Neděle 06. prosince. Svátek má Mikuláš.

Investovat do indexu, nebo aktivně řízeného fondu?

Peníze - graf - čas - stopky - eura - bankovky a mince
Investice Jan Kölbl 30.04.2018 | 00:00 16 komentářů

Některé akcie jsou nadhodnocené, jiné podhodnocené. Když koupíte indexový fond, kupujete všechny. Nevyplatí se tedy spíše aktivní správa podílového fondu?

Aktivně řízené podílové fondy byly vždy klíčovou součástí finančního sektoru rozvinutých zemí. V roce 2016 přesáhla hodnota aktivně řízených fondů v USA 21 bilionů dolarů, v Evropě dosáhly aktivní fondy hodnoty 14 bilionů dolarů.

Aktivní manažeři vycházejí z předpokladu, že některé cenné papíry nejsou oceněny správně, a věří, že jsou schopni takto nesprávně oceněná aktiva identifikovat dříve než ostatní investoři. Vhodnou spekulací na vzrůst či pokles aktiva poté očekávají abnormální výnos, což je ta část celkového výnosu, která převyšuje výnos přiměřený riziku investice.

Aktivní management nepochybně hraje zásadní roli v moderní ekonomice, jelikož skrze racionální alokaci kapitálu napomáhá ekonomickému růstu a pomáhá nacházet objektivní tržní ceny. Tato aktivní správa je však relativně drahá a jak dokazují výzkumy, pro samotného investora nemá téměř žádný přínos.

Aktivní fondy v posledních letech zaznamenávají poměrně citelný odliv kapitálu, jelikož stále více investorů preferuje nízkonákladové fondy, které pasivně sledují vybraný, často akciový, index. John „Jack“ Bogle, zakladatel společnosti Vanguard, uvedl první indexový fond již v roce 1976. Se samotnou myšlenkou indexového fondu však přišel Paul Samuelson ještě o 2 roky dříve. Zatímco v prvních letech existence indexových fondů byla jejich popularita relativně nízká, dnes patří indexové fondy mezi jedny z největších.

Aktivní investice vydělávají méně

V roce 1991 přišel William Sharpe s tvrzením a teoretickým důkazem, že průměrný čistý výnos pasivních fondů musí být vyšší než průměrný čistý výnos aktivně řízených fondů. Tento předpoklad o devět let později empiricky ověřili Arnott, Berkin a Ye. Sledované aktivně řízené fondy měly v průměru o 2 % nižší roční výnos, než byl výnos indexu Vanguard 500.

Eugene Fama a Kenneth French ve své studii „Luck vs. Skill“ z roku 2010 zjistili, že pouze 2 až 3 % fondů jsou schopny překonat akciový index. Manažeři fondů nejsou ve vybírání akcií o moc lepší než běžný investor, navíc výnosnost jejich fondu je snížena o poplatky za správu.

Poplatek běžného fondu se dnes pohybuje mezi 1 – 3 %. Naproti tomu poplatky pasivně řízených fondů začínají již od 0,03 %. Rozdíl 2 % na poplatcích se může na první pohled jevit jako zanedbatelný, avšak dopad pro dlouhodobého investora bývá citelný. Koruna investovaná do fondu se sedmiprocentním ročním zhodnocením vzroste po 40 letech na hodnotu zhruba 15 korun, zatímco koruna investovaná s pětiprocentním ročním zhodnocením vzroste za stejné období na 7 korun.

Argumenty aktivních investorů

Názory samotných správců aktivních fondů jsou ze zřejmého důvodu opačné. Daniel Gladiš například argumentuje tím, že indexy nadměrně zvyšují kapitalizaci firem a vytvářejí cenové bubliny již samotným způsobem, kterým indexový fond své prostředky investuje – tedy váženě dle tržní kapitalizace jednotlivých společností. Dále upozorňuje na riziko likvidity, které je zvláště přítomné v době, kdy chce velké množství investorů svůj podíl v indexovém fondu prodat. Převýší-li nabídka poptávku, dojde ke snížení tržní hodnoty fondu na hodnotu mnohem menší, než která je dána podkladovými aktivy fondu.

Někteří také zavrhují indexové fondy s tím, že investováním do nich se člověk odsuzuje k průměrným výnosům. Nicméně pravděpodobnost dosažení lepších než průměrných výnosů je pro běžného malého investora naprosto minimální. Neschopnost předpovídat budoucí cenu cenných papírů, vysoké transakční poplatky, behaviorální předsudky (bias), nedostatek disciplíny a v neposlední řadě také třeba oportunitní náklady s velkou pravděpodobností povedou v dlouhodobém horizontu k nižším než průměrným výnosům.

Hlavní předností aktivně řízených fondů z pohledu investora je jejich relativní dostupnost a minimální nároky na investiční znalosti investora. V České republice je možné vstoupit do stovek různých aktivně řízených fondů a vstup do nich je často otázkou pouze několika podpisů.

Naproti tomu tradiční indexové fondy jsou v České republice spíše raritou, navíc jsou jejich poplatky zpravidla vyšší než poplatky obdobných zahraničních indexových fondů. Pro českého investora se jedná o překážku, která však není nepřekonatelná. Poměrně jednoduchým řešením může být nástroj ETF neboli burzovně obchodovaný fond. Ale přestože je nákup ETF poměrně jednoduchým procesem, je potřeba pro investici přes ETF alespoň základní znalost investování a práce s počítačem.

Indexové fondy: Jak na ně?

Samotné kritické zhodnocení těchto dvou druhů investic je na samotném investorovi. Pokud se ale přeci jen rozhodne investovat do pasivního indexového fondu, tak na co by si měl dát pozor?

Jako u jiných investic, základem je zvolit si správnou investiční strategii, kterou bude investor po dobu investice dodržovat. Při stanovování takové strategie se může investor inspirovat radami ostatních investorů.

Ten nejznámější – Warren Buffett doporučuje běžnému investorovi, investovat pravidelně fixní částku do nízkonákladového indexového fondu. V době, kdy investor naopak finanční prostředky potřebuje, by je ideálně měl vybírat také průběžně v čase. Tímto se investor chrání před nákupem cenných papíru na jejich vrcholu a prodejem v době poklesu.

John Bogle doporučuje investovat do širokospektrálních indexů jako je S&P 500 nebo MSCI WORLD. Naproti tomu odrazuje před investováním do úzce zaměřených ETF a obecně před spekulativním obchodováním s ETF.

Český investor je při pasivním investování až na výjimky odkázán na investici skrze ETF. Je nutné si tedy prvně založit účet u brokera. Nejlevnějším brokerem v České republice je dnes pravděpodobně nizozemské DeGiro. Bohužel od 1. 1. 2018 je nabídka ETF u DeGiro silně limitována, jelikož broker příliš horlivě zareagoval na novou evropskou legislativu MiFID II, která v EU mimo jiné zakazuje prodej ETF, která nemají vedenou dokumentaci v jazyce klienta. Česká národní banka však již koncem roku 2017 uvedla, že u zahraničních ETF je dostačující prospekt například v anglickém jazyce. Dle vyjádření brokera je možné očekávat znovuzpřístupnění zahraničních ETF v následujících měsících.

Cenově výhodná je také česká pobočka nizozemské společnosti LYNX, která funguje jako introducing broker pro světově největšího elektronického brokera Interactive Brokers (IB). Se založením účtu u LYNX získává investor zákaznickou podporu v českém jazyce, počeštěnou obchodní platformu, a především oproti samotnému IB nemusí platit minimální měsíční poplatek 10 USD. Zároveň má LYNX nižší požadavek na vložený kapitál, který je u běžného obchodního účtu 50 000 Kč. Na druhou stranu poplatky LYNX za nákup akcií a ETF začínají na 5 USD nebo 6 EUR, a to je v porovnání s dolarovými poplatky u IB rozdíl zvláště citelný při dlouhodobé pravidelné investici.

Dále je nutné vybrat fond s nízkými poplatky. Klíčovým faktorem při investování je ovšem udržení co nejnižších poplatků. Mezi nejlevnější fondy se tradičně řadí fondy od Vanguard – roční správcovský poplatek Vanguard S&P 500 ETF (VOO) činí 0,04 %. Ve srovnání s ním je ETF S&P 500 (CSPX) od iShares s poplatkem 0,07 % dražší, nabízí však reinvestování dividend. Kvůli zdanění dividend a poplatkům spojených s případnou manuální reinvesticí dividend, se investorovi může více vyplatit dražší fond, který dividendy reinvestuje, než levnější fond, který dividendy vyplácí.

Kromě poplatků a způsobu nakládáním s dividendami je důležitá i likvidita. Zjednodušeně řečeno platí, že větší fondy jsou likvidnější. Proto by měl začínající investor raději vybírat ze zavedených fondů.

16 komentářů: “Investovat do indexu, nebo aktivně řízeného fondu?”

  1. dobrý den, vše smazáno, přeji hezký víkend.

    • Anonym napsal:

      Dobrý den, můžete nám vysvětlit co jste smazala a proč? Takhle ten Váš příspěvek postrádá logiku. Díky

      • dobrý den, komentáře diskutujícího, který o to požádal.

        • Anonym napsal:

          Jedná se o zde mně. Paní šéfredaktorka mi totiž vyhrožuje, že zveřejní moji e-mailovou adresu, protože polemizuji s názorem v článku. Požádal jsem tedy touto cestou paní šéfredaktorku, aby moje údaje vymazala podle GDPR (tuší-li paní šéfredaktorka podle IP adresy, o koho se jedná).

          Na svých argumentech každopádně trvám a o smazání komentářů jsem nepožádal. Oslovil jsem autora článku pana Kölbla, ale do diskuse se vložila paní šéfredaktorka a řekla nesmysl, tak možná proto komentáře raději smazala.

          Můj argument je, že vážení podle tržní kapitalizace znamená, že od každé firmy investor kupuje identický podíl, který je dán poměrem kapitálu investora a celkové kapitalizace trhu. Není to tedy tak, že by investor kupoval více od větší firmy a méně od menší firmy. Pokud to někoho zajímá, mohu sem vložit odvození (zjednodušené, bez indexace proměnných).

          • dobrý den, Vaše osobní data jsou součástí každého jednoho komentáře, který zde zanecháte. pokud trváte na smazání osobních údajů, bude i tento komentář bohužel smazán.

            • Anonym napsal:

              O jakých osobních údajích mluvíte? Napsala jste, že jste vše smazala. Kolega vám napsal, o čem to mluvíte, protože nikomu není jasné, proč se takto chováte. Žádné moje osobní údaje už tedy mít nemůžete. Máte jen a pouze moji IP adresu.

              • IP adresa je osobní údaj.

                • Anonym napsal:

                  Tím lépe. IP si můžete ponechat, ale nestojím o její zveřejnění. Proč jste vlastně chtěla zveřejnit můj osobní údaj (e-mailovou adresu)? Snad vám nevadí, že veřejně říkám, že vyučujete základy financí a mezinárodní finance na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. To přece není žádné tajemství.

  2. dobrý den, článek je starší, takže si nejsem jistá, zda sem autor stále chodí. myslím, že mechanismem myslel to, co vysvětluje ve svém článku Daniel Gladiš (odkaz). tedy to, že pokud váha daných akcií v indexu roste, může růst cena akcií, tím se opět zvyšuje její váha a opět se vytváří tlak na cenu, což právě způsobuje onu cenovou bublinu.

    • Mynona napsal:

      Prece jako internetovymi diskuzemi protrely anonym musite videt, ze to co rikate je hloupost.

      Mozna mate spatny argument, jehoz vyrcenim by sel vyvratit, ale bez jeho vyrceni vam zustane jen prazdny pocit vlastni ignorantni „pravdy“.

      • Mynona napsal:

        Áno, jste dokonalý, perfektní, všechno víte, všechno znáte, vaše argumenty jsou nejlepší…

        A dveře jsou támhle.

  3. Radim napsal:

    Pěkně napsané, až se divím, že vám takový článek na českém webu o investování prošel. České investiční weby a jejich materiály jsou totiž většinou velmi spekulativního charakteru a neustále řeší otázky typu „Na co teď vsadit …“ a tady vám prošly opravdu myšlenky dlouhodobého investování včetně příkladů, jak na to prakticky.

  4. Ladislav 1. napsal:

    ““Investovat do indexu nebo aktivně řízeného fondu?““ ……………………………………………………………………………..
    Ani to první ani to druhé, pane Kölbl!
    Ale investovat do jednotlivých akcií starých velkých podniků západní Evropy a USA, pokud jsou akcie levné, mají dividendy nad 3%, pokud podniky nepodvádí s daní nebo s bilancemi a dlouhodobě zvyšují tržby a dividendy (ne každý rok pár procent, ale každou dekádu desítky procent! Nechránit akcie se stop loss order, nedívat se na plus nebo mínus u investice častěji jak jednou ročně! Vždyť pokles kurzů a třeba i pokles na polovinu znamená radost, že mohu akcie levně přikoupit a že je výnos dividendy dvojnásobný. A jakmile chodí dividend dostatek, nemusí akcionář pracovat až do 65 let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.