Pátek 14. prosince. Svátek má Lýdie.

Jak pracovat s rodinným rozpočtem aneb Dobrý vs. špatný dluh

Pastička na peníze - bankovky

Ve své poradenské praxi se setkávám s různými názory na téma zadlužování. Jedna strana extrému zastává názor„všechno a vždy na dluh“, druhá pak „dluh nikdy a na nic“. Jako v každé oblasti je pravda někde uprostřed. Balanc je vždy klíčovým mechanismem pro správný dlouhodobý přístup. Můžeme pak s jistou nadsázkou tvrdit, že dluh je asi jako oheň – „dobrý sluha, ale zlý pán“.

Jak to přenést do poradenské praxe, ale hlavně do práce se svým rozpočtem? Jak poznat onu správnou vyváženost? To není snadná otázka. Neexistuje ani universální odpověď. Jsou však jisté principy, které mohu aplikovat.

Kdy si mohu dovolit financovat něco na dluh?

Nejprve detailní kalkulace měsíčního přebytku

Vše by mělo začít podrobnou a přesnou kalkulací měsíčních příjmů a výdajů a očekávaného růstu budoucích výdajů. Pozor na očekávaný růst budoucího příjmů! To do kalkulace nezahrnuji. Na straně příjmů zahrnu jen skutečný stav. Je hezké si v době ekonomického růstu plánovat zvýšení příjmů, avšak není zcela rozumné na to spoléhat.

Tabulka 1: Příklad rodinného rozpočtu

Příjmy Výdaje Nárůst budoucích výdajů Přebytek (příjmy-výdaje)
Bydlení 10 000
Domácnost 6 000
Děti 3 000
Životní styl 6 000
Finanční produkty 3 000
Další dítě 3 000
Celkem současné 37 000 28 000 9 000
Celkem budoucí 37 000 31 000 6 000

Současný přebytek 9 000 Kč. Budoucí přebytek 6 000 Kč. Z toho raději ponížím o 1/3 na nečekané výdaje a jsme na částce 4 000 Kč. Zde je potenciální prostor pro splátku dluhu.

Ještě pohotovostní rezerva

Pohotovostní rezervou myslíme částku „měsíční výdaj x počet měsíců než si najdu stejně placenou práci“.  Bude to v rozmezí od tří měsíců do jednoho roku.

Příklad: Měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč. V mé profesi jsem schopen nalézt do 6 měsíců obdobně placenou práci. Pohotovostní rezerva tedy bude ve výši 20 000 x 6 = 120 000 Kč.

Bez těchto dvou podmínek, tedy přebytek na splátku a pohotovostní rezerva, je to špatný dluh. Ano, dluh si bere člověk, který má peníze. Pokud nemá na své výdaje, dluh nic nespraví. V tom případě musí jít cestou snížení výdajů nebo navýšení příjmů!

Co je vhodné financovat na dluh

Zde bychom jistě mohli vést dlouhé diskuze. Dluhem bych však měl financovat podstatné životní situace. Situace většího rozsahu. Kde je dlouhá doba než na ně našetřím a jsou důležité. Je to tedy nejčastěji investice do nemovitosti nebo pořízení nového vozu. Zde si za dluh „kupuji čas“ a zvyšuji svou spokojenost.

Pořízení vlastní nemovitosti je příklad správného dluhu

Odhlédněme od skupiny lidí, kteří nemovitost dostanou či zdědí. Pracujme s příkladem skupiny lidí, kteří bydlí v nájemním bydlení a ze svých příjmů by na vlastní nemovitost dosáhli za velmi dlouhou dobu.

Příklad (částky celé období stejné):

Mladý pár žijící v Plzni v nájemním bytě. Současná cena nového bytu 3 200 000 Kč. Celkové příjmy 50 000 Kč, celkové výdaje 30 000 Kč (z toho 13 000 Kč nájemné). Celkový přebytek tedy 20 000 Kč. Ukládáním oněch 20 000 Kč měsíčně by jim trvalo vytvořit rezervu ve výši hodnoty bytu (3 200 000 Kč) 160 měsíců, tedy 13,3 roku!

Za tu samou dobu by ještě zaplatili na nájemném 2 080 000 Kč (pokud bude celých 13 let stejné).

Za 13,3 roku by však cena tohoto bytu mohla být něco málo přes 6 000 000 Kč (při průměrném 5% ročním růstu cen nemovitostí). Je vůbec reálné v této situaci pořídit nemovitost jiným způsobem než na úvěr?

Pro férové posouzení uvedu hrubé náklady spojené s úvěrem. Přeplatek úroků po 13 letech bude ve výši 1 430 605 Kč (3 200 000 Kč, anuitní splácení, 30 let splatnost, 4% úroková sazba po celou dobu úvěru).

Doporučení k pořízení vlastní nemovitosti v tomto případě je však spjaté s podmínkou 20 % vlastních zdrojů, tedy úvěr ve výši maximálně 80 % ceny nemovitosti. Pro snížení rizika zvyšování úrokových sazeb je vhodné zvolit delší fixaci a tvořit další přebytky.  Pravděpodobné je i narození potomka a s tím spojená ztráta příjmů a nárůst výdajů.

Ano, vlastní bydlení tedy není a nebude pro každého. Je potřeba plánovat v dlouhodobém horizontu a především být schopen dobře hospodařit se svým rozpočtem.  Bez dlouholeté přípravy vlastních zdrojů to nelze.

Dluh, který umoří horší dluh

Samozřejmě má smysl dluh, který nahradí dražší dluh. Velmi jednoduše můžeme sestavit posloupnost od nejméně nákladného po nejvíce nákladný dluh. Samozřejmě s přihlédnutí k určité obecnosti. Účelový hypoteční úvěr, neúčelový hypoteční úvěr, úvěr ze stavebního spoření bez zajištění nemovitostí, spotřební úvěr, kontokorent, kreditní karta, nebankovní úvěry a další. Snažím se tedy dostat od více nákladných do méně nákladných typů dluhu. Pokud to nejde, pak alespoň hledám ve stejném typu dluhu nižší celkové náklady (RPSN).

Co není vhodné financovat na dluh

Všechno, na co si můžu jednoduše za krátkou dobu naspořit a není to nezbytné.

Pokud nemám na dovolenou, mám si na ni půjčit, nebo jet jinam či dokonce zůstat doma? Je to otázkou preferencí každého z nás. Podstatné by však měla být nezbytnost daného produktu či služby. Ptám se tedy, je to nezbytné? Pokud ano a nemám jinou možnost, pak tedy můžu zvážit i formu dluhu. Kolikrát je to však skutečně nezbytné a musím to mít hned?

Dokážete si představit, že jedete na týdenní dovolenou, a pak ji ještě rok splácíte? Přeplatíte x procent navíc. Není lepší splácet ji tedy rok předem formou spoření a jet na ni později?

Určitě není jednoduché v dnešní „mediální masáži“ super produktů a služeb nepodlehnout a odložit svou spotřebu. Komu se to však daří, pořídí za celý svůj život mnohem více za mnohem méně. K bohatství vede už dlouho stejná cesta. Je to cesta pravidelného ukládání přebytků pro budoucí splnění cílů a potřeb. Zkratka přes zadlužení není zkratkou. Je to cesta o několik kroků zpět.

Když už dluh, pak se vždy pojistit

Nejen k dluhu, ale k němu určitě, je nezbytné pojištění. Je zde na diskuzi jakou formou. Zda úvěrové pojištění, nebo samostatné rizikové pojištění. To není předmětem tohoto článku. K dluhu však pojištění patří. Minimálně vždy proti nejvážnějším rizikům, jako jsou trvalé následky úrazu, vážná onemocnění, invalidita, případně pro zajištění rodiny riziko smrti.

Pojištěním zvyšuji jistotu, že zvládnu finančně situace, které by byly problém. Když už si tedy beru dluh, musím mít i na pojištění.

Shrnutí na závěr

  • Nejlepší je dluh nemít. Ve své podstatě je špatný, má totiž jednu velkou nevýhodu – že ho nakonec musím splatit a to i s úroky navíc.
  • Cestou je správné hospodaření s rozpočtem. Je vždy lepší nejprve snížit výdaje a snažit se navýšit příjmy než si vzít dluh.
  • Jsou však situace, například pořízení nemovitosti, kdy může být dluh dokonce levnější než cesta tvorby rezerv. Pak to můžu považovat za určitou formu investice. To může být dobrý dluh.
  • Pro konkrétní propočet a rozhodnutí je dobré využít služeb finančního profesionála, který je schopen to vše řádně propočítat, pojmenovat rizika a navrhnout možná řešení.  Dvakrát měř, jednou řež. Je lepší se jít poradit, zjistit všechny podrobnosti, a pak až se rozhodnout.

4 komentáře: “Jak pracovat s rodinným rozpočtem aneb Dobrý vs. špatný dluh”

  1. Michal Kovářík napsal:

    Souhlasím, že bychom se měli lépe snažit finančně vzdělávat. Zařadil bych v nějaké formě finanční gramotnost už na ZŠ – jestli tam již není? Bohužel však musím souhlasit, že se není čemu divit, že se lidé někdy až zbytečně zadlužují, když dostávají každodenní mediální masáž v podobě reklam. Státy nám s ohledem na své zadlužení vůči HDP také moc nejdou příkladem 🙂 třeba 3. největší ekonomika EU Itálie 132% dluh vůči HDP – to se nedá splatit…takže ono to je i dáno i prostředím, protože je to prostě dnes normální.

  2. Václav Rybář napsal:

    Je vidět ze pan Kovářík ví o čem mluví. Souhlasím se vším co je tu napsáno . Veřejnost by se měla více vzdělávat co se týče finančnictví, poté by možná nebylo skoro 900 000 exekucí.

    • MK napsal:

      Jeste bych doplnil ze exekuci by nemuselo byt tolik kdyby se vlady nevykaslali na svoje obcany. Pokud nekdo skonci v exekuci kvuli tisicovce za telefon, tak je to jen a pouze chyba tohoto statu ktery se nedokaze postarat o svoje lidi.
      Kdyz jsem si pred nekolika lety prochazel vyhlasky z exekucnich drazeb, bylo to mnohdy za nesmyslne castky vuci lidem rocnik 1938, 1931 atd. Vzdelani uz jim asi nepomuze ale elementarni ochrana ze strany statu by je tehdy jiste zachranila.

      • Anonym napsal:

        Nauč se česky, zadlužený mongoloide.

        Jo, jo, dementům je potřeba zajistit státní ochranu (V ústavech psychiatrické péče? Ne, olovem do zátylku to bude lepší.), ne je nutit, aby uhradili dluh 1 000 Kč. Protože právě jejich liknavost, lhostejnost k vlastnímu životu, nezodpovědnost atd. jsou příčinami dluhů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.