Úterý 16. října. Svátek má Havel.

Pasivní investování: méně je někdy více

Indexové investování je ve světě velmi populární a v poslední době hodně preferované před aktivní správou. Český investor investující v koruně však velmi velký výběr korunových investic do indexových nástrojů nemá, i když první vlaštovka je na světě.

Indexové fondy jsou mezi investory velmi oblíbené, zejména v USA, kde mají tyto fondy nižší správcovské poplatky, než v Evropě. Jejich pověst dal dokonce v sázku jeden z nejznámějších investorů na světě, Warren Buffett, když se v polovině roku 2008 stavil s jistou investiční společností o milion dolarů, že pasivně spravovaný fond společnosti Vanguard překoná v průběhu deseti let desítku vybraných hedge fondů. V Evropě sice takové poplatky u indexových, pasivně spravovaných fondů budeme hledat marně, ale i zde platí, že jednou z výhod těchto produktů jsou nízké poplatky.

Právě fondy Vanguard jsou takovou ikonou mezi indexovými fondy, nejspíše právě kvůli své poplatkové politice. Správcovský poplatek ve výši kolem 0,2 % pravděpodobně u žádných jiných podílových fondů nenajdete a pravděpodobně ani u ETF a indexových certifikátů, které jsou největším konkurentem této skupiny podílových fondů.

Pasivní investování zastoupení indexovými fondy sází na efektivní trhy, nesnaží se je výrazně překonat a chování trhu (ve formě indexu) prakticky kopíruje. Akcie se podle teorie efektivního trhu rychle přizpůsobují všem běžně dostupným informacím a tím eliminují příležitosti k realizaci zisku z nesprávného ohodnocení.

Pasivní investoři počítají s tím, že v případě chvilkové cenové nesrovnalosti „zaúřadují“ arbitražéři, kteří cenu rychle vyrovnají. Všichni investoři mají k dispozici všechny historické i nové informace a umějí je rychle a správně interpretovat, neexistuje monopol apod. Výkyvy cen akcií jsou způsobeny pouze novými, nepředvídatelnými informacemi a ceny akcií jsou tím pádem také nepředvídatelné. Najít strategii, která by dlouhodobě překonávala trh, je tedy prakticky nemožné.

I když v poslední době právě ETF a certifikáty v souboji o přízeň investorů nad pasivně řízenými podílovými fondy pravděpodobně vyhrávají, své investory si tyto fondy určitě najdou. Určitě jsou výhodnější pro ty, kteří investují malé částky, případně investují pravidelně, přičemž u obchodníka s cennými papíry se jim takové obchodování notně prodraží.

První korunový fond v ČR

I když v ČR nemají korunové indexové fondy prakticky žádnou tradici, objevila se nedávno první vlaštovka, která má ambici tuto situaci změnit. Nový PX-INDEX Fond od Volksbank Investments bude kopírovat index pražské burzy PX. Drobným investorům tedy nabízí možnost investovat do všech akcií obchodovaných na BCPP. Výhodou je kromě možnosti jednoduchého investování do indexu PX v domácí měně také reinvestice dividend, což může přinést nadvýkonnost nad indexem (jelikož je PX cenový index, vyplacené dividendy se do jeho výkonnosti nezapočítávají), i když to není primární účel fondu. Další výhodou je pak reinvestice dividend, což také není u všech ETF a certifikátů úplně běžné. Pozitivní zprávou je také plán na sestrojení ETF navázaného na index PX, který by mohl vzniknout ve spolupráci s pražskou burzou. Šlo by pak o první ETF vedený v koruně a navázaný přímo na index PX.

Fond má ale také svá negativa, mezi něž můžeme zařadit poměrně vysoký správcovský poplatek ve výši 1,2 % (doporučený vstupní poplatek ve výši 4 % také není málo), což je na pasivně řízený fond, poměrně hodně. Na poměry pasivně spravovaného fondu je tedy fond od Volksbank poměrně drahý, na druhé straně je ale pravda, že pravděpodobně žádná jiný akciový fond veden, resp. zajištěn do koruny, není levnější (ale to není omluva a doufejme, že investiční společnost tento nedostatek brzo upraví). Dalším negativem může být poměrně málo likvidních titulů obchodovaných na pražské burze, což z jinak konzervativní investice dělá investici do koncentrovaného portfolia. Za to ale samotný fond nemůže.

Nic není dokonalé

Odpůrci indexových fondů těmto produktům nejčastěji vyčítají to, že pro fond je prakticky nemožné mít identické portfolio s indexem. Zejména v době, kdy dochází k pravidelné, nebo výjimečné obměně báze indexu, se portfolio fondu a indexu může dost lišit, což vede také k různé výkonnosti. Je potřeba také počítat s tím, že objem prostředků ve fondu není konstantní. Může to mít samozřejmě negativní dopad na výkonnost fondu, ale také pozitivní, což je mnohdy cílem investora i manažera fondu. V každém případě to může znamenat další náklady, které zaplatí investor a které snižují celkovou výkonnost fondu oproti indexu.

Také investoři, kteří preferují aktivní správu a výběr jednotlivých akciových titulů, indexové fondy vyhledávat nebudou. Zejména v době, kdy na trzích vládne nejistota a široké indexy doplácejí na špatné tituly v portfoliu, může být aktivní správa receptem na překonávání trhu. Zkušenosti ale mluví poněkud jinak a jen minimum aktivně řízených fondů překonává svůj benchmark. A také skutečnost, že v posledních letech se investoři spíše odklánějí od aktivně řízených fondů a více prostředků investují právě do pasivně řízených produktů.

Dalším problémem indexových fondů jsou rozvíjející se trhy, trhy s omezenou likviditou a malým množstvím titulů (což může být případ BCPP), případně těch trhů, kde je přístup k informacím a transparentnost poněkud nestandardní. Právě zde mohou profitovat ti, kteří upřednostňují aktivní správu, což dokazuje také skutečnost, že na neefektivních trzích jsou aktivně spravované fondy úspěšnější.

Problémem pro české investory, kteří chtějí investovat do indexových fondů, může být rovněž měna, v níž je fond veden. V české koruně prakticky žádný typický indexový podílový fond donedávna neexistoval, o ETF nebo certifikátu ani nemluvě. Poměrně pasivní investice se pak částečně mění i na spekulaci na měnu, což může zvýšit výnosový potenciál, ale také riziko ztrát. Pokud by některý podílový fond, investující na zahraničních trzích, přeci jen byl veden v Kč, tak by jej měl správce fondu zajišťovat proti měnovému riziku, což vede ke zvýšení nákladů a správcovských poplatků.

Jaká je nabídka

Poměrně velké zastoupení mají v ČR indexové fondy nabízené společností KBC Asset management. Pod hlavičkou KBC Index Fund nabízí čtyři indexové fondy v euru – KBC Index Fund World (kopírující index MSCI World), KBC Index Fund Europe (index MSCI Europe 15), KBC Index Fund Euronext 100 (index Euronext 100) a KBC Index Fund Euroland (index Dow Jones EuroStoxx 50). V dolaru je veden fond KBC Index Fund USA (index S&P 500) a v japonském jenu pak fond KBC Index Fund Japan (index Nikkei 300). Vstupní poplatek je u všech fondů 2 % a správcovský 0,7 % (fondy Euronext a Euroland 0,6 %).

Dalšími fondy od KBC AM jsou fondy s označením EMIF Index Plus, které jsou zaměřeny na indexy v jednotlivých zemích, především v Evropě a jsou vedeny v měnách jednotlivých zemí (ty z eurozóny jsou samozřejmě v euru). Jde tedy o fondy zaměřené na akcie Rakouska (index ATX), Belgie (index BEL 20), Francie (index CAC 40), Německa (DAX 30), Řecka (index ASE), Irska (index ISEQ), Itálie (index MIB 30), Nizozemí (index AEX), Portugalska (index BVL 30), Španělska (index IBEX 35), Skandinávie (ve švédské koruně, index OMX), Švýcarska (ve švýcarském franku, index SBC 100) a Velké Británie (v britské libře, FTSE All-Share Index). Tyto fondy jsou dražší jak při vstupu (2,5 %), tak i u správce (1,15 %), ale pro investory, kteří si chtějí vybrat pouze akciový trh jediné země, mohou být dobrou volbou.

SGAM nabízí fond SGAM Fund Equities Index US, který kopíruje index S&P 500 a je veden jak v euru, tak v americkém dolaru. Vstupní poplatky jsou 4 %, správcovské 0,6 %. Dobrou zprávou je, že v základní měně, v níž jsou fondy vedeny, se svými indexy na roční bázi drží krok, nebo je mírně překonávají. Shodou okolností za indexem zaostávají z fondů KBC právě ty nejvýnosnější, a to německý a britský. U fondů SGAM je na tom lépe fond veden v euru, protože euro v posledním roce v porovnání s dolarem poněkud ztrácelo.

Pokud by se tak dařilo překonávat index také novému fondu navázanému na PX, byla by to velmi zajímavá investice pro ty, kteří chtějí investovat do akcií na BCPP, ale nejsou schopni investovat do indexu jinak, než prostřednictvím fondu. Bohužel pro české investory, v korunovém vyjádření jsou fondy KBC i SGAM prakticky stále pozadu, protože koruna oproti euru v průběhu roku posílila o několik procent a měnové riziko tak ukázalo svou odvrácenou tvář.

Indexové fondy tedy mohou být velmi zajímavou investiční možností pro ty, kteří chtějí celý index v jedné investici. V portfoliu mohou dělat velmi dobrou službu, když se trhům daří a indexy se pohybují v kladných číslech. Na druhou stranu nemusí vyhovovat všem investorům, zejména těm, kteří chtějí mít své portfolio pod kontrolou a nechtějí řešit investici širokou diverzifikací, případně mají více prostředků k investování.

Jakým fondům věříte nejvíc?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.