Pondělí 25. června. Svátek má Ivan.

Marta Gellová: Zkoušky odborné způsobilosti získávají jednotný tvar

Marta Gellová - EFPA

„Sektor je dnes zahlcen zprostředkovateli, kteří zprostředkují jeden nebo dva produkty za půl roku nebo za rok,“ říká Marta Gellová, prezidentka EFPA ČR, a dodává: „Všechny kroky legislativy vedou k tomu, aby v oboru zůstali pouze ti, kteří se finančnímu zprostředkování a poradenství chtějí věnovat na plný úvazek.“

Nejstarší povinné certifikace, které EFPA nabízí finančním poradcům, se týkají penzijních produktů. V této oblasti ale došlo již k výrazné redukci se zrušením 2. pilíře penzijního systému. Jak se zrušení 2. pilíře na zkouškách projevilo? Ovlivnilo to zájem o zkoušky?

Zájem o zkoušky je založen na zákonné povinnosti. Zrušení 2. pilíře toto tedy příliš neovlivnilo. Nemohu tedy říci, zda k omezení zájmu došlo.

Jen jako perlička: Dlouho trvalo, než nám ČNB dovolila materii 2. pilíře ze zkoušek vyřadit. U penzí každá akreditovaná osoba má svou vlastní databázi otázek, kdežto až od úvěrů je databáze centrální pro všechny akreditované osoby. Přestože druhý pilíř již neplatil, ještě nějakou dobu jsme museli otázky 2. Pilíře zkoušet.  V rámci akreditace jsme vázáni podmínkami České národní banky a chvíli trvalo, než ČNB vydala oficiální stanovisko, že je možné ze zkoušek dané otázky vyřadit,

U penzijních produktů platí, že se finanční poradce musí nechat každých 5 let přezkoušet. Je o přezkoušení zájem?

Vlna recertifikace se rozběhne teprve na jaře.  S nesplněním odbornosti se váží některá rizika. Pokud vázaný zástupce nestihne opakovanou zkoušku úspěšně složit v době, kdy má ještě platné osvědčení o první zkoušce, je nutné pode ZDPS (viz §83 ve spojení s § 78 citovaného zákona) přikročit k ukončení smluvního vztahu ve vztahu k distribuci doplňkového penzijního spoření (DPS) a případně vymazat příslušnou činnost ze seznamu vázaných zástupců ČNB. Po následném složení zkoušky lze smluvní vztah vázaného zástupce s obchodníkem s cennými papíry či investičním zprostředkovatelem i zápis činnosti obnovit, samozřejmě s novým správním poplatkem. Je proto velmi důležité, aby si poradci svou lhůtu pohlídali a zkoušku udělali dříve, než jim lhůta uplyne.

Opakovaná zkouška je stejně náročná podle stejných pravidel, nebo má nějaké výjimky?

Je to v podstatě stejná zkouška, jako finanční poradci dělali před pěti lety. Jiná je jen v tom, že dnes v ní není již zahrnut 2. pilíř. Zkouška je tak kratší a liší se jen kvalitou a rozsahem databáze otázek u dané akreditované osoby.

Zkoušky pro distribuci spotřebitelských úvěrů

Nový zákon o spotřebitelském úvěru přináší další oblast, která je svázána s registrací u ČNB a podmíněná prokázáním odborné způsobilosti složením odborné zkoušky. Jaký je zájem o tyto zkoušky?

Zákon o spotřebitelském úvěru se týká široké masy poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. Je to velký trh, od hypotečních úvěrů až k vázanému spotřebitelskému úvěru, např. na financování vozu. Z této šíře vyplývá i poptávka po složení odborných zkoušek. EFPA ČR je otevřená všem typům klientů – umí poskytnout korporátní servis bankám, asociacím, poradenským sítím, a současně vyhoví i jednotlivým poradcům z různých společností a poradenských sítí, kteří se na nás obrací jednotlivě. Většina našich klientů patří do  skupiny korporátních zákazníků a má svoje podmínky k přípravě i k přihlašování poradců na jednotlivé termíny, bezkonkurenční je naše pokrytí regionů. Zkoušky se konají na mnoha místech v České republice.

U zkoušek podle zákona o spotřebitelském úvěru je na rozdíl od zkoušek pro distribuci penzijních produktů jednotná databáze otázek, kterou poskytuje Česká národní banka všem akreditovaným zkušebním osobám. Jak se toto projevilo na obtížnosti zkoušek? Jsou díky tomu zkoušky náročnější, než když si každá organizace připravovala otázky sama?

Myslím si, že je to lepší v tom, že nikdo nemůže říci, že jedna akreditovaná osoba má zkoušky lehčí než druhá, protože databáze otázek je jednotná. A i proces přezkoušení by měl být stejný, protože všechny akreditované osoby se řídí stejným předpisem České národní banky. Zkoušky a tudíž i ověřený standard odbornosti jsou srovnatelné, a v tom je velký přínos.

U penzí se nám stávalo, že někteří klienti nebo poradci si stěžovali, že zkoušky jsou u některé akreditované osoby těžší než u jiné, protože databáze nebyla jednotná.

Vzhledem k tomu, že to byl první sektor, u kterého se Česká národní banka a Ministerstvo financí rozhodli, že databáze otázek bude jednotná, tvořila se databáze ze zdrojů ČNB, MF ČR, tak  i dobrovolnými příspěvky jednotlivých asociací, akreditovaných osob atd. Pracovníci MF ČR a ČNB nakonec jako gestoři databáze otázky sjednotili a vydali jednotnou databázi otázek.

Databázi tvořilo několik různých subjektů, a proto není úplně ideální. Zejména zpočátku se v ní objevily opakované otázky i špatné odpovědi.

Toto ale měla ohlídat Česká národní banka jako garant databáze…

Ano, je to tak. Ale vzhledem k tomu, že se databáze tvořila v časovém tlaku, tak se nevychytaly všechny chyby, které tam byly.

Může se tedy stát, že poradce, který odpoví správně, bude mít započtenu chybnou odpověď, protože v databázi je chyba?

Čistě teoreticky se toto mohlo zejména zpočátku stát. Nyní má ale akreditovaná osoba pravomoc takovou otázku po zjištění vyřadit a posoudit reálnou správnou odpověď individuálně.

Všechny akreditované osoby včetně nás jsme všechny otázky, u kterých jsme identifikovali špatné nebo nejednoznačné odpovědi, České národní bance reportovali. Nemuselo se vždy jednat o chybnou odpověď, ale mohla být i nejednoznačná, kde je pak možných více správných odpovědí, přičemž má být např. správná jen jedna.

ČNB pracuje na opravách a aktualizacích databáze Sestavit skutečně kvalitní databázi není jednoduché a vyžaduje to čas a soustředění odborníků z akademické sféry i praxe. Myslím si, že to ještě není úplně „dokonalé“. Dostali jsme i pokyn v tom, že pokud by účastník zkoušky nejednoznačnou otázku dostal, má odpovědět tak, jak je to správně, nám má nahlásit, že se v testu objevuje nejasnost, a my k tomu přihlédneme v případě, že by to mělo mít vliv na úspěšnost výsledků testu.

Došlo již ke dvěma revizím databáze a pracuje se na tom i nadále. Ještě nejsme ve stavu, kdy by bylo všechno naprosto v pořádku.

Zkoušky pro distribuci investičních produktů

Od 3. ledna 2018 je účinný nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu, který implementuje směrnici MiFID II. Podle něj i investiční zprostředkovatelé a jejich vázaní zástupci musí prokázat odbornost složením odborné zkoušky. Jak se liší od úvěrových zkoušek?

Česká národní banka po poučení se z úvěrů řeší sestavení databáze testových otázek jiným způsobem. Vyhlásila výběrové řízení na dodavatele této databáze otázek. EFPA spolu s Vysokou školou finanční a správní (VŠFS) toto výběrové řízení vyhrála. Jsme tedy dodavatel veškerých otázek na investice. Jakékoli potenciální stížnosti pak půjdou za námi.

Tentokrát je na to i více času. Každá otázka má svého tvůrce  oponenta. Celá databáze prochází i testováním u odborné veřejnosti. Jde nám o to, „vychytat“ i nejednoznačnosti, nejen případné chyby. Následně se v České národní bance uskuteční pilotní testovací kolo tak, aby se nastavila správná úroveň odbornosti.

Hovoříte o tvorbě zkoušek pro oblast investic v budoucím čase. Na druhou stranu zákon je účinný již od 3. ledna 2018. Není to pozdě?

Pozdě to není, protože finanční poradci mají 24 měsíců na složení zkoušky a teprve 3. 1. je možné podat si žádost o akreditaci k provádění zkoušek na Českou národní banku. Akreditační řízení trvá  2 až 3 měsíce. Ve chvíli, kdy budou akreditované zkušební organizace, bude potřeba databázi otázek zveřejnit, stejně jako to bylo u úvěrů.

Akreditace pro zkušební organizace, říkáte, trvá zhruba 2 až 3 měsíce… Není to příliš optimistický odhad? Akreditace u úvěrových produktů v některých případech trvala i déle než půl roku.

Ne u všech se zřejmě podaří tento termín dodržet. Dle mých informací má ČNB již řadu žádostí nejen o akreditaci k provozování investičních zkoušek, ale i dalších subjektů žádajících o různé licence, takže jsou poměrně zahlceni.

Investiční zprostředkovatelé a jejich vázaní zástupci ovšem museli určité zkoušky skládat již před účinností novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu dle směrnice MiFID II. V čem se budoucí zkouška liší od té předešlé?

V minulém režimu to bylo tak, že pokud jste měl kombinaci vzdělání a praxe, tak jste nemusel skládat odbornou zkoušku. Odbornou zkoušku jste musel pro splnění odborné způsobilosti skládat pouze v případě, že jste jeden z těchto předpokladů neměl.

EFPA měla od ČNB akreditované/uznané  makléřské zkoušky i zkoušky investičního poradce pro kolektivní investování (IPKI). A nebyli jsme sami, jsou i další akreditované instituce, které zkoušky v oblasti investic poskytovaly. Koncem  října vydala ČNB úředním sdělením informaci o tom, které z těchto zkoušek, uznává a budou moci být přenositelné do nového režimu.

Kdo si např. u nás složil zkoušku investičního poradce pro kolektivní investování IPKI, tak v novém režimu již zkoušku skládat nemusí. Zkouška platí pro kategorii investičních služeb pro omezený okruh investičních nástrojů, tedy fakticky pro investičního zprostředkovatele.

U penzijních produktů se musí zkouška skládat jednou za pět let. Jak je to u úvěrů a investic? Také musí finanční poradce opakovaně skládat zkoušku?

Ne, u úvěrů a investic to v zákoně není. U penzí to v zákoně zůstalo zejména proto, že se především z politických důvodů do zákona nechtělo příliš zasahovat téma penzijní reformy je přeci jen velmi citlivé.

Neumím říci, jestli trend do budoucna bude sjednotit zkoušky tak, že se budou skládat pouze jednou nebo jestli bude využit model penzí a zavede se opakování třeba po pěti letech. Zatím se opakuje jen zkouška u penzijních produktů.

Zkoušky pro distribuci pojištění

Vládou prošel zákon o distribuci pojištění. Jak je to se zkouškami v pojišťovací oblasti?

Ani v tomto návrhu zákona se odborná způsobilost a zkouška neopakuje. Zákon ale zavádí povinné následné vzdělávání, tedy udržování odborné způsobilosti. V rámci diskusí s Českou národní bankou zatím není úplně jasné, zda uznané vzdělávání budou moci poskytovat jen akreditované osoby nebo jaké by následné vzdělávání mělo mít parametry. Ani jakým způsobem se bude kontrolovat.

Následné vzdělávání pro EFPA není žádnou novinkou. Když pořádáte nějaké konference, dáváte za to též kredity do následného vzdělávání. V čem bude následné vzdělávání nové?

Žádný zákon dodnes nevyžaduje následné vzdělávání, takže z pohledu zákona je to novinka. Z podstaty věci by si finanční poradce měl odbornost neustále udržovat a určitě se tak i děje, ale ze zákona tuto povinnost zavádí pouze směrnice IDD v oblasti pojištění.

Následné vzdělání EFPA vyžaduje pouze pro své členy, kteří mají certifikaci EFA nebo EFP. Součástí udržení evropské certifikace je povinný určitý počet hodin následného vzdělávání každým rokem, které kontrolujeme. Bez následného vzdělávání není certifikát platný.

Připravovaný zákon o distribuci pojištění vycházející z evropské směrnice IDD předpokládá, že zkoušky budou organizovány stejným způsobem jako u investic a u úvěrů?

Ano. Ministerstvo financí i Česká národní banka chtějí odbornou způsobilost sjednotit tak, aby byla svým provedením a kritérii v podstatě stejná. To už se děje v zákonu o spotřebitelském úvěru, zákonu o podnikání na kapitálovém trhu i připravovaném zákonu o distribuci pojištění.

Zatím neumím říci, jaké přesně budou kategorie zkoušek v oblasti pojištění. To je otázka úpravy vyhlášky ČNB, která se k tomu bude vázat. Ale jednotná databáze otázek, povinnost zkoušky u akreditované osoby apod. budou stejné.

Jednotný zákon o distribuci finančních produktů opět ve hře?

Postupně se sjednocují a přibližují povinnosti distributorů v jednotlivých oblastech finančního trhu. To nahrává opět k diskusi o jednotném zákonu o distribuci na finančním trhu, jak se o něm diskutovalo již před mnoha lety…

Já bych takový zákon přivítala.

Již z původních diskusí s Ministerstvem financí vzešla otázka, zda se jednotné principy budou implementovat do sektorových zákonů, nebo vznikne zákon, který oblast distribuce zastřeší. Z mého pohledu by bylo velmi potřebné, aby zastřešující nadsektorový zákon vznikl. Tím by se umožnilo např. i uznání  našich nadsektorových zkoušek EFA, EFP mohlo by být definováno finanční poradenství a  i placené poradenství. Určitá část poradců se již placeným poradenstvím zabývá.

Na Slovensku oddělili zákonem finanční poradenství a finanční zprostředkování a jediným výsledkem bylo, že se finanční poradci přejmenovali na finanční zprostředkovatele. Neměl by obdobný zákon podobný dopad i v Česku?

Pokud by zákon určitou formu předepisoval, tak asi ano. Podle mého názoru by bylo dobré jednotlivé kategorie definovat, ale nenařizovat, jak by to mělo být. Ne každý klient a ne každý poradce je připraven na placené poradenství. A určitě by nebylo u nás vhodné zavést povinné placené poradenství, jako je např. ve Velké Británii.

Všechny zákony k distribuci na finančním trhu, které se nyní schvalují, vycházejí z evropských směrnic. Evropské směrnice mají za cíl sjednotit pravidla napříč Evropou. Mimo jiné proto, aby bylo možné služby nabízet přeshraničně. Na druhou stranu současný zákon o podnikání na kapitálovém trhu omezuje, že pouze subjekty registrované u ČNB mohou distribuovat investiční produkty na českém území. Nejde to trochu proti sobě?

Jde to proti sobě. Není to jediný moment, kdy se záměr evropské legislativy nepotkává s tím, co by měl řešit.

V rámci EFPA Europe je 12 členských zemí. Nejsou mezi nimi jediné dvě země, které by implementovaly stejně byť jen odbornost. V rámci EFPA máme 12 různých verzí implementace odborné způsobilosti. A to se díváme pouze na jednu část zákona. To je krásná ukázka toho, že se snaha něco sjednotit nepotkává s realitou.

Mají potom evropské regulace nějaký význam, když si je každá země vysvětluje po svém a úplně jinak?

Z mého pohledu je evropská regulace spíše komplikací. Vede k vysokým nákladům a k vytváření daleko většího množství povinných informací, které musí poskytovatel produktů dát distribuci a distributor klientovi. Teď ještě když do toho přidáme ochranu osobních údajů, tak je to zmatek a přehršel informací i dalších povinností, které budou stát spoustu peněz a času.

Jinak je to ale s odbornou způsobilostí. Často dostávám otázky, proč poradci musí dělat všechny zkoušky odborné způsobilosti. Vidím to tak, že dochází k profesionalizaci oboru finančního zprostředkování a poradenství. Snaha o vyšší odbornou způsobilost pomáhá tomu, aby měl sektor opravdu profesionální zprostředkovatele. Věřím, že i pravidelné poplatky ČNB k tomu povedou.

Sektor je dnes zahlcen zprostředkovateli, kteří zprostředkují jeden nebo dva produkty za půl roku nebo za rok a nevěnují se této činnosti pravidelně. Všechny kroky legislativy vedou k tomu, aby v oboru zůstali pouze ti, kteří se finančnímu zprostředkování a poradenství chtějí věnovat na plný úvazek, mají jej jako svou profesi a chtějí se jí profesionálně věnovat. Jsem přesvědčená, že na celý sektor i na klienty to má a bude mít pozitivní vliv.

Děkuji za rozhovor.

12 komentářů: “Marta Gellová: Zkoušky odborné způsobilosti získávají jednotný tvar”

  1. neri napsal:

    Legislativa velmi zpřísnila, mám na to svůj názor proč k tomu dochází a souhlasím s určitým znechucením v širokém okruhu finančních zprostředkovatelů, mezi kterými se pohybuji. Klienti, kteří si sjednají produkty sami, a to on-line, nejsou tak zatíženi legislativou a zodpovědností a také nemají takové odborné znalosti jako finanční zprostředkovatelé. Ale abych se vrátila k tématu, ono je jedno jestli ta přísnost přichází z EU. Otázkou je, jestli v ČR nejsme poněkud papežštější. Co mi leží v žaludku, je otázka, proč mám platit ČNB za každý typ produktu správní poplatek, vždyť stačí jeden poplatek – třeba 1000/rok – za to, že mě evidují s mými veškerými licencemi. Ta mohutná poplatková politika ČNB není určitě z důvodu zajištění profesionality zprostředkovatelů. Také jsem nepochopila, jak může někdo DPS podřídit investicím s tím, že to je specifický produkt a z toho důvodu je třeba, aby odborné zkoušky zprostředkovatel absolvoval pro DPS a zároveň musí (i když nechce mít ve své nabídce) absolvovat zkoušky a zaplatit správní poplatek i pro investice, jinak o licenci DPS přijde – tak takovéto řetězení, se mi zdá, už opravdu směšné. A co se týká těch testových otázek, stačí je absolvovat jedenkrát – každý profesionál se dále školí a vzdělává v oboru – a podle mě – je těch otázek zbytečně moc a jsou i zavádějící. Omezila bych se u všech testů na stručnost, jasnost a kvalitu. Mnohdy méně, znamená více.

    • napsal:

      Dle mě je cílem zkomplikovat, znepříjemnit, ztížit a znechutit finančním zprostředkovatelům jejich práci natolik, že se jim po určitém čase (a zvážení) prostě nevyplatí tuto profesi vykonávat. I poplatková politika ČNB, zkoušky a to všechno kolem ,přikryto vznešeným ideálem profesionality, k tomu směřuje. V žádném případě nejsem proti profesionalitě v našem oboru, ovšem stávající stav dělá všechno pro to, aby již existující profesionálové s letitou praxí z oboru spíše odcházeli. Kolega měl nedávno kontrolu ze strany ČNB. Kontrolu až tak moc nezajímalo, že místo „spořících“ IŽP sjednává klientům čisté rizikovky, kontrola trestala za to, že levý sloupeček v excelovské tabulce nějakého výkazu měl být vpravo a nebyl, no to prostě nevymyslíte…
      Poslední dobou se mi stává čím dál častěji, že se mě při setkání kolegové ptají, zda nevím o nějakém oboru či profesi, kam utéct z naší branže. A neptají se nováčkové, co jsou v oboru pár měsíců nebo let, ale staří mazáci, profesionálové s praxí 5, 10 let a více. Někdo to tu před rokem nebo dvěma již psal: když zjistíte, že jedete na mrtvém koni, je nejvyšší čas sesednout. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale v tuto chvíli v našem oboru negativa jednoznačně převyšují pozitiva této profese. A je jedno, zda svoji práci milujete, to už dnes nikoho nezajímá. Háže se nám pod nohy jeden klacek za druhým, samá nová směrnice, direktiva, příkaz, výkaz, opatření, tabulka…zbytečné psát dál.

      • já2 napsal:

        Zajímavé komentáře jsou na http://poradci-sobe.cz/financni-poradenstvi/jak-by-vypadal-poradensky-trh-kdyby-nebylo-profesnich-asociaci/#comments

        Hlavní problém dohledu ČNB spočívá v tom, že využívá svůj represivní aparát k páchání dobra místo zamezování zlu. Vydává značnou energii na to, aby seriózní společnosti neustále vyplňovaly reporty a dávaly pozor, jestli nemají prázdná políčka tam, kde dle čnb má být vyplněna nula. Na druhou stranu je dohled téměř bezzubý vůči různým podvodníkům typu zázračných investičních schémat, robotů a podvodů s CFD, které stačí během několika let napáchat klidně miliardové škody, než je vyřeší policie.

        Seznam rozhodnutí ČNB je skutečně plný pokut za potomosti. Ale když například ČNB provede kontrolu ve WSM (Bohemia), udělí jí pokutu, že bez platné licence/registrace zprostředkovává obchody na Forexu, což právě WSM předstírá. To je naprosto šílené. Úředník si při kontrole nevidí dál než na špičku nosu a znaky podvodu odhaluje v podstatě veřejnost bez jakýchkoliv zvláštních pravomocí a za vlastní prostředky. Tím ČNB dala WSM do ruky skvělý argument, že ve firmě proběhla důkladná kontrola ČNB, ta ale shledala pouze formální nedostatky a „pomluvy“ na internetu, že k žádným obchodům na Forexu nedochází, jsou lež šířená bankami a poradci, kteří nemají v ruce konkurenceschopný produkt. Tyto „lži“ pak musela o několik let později potvrdit až Policie. Jinak by se podvody měla zabývat spíš Policie, ČNB je správní orgán, který hlídá dodržování zákonů v oblasti financí. Letadla samozřejmě lítají podle jiných pravidel, takže jejich dohled ČNB zajišťovat nebude. Ale když už někde udělá ČNB kontrolu, má sakra zjistit, že se jedná o podvod! Zabývat se například sankcemi pro Českou poštu za to, že pracovnice zkontrolovala pravost bankovnky jen z jedné strany, je ve světle impotence regulátora v kauze WSM skutečně zarážející.

  2. Pavel Hajzl napsal:

    Německo má kolem 82 mil. obyvatel a cca 230 tis. pojišťováků. V ČR bydlí nějakých 10,6 mil. lidí a zuby si na ně brousí tak asi 150 tis. pojišťováků.

    • Petr Stuchlík, Fincentrum napsal:

      Toto je věčná legenda… Registr ČNB má v tomto případě problém, že eviduje i ty, kteří se profesi již dávno nevěnují. Reálně je v ČR 20 000 pojišťovacích zprostředkovatelů max.

  3. napsal:

    Německých zprostředkovatelů ubývá. Co je příčinou? Na tuto otázku se snažilo odpovědět na počátku tohoto roku Sdružení pro ochranu investičních a pojišťovacích zprostředkovatelů (VSAV). A jaký je výsledek? Němečtí poradci a zprostředkovatelé nejsou prý zatím dostatečně připraveni na regulatorní změny. Bez docílení odpovídající odborné způsobilosti mohou dokonce přestat existovat zvláště malé podniky.

    http://www.opojisteni.cz/pojistny-trh/nemeckych-zprostredkovatelu-ubyva-co-je-pricinou/

  4. napsal:

    Paní Gellová závěrem svého rozhovoru říká, že „Všechny kroky legislativy vedou k tomu, aby v oboru zůstali pouze ti, kteří se finančnímu zprostředkování a poradenství chtějí věnovat na plný úvazek, mají jej jako svou profesi a chtějí se jí profesionálně věnovat.“ Moje poznatky z terénu a praxe jsou spíše opačné. Naopak, každý rok narůstající legislativa, povinné papírování pro papírování, jedna regulace a směrnice za druhou způsobují to, že z oboru pozvolna odcházejí kolegové – profesionálové, totálně znechucení vším výše popsaným. Zkuste dnes dostat do našeho oboru nováčka, zcela nepolíbeného naší profesí. Kolegyně z Partners, kde působí od r. 2007 jako manažerka, mi posledně zmínila, že se u ní stává téměř pravidlem, že po roce, co profesně vypiplá člověka, jí tento odchází – totálně otráven veškerým tím papírováním, záznamy, souhlasy, nesouhlasy, směrnicemi, přikázáními, výkazy, seznamy…asi nemusím pokračovat.

    • exM3 napsal:

      Z Panters po roce lidi odchází z jiných důvodů, mají plné zuby tak zvané motivace a keců pana Borkovce. Máte nízké provize a zázemí jako v půlu, ale zase jsme nejlepší na světě, protože za rok budeme mít pojišťovnu. Nováček tomu uvěří ale jak se rozkouká pochopí že to jsou jen kecy.

      • Partners napsal:

        Vážený exM3, neberu Vám Váš pohled na Partners, máte na něj koneckonců právo, pak mi ale vysvětlete, jak je možné, že skupina Partners zvýšila meziročně své tržby o desetinu na 1,4 miliardy korun, přičemž tahounem byly investice, penze a pojištění…bavíme se o uplynulém roce 2017. To asi tak špatní nejsou a asi jim to funguje, což je v protikladu s tím, co jste psal Vy. Že by jen ničím nepodložená závist ? Jen proto, že Partners ?

        https://byznys.ihned.cz/c1-66053850-skupina-partners-zvysila-mezirocne-sve-trzby-o-desetinu-na-1-4-miliardy-korun-tahounem-byly-investice-penze-a-pojisteni

        • Daniel napsal:

          Taky jsem se decentně pozastavil u komentáře pana exM3. Souhlasím s vámi. Partners už na trhnu mají nějaké jméno a to možná někomu může vadit, proto takový ohlas řekl bych.

          • ivo napsal:

            Možná záleží na tom do jaké skupiny se dostal a jak poctivě to jeho vedoucí a kolektiv chtěli dělat .
            Obecně mám pocit ,že dostupnost a kvalita „poradců“ zaostává na venkově a malých nebo odlehlých městech.
            I podle různých map na webech firem ,kde mají vyznačené pobočky nebo zastoupení svými poradci .

            • Jiřina Šiklová napsal:

              Naprostý souhlas! Praha, Ostrava, Olomouc, Hradec, Plzeň můžete mít kvalitu. Hustopeče, Jesenîk, Brno, Nejdek, prostě venkov je průser. Tam furt dají na životky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.