Sobota 17. února. Svátek má Miloslava.

Kup a drž: Vhodné pouze na velmi dlouhou dobu

Na investiční konferenci společnosti Fincentrum se zajímavou přednáškou prezentoval šéfredaktor časopisu FondShop Roman Stuchlík, který pravděpodobně rozesmutnil mnoho zástupců strategie „kup a drž“…

Strategie "kup a drž" je jednou z nejčastěji doporučovaných strategií při investování do akcií. Společně s pravidelným investováním je považována za strategii, která dokáže dlouhodobého investora s investičním horizontem delším než pět až deset let ochránit před pravidelnými výkyvy na akciových trzích.

Zní to logicky. Při dostatečně dlouhém investičním horizontu může investor „přežít“ i výraznější výkyvy a pravidelné investování zase snižuje volatilitu a dochází k průměrování investice. Při poklesu cen totiž nakupují více cenných papírů za nižší ceny, což má v dlouhém horizontu příznivý vliv na portfolio investora. Otázkou, kterou Roman Stuchlík položil, je však délka investičního horizontu.

Špatnou zprávou pro zastánce těchto dvou přístupů je, že typická délka investice, pět až deset let, v posledních letech k dosahování zajímavých výnosů investorům ani zdaleka nemusí stačit. Nejjednodušší vysvětlení poskytují grafy. Ty nám ukazují roční výkonnosti akcií a dluhopisů k danému datu na dané periodě při jednorázové a pravidelné měsíční investici. Jde o reálnou výkonnost (očištěnou o inflaci).

Graf 1: Reálná roční výkonnost severoamerických společností (prezentovanou total return indexem S&P 500) v USD k danému datu na předcházející desetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Investoři sice v devadesátých letech mohli po deseti letech dosahovat nadprůměrné roční výkonnost i přes patnáct procent, ale propady v letech 2000 až 2002 společně se současnou krizí již roční výkonnost hodně omezují. Ti, kdo počítají roční výkonnost za deset let dnes, jsou už dokonce v mínusu, a to hodně. Investorům, bohužel, nepomohlo ani pravidelné investování.

Řešením by mohlo být prodloužení investice na dvacet let, kdy investor podle grafu již mohl dosáhnout kladné roční výkonnosti i při současných propadech (i když dosti nízké). Ani zde však nijak významně nepomohlo pravidelné investování, které nemá velký vliv ani na výkonnost, ani na volatilitu. Pokud bychom ale v budoucnu byli svědky ještě větších propadů, nemusela by stačit ani dvacetiletá perioda.

Graf 2: Reálná roční výkonnost severoamerických společností (prezentovanou total return indexem S&P 500) v USD k danému datu na předcházející dvacetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Důkazem mohou být výsledky japonských akcií, u nichž investoři na desetiletém horizontu dosahovali až v polovině případů záporné roční výkonnosti (někdy až -10 % p.a.). Pokud však měl investor štěstí, mohl dosáhnout také roční výkonnost až 25 %. To však bylo v polovině osmdesátých let.

Graf 3: Reálná roční výkonnost japonských společností (prezentovanou total return indexem MSCI Japan) v JPY k danému datu na předcházející desetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Investorům do japonských akcií nakonec nepomohl ani dvacetiletý investiční horizont, protože i na tak dlouhé periodě poměrně často (zejména v posledních letech) zaznamenávali zápornou roční výkonnost. A to i přesto, že volatilita je v delším horizontu mnohem nižší. Výsledky pravidelné investice jsou dokonce mnohem horší, než u jednorázové.

Graf 4: Reálná roční výkonnost japonských společností (prezentovanou total return indexem MSCI Japan) v JPY k danému datu na předcházející dvacetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Pomohou dluhopisy

Řešením mohou být podle Romana Stuchlíka dluhopisy. I když ani ty v některých případech neochránily investory před zápornou roční výkonností a dosahují nižší průměrné výkonnosti. Na druhé straně ale zabezpečí investorovi nižší volatilitu a větší pravděpodobnost kladného výnosu (i zde ale počítáme s minulostí a budoucnost předpovědět nemůžeme).

Graf 5: Reálná roční výkonnost státních dluhopisů USA k danému datu na předcházející desetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

I u dluhopisů pak platí, že stabilnější výkonnost a nižší volatilitu je možné dosáhnout s prodloužením investičního horizontu.

Graf 6: Reálná roční výkonnost státních dluhopisů USA k danému datu na předcházející dvacetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Rovněž v Japonsku, kde v posledních letech byla jedním z největších problémů deflace, plnily dluhopisy svou roli jako ochrany investice vcelku dobře. Za cenu nižších průměrných ročních výnosů se investor zbavil extrémní volatility vládnoucí na akciových trzích.          

Graf 7: Reálná roční výkonnost státních dluhopisů Japonska k danému datu na předcházející dvacetileté periodě, tzv. rolling return.

Zdroj: FondShop

Z uvedeného vyplývá, že investoři musí počítat s velmi dlouhými cykly, kterých jsme na akciových trzích svědky (15 až 20 let). Investorům bohužel nemusí ke kladné roční výkonnosti pomoci ani relativně dlouhý investiční horizont a ani průměrování investic pravidelným investováním.

Špatnou zprávou je, že podle uvedeného se právě dnes nacházíme možná v polovině cyklu, kdy investoři nemohou očekávat nadprůměrné výnosy na akciových trzích. Na posledním grafu z FondShopu je reálná výkonnost světových akcií v českých korunách od roku 2000 a možné scénáře budoucího vývoje. I v případě otočení současného vývoje a nadprůměrných 20% ročních výnosů by se investor na původní hodnoty dostal až v roce 2015. V případě delší krize to pak může být mnohem déle.

Co má tedy investor dělat, když ani tolik preferovaná metoda "kup a drž" mu nemusí přinést vytoužený profit? Prakticky nic. Lepší alternativa pravděpodobně asi neexistuje. Pokud se tedy investor rozhodne investovat, musí myslet jak na diverzifikaci, tak i na velmi dlouhý investiční horizont, který mu pomůže překonat i dlouho trvající cykly.

David Brzek, makléř Fio, burzovní společnosti, vidí možnost v aktivnějším přístupu: „Každá investiční strategie v sobě nese určitou míru rizika. U strategie „kup a drž“ se v dlouhodobém horizontu rizikovost sice snižuje, ale i tak tam zůstává a rozhodně se nejedná o bezrizikový přístup, což při zpětném pohledu potvrzuje pohled na vývoj trhů v posledních několika letech. Přestože tento přístup může pod vlivem aktuálního dění ztrácet na atraktivitě, domnívám se, že pro dlouhodobého investora je to stále jedna z nejlepších možných variant. Na druhou stranu jsem nikdy nebyl ortodoxním zastáncem striktního přístupu „kup a drž“, ale upřednostňuji i u dlouhodobých investorů alespoň částečně aktivní přístup, který by měl odrážet střednědobé tendence na trhu.“ 

Jaký způsob investic považujete za nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

20 komentářů: “Kup a drž: Vhodné pouze na velmi dlouhou dobu”

  1. petr napsal:

    I když už vezmeme do úvahy možnost, že samostatní investoři, a nebo poradci investorů dokáží (alespoň částečně ) aktivně reagovat na trh a vyhnout se větším ztrátám, jinak je tomu v případě fondů. Ty by měly zveřejňovat svoji strategii, a držet se jí. Čili, z hlediska této statistické informace, znamená to že by finační poradci neměli doporučovat a nabízet nákup podílů akciových fondů investujících podle této strategie???

    • Konference napsal:

      Podilovy fond berte jako sluzbu – investuje Vase prostredky podle predem dane strategie. Zalezi jen na Vas, kdy a jak teto sluzby vyuzijete, kdy ktery fond (resp. podilove listy) koupite a kdy ktery prodate.
      Pokud jde o pasivni fond s sirokym portfoliem, pak jeho sluzeb muzete vyuzivat podobne jako kdybyste investoval do indexu. Ocekavate-li rust, muzete koupit, ocekavate-li pokles, muzete prodat. Sluzba vetsiny dnesnich fondu nespociva v tom, ze by za Vas cinily investicni rozhodnuti, ale v tom, ze Vas kapital siroce diverzifikuji a umoznuji Vam vstup na trh i s drobnymi castkami.

      Priklad: Zda chcete ve svem portfoliu high yield dluhopisy se musite rozhodnout sam. Fond s takovym zamerenim je pak za Vas nakoupi a rozlozi riziko na desitky ruznych emitentu dluhopisu.

      Existuji i skutecne aktivne spravovane fondy s koncentrovanym portfoliem a volnou strategii, ale neni jich mnoho a malokdy jsou dostupne retailu.

      Jinak statistiky hovori take o tom, ze vetsina lidi, kteri se snazi prekonat trh (prekonat vysledky strategie „buy and hold“), neni uspesna a za trhem zaostava.

      Osobne jsem sice priznivcem aktivniho pristupu ke sprave…

      http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-ii-aktivni-sprava-portfolia/

      …nicmene kdo nema dostatek zkusenosti, mel by bud vyhledat zkuseneho radce, nebo se drzet pasivni strategie „buy and hold“, a nebo mozna radeji neinvestovat vubec.

      Trochu jine je to v pripade pravidelnych investic, to je strategie buy and hold min. z 90% pripadu nejefektivnejsi a je to cesta schudna i pro nezkusene investory.

      http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/jak-investovat-v-dobe-krize-i-pravidelne-investice/

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

  2. Jan Dvořák napsal:

    Kup a drž jsou podle mého názoru strategie vhodné pro dlouhodobé (sekulární) býčí trhy. Poslední takový skončil na přelomu tisíciletí. Proto souhlasím s názorem uvedených v posledních odstavcích článku, že na další velký býčí trh akcií si ještě počkáme. Odhaduji ta na 5-10 let.

    Když k tomu přidám výrazně větší globální riziko, jeví se mi v dnešní době PŘEDEM DEFINOVANÁ strategie Buy and Hold jako nevhodná.
    Nic není jak bývalo. Globální vývoj bude vyžadovat flexibilitu v řízení investic. A tu Buy and Hold postrádá.

    • Konference napsal:

      Vidim to podobne. Akorat bych jeste rozlisoval mezi celym trhem a vybranymi investicemi. Take se obavam, ze akciove trhy v rozvinutych zemich prinesou v prumeru mizive vynosy a klidne muze byt investor za 5 let na nule (ode dneska). Lepsi by mohly byt vysledky u emerging markets.

      Predevsim ale nastava doba, kdy trh (zejmena akciove trhy) neporoste svorne jako jeden muz, ale bude se velmi lisit vyvoj jednotlivych akcii. Vybere-li investor „spravne“ akcie, muze i se strategii buy and hold byt velmi uspesny a to daleko efektivneji, nez kdyby pozicne kupoval a prodaval dle kratkodobych trendu. To je narocne na cas. Zatimco kdyz zvoli ty „spravne“ akcie, bude si moci „zalozit ruce za hlavu a dat nohy nahoru“. 😉

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

      P.S. Take preferuji flexibilitu, ale obcas pak take zpetne zjistuji, ze kdybych „nic nedelal“, bylo by to nakonec vyhodnejsi. ;-))

  3. uni napsal:

    Dovolil bych si upozornit na chybné pochopení reálného výnosu. Reálný výnos je nominální výnos přepočítávaný na cenovou hladinu referenčního roku – tedy takový, do kterého je započítána inflace. Proto „reálný výnos očištěný o inflaci“ je nesmysl sám o sobě.

  4. Obama napsal:

    Furt ten samý nesmysl se tu stále opakuje, ze se prepocítávaji výnosy akcií pres ty nejpredrazenejsi období a pres ty nejhlubsí propady a pak se dojde k stále tem samým nesmyslum, ze akcie je nutno drzet 7 let nebo 50 let. Vsichni uz ale dávno zjistili, jen autori techto clánku ne a lidi z Fondshopu ne, ze akcie je mozno kdykoliv drzet výnosne nekolik let nonstop, ale jen od levného období jako 1990 do drahého období jako 2000, nebo od levného období jako 2003 do drahého období jako snad 2011. Nikdo ale, s vyjímkou autoru techto omezených clánku a Warrena Buffetta, uz nebude drzet akcie a fondy v dobe extrémního predrazení akcií jako 2000. Tim pádem nemá význam ztráceti cas s timto clánkem, kdyz se zabývá statistikou, za jak dlouho se vyplatí akcie koupené roku 1929 nebo roku 2000, protoze tehdy by ty predrazené akcie a fondy nikdo nekoupil a kdo by je mel, v techto letech by je prodal. Zrovna tak drzet akcie 5 let nebo 7 let, to je nesmysl asi ze socialistického plánování na 5 let. Proste akcie se kupují kdyz jsou levné a podnik zvysuje zisk a jakmile budou akcie drahé, nebo podnik prestane zvysovat zisk, pak se prodají a to se neví nikdy, zda to budou 3 roky nebo 5 nebo 8 let, tak jaképak furt 7 let.

    • Konference napsal:

      Lado, chapu Vas pohled a se zakladni myslenkou souhlasim. Take nemam rad obecne statistiky, ktere neberou v potaz „hodnotu“ akcie. Zajimavejsi jsou treba statistiky, kde je vstup rozdelen podle ruzneho P/E.

      Nicmene Vase idea „kupovat levne a prodavat draze“, prestoze je siroce znama a pro uspech zasadni, je v realu jen naivni idea.
      Vzdyt se podivejte na posledni roky.
      Kolik lidi kupovalo akcie v roce 2007? Ja sam jsem take kupoval.
      Kolik lidi prodavalo na vrcholu na konci roku 2007, resp. na zacatku 2008? Kdo je tehdy povazoval za predrazene? Ja nikoliv.
      Kolik lidi se nedrzelo Vasi idey, a dostalo se tak do ztraty mnohdy i 50 a vice procent?
      (I ja jsem se v rijnu lonskeho roku propadl do desivych ztrat. Nebylo vubec snadne se z propasti vyskrabat zase na povrch zemsky.)

      I kdyz to zpetne muze vypadat „jasne“, tak v dany moment podle Vasi idey jedna malokdo. A myslim, ze i Vy jste v roce 2007 nakupoval a na vrcholu neprodal. A pokud si dobre pamatuji, ve Vasem hledacku byly firmy jako Citigroup, Barclays ci Royal Bank of Scotland. Uprimnou soustrast!

      Proc neumime kupovat levne a prodavat draze, to je na samostatny clanek. Ale kdyby to bylo jednoduche a kazdy to delal, tak burza vubec nebude fungovat. 😉

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

    • alfa napsal:

      Vážený pane,
      to co píšete je všechno krásné,ale vše je naprosto jasné ze zpětného pohledu-zjistit kdy jsou dna a vrcholy-kdo to dokáže spolehlivě určit?!Kdo například věděl, že zkrachuje taková firma jako Lehmann Brothers-ty akcie a dluhopisy byly předražené za každou cenu (jsou nulové) ALE KDO TO VĚDĚL před rokem v červnu 2008? Jinými slovy PO VÁLCE JE KAŽDÝ GENERÁLEM!!!!!

    • Svěrkoš Zd. napsal:

      Dá se i souhlasit, ovšem klíčový háček je v tom, že nemáte pověstnou křišt´álovou kouli, kde vidíte, kdy jsou už akcie na vrcholu předražení a kdy jsou na minimu podhodnocení z pohledu ocenění trhem. A proto se (zejména při pravidelném investování po menších částkách) většinou vychází z historických zkušností s křivkami vývoje. Garance to samozřejmě není a nebude, ale bud´ hovoříme o investorovi nebo střádalovi, jehož vrcholem rizika je spořící účet a stavební spoření. Trefovat časování trhu se může povést čas od času, nicméně ne stabilně pořád, to by byla abnormální klika, anebo byste musel být genius. A kdyby to bylo tak lehké, tak by každý jen vydělával. Ze někdy něco bylo opravdu předražené nebo pohodnocené – na to vám odpoví až trh s určitým odstupem času, do té doby je to pouze pocit-očekávání či analýza podniku – leč emoce na trhu mají hlavní roli a ocenují majetek jinak, než by člověk mnohdy po rozborech a analýzách čekal. A na rozdílných pohledech na tutéž situaci či očekávání stojí třeba i různé zajišt´ovací operace mezi insitucemi, opce apod.

      • OTTO napsal:

        Celé je to o tom jak vydělat peníze na burze bez vzdělání.
        Lidem byla vsugerována myšlenka, že cestou je řídit se radami finančních poradců, brokerů, makléřů, bankéřů, spekulantů, analytiků atd.
        A výsledek je ten, že lidé přišli o peníze, protože všem výše zmíněným jde více o jejich provizi za uskutečněný obchod, kterou dostanou ať klient vydělá, nebo ne.
        Když nevydělá vždy se to na někoho může svést.
        Nečekané události, krize, panika, nebo euforie na burze, nebo ovlivňování cen různými syndikáty.
        Je to stejné jako kdyby někdo tvrdil, že zná způsob jak uděláte maturitu aniž by jste se na ni musel učit. Shrábne provizi a když ji neuděláte tak se vždy najde dobrá výmluva proč za to on nemůže a ukáže na pár klientů, kteří tu maturitu udělali.

        Vím, že za to sklidím posměch, ale krize, kterou dnes prožíváme je jen vítr před bouří.
        Burza může klidně jít ještě několik měsíců, nebo let nahoru, ale stojíme před krizí, která nemá v dějinách obdoby.
        Já osobně jsem z toho nadšen, protože v tom období budu mít zadáno sell jako jsem to měl v této krizi.
        Před pár měsíci jsem zadal buy a ještě měsíc to šlo dolů, ale pak se vytvořilo dno a šlo to rychle nahoru.
        Pozice už mám uzavřené s krásným ziskem a protože v následujícím krátkém období očekávám velké výkyvy nahoru, nebo dolů čekám kam se trh vydá a potvrdí svůj krátkodobý trend.
        Jediné otevřené pozice mám v ropě, kdy jsem koupil po potvrzení dna na 36 dolarech za necelých 40 dolarů a v průběhu července tyto pozice uzavřu, pokud se nestane to co před dvěma lety, kdy šla ropa nahoru i po motoristické sezoně, ale za to mohly ropné syndikáty a přepravní společnosti, které schválně zdržovaly plavby tankerů a ropa se na trh dostávala se zpožděním a tím vznikla větší poptávka, než nabídka a ceny šly nahoru.
        Když se na to přišlo a začalo se to vyšetřovat ceny ještě stačily doskákat těsně pod 150 a nastal pěkný sešup. Zadal jsem sell až ropa klesla pod 130 dolarů čímž bylo potvrzeno, že nastal obrat trendu a nešlo jen o korekci, nebo spekulativní propad cen, kdy fondy, velké investiční společnosti a velcí investoři vybírali zisky.

        Od roku 1989 kdy skončil průmyslový věk a začal věk informačřní se burza chová zcela jinak.
        Informační věk už také skončil a v dnešním digitálním věku se burzy chovají ještě jinak.

        Je zavádějící dělat závěry z dlouhodobých grafů, kde je znázorněn vývoj všech tří zcela odlišných věků.
        Pokud chce někdo kupovat akcie, musí nejdřív získat vzdělání, jinak je odsouzen k radám výše zmíněných.
        Problém je v tom, že oni nemají zájem na tom aby jste zbohatli, ale aby dostali provizi za množství, nebo objem vašich obchodů.

        Jsou samozřejmě vyjímky, kdy např. pan Traxler bere procenta z peněz, které klientovi vydělal.
        V tomto případě má přímý zájem na tom aby jste vydělali. Pokud nevyděláte tak jeho procenta z nuly jsou nula.

        Učit se, učit se, učit se!!!
        Štve mě že to řekl Lenin ale měl pravdu a tajně věřím, že to slyšel od nějakého schopného kapitalisty a jen tomu udělal dostatečnou reklamu a tak za tento výrok, který možná nevymyslel slízl smetanu.

        • kolega napsal:

          Dobrý příspěvek, Otto! díky

        • Jan Dvořák napsal:

          Bingo. Na krizi je třeba se připravit.

          Ke změněn věků (digitální apod.) si dovolím ještě jednu poznámku.
          O víkendu jsem četl rozhovor s Neilem Howe. Ten razí teorii, že zcela zanedbávaným faktorem pro vývoj nejen ekonomiky je to, která generace je právě „u vesla“, za jakých podmínek vyrůstala apod. Když už se mluví o generacích (třeba Generaci X), četl jsem to většinou v souvislosti s marketingem. Ale takto postavené z pohledu řízení státu a ekonomiky jsem to četl prvně a musím přiznat, že mě to zaujalo.

          • OTTO napsal:

            Největší majetky za posledních několik stovek let v drtivé většině vznikly v období krize.
            Já osobně jsem z krize nadšen, protože v krizích je nejvíce příležitostí a nemluvím jen o burzách.
            Ti ostatní samozřejmě vnímají krizi jako něco co jim bere práci, peníze a v konečném důsledku to co je pro většinu nejdůležitější, jistotu a proto naříkají, nadávají a hledají viníky.
            Ti připravení bohatnou rychleji a snadněji než v období růstu a nemají důvod nadávat.

            Všeobecně jsem vypozoroval, že v období růstu bohatí kumulují peníze, které si připravují na použití v dobách krize, kdy jsou nejvýhodnější příležitosti za nejnižší ceny.

        • Svěrkoš Zd. napsal:

          Ale třeba můžete mít pravdu, samozřejmě. To však potvrdí až čas, nic jiného. Kdyby to tak nebylo, pánové Buffet s Kellnerem a možná i dalšími by vám asi chodili pro pivo, což se patrně neděje. Nevěřím, že do své myšlenky vložíte celý svůj kapitál a majetek (a to i dnes nefinanční, včetně posledních kalhot), takže tímto připustíte, že to vždy může dopadnout i jinak. Jistěže ani dlouhodobé grafy nejsou jistota. Není jistoty. Jen smrt a daně. Ovšem na trhu jako takovém vždycky budete záviset do nemalé míry i na postojích jiných subjektů, jejich emocích, názorových odlišnostech, spekulacích. Zbloudilé střely. Tady vám nepomůže vzdělání.

          Alternativa, že poradce nahradím vlastním vzděláním je samozřejmě plně logická, ovšem to není nic převratného, tato volba existuje vždy a záleží na životních názorech, prioritách, mentálních schopnostech každého. To ale není o jistotě úspěchu.

          Nemyslím, že každý z poradců, kdo to nedělá přímo modelem pana Traxlera je apriori hned úplně špatný a nefér, to stavíte příliš černobíle a ona realita bývá většinou taková „šedá“ než černobílá. Neberu samozřejmě šíbry, co vám garantují jistoty tam, kde nejsou a věští z koule, kterou nemají. Když přijmu Vaši rovinu úvahy, tak pan Traxler brzy končí při superhypermagakrizi a propadu (což mu nepřeji, jen konstatuji, že pak je bez příjmu a nemyslím si, že se s tímto pak jenom tak bez ničeho smíří a nebude hledat další cesty) – a asi Vám moc za výhled nepoděkuje 🙂 To je však jiná věc.

          A konec informačního věku ? No nevím, informace jsou a budou podle mého názoru pořád nejdražším zbožím. Že hovoříme o větší digitalizaci je jen technika věci a o rychlosti informací, digitalizace bez informací je prázdný pojem …

          • OTTO napsal:

            Na burze nevítězí ten kdo umí přesně odhadnout co se stane.
            Vítězí ten, kdo je schopen nejrychleji a správně reagovat kdykoliv se odhad nepotvrdí.

            Tady je třeba ještě zdůraznit, že zcela jiné pravidla platí pro intradení a zcela jiné pro poziční spekulace.

            Obě hřiště jsou zcela jiné a pouštět se na to druhé s taktikou toho prvního je jistá cesta ke ztrátě.

            Co se týká Buffetta a Kellnera tak si musíte uvědomit, že já jsem proti nim malá ryba.

            Já můžu spekulovat jen s desítkami milionů a když vydělám 100% budou to jen desítky milionů zisku.
            Oni spekulují s miliardami a když vydělají jen 10% budou to stovky milionů zisku.

            Co se týká jistoty tak je jisté jen to, že vše se mění. Kdo umí rychleji a správně reagovat, kdo se umí přizpůsobit ten má šanci.

            Burza není matematika a logika.
            Burza je hlavně o psychologii a empetii ( a je třeba být v těchto oblastech vzdělaný ).
            Jak zareagují lidé na to, či ono, co znamená, když v této situaci lidé tedy i trh zareaguje takovým způsobem.
            Co se honí lidem hlavou.
            Co se honí hlavou velkým hráčům, fondům, bankám a co středním hráčům a co se honí hlavou nejmenším?
            Co těm nejmenším budou v této situaci asi radit jejich makléři, brokeři atd? A poslechnou je a …..

            Frafy jsou dobrý teploměr a fundamentální analýza mi řekne komu ta teplota patří a poznám jestli je nízká, normální, nebo vysoká, ale to je vše ( i na toto je třeba být vzdělaný).
            Burza se často chová nelogicky a je třeba s tím počítat.

            Diskuze o tom co se stane jsou dobré, ale jejich cílem není bít se do prsou, když se stane to co jsem předpověděl.
            Bít v prsa se může hlavně ten, který tipoval jinak, ale přesto vydělal, protože když zjistil, že se mílil učinil příslušná rozhodnutí a zařídil se podle nových podmínek.
            I laik který neví, která bije a tipuje každý den celý rok bude mít 10% úspěšnost a to je skoro 25 správných tipů ročně.

            Na burze je vítěz ten, kdo s dobrými kartami udělá velké zisky a se špatnými malé ztráty, tedy vědět, kdy je třeba ukončit pozice.

            Ano, kdo to nedělá modelem pana Traxlera může být dobrý a fér, ale já neznám nikoho kdo je dlouhodobě úspěšný a používá jiný model než pan Traxler.
            Pan Traxler i ostatní tím zkrátka říkají, jsem schopen vám vydělat peníze a za to si vezmu část zisku, ale když se mi to nepodaří a vy nevyděláte budu potrestán tím, že taky nic nevydělám.
            Problém nastává pouze v situaci kdy klienti prodělají, protože spekulant se nepodílí na ztrátě klientů, jen nedostane zaplaceno tedy je na nule, zatímco klienti jsou ve ztrátě.

            Pana Traxlera neznám, nejsem jeho klientem a nikdy nebudu, přesto myslím, že může spekulovat jak buy tak sell takže ať bude krize, nebo ne tak může vydělávat pořád a v krizi je to o to snažší, že spekulovat na pokles je správně zadaná pozice, jediná otázka je pak kdy pozici pokrýt.

            Co se týče věků je evidentní, že se s touto problematikou setkáváte poprvé.
            Tyto termíny a data, kdy jednotlivé věky ( období ) začínaly a končily jsem si nevymyslel já.
            Nejsou to moje myšlenky a moje pojmenování situace.
            To vymysleli a pojmenovali páni renomovaní ekonomové a situace na trhu jim dává za pravdu.
            Proč zkrachoval General motors a zkrachují ještě další kolosy?
            Protože jejich systém řízení a vedení skvěle fungoval v průmyslovém věku, kdy GM a ostatní vznikali.
            Dnes se díky starým postupům a neochotě přizpůsobit se stali dinosaury, předurčenými k vyhynutí.
            I parketová burza je jedním z těchto dinosaurů předurčeným k vyhynutí.

            • Jakub napsal:

              Ohledně Buffetta, každá mince má dvě strany. Buffett je dneska sice miliardář, ale když začínal tak k němu měl hodně daleko 🙂 Takže věřím tomu, že z desítek miliónů lze časem určitě miliardy udělat. Druhá věc je, že když Buffett udělá místo +10% třeba -10% tak přijde o miliardy, vy když uděláte -100% přijdete jen o desítky miliónů!

              • OTTO napsal:

                Časem lze z pár tisícovek udělat miliardu.
                Zmíněný příklad měl vyjasnit obrovský rozdíl v kapitálu, kterým disponují oba pánové a zcela milnou představu o tom, že když se mi tak daří tak bych musel vydělávat více než oni a zmínění pánové mi budou nosit pivo.
                U pána převládlo nadšení nad základy matematiky a proto to chápu, ale ještě jednou opakuji situace kdy mi pánové budou nosit pivo nemůže nastat.
                Jejich náskok se přede mnou může narůstat každým rokem 5-10 násobně ikdybych měl několikrát větší úspěšnost ve spekulacích.
                Navíc nezbohatl jsem spekulacemi na burze a přesto, že na burzách spekuluji používám k tomu jen část již zmiňovaných finančních prostředků.
                Neobchoduji žádné akcie.
                Jen měny a komodity a vždy pozičně.
                USD/EUR a LIBRA/JEN jsou mé oblíbené měny. Z komodit ropa a občas sojové boby a měď.

                Co se týká ztrát tak Buffetta vůbec nezajímá jestli je momentálně, něbo několik let díky cenám akcií v mínusu.
                On je nekupuje, protože je chce se ziskem prodat.
                On je kupuje, protože je chce vlastnit, chce brát dividendy a mít takový balík aby mohl zasahovat do chodu firmy a mohl ovlivnit prosperitu firmy, výši dividend a při přechodném poklesu ceny přikoupit další akcie jako už to mnohokrát udělal.
                Jde mu tedy o tok peněz které mu akcie generují, když je vlastní.
                Takto uvažují bohatí lidé.
                Ti ostatní se zajímají jen o to jak levně koupit aby mohli draze prodat, nebo opačně při sell pozicích. Toto je ale myšlení obchodníků, ne investorů.
                Neznám moc bohatých obchodníků, a neznám ani moc chudých investorů.

                Když dva dělají totéž, není to tožéž.
                Vypadá to sice stejně, ale každý může mít zcela jiný záměr a cíl.

                Chudí milují zisk, bohatí milují pasivní příjem, dividendy, licenční poplatky, poplatky z autorských práv atd.
                Proč?
                Zisk je na burze nejistý a když nastane je nejvíce zdaněn ( čest vyjímkám kdy v ČR je po 6-ti měsících osvobozen od daní ale pouze u fyzických osob, právnické to mají myslím až po 6-ti letech ).
                Nadruhou stranu pasivní zisk, dividendy atd. jsou buĎ od daně osvobozeny, nebo se dá placení daní legálně odložit tím, že se tyto příjmy opět zainvestují a nebo jsou daněny tou nejnižší sazbou daně.

                A poslední záležitost je, že bohatí nepracují pro peníze a peníze nechtějí.
                Cash is KING( peníze jsou král ) je pořekadlo pro chudé. Peníze jim ničí inflace, ale ve své sladké blaženosti si to neuvědomují.
                Nevědomost je sladká, tedy pro chudé.

                Bohatí říkají Cash is trash ( peníze jsou odpadky, smetí ) a proto toto smetí bohatí rychle a efektivně vyměňují za cokoliv co má reálnou hodnotu, co stoupá na ceně a ještě generuje pasivní příjem.

                • Svěrkoš Zd. napsal:

                  Dobrý den. To mi podsouváte, co jsem neřekl (nějaká jistota základů matematiky na burze).

            • Svěrkoš Zd. napsal:

              Ad začátek – plně souhlasím, míchat hruška a jablka je zárodkem krachu. Je však dnes černobílé najisto tvrdit, že hrušky jsou najisto jediná cesta k úspěchu a jablka najisto cesta ke ztrátě. Další čas (a to delší) potvrdí, že to tak může být. Ale taky to může dopadnout jinak. A to je to, co tvrdím – i vy dozajista si to vnitřně sobě připustíte, Vaše profity se budou odvíjet od toho, jak rychle budete reagovat na případnou odchylku očekávání. To souhlasím. Ovšem zase – dokola: Kdy NAJISTO víte (a dostatečně rychle), že výchozí domněnka je NAJISTO (ne jen velmi pravděpdobně) pasé? Časování kroků a korekce vám vyjdou a ne třeba jednou, klidně víckrát. Ale nebude vám vycházet pořád. Až čas vám odpoví, kdy jste pozici třeba uzavřel nebo naopak otevřel v nejlepší možnou dobu. Utrpíte i nějaké ztráty, potkáte zbloudilé střely, které nebudete chápat (a pokud, tak až s odstupem času).

              Za delší horizont budete klidně v zisku, ale „zuby“ na stavu vašeho majetku taky budou. Supervelký úspěšný hráč se v prsa podle mne nebije, ani v situaci, kterou popisujete, protože nepotřebuje, aby se mnoho jiných hráčů snažilo vyčíhnout jeho „techniku“, úvahy, styl… Byl by sám proti sobě. Bít v prsa se bude spíš analytik.

              Ad miliardáři – šlo jen o jisté přirovnání, jehož pointou bylo, že i i oni by vám potvrdili, že utrpěli v životě i ztráty, které jim možná napomohly poučením k příštím lepším ziskům. Taky jednou byli malými rybami. Informace z loňska – Buffettova společnost (BH) utrpěla jedny z největších ztrát v historii (neříkám, že definitivní, ale v ten moment to tak bylo). Sám si odpovězte, jak se to u takového guru mohlo stát. Proč nebyl dávno zbaven těch aktiv, který to stáhla ….. Protože to je člověk, nic víc, ani míň.

              Pana Traxlera taky neznám a spekulovat v investicích samozřejmě může (to je jeho rozhodnutí o technice) , nicméně sám otevřeně narovinu někde psal, že zatím vždy dosud v jeho investorském životě nastala doba,kdy si v čase zpětně uvědomil, že se měl rozhodnout jinak. To patří k dobrým investorům. Jednoduše proto, že v moment rozhodnutí neměl žádnou jistotu, jen předpoklad, analýzu, k tomu jistou intuici, podobnost jistých siituací z minula … Sám používáte slovo spekulovat – sám tedy připouštíte alternativní vývoj, vidíte. ….A důležitá věc – jeho odměna by měla spočívat nejen v tom, že přinese přímý zisk z investic (který zahrne i dílčí ztráty), ale i v tom, že přinese klientovi nemalou ÚSPORU JEHO ČASU, který klient může zužitkovat na peníze po své linii jinak (neinvestováním na trzích) nebo čas použije na to, co se mu jeví potřebné nebo chtěné.. Ani jeho klienti si u něj nekupují jen jistoty zisku a vědí to předem. A čas je taky obrovsky cenné zboží. Že mu garantuje úsporu času, to mu garantovat opravdu může. I za to se platí. Jasně, když nebudou přímé zisky, klient nakonec ten čas oželí a odejde, ale to je už jeho volba a jiná debata. A je věcí a obchodní rozhodnutí p. Traxlera, za co se chce nebo nechce nechat odměnit Trošku nechápu, proč už dnes rovnou už najisto vylučujete, že nikdy nebudete jeho klientem, ale to je Vaše věc, to až tak nesouvisí.

              Věky – odborník nejsem, nic takového jsem netvrdil. Termíny možná pojmenovaly renomované hlavy – leč vždy s jistým zpožděním a po znalosti vývoje, nikoliv přesně v momentě změny. Já nic nepopírám, jen říkám, že informace s tím budou vždy souviset a jde jen o jejich rychlost přenosu, zjištění, vyhledání…. To že zkrachovali GM a možná přibudou další, to je výsledek jejich rozhodnutí postupu třeba před 50-i lety. A jestli v té době měli nějaké informace v řádu hodin, minut nebo sekund nevidím až tak klíčové. Asi zle rozumím, nevadí. A proč vlastně taková debata ? Jakože když bude „všechno jinak“ tak při stejném rozhodnutí dnes obdobná firma za 50 let nezkrachuje ? Nemyslím, že by jejich systém řízení fungoval tak skvěle, spíš si nebyli ochotni připustit určité nebezpečí anebo byli schopni, ale v dané chvíli si každý řekl, že až to rupne, tak už na tomto světě nebudou a od jistého momentu šlo i o určitý sociální smír uvnitř, když jejich zaměstnanecké kroky jim přerostly přes hlavu. To moc nesouviselo s tím, jestli nějaká informace byla dostupná v řádu hodin, minut nebo vteřin, (či aspoń to nebyla souvisost rozhodující).

              Závěrem – netvrdím, že grafy z minula jsou jistou zárukou v budoucnu. Jen mohou sloužit jako určitá představa. I tyto grafy obsahují mj. rozhodnutí poplatná dané době a zkušenostem, která představovala reakci subjektů na odchylky od očekávání. Díky, dále se časově omlouvám, pěkný den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.