov zas asi pri 500/mesačne nemá čo sa poplatkov týka konkurenciu. 20Eur na poplatky za obchod je az pri 10 000 korunách cez 5%.

  3. Sabina Krůtová napsal:

    Zeptam se zde, pokud to nebude vadit.
    CME, jejichž kurz od počátku letošního roku posílil přibližně o 30 procent, se přesto vyplatí přikoupit do majetkového portfolia. „Jde o typický růstový titul. Vedení společnosti vidí široký prostor k expanzi, proto nemíní vyplácet dividendy.
    Myslela jsem, ze dividendy se vyplaceji pravidelne? Nebo jake tam jsou pravidla? Dividendy se vyplaci az kdyz firma odstoupi z burzy, nebo jak?

    • Michal Kára napsal:

      Hodnotu vyplacenych dividend urcuje valna hromada spolecnosti. Nektere zisky reinvestuji, nektere jej vyplaci v dividendach, ale zadne pravidlo na to neni.

      V CZ to byva spise tak, ze kazdy rok rozhodne valna hromada o vysi dividendy za minuly rok. V Americe je zas typicky dividenda ctvrtletni nebo dokonce mesicni v predem dane vysi a valna hromada rozhoduje pouze o jejich zmenach.

  4. Jíří Birnbaher napsal:

    „Cenou však za takový přepych bývá, že většina indexových certifikátů se vztahuje pouze na price indexy (cenové indexy), které nijak nezohledňují reinvestované dividendy.“ U těchto certifikátů tedy není možnost dividend?

    • Miroslav Nosek napsal:

      Pane Birnbaher, existuje poměrně velký počet indexových certifikátů, které započítávají dividendy, dají se často pořídit s minimálním nebo nulovým spreasem bez manažerských poplatků, některé jako panevropský Eurostox 50 je s dividendami zcela zdarma. Price indexy jsou mnohdy k mání zase třeba v podobě bonusových index certifikátů, tedy s jinou nadhodnotou, v takovém případě lze dividendy i oželet.

  5. Adam Holý napsal:

    Dají se nakoupit indexové certifikáty u v české měně abych nemusel podstupovat měnové riziko?

    • Vladimír Kutálek napsal:

      Pražská burza vydala nějaký certifikáty, ale jsou mezi nimi indexové, nevím. Ale také můžete investovat do indexového certifikátu vedeného v ?, ale na PX: ISIN: CH0021606139 WKN:UB76SJ. Existuje jich samozřejmě víc vázaných na český index, resp. východoevropské indexy, ale tento jsem si kdysi vybral já, protože tehdy měl nejnižší poplatky.

      • J. Klumpler napsal:

        Prominte, nechci byt pedant, ale jen pro upresneni… Burzy zadne certifikaty nevydavaji, pouze zprostredkovavaji jejich obchodovani. Certifikaty vydavaji (emituji) vetsinou velke financni instituce. Jak uz bylo receno, jsou to vlastne zvlastni typy dluhopisu…

    • Michal Kára napsal:

      Daji de nakoupit indexove certifikaty (CECEXT, CTX, RDX, …) na CZ burze, nicmene co vim, tak jsou primarne kotovany v EUR (jedna se o certifikaty, ktere obchoduje Reiffeisen banka na Videnske burze) a do CZ pouze prepocitavany, takze menove riziko podstupujete stejne.

      • Vladimír Kutálek napsal:

        myslím vhodné místo na otázku… často slyším, že postupuji měnové riziko, i když investuji do PX indexu vedeném v jiné měně než Kč. Proč? Když hodnota ? klesne, cena indexu v ? odpovídajícím způsobem vzroste, protože je navázána na PX a naopak. Co nevidím? 🙂

        • J. Klumpler napsal:

          Pokud je certifikat na index kotovany v eurech a do Kc se pouze prepocitava, potom to asi funguje nejak takhle:
          Rekneme, ze bude v case T0 index PX 1000 bodu. Pri pomeru odberu 1:100 bude cena v Eur za 1 certifikat 10Eur. Pri kurzu 28Kc za Euro to bude 280Kc za 1 certifikat. V case T1 nam vzroste hodnota PX na 1100, ale kurz koruny posili na 27Kc za Euro. Cena certifikatu v Eur bude 11Eur (10% zisk), ale v korunach to bude 297Kc, coz je pouze 6%. Tedy vuci eurovemu investorovi jste podstoupil menove riziko a prodelal na posileni meny 4%.

          • sswed napsal:

            chyba! kurz v eurech kotovaneho indexu se vypocita jako (PX v bodech *emisni pomer+azio)/kurz meny. to znamena, ze kurz meny je ve jmenovateli. pokud czk posiluje, pozitivne se to odrazi na kurzu v eur, a naopak negativne v budouci zpetne konverzi na czk. tedy vliv neutralni!

        • Michal Kára napsal:

          Jak uz napsal kolega predemnou. Spis vidite navic, ze se prepocitava index PX menovym kursem. Coz ale (AFAIK) neni pravda. Pokud stoupne index o 10%, stoupne hodnota certifikatu v EUR taky o 10% bez ohledu na zmenu kursu CZK/EUR.

      • filip napsal:

        Skúste hľadať fondy, certifikáty zaistené voči menovému riziku. Inak sú pre vás bez menového rizika len investície do českých cenných papierov. Aj keď nájdete nejakú formu investovania do zahraničných cenných papierov v CZK, tak ak eminent/správca nepoužíva nástroje na zabezpečenie menového rizika je to to isté ako investovať priamo v tej cudzej mene.
        Ak chcete investovať vyššie obnosy (10 000 Eur), tak sa skúste informovať v banke na možnosti zabezpečenia menového rozika menovým forwardom.

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Dobrý den pane Holý, pokud věříte, že CZK bude i nadále posilovat, tak jednou z možností je investovat do certifikátu, jehož podkladovým aktivem bude titul, který je v CZK. Pokud však oslabí CZK vůči EUR, budete tratit. O Quanto certifikátu (zajištění proti měnovému riziku) mezi podkladovým aktivem v CZK a certifikátem v EUR však nevim. SK

  6. Jan Šitler napsal:

    Dobrý den. Mám jiný dotaz než k indexovým certifikátům, snad to nevadí (nevěděl jsem, kde jinde se zeptat).
    Mám dotaz k hypotéce. Teorie praví, že: „Podmínkou pro daňové odpisy je, aby ten, kdo si úroky odečítá, měl trvalé bydliště v úvěrované nemovitosti“.
    Takže daňové odpočty může uplatnit pouze osoba, která si vzala hypotéku už na postavený dům a může se do něj nastěhovat? Tedy dům na klíč? Ti ostatní, kterým se dům staví úplně od základu a je požadováno financování, tak mají s daňovými odpisy smůlu? (přece nemůžou mít trvalé bydliště tam, kde ještě nic nestojí).
    Dále bych se chtěl zeptat, jak je to se státní podporou na hypotéku? Kdo ji může získat, jak vysokou, na jak dlouho, atd.? Díky moc…

    • Jan Valachovič napsal:

      Teorie říká ledacos praxe je taková, že záleží na příslušném FÚ co Vám projde (ale to je spíše fakt, kdy si z nějakého důvodu neměníte trvalé bydliště i po dokončení stavby). Smůlu nemáte jen je třeba se zeptat, ale obvykle s tím problémy nejsou pokud období stavby není přehnaně dlouhé. Na státní podporu při současných sazbách zapomeňte je to dotace vysokých úroků……

      • Jan Šitler napsal:

        Díky, ale státní podpora je možná ne? Já ji chtěl „teoreticky“ vysvětlit :-)(jak jí získat, jak vysokou, atd..)

        • Roman Scherks napsal:

          Dobrý den. Zkusím Vám odpovědět, ale předem upozorňuji, že některé informace mohou být nepřesné, protože se státní podpora již dlouho neposkytuje, tak se o ni víceméně „nezajímám“.
          Za prvé je nutné konstatovat, že těch státních podpor je, resp. bylo několik.
          1) státní podpora dle nařízení vlády č. 244/1995 Sb. v platném znění, která podporovala vznik nové BJ (RD) nebo koupi BJ nebo RD do dvou let po kolaudaci.
          V tomto případě stát dotoval úroky následovně:
          pokud v předchozím roce byla průměrná úroková sazba nově poskytnutých HÚ nad určité % (viz dále) byla státní podpora následující (viz dále):
          nad 10% – SP 4%
          9-10% – SP 3%
          8-9% – SP 2%
          7-8% – SP 1%
          pod 7% – SP se neposkytovala
          Naposledy byl tento druh státní podpory poskytován na úvěry uzavřené do 31. ledna 2003 a to ve výši 1%. Takže nově se již neposkytuje, ale jen dobíhá na starých úvěrech.
          2) dále to byla státní podpora dle nařízení vlády č. 249/2002 Sb. a to pro mladé do 36ti let. Přesné podmínky byly dány tímto nařízením.
          Státní podpora pro mladé se od té doby několikrát různě upravovala a už jsem trošku ztratil přehled, takže tady bych se již dostal na hodně tenký led, proto tuto státní podporu již dále nebudu rozebírat. Mám dojem, že ve své původní podobě už jen dobíhá a nově se neposkytuje, protože byla nahrazena jinými druhy (půjčka od SFRB).
          3) odečet úroků od základu daně – na to jste již narazil ve svém dotazu a tato „podpora“ platí stále. A jak Vám již napsal p. Valachovič, tak hodně záleží na přístupu příslušného FÚ. Osobně bych se nebál podat daňové přiznání a úroky uvést jako odečitatelnou položku i když teprve stavíte. Maximálně Vám to FÚ omlátí o hlavu a neuzná, ale praxe je spíše taková, že to uznávají.
          Stačí?

          • Jan Šitner napsal:

            Díky. Takže Vy jako finanční poradci už státní podporu v současné době na nově uzavřené hú lidem nesjednáváte?

            • Roman Scherks napsal:

              Státní podporu ad 1) poradci nikdy nesjednávali, ale sjednávaly ji výhradně banky. Podporu ad 2) dělal vždy přímo jen SFRB a podporu ad 3) si samozřejmě dělá každý klient sám, protože musí podat daňové přiznání.
              Úkolem poradce vždy pouze bylo, klienta na příslušnou podporu upozornit, případně mu pomoci s administrativou, formuláři, výpočty apod.

              • Jan Šitler napsal:

                Takže z Vaší pozice jako FP klientům na tuto státní podporu klientům upozorňujete, nebo už se neposkytuje vůbec, tedy jde to mimo Vás a nezajímá te se o to?

                btw. co je to SFRB?

                • Roman Scherks napsal:

                  Jestli jsou moje informace správné, tak příslušné vládní nařízení ( ad podpora 1) je stále platné, takže teoreticky byste mohl smlouvu prostřednictvím banky sepsat, ale úrokové zvýhodnění je 0 (nula %), takže v praxi se tím de facto nikdo nezabývá.
                  Já osobně jsem v posledních letech žádného klienta na toto neupozorňoval, protože: 1) je to de facto zbytečné, protože nic nedostane
                  2) osobně preferuji krátké, zejména roční fixace
                  3) osobně předpokládám, že vývoj úrokových sazeb bude mít jen mírně stoupající trend, takže by stejně podmínky pro nárok na státní podporu nebyly splněny ani v horizontu 5ti let.
                  SFRB = Státní fond rozvoje bydlení, http://www.sfrb.cz. To je ten úřad, co poskytuje státní podporu pro mladé ad 2), jak jsem o ní psal v některém svém předchozím vstupu. Momentálně poskytují půjčky pro mladé až do výše 300 tis Kč.

                  • Jan Šitler napsal:

                    Tyto podpory od SFRB poradci doporučují klientům velmi často k hypotékám a k úvěrům ze ss ne? Nárok na ní má většinou téměř každý žadatel (není příliš lidí, kteří si sjednávají hypotéku po 40tce).

    • Jan Traxler napsal:

      Pokud vím, tak v zákoně se nic o trvalém bydlišti nepíše, pouze musíte byt trvale obývat. Pokud nemáte v bytě trvalé bydliště podle OP, dokládáte FÚ čestné prohlášení, že byt trvale obýváte, resp. u novostavby, že jej budete trvale obývat.

      • Jan Šitler napsal:

        No já si to trvalé bydliště nevymyslel, jen jsem to přepsal, takže jak to tedy je? 🙂

  7. L. Konečný napsal:

    Jestli se tady pise : http://www.crestmontresearch.com/content/market.htm , ze dnesni vysoke P/E americkych indexu nam dovoli budoucich 50 let jen 2/3 z prumerne dlouhodobe navratnosti akcii asi 10,5% , tedy 10,5 : 3 x 2 = 7 , tedy muzeme s kapitalem vydelat dlouhodobe prumerne snad jen 7% rocne , jak to prekoname ?
    Jednoduse. Neinvestujeme do americkeho indexu na 50 ani na 10 let !
    V kazdem indexu je vice predrazenych akcii s minimalni nebo zadnou dividendou a s nepatrnym rustem zisku a tyto akcie se nekoupi. A nekoupi se ani certifikat na index.
    Pak jsou tady dobre jen na 3 roky az na 7 let akcie , ktere mnohonasobne prekonaji index , i kdyz jsou vysoce predrazene jako Google s P/E 70.
    A pak moc pomuze , kdyz se koncem 9. roku kazde dekady vsechny akcie pro jistotu prodaji a pro jistotu koupi zas pocatkem 3. roku kazde dekady.
    A pak nelze kupovat akcie od podniku bez kazdorocniho rustu zisku jak Ford.
    Tedy kdyz se drzi jen od 3. roku do 9. roku kazde dekady akcie s kazdorocnim nadprumernym rustem zisku jako Google , nebo aspon 10% rocne jako Bank of America +4% dividendy a nedrzi se zadne akcie od 0. do 2. roku kazde dekady , pak se nevydela prumerne dlouhodobe jen 7% , ale 20% rocne. Jen od 0. do 2. roku by se melo ziti z uroku z penez a nemiti akcie.
    A hlavne rozdelime penize na akcie 1:1:1 USA:D:GB a vlastenci 1:1:1:1 USA:D:GB:ČR

    • Miroslav Nosek napsal:

      Na strategii podobné Vaší byly emitovány CROCI certifikáty od Deutche Bank, na Evropské akcie, později na US a Jap trh, v certifikátu jsou mechanicky vybírány podhodnocené akcie.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.