CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Immofinanz aneb Akcie v rukou finančních poradců

 


 

Finančně poradenské společnosti jsou velmi účinným distribučním kanálem. Ke klientům jsou schopny dopravit velké množství kvalitních, ale i méně kvalitních produktů. Finanční poradci zejména v multilevelových finančně poradenských společnostech musí být především dobří obchodníci – a dobrý obchodník je schopen prodat téměř cokoli.

Immofinanz a jeho začlenění do nabídky finančně poradenských (či v tomto případě je možná přesnější termín „zprostředkovatelských“) společností byl velmi dobrým plánem, který sliboval dlouhodobý růst a – a to především – stabilitu. Ta se několik let také držela…

Hlavním partnerem Immofinanz byla společnost AWD – jedna z největších finančně poradenských společností v Evropě, která zařadila akcie Immofinanz do důchodového programu pro své klienty. Vzhledem k dlouhodobému horizontu se nejedná o špatnou strategii, zejména proto, že akcie Immofinanz tvořily jen část celkového portfolia.

„Za poslední tři roky byl poměr mezi především pravidelnými investicemi do Immofinanz a investicemi do podílových fondů v AWD ČR 8:92,“ uvedl Pavel Manhalter, výkonný ředitel AWD Česká republika.

Immofinanz měl prostřednictvím finančně poradenských společností zajištěn odbyt akcií, které pravidelně upisoval. Minulé roky navíc znamenaly pro nemovitostní akcie nebývalý růst, který zakončila až hypoteční a realitní krize. Při prvních náznacích potíží začali akcie vyprodávat finanční investoři, kteří je nekupovali jako prostředek zajištění ve stáří, ale jako součást běžné portfoliové investice. Tím tlačili cenu akcií dolů.

Kolem společnosti Immofinanz se ale začaly objevovat další otazníky. Na světlo začaly vycházet nevyjasněné vztahy mezi společnostmi Immofinanz, její dceřinou společností Immoeast a bankou Constatia Privat Bank. Propad akcií tedy nebyl zaviněn pouze negativním sentimentem a potížemi na realitním trhu, ale i dalšími okolnostmi kolem společnosti. Není tak divu, že akcie klesly z rekordních hodnot kolem 12,5 eur na aktuálních cca 75 centů, když se dostaly i k 35 centům.

REKLAMA

Kdo prodával Immofinanz

Hlavním partnerem Immofinanz v České republice byla společnost AWD. „Od roku 2004 byla naším produktovým partnerem také společnost Constatia Privat Bank z Rakouska, prostřednictvím které jsme měli možnost do portfolií našich klientů zařazovat také akcie společnosti Immofinanz a Immoeast,“ komentoval začlenění Immofinanz do produktové nabídky Pavel Manhalter.

AWD ale nebyla zdaleka jediná, kdo Immofinanz prodával. V letech 2007 a 2008 ho měla v nabídce také společnost Broker Consulting jako „doplněk investičního portfolia pro agresivní investory“.

Do distribuce akcií Immofinanz se zapojila ještě společnost Fincentrum. „Fincentrum má k akciím Immofinanz a souvisejícím programům Constantia Privatbank dvojí vztah. Jednak je v menší míře nabízelo přímo prostřednictvím sítě finančních poradců Fincentra jako alternativu obtížně dostupných nemovitostních fondů. Především však v letech 2007–2008 do Fincentra přišly desítky zkušených poradců z AWD, která Immmofinanz nabízela jako nosný produkt. Většina klientů Fincentra s Immofinanz jsou tak „zdědění“ klienti, kteří byli obslouženi ještě pod hlavičkou AWD,“ uvedl Filip Duchoň, ředitel divize Finanční poradenství společnosti Fincentrum.

Immofinanz z velkých finančně poradenských společností naopak neprodávalo OVB, ZFP Akademia ani Partners.

Hlavní problém: Způsob distribuce

Investice do akcií s sebou nese vždy určitou míru rizika. Pokud klient do akcií investuje s tímto vědomím, je řádně poučen a není mystifikován, pak musí počítat i s případným poklesem kurzu. Stejně tak dlouhodobý časový horizont dává při nízkých cenách investorům prostor k levnému nákupu.

Problémem je ale způsob distribuce. „V praxi jsme naráželi často na klienty, kteří měli o této investici jiné představy, než jaká byla realita,“ uvádí Petr Borkovec ze společnosti Partners, která Immofinanz ve své nabídce sice neměla, ale jejíž poradci se setkávají s klienty, kteří akcie nakoupili.

„Často byl Immofinanz prodáván jako podílový fond, v horším případě jako určitý typ zajištěného podílového fondu. Tedy typ podílového fondu s téměř jistým 7 % p.a. zhodnocením, protože to tak v minulosti vždy bylo a podle tvrzení prodejců to tak bude i nadále. Klienti nevěděli, že se jedná o investici do akcie přes burzu,“ podělil se o zkušenosti poradců Partners Petr Borkovec.

REKLAMA

S obdobnými zkušenostmi se lze setkat i v různých internetových diskusích, které se dotýkají Immofinanz. Někteří uvádějí, že jim byl prodán jako zajištěný fond s garantovaným výnosem 6 %, jiní hovoří o nemovitostním fondu (k tomuto přiblížení má Immofinanz zřejmě nejblíže), vyskytují se i přirovnání k dluhopisu (s nímž měl Immofinanz svého času obdobný výnos i volatilitu).

Distributoři Immofinanz: Žádné prohřešky jsme nezaznamenali

Prodejní sítě Fincentra, Broker Consulting i AWD ovšem svorně odpovídají, že žádné prohřešky při prodeji Immofinanz nezaznamenaly.

„Nesetkal jsem se s žádnými prohřešky,“ uved Filip Duchoň z Fincentra.

„Nejsme si vědomi žádných prohřešků,“ odpověděl Jan Lener z Broker Consultingu.

Pavel Manhalter z AWD byl nejsdílnější: „Nevím proč zrovna dluhopis, s takovou stížností jsme se nikdy nesetkali. Ústní rozhovory mezi poradcem a klientem nejsou samozřejmě nahrávány, takže nelze polemizovat s tím co bylo nebo nebylo řečeno. Jsou však podepisovány příslušné doklady a smlouvy, které vylučují, že by k něčemu takovému mohlo v AWD dojít.“

Pro dokreslení procesu prodeje Pavel Manhalter přiblížil dokumenty, s nimiž byl klient seznámen: „Součástí Smlouvy je také doslovný text v bodě 5. „Pokyn k nákupu akcií společnosti Immofinanz (ISIN), součástí Smlouvy je i Prohlášení a upozornění na rizika investování, kde klient svým podpisem potvrzuje, že se seznámil s materiály „Upozornění na rizika obchodování s cennými papíry“ a „Upozornění na rizika investování do akcií“.““

„Záměna s dluhopisem nebo podílovým fondem je tedy v AWD zcela vyloučena. Samozřejmostí ochrany klienta je i investiční dotazník. Obecně klademe na dodržování standardů poradenství v oblasti investic velký důraz. Pravidla přijaté směrnicí MiFID musela dokonce naše společnost díky mateřskému holdingu a jeho vnitřním předpisům plnit mnohem dříve než bylo právní povinností v ČR. Tím, že jsme velká, finančně silná společnost, mohli jsme si dovolit investovat značné prostředky do systémů, které případná pochybení poradce eliminují. Rovněž je pro nás obrovskou výhodou sdílení holdingového know-how a moderního poradenského software pro oblast investic – AAT (Asset Alocation Tool),“ uzavřel Pavel Manhalter.

REKLAMA

Kolik klientů získalo Immofinanz

Do akcií Immofinanz investovaly řádově tisíce klientů. Jen AWD hovoří o stovkách klientů s převážně pravidelnými investicemi do Immofinanz. Broker Consulting je konkrétnější a uvádí 565 klientů s celkovou úložkou přes 188 tis. Kč.

Fincentrum je nejméně konkrétní: „Tyto informace jsou předmětem obchodního vztahu, nelze je proto uvádět. Fincentrum však nikdy nepatřilo k významným českým „dodavatelům“ Immofinanz, což tehdejšímu vedení opakovaně vytýkalo.“

Závažnější je „kauza Immofinanz“ v Rakousku, kde hrozí přerůst do velikosti kauzy Helvag, s níž se potýkalo vedení OVB.

„Mám Immofinanz… co teď?“

Jak se mají zachovat klienti, kteří již mají Immofinanz ve svých portfoliích? Mají ho prodat, držet, nebo naopak přikupovat?

„Záleží na konkrétním rizikovém profilu klienta a jeho životní situaci, převládá však názor „držet“, u klientů s vyšším sklonem k riziku pak i „přikupovat“. Samozřejmě s vědomím všech rizik,“ doporučuje Filip Duchoň za Fincentrum.

„Naši konzultanti komunikují individuálně s každým klientem. Důležité je, zda byli investoři dobře seznámeni s investičním rizikem.  Bohužel to se v maximální míře projevilo. Každý konzultant se může obrátit na našeho investičního analytika a konzultovat situaci svých klientů. Společně pak hledají nejlepší řešení. Jednoduchý a pro všechny platný recept neexistuje. Investice do Immofinanz činily pouze menší část agresivní části investičního portfolia klientů. Zaznamenali jsme ovšem také šťstný příběh u jednoho z velmi dynamických klientů, kterému se jeho vklad zhodnotil během pár týdnů o 100 %,“ hodnotí situaci Jan Lener z Broker Consultingu.

Strategii dalšího postupu hodnotí i Pavel Manhalter z AWD: „Akcie Immofinanz nedoporučujeme k jednorázovým investicím již poměrně dlouho. Co se týká prodejů, v případě velké potřeby získat likviditu není zbytí, ale jinak prodej také nedoporučujeme a radíme klientům vyčkat. Celá řada našich klientů, které řadíme do skupiny spekulativní, však nakupuje za účelem krátkodobého zisku nebo radikálnímu snížení pořizovací ceny. Většina klientů také pokračuje, i přes naše podzimní upozornění na rizika, v pravidelném investování. Právě jsme počítali pro jednoho z nich vývoj jeho pravidelného investování, které rozběhl v roce 2005, a je zajímavé, že tím, že pokračuje v pravidelných investicích a nakupuje za velmi nízké ceny několika násobně větší množství CP než v minulosti, jeho průměrná pořizovací cena akcie je již na 3,54 EUR a každým dalším měsícem se snižuje.“

Své doporučení poskytl i Petr Borkovec z Partners: „Dle individuální situace klienta. Většinou však neprodávat, držet a doufat.“ 

Immofinanz se na konci loňského roku potýkal s existenčními potížemi, v nichž obstál. „Společnost s cílem získat likviditu zastavila nové projekty a postupně prodává některé stávající. V prosinci prodala City Point Vienna za 93 mil. EUR a 10 rezidencních nemovitostí za 36 mil. EUR, což jsou ceny odpovídající účetní hodnotě, navíc jen o 3 % zaostávají za nejvyšší odhadní cenou.“

Investovat do této společnosti zůstává i nadále rizikové. Na základě nízké ceny nelze provést relevantní doporučení – řada lidí Immofinanz doporučovala už na ceně 3,5 EUR, „protože je levná“. A pak klesla ještě na desetinu. Přesto pro pravidelné investice investorů, kteří začali akcie nakupovat před jejich pádem, může být pokračováním v dlouhodobé investiční strategii výhodnější než prodej či jen držení stávajících akcií. Záleží ale vždy na individuální strategii a rizikovém profilu každého klienta.

Co bude dál?

Podle včerejších informací dochází k prodeji portfolia Immofinanz společnosti Immoeast. Obě společnosti by měly fúzovat a dále působit pod hlavičkou Immoeast a vedením Eduarda Zehetnera.

Zatímco v České republice je situace vzhledem k poměrně malému počtu klientů, kteří do Immofinanz, resp. Immoeast investovali, relativně klidná, v Rakousku nabírá kauza řádově větších obrátek. Klienti se sdružují a připravují žaloby. Situaci sledujeme a budeme vás průběžně informovat.

Loading

Vstoupit do diskuze 62 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Petr

    3 března, 2009

    Kamarad taky nejake koupil od zastupce spolecnosti Efcon (nebo tak nejak). Taky jako tutovku….

    Odpovědět

  • marek.smid@tiscali.cz

    3 března, 2009

    Já jsem Immofinanz několika klientům prodal , protože ale byli informováni o tom do čeho jdou , tak nemám problém . Zklamaní samozřejmě jsou 🙁

    Odpovědět

  • Anonym

    3 března, 2009

    „Prodal“ znamena, ze investor projevil o tuto investici zajem a Vy jste mu ji zprostredkoval, nebo ze jste jako poradce investorovi tuto investiic doporucil a nasledne jako zprostredkovatel zprostredkoval? V tom je obrovsky rozdil.
    V prvnim pripade by si mel nadavat investor, ve druhem predevsim Vy.

    To se stane. Pokud bylo portfolio investora rozumne rozlozene, tak ho jedna takova nepovedena investice nepolozi. Jen me zarazila ta formulace „nemam problem“. Pokud poradce takovou nepovedenou investici doporuci, tak problem ma… minimalne v tom, ze na sebe musi umet vzit urcitou zodpovednost a za nepovedenou investici se omluvit. Ale jak rikam, to se stava. 😉

    Ja klientum vzdy rikam, at predem pocitaji s tim, ze minimalne dve investice (zpravidla tak z 15 instrumentu v portfoliu) se zcela nepovedou.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • marek.smid@tiscali.cz

    4 března, 2009

    Investici jsem mu doporučil , protože jsem byl přesvědčen o její správnosti .
    Tím , že nemám problém jsem myslel , že mě nikdo neosočuje z podvodu ( a ne že jsem z obliga).Určitou zodpovědnost samozřejmě nesu .
    Ale jak říáte : pokud to není jediný instrument a je to chápáno jako pravidelná investice do akcií , tak klienti chápou v jaké jsou situaci a proč .

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    4 března, 2009

    pokud klienta jasně informujete předem, že jde o investici, která podléhá kolísání, má výhody, ale i rizika a ono mu to bude třeba několik měsíců nebo i let bude zrovna kolísat směrem dolů (ale je na začátku horizontu a čas je pořád před ním), tak se nemáte za co omlouvat – to byste se mohl pomalu omlouvat za to, že je krize, akcie v propadech a investice teď prodělávají – poradce by se neměl omlouvat za to, že investice podléhá i propadům, jen nesmí do stavu euforie uvést klienta – přece nevíte, kdy a co může přijít, to byste časoval trh anebo měl věšteckou kouli – ale kdybyste ji měl, tak nebudete ztácet čas poradenstvím, o tom jsem přesvědčen … :-))

    Odpovědět

  • Anonym

    5 března, 2009

    Vy se na to divate z pohledu poradce/zprostredkovatele, ktery postupuje korektne, klienta radne informuje o potencialech a rizicich investovani obecne a potencialech a rizicich ruznych druhu investic (akcie, dluhopisy…) a doporuci klientovi do ceho investovat spise v obecne rovine (tedy napr. cast do US a EU akcii, cast do akcii BRIC, cast do dluhopisu) a k tomu mu nabidne nejake konkretni fondy.
    Ano, v takovem pripade z tohoto pohledu asi neni za co se omlouvat, i kdyz hodnota klientova portfolia spadla treba na polovinu. Poradce postupuje korektne, doporucuje obecne rozlozeni portfolia dle investicnich cilu a rizikoveho profilu klienta, ridi se zakladnimi pouckami investovani (tim nerikam, ze s nimi souhlasim)… da se rict, ze z pohledu poradce postupoval poradce spravne a nema se za co omlouvat.

    Ja se na to divam mozna vic pohledem klienta, ktereho moc nezajima, zda doporuceni poradce odpovidalo jeho rizikovemu profilu a obecnym pouckam. Klienta zajimaji vysledky.
    A zejmena se na to divam pohledem poradce, ktery s portfoliem klienta aktivne pracuje a dava mu doporuceni na velmi konkretni investice… tuto akcii koupit, tuto prodat.
    Z takoveho pohledu, kdyz nejaka investice nevyjde, je to sice normalni a pri sprave portfolia je nutne s tim predem pocitat, ale presto povazuji za slusnost se za nepovedenou inevstici omluvit. Mozna proto, ze z tohoto pohledu mam jako poradce za vysledky klienta daleko vetsi zodpovednost.

    Vetsina poradcu se ani zdaleka neblizi te prvni variante, je to spise takovy ideal, kam by se mel bezny poradce v oblasti investic dostat. (Nekteri se mohou dostat i do varianty druhe, ale to vyzaduje spoustu casu a zodpovednosti.)
    Pritom ale spousta poradcu „prodavala“ IMMO (to nejde jinak nazvat) jako na bezicim pasu, ackoliv jde o jednu konkretni akcii a navic relativne malou firmu. Pochybuji, ze by se nasel poradce, ktery pri tom poskytl klientovi napr. vyrocni zpravu teto spolecnosti a ukazal mu ve vykazech, proc prave tuto akcii povazuje za „stabilni investici“, proc u ni kalkuluje s vynosem 7% p.a. atd.

    Vsichni tu vime, co se klientum pri „prodeji“ akcie IMMO prezentovalo. Kazdy uprimny poradce by si mel umet priznat, ze v tomto udelal chybu. A mel by to umet priznat take svym klientum a omluvit se jim. Kdyz uz ne za to, ze investice nevysla, tak alespon za to, jakym zpusobem ji prezentoval a ze na misto diverzifikovanych fondu (kde by se aspon mohl vymluvit na obecne poucky) doporucoval jednu malou predrazenou akcii.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Anonym

    5 března, 2009

    Jeste dodam, problem, je, ze se malokdo dovede omluvit. A to se netyka jen financnich poradcu. Podivejme se treba dnes na manazery bank, nebo do politiky. Lide se boji priznat chybu. Snad jedina profese, kde se lide umi omluvit, jsou doktori. Ti se omlouvaji i v pripade, ze zadnou chybu neudelali, ale bohuzel se operace nezdarila. Vsechna cest doktorum. Kdyz uz se jako poradci prirovnavame k doktorum, mohli bychom si z nich vzit priklad.

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    5 března, 2009

    Ano, to souhlasím, že to není moc „moderní“ se omluvit, když je to namístě. Já vycházel ze situace, že poradce postupoval, jak by měl – tzn. netajil, neuváděl klienta často doslova v omyl, upozornil, že při cestě se pojede nejen přes vrcholky, ale i přes údolí …. a předem klientovi jasně řekl, že i to, co mu doporučí nemusí prostě plně vyjít podle představ, protože není věštec a může leda mít své názory a dosavadní zkušenosti a podle toho doporučuje, ale nezaručuje. A že tedy nemusí krok vyjít. Pokud takto uvede klienta do rovíny chápání a nejen plusů , ale i rizik, tak se nemá moc zač omlouvat, protože hrál s klientem rovinu a vyložil karty jasně předem. Jo pokud se pak pustí do nadměrných větších dobrodružství, tak to je poradcova věc a riziko, to je pravda. Klient má možnost se rozhodnout nejít do služeb poradce a starat se sám a nemusí být pak na nikoho naštvaný (ale stejně často bude, protože „zase mě okradli, já to věděl ….“).

    Mě spíš trochu jako drobného investora zaráží to, jak najednou spousta lidí z oblasti financí říká – ony vlastně žádné zkušenosti, poučky, dosud se nějak chovající stavy neplatí, přišla krize a všechno jej jinak. Já nevím, jak si to vyložit – stav jako dnes přece svět nezažívá poprvé a právě na těchto stavech se formovaly dosavadní zkušenosti, určitá pravidla rozkladu rizik – naráz ale spoust lidí říká, že dnes a v budoucnu to platit nebude. Čekáme snad návrat k zániku peněz, výměnnému obchodování kožešiny za sůl apod. ? Co je tak strašně jiného na dnešní krizi oproti hlubším krizím v minulosti (ano svět je globálnější, než dřív, jak v plusech, tak minusech) ? 6-7 let se „hodovalo“ , potřeby se stupňovaly pod dojmem euforie, hojných dob,mnohé kroky se ukazují v tomto světle o to horší – holt je teď průjem, ale to je v cyklické ekonomice normální …. Něco zkrachuje, popadají kostlivci ze skříní, bude to leckdy hodně bolet, ale proč by to mělo úplně zgruntu měnit dosavadní poučky a zkušenosti ? Já netvrdím, že se tak nemůže stát, jednoduše to nevím, ale o co se opírají ti, co tvrdí, že zapomeňme na minulost, všechno je jinak, neřiďte se dosavadními zkušenostmi ….? Nikdo neřekl zatím bližší názor, proč to tak tvrdí (pokud to tvrdí)… Docela by mě to zajímalo. Příjemný den.

    Odpovědět

  • Anonym

    6 března, 2009

    Soucasna situace svetove ekonomiky a financniho sektoru je v mnoha smerech bezprecedentni. Nikdo nevi, jaky vyvoj nas v dalsich letech ceka.

    Nektere investicni poucky plati a prave dnes se ukazuje jejich dulezitost. Jine dostaly s prominutim pres hubu. Jeden konkretni priklad. Nebyly prave velke investicni banky casto doporucovany do zakladu portfolia jako temer perpetuum mobile s neustale rostoucimi dividendami? Dnes se z nich pomalu stavaji poloverejne instituce.

    Jednoduse receno, kdyz neco platilo treba sto let, tak to jeste neznamena, ze to tak bude platit i pristich sto let. Natoz kdyz neco platilo treba jen 30 let. ;-))

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    6 března, 2009

    ano rozumím, souhlasím. Nicméně ono spoustu těch anomálií a odchylek od pouček budete vědět až s odstupem let, ne dnes. Ale někteří už dnes s přehledem tvrdí, že všechno bude jinak. Asi mají tu pověstnou kouli. Protože (přesně, jak píšete), nikdo neví s určitostí, co nás ještě čeká. Váš konkrétní příklad lze zařadit mezi individuální investiční doporučení jedince, který takové doporučení dával. Jiný jedinec by třeba naopak šel jinou cestou. Mně jde spíš o to, že mnohdy mám pocit, že někteří z oblasti financí říkají obecně – akciová složka obecně se bude chovat jinak, nic neplatí, zapomeńte na poučky. Já nemám pocit, že i v dnešní těžké době by akcie přestala být z podstaty akcie, dluhopis z podstaty dluhopis – ale fakt mám někdy pocit, že někteří čekají návat k bartrovému obchodu či rovnou pazourkům ….. 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    7 března, 2009

    Poučka bez znalosti její podstaty, bez znalosti toho, z čeho vychází je celkem nanic.
    Pokud víme, na jakém myšlenkovém postupu poučka stojí, a zároveň máme určité informace o současném stavu, můžeme vyslovit tvrzení omezená mírou znalostí.
    Dnešní podoba ekonomik je neudržitelná. Z mnoha důvodů. Ale nikdo neví, jak dlouho jisté procesy budou trvat.
    A z toho vyplývá i dopad na poučky.

  • Svěrkoš

    8 března, 2009

    Poučky stojí na vysledování z historických stavů, nic jiného, což samozřejěm nezaručuje do budoucna, že to tak bude plně platit vždy. Nevím, co víc na tom chcete znát. Že dnešní podoba ekonomik není udržitelná, to si lidstvo říká svým způsobem pořád. že teď je silný průjem po více letech přežírání a rozmazlování považuji za celkem normální cyklus. Navíc značnou měrou působí důvěra a panika – tzn. jde ve značné míře o krizi důvěry (ale nejenom, aby to nebylo pochopeno zle). Nicméně potom postaveme na hlavu kompelet podstatu kapitalismu, nic jiného pak nezbývá. Nikdo neví, jestli určité zyklosti a kroky třeba v obalsti investic za více let neshledáte mylnými. Ale dnes se z něčeho musíte odrazit a vyjít, jinak je to plácání do větru. Nakolik bude jedicoco očekávání odpovídající relaitě či naipak, to nevíte ani Vy, ani já. A že tam ndmáte nějké záruky, co jak dopadne ? Co se dnes děje ? Padají firmy, hodnoty akcií, v silném rozsahu, ale i takové rozsahy už historie zažila. Nic precedentního. Já osobně třeba nepodléhal nikdy tomu (jak uváděl jinde p. Traxler), že např. investiční banky jsou nekonečný kolovrátek na peníze. Je to firma, má akcionáře či vlastníky, podníká, týkají se jí zisky i ztráty, pokud je to přeřháté a dlouhodobě pořád výš a výš, začíná to smrdět očistou. že si toněkdo nemyslel je jeho individální podlehnutí euforii. Taková „poučka“ prostě vždy byla nesmysl a kdo jí podlehl, to bylo jeho dílčí rozhodnutí. Když sami nevíme, jak dlouho jisté procesy budou trvat (jak sám píšete), těžko dnes můžem prohlašovat něco o konečném dopadu na poučky ale ne poučky typu viz výše, to v mém chápání nejsou poučky. A že svět vyleze z dnenších týdnů-měsíců-let v něčem jiný ? To je snad přirozený jev – před 10-12 lety jste taky nejspíš neměl mobil a internet a LCD televizi …. Je rozdíl, co myslíte poučkou a poučkou …. Ale já neumím dnes hodnotit, jak bude jiný, vy možná ano ….

  • Svěrkoš

    8 března, 2009

    jedincovo očekávání, omluva i za jiné překlepy, píšu rychle …

  • Anonym

    8 března, 2009

    Dobry den, mozna jste nikdy nepodlehal tomu, ze investicni banky jsou nekonecny kolovratek na penize… zkusim to jinak… takrka kazdy doporucuje v ramci akciove slozky portfolia zaklady stavet na velkych dividendovych spolecnostech (to je „poucka“, ktera je a vzdy bude aktualni pro pasivni dlouhodobou investicni strategii)… ale co myslite, ze takto zamerene fondy mely prevazne v portfoliu? Ne nadarmo nektere dopadly hure nez sedlaci u Chlumce. Bankovni sektor byl dlouhou dobu povazovan za konzervativnejsi v ramci akcii. Avsak byla to jen mylna iluze.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Svěrkoš

    8 března, 2009

    ano, v tom souhlasím, tyto instituce jsou (anebo byly – hořký vtip, bohužel) velké, dividendové firmy – ovšem z jednoho sektoru. Tedy spíš nižší-horší rozložení rizika od manažerů fondů, větší zaměření na sektorovost, než totální kolaps poučky. Oni ji prostě nedobře dodrželi. Mnohé velké dividendové společnosti z jiných oborů mají zatím ke krachu daleko, i když se jim třeba nedaří dobře jako předtím. Kdo investoval více sektorově (byť do firem uváděného charakteru), tak se odchýlil od té části takové poučky, že kdo chce snížit riziko, musí víc rozkládat – zde myšleno oborově. To nevidím jako obecný odstřel takové poučky, to vidím jako podlehnutí módě a euforii určitým směrem. Kdo líp rozkládal, cíti újmy přece jen menší (i když pořád újmy, samozřejmě). Jen můj názor. Stejně jako mně doporučoval jeden člověk – dávej ty svoje kousky komplet do Latinské Ameriky, bude to bomba. Říkám mu, jo, ale ač jsem myslím celkem odvážný z hlediska rizika investic, tak tam dám 50 %, zbytek jinam. Ačkoliv při té dnešní globálnosti přenosu problému je to možná už víc jedno.

  • Anonym

    8 března, 2009

    Jinými slovy – poučky jsou na nic.
    Zjistil jsem již dávno, že v investicích jsou poučky na nic a základem je zdravý selský rozum doplněný intuicí. Tím nechci tvrdit, že jsem v investicích dobrý, být dobrým v investicích je dar. A je dobré se takových lidí držet.

  • Svěrkoš

    9 března, 2009

    Nesouhlasím, že jsou úplně všechny úplně nanic. To pak klidně můžete interpretovat, že např. kdo chce investovat na dva roky plus minus (a je i více tolerantní k riziku), tak to má hodit komplet do akcií a ještě nejlépe do ofenzivních oborů, ať se práší za kočárem. Intuice mí říká, že do dvou let bude mít zaděláno na balík. Nevím, jestli byste se pod to jako sjednatel podepsal … On zdravý selský rozum často v inveticích nefunguje, bohužel. Je to trh a je plný nečekaných zvratů, časovat se vám nebude dařit stále jen občas.

    Ano, je to do jisté míry i dar. Ovšem i ti dobří až nejlepší šlápli ve svém investování i vedle (a leckdy to bylo hodně drahé) a udělali ztrátu. Není snad investor, který pořád jen získává, tomu nevěřím ….I ten Buffett prodělal někdy dost peněz ….

  • Anonym

    6 března, 2009

    Soucasna situace svetove ekonomiky a financniho sektoru je v mnoha smerech bezprecedentni. Nikdo nevi, jaky vyvoj nas v dalsich letech ceka.

    Nektere investicni poucky plati a prave dnes se ukazuje jejich dulezitost. Jine dostaly s prominutim pres hubu. Jeden konkretni priklad. Nebyly prave velke investicni banky casto doporucovany do zakladu portfolia jako temer perpetuum mobile s neustale rostoucimi dividendami? Dnes se z nich pomalu stavaji poloverejne instituce.

    Jednoduse receno, kdyz neco platilo treba sto let, tak to jeste neznamena, ze to tak bude platit i pristich sto let. Natoz kdyz neco platilo treba jen 30 let. ;-))

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    5 března, 2009

    …. a taky jen ještě dovětek – oniti poradci, kteří ne plně vhodně anebo i vyloženě chybně prezentovali produkt (řekněme i to IMMO) to v ten moment dělali záměrně. Omlouvat by se měli spíš halvy firem, které tito pěšáci v terénu zastupují, protože ve většině případů vymili poradcům hlavu, udělali setkání, kde odprezentovali, jak firma skvěle rostla, jak zahraniční matka posílá pozdravy a chválí krásný růst, a to vše přece díky bezvadným produktům, které ti bezvadní poradci bezvadně prodávají. Tomu nováček podlehne natošup, dělá přece pro velkou firmu, kde se lzeo opřít o velké zkušenosti, analytici určitě vědí, co vybírají …. a taky, když je dobrý rétor za pultíkem, tak jen málo nezkušených poradců nepodlehne. Viděl jsem v akci dva-tři dobré rétory, nováček nemá moc šanci nepodlehnout skvělým zítřkům ….(ono určité nabuzení a víra je nezbytný předpoklad, aby uspěl)…. A já to nevnímám primárně jako jejich osobní chybu (těch pěšáků), vítr fouká odjinud …… ale hromy a blesky slízne samozřejmě nejdřív pěšák …. Proč regulátor nezkoumá, jak svou poradenskou filozofii a „know how“ učí a prezentují zejména MLM firmy směrem k nováčkům ? Je pak strašně jednoduché pohanět a potrestat ze zákona toho jedince, který se pak cítí hrozně a má se omlouvat na všechny strany a říká si, sakra, co se stalo ??? …. Jen velmi málo nadšenců se v ten moment zarazí a řekne si – no jo, když to stojí ve většině na bezplatném poradenství, tak jaktože ta firma tak skvěle roste a vydělává ??? Že to měl vědět a odhalit sám ?? Ale nač má pak svou zastřešující firmu, která z jeho práce bere nemalý kus provizí? Omlouvat by se pak měli jiní ….

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    5 března, 2009

    vymYli hlavu …. pardon.

    Odpovědět

  • Anonym

    6 března, 2009

    Neznalost neomlouva. Jiste ze koreny problemu jsou jinde, v nastaveni celeho systemu, ale kazdy pesak nese sam zodpovednost za sva doporuceni. Vymlouvani se… oni nam na skoleni rikali tohle (nebo podobne to nas ve skole neucili, takovy zakon neznam apod.) je jen znamkou slabosti cloveka.

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    6 března, 2009

    Promiňte, ale nesouhlasím. Když Vám zastřešující firma vytvoří určitý model, který máte u klientů relizovat a podá vám to šikovně zabalené tak, že vám vypíchne jen výhody a pomlčí o nevýhodách (a regulátor je mrtvý brouk), tak samozřejmě platí to, že „oni nám to říkali takhle“. Protože takhle to firma prezentuje jako své know how a vám jako pěšákovi řeknou „ručíme za tebe, toto je ozkoušené, nebudeš dělat žádné psí kusy na své triko, protože my pak za tvé jiné názory ručíme pod sankcemi ….“ Jako pěšák pak v podstatě nemáte pod takovou firmou nějaký svůj prostor pro alternativní kroky. Čili Vám je v podstatě jedno, že kořeny jsou jinde, je Vám jedno, že se leckdy školí bludy – vy prostě ukážete na jedince, který se sám ten moment cíti hrozně a odstřelíte ho, přičemž kořeny nepoškozeny plodí dál své „plody“. Ti by se měli omlouvat a tam je ta slabost, ne že pak nechají pěšáka (kterého předtím sami vymyli) sežrat tu bramboračku a sami jsou za bukem. Vám to patrně nevadí, mně ano …. Ale chápu, že jste nikdy pod takovou firmou nedělal a jedete opravdu výlučně na sebe a svou firmu a tedy tyto nešvary jste na sobě nikdy nepocítil a tedy to můžete vnímat jinak. Já taky ne, aby nedošlo k mýlce, ale vím o takových a věřte, že si pak připadali děsně … Chápu, že u klienta může vypadat divně, kdyby ukazoval takový poradce na druhé, ale oni ti druzí by to sami měli „vzít do teplejch“ a postavit se za svého člověka k problému čelem jako poskytovatel toho „know how“, když už ho sami založili. Ale skutek utek …..

    Odpovědět

  • chk

    3 března, 2009

    kdyby klienti podavali stiznosti na zprostredkovatele, myslim, ze maji velkou sanci na uspech. distribuce byla neeticka, klienti byli uvadeni v omyl. to se da relativne dobre prokazat.

    Odpovědět

  • Radek

    3 března, 2009

    Jak to chcete prokázat? Jestli klienti podepsali to, co uvádí p. Manhalter z AWD, pak jsou zprostředkovatelé z obliga.

    Odpovědět

  • chk

    3 března, 2009

    jak to prokazat tu samozrejme psat nebudu, ale jestli si zprostredkovatele myslej, ze jsou z obliga, tak se mohou ve spouste pripadu hluboce mylit. ja osobne znam nekolik pripadu, kdy bylo pochybeni soudne prokazano. a tvrdim, ze byt v kuzi klienta, rozhodne si myslim, ze jit do soudniho sporu se vyplati. to jest muj nazor. nikomu ho samozrejme necpu. a pokud nejaky poskozeny klient chce zjistit jak na to, at se informuje u kompetentniho pravnika. dobrych pravniku v tomto oboru neni sice mnoho, ale jsou.

    jen takove priklady: investicni dotaznik musi vyplnovat sam klient. pokud klient ma svedka, ze dotaznik vyplnovat zprostredkovatel, ma potencialni problem. pokud klient nakoupil akcii, aniz by to odpovidalo jeho profilu, ma zprostredkovatel potencialni problem. pokud ma klient svedka (nebo napr. elektronickou komunikaci emailem), ze mu zprostredkovatel poskytoval nepravdivy nebo zavadejici informace, ma problem. pokud ma klient svedka (nebo napr. elektronickou komunikaci emailem), ze mu zprostredkovatel DOPORUCOVAL tuto investici, ma potencialni, a velmi realny problem. problem doporucovani investice se tyka predevsim ohledne smernic MIFID. navic pochybuju, ze to nekdo cetl.

    Odpovědět

  • Radek

    3 března, 2009

    🙂 tak to pak vypadá mnohem zajímavěji.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    3 března, 2009

    jestli se nepletu, poradce muze klientovi doporucovat co chce, to je ostatne i jeho chleba.samozrejme musi take pred upsanim spravne vyplnit inv.dotaznik

    Odpovědět

  • Mario

    3 března, 2009

    Pokud jede poradce podle MIFIDu, tak rozhodne nemuze radit a doporucovat co chce. To je ostatne i smysl nove legislativy.

    Jestli se domnivate, ze poradce muze radit co ho napadne, a pritom se jedna o tak citlivou oblast jako jsou klientovy penize, tak nejste clovek na svem miste. Doufam, ze tento druh poradcu zmizi. Jsem vesmes mirumilovny clovek, ale takoveho poradce bych z domu vyvedl v horizontalni poloze.

    Odpovědět

  • Anonym

    3 března, 2009

    Presne tak, investicni zprostredkovatel rozhodne nemuze doporucit zakaznikovi, co se mu zlibi. Investicni dotaznik je zaklad. Pokud je investor vysoce-ziskove orientovany a silne odolny vuci rizikum, pak ma IZ pro doporuceni pomerne siroky prostor, ale i zde plati jasne zasady, jak ma doporuceni vypadat… napr. jestlize nekdo doporucil investici do akcie Immofinanz jako „stabilni“, uz ma hodne velky problem. Toto jedno slovicko by bohate mohlo vyhrat u soudu. A vsichni vime, jakym zpusobem se investice do IMMO prezentovala.

    Zprostredkovatele ale maji jednu „vymluvu“, v dobe doporuceni mel zakon o podnikani na kapitalovem trhu jinou podobu a sluzbu „poradenstvi“ vedl jako doplnkovou sluzbu.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    4 března, 2009

    asi si ted nerozumime…poradce by mel volit investici podle prani a schopnosti klienta, do cehoz podle meho samozrejme patri i radne zjisteni klientova rizikoveho profilu a provedeni plnohodnotne fin.analyzy…v tom se asi shodneme
    vysledky by mel porovnat a podle nich vybrat, co nejspis bude pro klienta nejvyhodnejsi – to je poradcova prace. pokud tohle nedela, muze si klient rovnou zjistit veskere informace sam a poradce muze poslat k vode.
    proti cemu z toho, co jsem napsal, tedy mate konkretne vyhrady?
    nedovedu si predstavit, jak jinak by mel poradce pracovat

    Odpovědět

  • Mario

    4 března, 2009

    Vase veta, ze poradce muze doporucovat co chce, me trochu nadzvedla ze zidle.

    Ja si myslim, ze mantinely poradcovy prace jsou vyhotoveni investicniho profilu klienta, a sdeleni mu, ktere produkty jsou pro nej na zaklade profilu vhodne. Jaky konkretni produkt si klient vybere, ma byt jen a jen na nem. Poradce ma zodpovedet pripadne dotazy o produktech.

    Navic dulezita vec: Klient by mel byt spravne informovan o vsech nakladech s tim souvisejicich, a melo by mu byt sdeleno, kolik z toho inkasuje poradce. Na to ma klient pravo! Druha vec je, ze to klienta bohuzel ne vzdy zajima…

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    4 března, 2009

    máte pravdu, ale problém je v tom, že klient si těžko vybere,protože ve většině případů vůbec neví, která bije a ví, že chce jediné – maximální výnos s minimálním rizikem a hlavně neprodělat, pokud ho tedy vůbec získáte pro myšlenku, že by bylo dobré nějak investovat anebo konat obecně s penězi jinak. Ne všichni jsou už sofistikování a něčeho znalí. Právo na vámi popsané info klient určitě má, pokud se zeptá, tak poradce má odpovědět popravdě (i když korektní poradce může být klidně ten moment zaskočen, když neví přesně z hlavy, kolik z kterého produktu má, když jich nabízí více a vybírá přece podle svědomí a vědomí, ne podle provize …. nebo ne ?). Pokud to klienta nezajímá, tak je zbytečné mu to cpát „na sílu“ protože jste v Česku a dokonce chcete u klienta něco vydělat, jsou lidi, co jdou sjednat produkt na přepážku jen aby prodejce-poradce-pojištovák (jim je to jedno, všechno stejné …) nevydělal – že vydělá ten na přepážce si při své negramotnosti neuvědomí a dobrý pocit, že to měli i levnější (což bývá hloupost, ale oni si to myslí) a připravili lumpa v terénu o kšeft, hřeje … takže odpovídat popravdě, netajit, nemlžit, ale nedávat zbytečně info navíc, to je realita dnešního trhu a gramotnosti …

    Odpovědět

  • like.n0.other

    5 března, 2009

    sam bych to nenapsal lepe…naprosto s vami souhlasim..to bych taky mohl klientovi pri prodeji cist cele obchodni podminky – myslim ze by me po pul minute prerusil anebo odesel

    Odpovědět

  • Mario

    5 března, 2009

    Pardon, ale realita je bohuzel spatna. A tu se snazej zlepsit novymi pravnimi upravami. Nikdo nerika, ze je to lehky chleba, ale musi se umet. Proto je nesmysl, kdyz poradce dela kdejaky zednik, kuchar nebo automechanik po dvou hodinach „skoleni“.

    Pracovat stylem „sorry, ale on je uplne blbej, chce to, tak proc bych mu to rozmlouval“ je proste zcela spatne. Ja bych na to zaludek nemel. Jsem presvedcen, ze 90% „poradcu“ jsou lide, kteri tomu nerozumi a delaji problemy do budoucna. Klobouk dolu pred zbyvajicimi 10%. Jestli do nich patrite i vy, to nemohu posuzovat.

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    5 března, 2009

    ale jo, v tom se shodneme a neodporujeme si. Jen jsem chtěl říct něco jiného – zkusím to tedy jinak (pokud hovoříme o klientovi neorientovaném, který právě proto hledá poradce, protože nemá čas nebo chuť nebo obojí se vzdělávat sám – už to je třeba úspúěch, že ten dotyčný vůbec che něco řešit)): Pokud ho začnete zahrnovat podrobnými informacemi sám od sebe, ze kterých bude po 5 minutách absolutní janek a v podstatě z vás chytně určitou obavu, protože má strach, aby nevypadal moc hloupý, tak vám nakonec neuzavře nic a může to být sebelepší doporučení. Já neříkám nechat si klienta jen tak zlámat vaz, protže to slepě chce, to ne. I když pokud má palici jak dub tak buď má mít, co chce nebo poradce by měl jít pryč. To už záleží na detailech kontatku. Jistěže by měl poradce zkusit vysvělit, že ta varianta požadovaná klientem není zrovna vhodná. Ale o tom neohovoříme – já mluvím o tom, že těžko budete klienta automaticky zasvěcovat do všech detailů v oblasti, která ho momentálně fakt třeba nezajímá – kolik z toho máte, jak se dělí procenta provize atd. Jo pokud se ptá, tak to je jiná, ale zkuste jít dnes k laikovi, který koná možná první kroky v jiném nakládání s penězi a zkuste ho umlátit všemi informacemi, které mu musíte sděli, když on sám není vyloženě zvídavý – neuzavřete nic. Pozor – důležitý předpoklad – samozřejmě platí, že poradce ví, co dělá a nezneužívá klientovy nevědomosti, tzn. drží etiku. Já nepatřím ani mezi 90, ani mezi 10% , takže nemáte co posuzovat.

  • like.n0.other

    6 března, 2009

    me by zajimalo, jestli vy pusobite v oblasti fin.poradenstvi. Pokud ano, nejspis se podle meho pohybujete v naprosto specificke oblasti klientely.
    Uvedomte si, ze pokud klienta zahrnete tunou vsech ruznych informaci, v kterych se ani trochu neorientuje, a nechavate klienta vybirat produkt, je vase sluzba naprosto k nicemu, protoze ty same informace a moznosti vyberu ma clovek na webu. Jak jsem jiz rikal, poradce ma predevsim radit.
    Dalsi veci je, ze pokud vas klient bude te spouste informaci rozumet, pravdepodobne jiz bude vedet tolik, ze je pro nej financni poradenstvi prakticky zbytecne a muze vybirat vhodny produkt sam. Pokud se dokonale vyznate v pravnim radu, take pro vas bude konzultace s pravnikem zbytecna.
    Abychom se vyhnuli nejakemu opakovanemu nedorozumeni, uvedu, jak to delam ja…
    Udelam klientovi fin. analyzu a vyberu 2-3 vhodne produkty; u kazdeho reknu v kratkosti o co jde, v cem spociva jeho hlavni vyhoda a nevyhoda,shrnu v kratkosti problematiku poplatku a klienta necham vybrat z tohoto omezeneho vyberu, prestoze mam vzdy sveho favorita, ktereho se i tak snazim prodat. Samozrejme, jak jste jiz rikal, konecne slovo je vzdy na klientovi, o tom zadna..

    Jinak co se tyce provize a jeji vyse, nesnazte se mi namluvit, ze ji sdelujete/sdeloval byste klientovi. Jsem si naprosto jisty, ze prestoze moje provize je vcelku smesna castka oproti tomu, co inkasuje z meho obchodu moje maklerska firma, naprosta vetsina klientu by se teto castky zalekla a z obchodu by nebylo nic. Mimochodem, tuto castku neplati klient, proto ho jeji vyse nemusi vubec zajimat. Kdyz jdete do obchodu pro potraviny, ptate se prodavacky, kolik ma obchod marzi z tohoto nakupu?

    Omlouvam se, jestli to vyznelo jako utok na vasi osobu; to rozhodne nebylo cilem, ale nektere vase myslenky mi prijdou jako lehce utopisticke.

    Odpovědět

  • Anonym

    6 března, 2009

    Z vyhlasky 237/2008:

    „Informace o nakladech a poplatcich… obsahuji primerene okolnostem alespon celkovou cenu, kterou zakaznik zaplati v sovislosti s investicnim nastrojem nebo investicni sluzbou, vcetne souvisejicich odmen, provizi, poplatku, vyloh a vsech dani placenych prostrednictvim OCP rozepsanou tak, ze JE V KAZDEM PRIPADE ZREJME, KOLIK CINI PROVIZE.“

    To nejsou informace, na ktere ma zakaznik narok, ale ktere je OCP a IZ povinnen zakaznikovi sdelit. Takze pokud tak nedelate, tak doporucuji radeji nadale zustat jen anonymem. ;-))

    V praxi chapu, ze to neni jednoduche, zvlast kdyz musite klienty spise „premlouvat“, aby investovali. Vyse vsech moznych i nemoznych poplatku se kazdy zdesi. A provizi Vam nepreje. Jestli mohu ale neco doporucit, tak klientovi take vzdy reknete, co vsechno si temi poplatky (v ramci nichz je i Vase provize) plati za sluzby… on si pak vetsinou uvedomi, ze jakykoliv jiny zpusob by ho stal daleko vice casu i penez.

    Cilem legislativy je, aby OCP a IZ vylozil na stul vsechny karty. Je to fer. Osobne jsem rad, ze je v oblasti investic legislativa takto prisna.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • like.n0.other

    6 března, 2009

    Ja Vam rozumim, ale v nasi branzi (rikejme tomu napr. „vtirave financni poradenstvi“) toto proste neni mozne.
    Ja s klientem jednam na rovinu, rikam mu o zpusobech uctovani poplatku, zda se vybira na pocatku, jako success fee nebo jako management fee za objem spravovanych prostredku a informuji jej i o vysi techto poplatku – ale abych klientovi rikal :“podivejte, kdyz to nepodepisete, ja prijdu o 15 tisic“, to bych si asi skutecne prilis nevydelal.
    Myslete si o me co chcete, ale vysi sve provize beru pres veskera pravni osetreni jako moji soukromou vec

  • Anonym

    6 března, 2009

    Pak se ale nedivte presumci viny, az Vas nekdy nekdo zazaluje a Vy budete muset dokazovat, ze jste zakaznikovi tyto informace poskytl.

    Kdyz zakaznikovi odkryjete vsechny karty a ukazete mu, co si poplatky hradi za naklady u investicni spolecnosti (napr. co vse obnasi sprava portfolia fondu) a u Vas (napr. benzin, cas na vypracovani planu, nasledny servis…), tak s tim nebude mit problem, naopak oceni to, ze vykladate na stul opravdu vsechny karty.

    Mne se to samozrejme rika lepe, 20% ze zisku a zadne provize. Bezny poradce to ma daleko tezsi, ukazat klientovi, ze se mu vyplati si prostrednictvim provizi zaplatit poradce. Ale jde to a je to podle me spravne.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Mario

    7 března, 2009

    Nedelam poradce jako vy. Ale troufam si tvrdit, ze delam investovani na daleko vyssim levelu nez prave „poradenske“ spolecnosti. A jedna z prvnich veci, ktere jsem se musel naucit, byly zakony a vyhlasky. Bez nich se tento obor neda delat. Setkavam se kazdy den s podobnymi lidmi jako tu pisete a verte, ze plna informovanost klienta, vcetne vsech disclaimru a vyse provizi je naprostou samozrejmosti (jak uz pan Traxler zminil, je to zakonna povinnost). To, ze to nikdo nedela, a povazuje to za nakup rohliku, me vubec neprekvapuje. Bohuzel.

    A jeste takova drobnost. Maklerska spolecnost je trochu neco jineho nez poradenska nebo zprostredkovatelska. Ja vim, zni to hezky, ale do makleru ma 99% zprostredkovatelu daleko. Ano, vim co to obnasi. Sam jsem hezkou radku let pusobil jako makler na ceske, nemecke a americke burze.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 března, 2009

    Trošku musím váš názor korigovat.
    Je pravdou, že průměrná úroveň makléřů je daleko výše, než průměrná úroveň investičních zprostředkovatelů (IZ, rádoby poradců). Je pravdou, že nejlepší IZ se nechytají na makléře. Je pravdou, že IZ v podstatě neznají a nevědí o trzích skoro nic.
    Na druhé straně úroveň některých makléřských firem je nízká a i když nároky zrušených makléřských zkoušek byly takové, že by jimi prošlo tak 1% IZ, najdou se makléři s velmi nízkou úrovní práce, která spíše odpovídá bouchačům třipísmenkových firem.

  • Mario

    7 března, 2009

    ano, bohuzel. dokonce vim o pripadech, kdy lide udelali zkousky bez jakychkoliv znalosti, protoze meli seznam otazek i odpovedi.

  • poradce

    3 března, 2009

    Zprostředkovatelé předávali pokyny k nákupu těchto akcií Constantia Privatbank a ta jim dala zákonu nevyhovující investiční dotazníky – chybí v nich vyhodnocení vztahu klienta k investičnímu riziku. Banka tak při distribuci porušovala zákon a klienti by ji měli žalovat o náhradu škody – obzvlášť ti kteří by byli podle vyplněného dotazníku vyhodnoceni jako konzervativní mají velkou šanci na úspěch pokud mají kopii dotazníku u sebe!

    Odpovědět

  • Radek

    3 března, 2009

    Jen by mě zajímalo:
    1/ klient vstupoval do vztahu s Constantia Privatbank, nebo s finančně-poradenskou společností jako distributorem? Pokud platí druhá možnost, tak jsem přesvědčen, že mohou žalovat spíše ji než banku. Pokud vyhrají, mohou pak finančně-poradenské společnosti žalovat Privatbank.
    2/ Proč by měl mít klient k úspěchu kopii investičního dotazníku? Ten musí uchovávat distributor. Pokud by byl klient vyhodnocen jako konzervativní, tak by měl šanci na úspěch tak jako tak – je na distributorovi dotazníkem prokázat klientův vztah k riziku. A pokud ho nemá, tak je vítězství klienta ještě pravděpodobnější. Jediné riziko je padělání, ale to se dostáváme do další trestně-právní roviny.

    Odpovědět

  • poradce

    3 března, 2009

    Zprostředkovatel nikdy z povahy věci nevzstupuje do právního vztahu s klientem to by pak nebyl zprostředkovatel. Zákon (prováděcí vyhláška) v tomto případě ukládala povinnost bance aby zajistila určité chování zprostředkovatele k zákazníkovi. Poklud banka vytiskla chybné formuláře zprostředkovatel za ně nezodpovídá. Jiná situace by nastala kdyby zprostředkovatel neuposlechl pokynů banky a porušoval u klientů její pokyny – i tak by klient žaloval banku a ta pak zprostředkovatele. Právní vztah totiž existuje mezi bankou a zprostředkovatelem a bankou a klientem nikoliv mezi klientem a zprostředkovatelem.

    Odpovědět

  • chk

    3 března, 2009

    ovsem pokud zprostredkovatel porusi svoje pravomoce, coz davani investicniho doporuceni je, tak se ocita v problemech take. ano, pokud je administrativni dokumentace chybna, zprostredkovatel je mimo hru. domnivat se, ze neni zadny pravni vztah mezi klientem a zprostredkovatelem, je chybne. klient klidne muze zprostredkovatele zazalovat.

    Odpovědět

  • poradce

    3 března, 2009

    V době distribuce těchto akcií (do poloviny roku 2008)platila vyhláška 258/2004Sb. která v § 15 pod písmenem d) ukládala:

    d) zaznamenají a vyhodnotí informace o zákazníkovi z hlediska úrovně odborných znalostí a zkušeností zákazníka, jeho požadavků na službu, vztahu k riziku a finanční situace zákazníka a tyto informace včetně vyhodnocení zaznamenají do evidence informací získaných od zákazníků; tím nejsou dotčeny povinnosti obchodníka podle zvláštních zákonů

    A právě k vyhodnocování informací a záznamu vyhodnocení vůbec nedocházelo protože banka na to ve svém česky tištěném dotazníku „zapomněla“ připravit prostor!

    Odpovědět

  • Fred

    3 března, 2009

    To tvrzení Fincentra mi nesedí. Immofinanz byl základní produkt soukromé renty, z kterého se měly platit po 10 letech IŽP. Ódy na Immo a laxní přístup vedení lze nalézt ve starších bulletinech Fincentra.

    Odpovědět

  • Mirek

    4 března, 2009

    To souhlasí, Fincentrum skutečně prodávalo IMMO jako základ soukromé renty. Stejně tak Broker Consulting prezentoval tuto investici jako málo rizikovou a poměrné výnosnou. Tedy rozhodně ne jako „doplněk pro agresivní investory“

    Odpovědět

  • Gekko

    5 března, 2009

    „Dle individuální situace klienta. Většinou však neprodávat, držet a doufat.“ … pane Borkovče z Partnersu, to by jste měl ve Vaší pozici vědět, že doufání není strategie!!!

    Odpovědět

  • Jan L.

    5 března, 2009

    A co podle vás mají dělat klienti AWD nebo Fincentra, kteří byli brutálně obelhaní tvrzením, o jak jistou a výnosnou investici jde?

    Odpovědět

  • Gekko

    5 března, 2009

    prodat ostatní součásti portfolia a vše vložit do Immoeastu při ceně pod jedno éčko. Jak říká kolega: „buď do ní, nebo po ní“

    Odpovědět

  • Dobrý duch

    5 března, 2009

    Dalo to práci, ale našel jsem to. Názor člena NERV na Immofinanz musí být brán velmi seriózně. Tohle si nenechte ujít.

    http://www.investujeme.cz/clanky/immofinanz-zazrak-nebo-nahoda/

    Odpovědět

  • Pavel

    5 března, 2009

    Diky, ze jste to dohledal, velmi slušná analýza Pavla Kohouta. Zaver zni: „Dosavadní vysoké výnosy kombinované s velmi nízkým rizikem však byly spíše jedinečnou historickou anomálií než provždy platným pravidlem.“ Kdyby otazka znela „co to udělá, nastane-li globální krize?“, odpoved by jistě zněla „tak to by byl průšvih“.

    Odpovědět

  • Radek Pečínka

    9 března, 2009

    Ja osobne se priklanim k tomu ze poradci by nemeli doporucovat samotne akcie jeste kevsemu kdyz v portfoliu maji jen jednu. To zavani spis tim ze nezavislost poradenstvi tu konci. Neni trochu divne ze z milionu akcii prodavaji jen jednu? Nebudme naivni pochybuji ze poradci prodavajici tuhle akcii rekli klientum je to akcie jedne jedine firmy kdyz splaskne napriklad realitni bublina je dost mozne ze to zkrachuje a nebudete mit nic a to je preci pravda. To kdzy klient rekne ze mus taci 50/50 tak mu reknete ze ruleta je blizko at vsazi na barvu a nula snad nepadne?

    Odpovědět

  • bankéř

    11 března, 2009

    Mnozí zde volají po žalobě. Dá se však tato záležitost řešit žalobou? Vždyť zde byl normální obchodní vztah – jeden produkt nabízel, druhý jej kupoval. Proč kupující podespal prohlášení, že si je vědom investičního rizika, které vzniká při spekulaci s akciemi? V poslední době mám pocit, že mnozí lidé investují (nebo si berou půjčky s vysokým úrokem) a pokud dojde k nějaké krizi, začínají hledat cestičky, jak by vycouvali ze svého svobodného rozhodnutí a dobrovolného podpisu.Pak dochází k tomu, že platné smlouvy jsou napadány a v našem labilním soudním prostředí
    mnohdy rušeny, i když logika věci říká, že ke zrušení neexistuje právní podklad.

    Odpovědět

  • MZ

    25 března, 2009

    Dobrý den.V roce 2007 jsem se taky nechal chytit do pasti a do IMMO jsem vložil několim stovek tisíc Kč.Křivky nárůstů byly v tu dobu opravdu ohromující a jako laikovi mi bylo IMMO jednoznačně doporučeno jako výhra.Dneska si drbu hlavu a nezbývá mi než věřit,že aspoň část svých letitých úspor někdy uvidím.Nikoho neobviňuji,protože jsem šlápl vedle v první řadě já sám.Myslíte si,že mám šanci dostat se třeba za 10 let na aspoň jakousi uspokojivou částku,která by se mi vrátila z této investice? Děkuji za malou věštbu z koule.

    Odpovědět

  • Janina

    27 března, 2009

    Ahojky, já jsem se pro změnu před pár lety nechala zlákat k pravidelnému investování. Mám v tom sice míň než Ty, ale i tak mě to štve. Uděla jsem trochu riskantní rozhodnutí a o Vánocích jsem naředila, moje nákupka je teď něco přes jedno euro. Jakmile se to dostane trochu rozumně nad, třeba ke 2 euro, tak to prodám a AWD ani Immo už o mně nikdy neuslyší :-). Držím Ti palce 🙂

    Odpovědět

  • DP

    10 září, 2009

    Dovolím si otázku: prodala jste? …jen se ptám – aktuální kurz 2,31

    Odpovědět

  • Springpeace

    8 října, 2009

    Immofinanz jsem kupoval, když byl na vrcholu tj 12 EUR. Výsledek je ztáta. OK. Počátkem ledna 2009 jsem zajistil portfolio novým nákupem. Nákup za 0,47 EUR. Jak jsem na tom nyní je jasné. Portfolio zajištěno a generuje zisk. Dodatečná incestice mě vygenerovala zisk 600 %. I tak se na to dá jít…

    Odpovědět

  • Radek

    8 října, 2009

    Pevné nervy nestačí. Potřebujete ještě:
    1/ kapitál (pokud ten nemáte, nemůžete zainvestovat)
    2/ štěstí (aby Immo nezkrachovalo…)

    Odpovědět

  • Jurzin

    18 února, 2014

    Ahoj, Jsem na tom podobně a s pomocí nákupu za minimální hodnotu jsem si zase „přišel na své“, ovšem nyní přestal fungovat makléř, přes kterého jsem nákup i prodej uskutečňoval. Může někdo poradit, kam se nyní při případném prodeji akcií obrátit?? Díky moc.

    Odpovědět