Čtvrtek 21. června. Svátek má Alois.

Oblíbený neznamená výhodný aneb Jak naložit s oblíbenými produkty

Peníze - eura - bankovky - ruličky

AČSS v minulém týdnu zveřejnila svůj čtvrtletní Barometr obliby spoření. Stálicí na první příčce je stavební spoření. Na druhou se propracovaly drahé kovy – zlato a stříbro. Proč „oblíbený“ neznamená „výhodný“?

Barometr obliby spoření Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) hodnotí na základě průzkumu uskutečněném ve spolupráci s výzkumnou společností IBRS oblibu spořicích produktů. Dlouhodobě se na první příčce drží stavební spoření. Jenže „oblíbený“ není totéž co „výhodný“.

Barometr obliby spoření - 2. čtvrtletí 2018

Zdroj: AČSS

Obliba spořicích produktů znamená jejich popularitu mezi lidmi. Vyjadřuje spíše známost produktu a jen výjimečně dokáže ocenit i skutečný přínos pro rodinný rozpočet. Na druhou stranu i ekonom John Maynard Keynes, jehož část teorie využívají zejména levicově zaměření politici[1], doporučoval vybírat investiční produkty jako v soutěži krásy. Ovšem nezapomínejme, že i v soutěžích krásy jsou hodnoceny schopnosti, bez nichž vzhled není dostačujícím kritériem.

Stavební spoření (58 %)

Za oblibou stavebního spoření stojí především státní příspěvek. Ten byl již dvakrát snížen a v současné době dosahuje 10 % z maximální ročně naspořené částky 20 tis. Kč. Stavební spoření je oblíbené navzdory někdejším „excesům“ stavebních spořitelen, které neumožnily předčasné splacení úvěrů svým klientům nebo naopak vypovídaly (pro stavební spořitelny nevýhodné) smlouvy s vysokým zhodnocením při poklesu úrokových sazeb.

V současnosti stavební spořitelny nabízejí zhodnocení kolem 1 % p.a., navíc zdaněné standardní srážkovou daní z příjmů ve výši 15 % z výnosu. K tomu si účtují poplatek za sjednání smlouvy (nejčastěji 1 % z cílové částky) a roční poplatek za vedení účtu (kolem 300 Kč).

Kdy využít

Stavební spoření po započítání poplatků dokáže díky státnímu příspěvku zhodnotit optimálně velký vklad na optimální 6letou lhůtu před zdaněním přibližně o 3 % ročně. To je nad současnou i plánovanou inflací. Je ovšem potřeba dodržet minimální i maximální čas spoření. Při předčasném vypovězení smlouvy klient přichází o státní příspěvek a ještě zaplatí další poplatky. Naopak překročením optimální doby spoření klesá výnos, protože státní příspěvek je připisován pouze z nových vkladů – a výnos tak s časem klesá až k úrokové sazbě nabízené stavební spořitelnou.

Optimální využití je tak pro vklady 20 tis. Kč/smlouvu po dobu 6 let.

Stavební spoření je ovšem i úvěrový produkt. Výhodou stavebního spoření je možnost zajistit si budoucí úrokovou sazbu z řádného úvěru. To se vyplatí zejména v dnešní době očekávaného růstu úrokových sazeb hypoték. Při vhodném plánování tak stavební spoření dokáže ušetřit budoucí náklady úvěrování.

Při plánovaném čerpání úvěru může být uzavření stavebního spoření výhodné z pohledu budoucích úspor.

Kdy nevyužívat

Není vhodné uzavírat stavební spoření novorozencům s tím, aby měli „něco naspořeno“ do dospělosti. Pokud je s tímto cílem uzavřeno, výnos nedosáhne ani inflace – a nebo je potřeba dodržet optimální 6letý investiční horizont. Peníze z jednotlivých cyklů stavebního spoření následně Zinvestovat např. do podílových fondů. Z pohledu výnosu na 18letém investičním horizontu je ale vhodnější využít podílové fondy přímo. Na takto dlouhém horizontu se vyplatí spíše dynamické fondy.

Drahé kovy – zlato, stříbro (50 %)

Drahé kovy v čele se zlatem a stříbrem jsou již od starověku považovány a využívány jako uchovatel hodnoty. V lidské historii tyto kovy měly „vždycky nějakou hodnotu“. Ovšem i jejich hodnota kolísá, stejně jako hodnota libovolné jiné komodity. Kolísá dokonce více než hodnota akcií na burzách.

Nevýhodou drahých kovů je, že nevytváří žádný průběžný výnos, ale naopak generují průběžné náklady. Zlato a stříbro je potřeba někde uchovávat – buď v domácím sejfu (náklady na jeho pořízení), nebo v šuplíku (nákladem je riziko vykradení a ztráty investice), nebo v bankovní schránce (nákladem je cena schránky). Jediným výnosem jej případný kapitálový výnos – tedy nárůst ceny drahého kovu. K tomu může, ale také nemusí dojít.

Kdy využít

Zlato a stříbro bývá vhodným uchovatelem hodnoty v rizikových dobách – válka, státní převrat, kolaps společenského systému apod. Pokud se chce domácnost na podobnou eventualitu připravit, může být nákup zlata či stříbra řešením. V „rizikových“ dobách ovšem bývá držba drahých kovů prohlášena za nelegální a trestána dle míry sociálního kolapsu až trestem smrti bez soudu. Jinými slovy: Jedno riziko často přibývá.

Jednou z možností investic do drahých kovů je nákup zlata či stříbra ve formě, která přináší průběžnou radost z vlastnictví (tj. nefinanční výnos). Tou může být např. nákup šperků, historických a uměleckých předmětů či pamětních zlatých mincí. Zvýšené náklady na držbu jsou tak kompenzovány průběžným nefinančním výnosem.

Kdy nevyužívat

Zlato a stříbro lze využít ke spekulacím na růst či pokles ceny. To ovšem není vhodné využívat bez dostatečných znalostí a rozhodně není vhodné takto odkládat finanční rezervy domácnosti.

Rozhodně se nevyplatí kupovat drahé kovy a zejména zlato v malých investičních slitcích, např. o hmotnosti 1 gram. Čím menší hmotnost slitek má, tím je na něj nasazena vyšší marže – přirážka vůči ceně kovu na světových burzách. Pokud domácnost nemá volné peníze alespoň na 0,5 oz. (půl trojské unce), pak by neměla do zlata ani stříbra investovat raději vůbec.

Spořicí konto (47 %)

Spořicí účty dnes (a téměř po celou dobu jejich existence v České republice) nabízejí výnos pod inflací. Uchovávat peníze na spořicích kontech tak znamená průběžně reálně prodělávat. A navíc i z tohoto prodělku si stát ukousne daň z příjmů ve výši 15 %.

Kdy využít

Spořicí účet je vhodné využívat pouze na uložení finanční rezervy domácnosti (likvidní rezerva pro případ výpadku příjmů či nárůstu výdajů; měla by dosahovat řádově 3 až 6 měsíčních příjmů domácnosti).

Možné je také využít spořicí účet v případě, kdy domácnost očekává v dohledné době (cca do 2 až 3 let) větší investice – např. koupi bytu či rodinného domu, ale také při hledání vhodné investiční příležitosti po prodeji „nadbytečné“ nemovitosti či po obdržení dědictví apod.

Kdy nevyužívat

Spořicí účty se rozhodně nevyplatí využívat na dlouhodobé spoření. Měly by skutečně sloužit pouze jako přestupní stanice do investičních produktů. Pokud toto domácnost nerespektuje a raději přijme jistou ztrátu na spořicím účtu než pravděpodobný (nejistý) výnos v investičních produktech, musí se smířit s tím, že hodnota jejího naspořeného majetku bude klesat.

Doplňkové penzijní spoření (47 %)

Doplňkové penzijní spoření je oblíbené zejména díky svému předchůdci – penzijnímu připojištění. I s tímto produktem je spojen státní příspěvek (až 230 Kč měsíčně při úložce 1000 Kč/měsíc), navíc lze až 24 tis. Kč/rok odečíst od základu daně z příjmů (maximum pokud je měsíční úložka 3000 Kč/měsíc) a ještě zaměstnavatel může přispívat až 50 tis. Kč za rok za zvýhodněných daňových podmínek.

Nové doplňkové penzijní spoření již nenabízí povinnou garanci připsání nezáporného zhodnocení, ale je možné si zvolit různě rizikovou/výnosovou variantu.

Kdy využít

Doplňkové penzijní spoření je vhodné využít ke spoření na stáří. Čím delší čas do odchodu do penze zbývá, tím je lepší volit rizikovější investiční strategie s vyšším potenciálem výnosu. Dnešní transformované fondy (dřívější penzijní připojištění) jsou díky garanci připsání nezáporného zhodnocení vhodné pouze pro lidi v předdůchodovém věku. Garance znamená, že penzijní společnost investuje pouze velmi konzervativně a prostředky zhodnocuje na úrovni inflace.

Kdy nevyužívat

Zákon umožňuje uzavřít doplňkové penzijní spoření i dětem. Politici tím získali body navíc, penzijní společnosti rozšířily svůj byznys, ale z ekonomického pohledu je uzavření penzijního spoření pro děti naprostý nesmysl. Sice si po 10 letech, nejdříve v 18 letech věku, může „dítě“ vybrat 30 % naspořených prostředků, to ovšem nezalepí nevýhody takovéhoto spoření.

Pokud rodiče uzavřou penzijní spoření novorozenci, jeho investiční horizont je 60 let. To vůbec neodpovídá životnímu cyklu. Člověk potřebuje první větší prostředky na studium (ano, ty lze vybrat), ovšem pak další na založení rodiny. Na penzi by měl sice dospělý člověk začít spořit co nejdříve (optimálně s prvním zaměstnáním), ovšem ne dříve.

Navíc až 60letý investiční horizont u státem podporovaného produktu, který je na trhu řádově 20 let a který prošel již několika podstatnými změnami, je hazard. Navíc při politické kultuře, která panuje v české kotlině.

Ostatně doplňkové penzijní spoření by nemělo být jediným produktem spoření na stáří pro nikoho. To napovídá již slovo „doplňkové“ v názvu.

Životní pojištění (36 %)

Stejně jako doplňkové penzijní spoření se i životní pojištění s rezervotvornou složkou těší ze státní podpory. V případě životního pojištění lze odečíst až 24 tis. Kč ročně zaplaceného pojistného a zaměstnavatel může přispět až 50 tis. Kč ročně svému zaměstnanci – tento limit je ale společný s doplňkovým penzijním spořením, jehož využití je vhodnější.

Oblibu si životní pojištění získalo zejména u zprostředkovatelů, a to díky vysokým sjednatelským provizím. U podvodných zprostředkovatelů se stalo nástrojem „legálního“ obírání klientů prostřednictvím přetáčení smluv o životním pojištění.

Kdy využít

Rezervotvorné životní pojištění je rozumné využít k investicím či ke spoření pouze v jediném případě díky institutu „obmyšlené osoby“ – pokud v případě smrti chce zůstavitel zajistit někoho mimo dědické řízení. I v takovém případě je ale třeba být ostražitý a vybrat vhodnou smlouvu s rozumnými poplatky. A především investovat či spořit prostřednictvím „mimořádného pojistného“ a ne poplatkově ubitým řádně placeným pojistným. Navíc je významná otázka, zda není pro zajištění pozůstalých lepší uzavřít rizikové životní pojištění s krytím rizika smrti…¨

Kdy nevyužívat

Nikdy.

Kromě výše uvedeného důvodu pro využívání životních pojištění pro spoření či investice se nevyplatí tento produkt k tvorbě rezerv využívat nikdy. Má příliš vysoké náklady, navzdory daňovému zvýhodnění je daňově nevýhodný a navíc je rizikovější než přímá investice do podílových fondů, kam prostředky beztak směřují.

Podílové fondy (32 %)

Podílové fondy jsou nejrozšířenějším a nejdostupnějším nástrojem investování pro drobné klienty. Jejich spektrum je široké od bezpečných fondů peněžního trhu a zajištěných fondů, přes středně rizikové dluhopisové a smíšené fondy, po více rizikové akciové či hedge fondy a nejrůznější specializované fondy (např. komoditní fondy, fondy investování do umění, do vína apod.).

Existují i levnější varianty investování s nižšími poplatky. Ty ale vyžadují zpravidla větší znalosti investora a také vyšší kapitál. Kupříkladu lze nakupovat ETF (Exchange Traded Fund – burzovně obchodované fondy), jejichž průběžné poplatky jsou desetinové oproti podílovým fondům, je ale třeba investovat pravidelně vyšší částku, navíc investici nelze vyřešit prostým trvalým příkazem.

Kdy využít

Prakticky kdykoli. Záleží pouze na správném výběru podílového fondu a jeho zaměření v souvislosti s investičním horizontem.

Kdy nevyužívat

Lidé s vyšším kapitálem a vyššími příjmy s rezervami pro pravidelné investice mohou využít levnější formy investování. Klasická investice do podílových fondů ale i tak může být vhodným doplňkem, např. při investování do regionů či nástrojů, které jsou jinak běžně nedostupné.

Akcie a dluhopisy (31 %)

Přímá investice do akcií a dluhopisů postupně zažívá renesanci po úpadku spojeném s podvody po kupónové privatizaci. Nabízí méně nákladné investování oproti podílovým fondům, ovšem vyžaduje dostatečné znalosti investora (zejména spojené s výběrem konkrétních akcií a dluhopisů, ale také se sebekázní a zvládáním stresových situací), a také větší objem kapitálu k dosažení rozumného rozložení investice.

Kdy využít

Nákup akcií a dluhopisů je vhodné využít při dlouhodobých investicích při dostatečném objemu kapitálu a dostatečných znalostech investora.

Kdy nevyužívat

Rozhodně se nevyplácí kývnout na telefonickou nabídku akcií či dluhopisů bez vlastní analýzy nabízených titulů. Telefonicky nebývají prodávány nejlepší investice, ale často investice, které pro umístění potřebují silnější (až agresivní) prodejní metody.

Termínovaný vklad (29 %)

Obliba termínovaných vkladů upadla s příchodem polské banky, která rozhýbala trh se spořicími účty. Ty se staly marketingovým nástrojem a banky své klienty dlouho přeplácely – dávaly vyšší úrokové sazby, než za jaké by peníze získaly jinde. To u termínovaných vkladů není.

Současné úrokové sazby termínovaných vkladů jsou velmi nízké či přímo nulové. Vyšší sazby mají jen termínované vklady na dobu několika let.

Kdy využít

Termínované vklady v dnešní době mohou přinést vyšší zhodnocení než spořicí účty jen při odložení prostředků v řádu let. Pokud domácnost ví, že nebude peníze po stanovenou dobu potřebovat, ale poté je chce využít, může být termínovaný vklad vhodným nástrojem, jak získat vyšší zhodnocení než u spořicího účtu. Pozor ale na poplatky za případnou předčasnou výpověď.

Kdy nevyužívat

Termínované vklady by neměly být nástrojem dlouhodobého zhodnocování finančních prostředků. Využívat je na dlouhé období místo investičních nástrojů znamená akceptovat znatelně nižší výnos.

Zároveň není vhodné na delší termínované vklady ukládat pohotovostní rezervu domácnosti.

Spoření „do matrace“ (22 %)

Ukládání hotovosti naštěstí nepatří mezi nejoblíbenější formy spoření. Nevýhody jsou zřejmé – žádný výnos a působení inflace, riziko krádeže či náklady na pořízení trezoru, ne zcela jednoduchá manipulace a zpřísňující limity použití hotovosti pod záminkou boje s terorismem a znepříjemnění praní špinavých peněz.

Kdy využít

Mít část peněz v hotovosti se může vyplatit díky více anonymnímu placení (pokud si s sebou kupující vezme mobilní telefon, může být i tak sledován a hotovost dostatečnou anonymitu zajistit nemusí). Také ne všude jsou ještě přijímány platební karty, tudíž se bez hotovosti stále neobejdeme.

Jako pojistku lze též využít naspoření části hotových peněz zahraniční měny.

Kdy nevyužívat

Spoření v hotovosti na delší časový horizont se nevyplatí nikdy kvůli inflaci, nákladům a nulovým průběžným výnosům. Stejně tak je problematické následné uplatnění většího objemu hotovosti a limitován je i její přeshraniční převoz.


[1] John Maynard Keynes doporučoval v recesi zvýšit zadlužení státu a s tím státní výdaje. To je ta část, která je u politiků oblíbená. Na druhou stranu doporučoval v době ekonomické expanze státní výdaje snížit, vytvářet úspory a dluh splatit. To je ta méně oblíbená část, na kterou politici raději zapomínají. Zejména před volbami.

7 komentářů: “Oblíbený neznamená výhodný aneb Jak naložit s oblíbenými produkty”

  1. Petr Dufek napsal:

    Pan autor, než začne psát „odborné“ články by si nejdříve měl ověřit pravdivost svých tvrzení. Popřípadě se do psaní vůbec nepouštět, pokud není dostatečně odborně kompetentní.

    Rád bych upozornil, že státní příspěvek u doplňkového penzijního připojištění, při úložce 1.000,- Kč není 270,- Kč, ale pouze 230,- Kč.

    V situaci, kdy v článku uvedete takto zásadní blábol – Váš článek se již nedá brát Vážně, protože je tu zásadní pochybnost o Vaší odbornosti.

    • Petr Zámečník napsal:

      Děkuji za upozornění, trochu jsem se přepsal. Už je opraveno.
      Jsem rád, že jste dočetl článek takto daleko, aniž byste shledal jakékoli nepřesnosti či nesrovnalosti. Vaše pochybnosti o mé odbornosti přijímám, přeci jen, jsem pouze člověk a chybička se občas vloudí.

      • Petr Dufek napsal:

        Tak těch nesrovnalostí jsem tam našel více třeba u DPS nebo ŽP, ale ty jsou spíše názorové. A jelikož je to Váš názor, tak ten Vám brát nebudu. Na ten máte právo, ikdyž osobně si myslím, že není zrovna nejlepší.
        Rozporoval jsem jen opravdu faktický nesmyl, který si všichni mohou ověřit.

        • Petr Zámečník napsal:

          Budu rád, když uvedete i názorové rozdíly. Vím, že názory na jednotlivé produkty se liší, a v tomto směru jsem plně otevřen diskusi.

  2. Anonym napsal:

    Nebuď sobec a podpoř svého lokálního poradce podle vzoru https://www.youtube.com/watch?v=Kt46Gl0U4P4. Prachy, co ti ukradne, si přece zase snadno vyděláš.

  3. Anonym napsal:

    Všechny prachy je třeba „věnovat“ finančnímu poradci (je jedno, ze který firmy (prdele) vzešel). Protože až vás je o ně připraví, tak už nemusíte přemýšlet, co s nima. A tak se vám uleví.

    • Richard Fuld napsal:

      Jste frustrovaný finanční negramota, co se nechal natáhnout nějakým „finančním poradcem“ a teď se snažíte pomstít celému světu? Chce to jen trochu sebereflexe. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.