Fondy s alternativní investiční strategií: K čemu jsou?

O těchto tématech Martin Viktora, provozovatel Poradci-sobě.cz a organizátor FINfestu, hovoří s Ľudovítem Javorským, Sales Executive ze společnosti Franklin Templeton Slovakia, a Janem Maňákem, Ředitelem obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko ze společnosti BNP Paribas Asset Management.

MARTIN VIKTORA: V jaké situaci retailový investoři jsou? Mají to skutečně tak těžké? (00:41)

JAN MAŇÁK: Určitě to mají těžké. Ekonomický cyklus je na vrcholu, akcie mají za sebou devítiletý růst, dluhopisy zaznamenaly nejnižší úrovně okolo léta 2017. Od té doby rostou, takže se dluhopisovým instrumentům příliš nedaří. Je tedy skutečně náročné na trhu vybírat.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Z pohledu akciového investora je čas přemýšlet o alternativním zdroji výnosů.

^REKLAMA

MARTIN VIKTORA: Sledujete přesun aktiv i na změně struktuře spravovaného portfolia? (01:45)

JAN MAŇÁK: Vnímám, že nám skupina alternativních fondů poměrně dynamicky roste. Vidíme celou řadu alternativních produktů. Vznikají nové fondy. Roste i zájem o fondy, které jsou směřované přímo do trhů. Jak aktivně spravované, tak i EFT.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: To, co přinesl Franklin Templeton, jsou v podstatě nízkonákladová řešení. Přišli jsme po více než osmdesáti letech historie Franklin Templeton i s ETF řešením, které začínají být velmi populární. Z pohledu aktiv jsou alternativní fondy globálně nejprodávanější. V Evropě i USA.

MARTIN VIKTORA: Co je vlastně cílem těchto alternativních fondů? (03:05)

JAN MAŇÁK: Primárním cílem vidím přínos diverzifikace do portfolia investorů. Přinést něco, co se chová jinak než akcie, jinak než komodity, jinak než dluhopisy. Co vlastně může celkově zlepšit vztah mezi výnosem a rizikem portfolia. Investoři také očekávají odolnost vůči kolísání na trzích.

MARTIN VIKTORA: Co je cílem těchto fondů? (03:39)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Jednoznačně je to snaha najít dodatek do portfolia. Něco, co má teoreticky nižší korelaci s tradičními trhy. Něco, co není tak ovlivněno výkonem trhů. Pokud mluvíme o tom, že akcie jsou drahé a výnosy u dluhopisů budou růst, tak hledáme něco, co nebude tak kolísat.

MARTIN VIKTORA: Dá se říci, že alternativní fondy jsou zaměřeny na total return výnosovou strategii? Že se snaží dosáhnout pozitivního výnosu za každého investičního počasí? (04:23)

JAN MAŇÁK: To bych viděl až u fondů absolutního výnosu. Složením směřují tímto směrem i total returnové řešení, které mají benchmark, ale často si dovolí odchylky od benchmarku. Absolut return řešení porovnávají často svoji výkonost s výkonností krátkodobé hotovosti.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Je to spíše o hledání řešení do různých tržních prostředí a určité ochrany při poklesu trhu. Cílem je přinést výnos s určitou ochranou při výrazném poklesu trhů.

MARTIN VIKTORA: Pro jaký typ klientů jsou tyto fondy vhodné? Dá se říci obecně pro každého, kdo chce diverzifikovat? (05:31)

^REKLAMA

JAN MAŇÁK: Myslím si, že ano. Tyto fondy přinášejí diverzifikační efekt do každého portfolia. Pro každého investora to může mít smysl. Pokud se jedná ovšem o dlouhodobého investora. Například penzijní portfolio na dalších 45 let, kdy se investor primárně soustředí na akciové strategie.

MARTIN VIKTORA: Je to tak? Nezávisí ani na rizikové kategorii klienta? (06:19)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Určitě ano. Tady máme pěknou ukázku složení portfolií od čistě dluhopisového až po čistě akciového investora. Když jsme přidali alternativní investice, v tomto případě hedge-fondy, do portfolia s delším horizontem, dojde ke zlepšení výnosového profilu a nezvýší se riziko. Dokonce se sníží rizikovost těchto portfolií. To je cílem. Něco, co přidám do portfolia pro zlepšení výnosu a nezvýším riziko.

MARTIN VIKTORA: To vlastně odpovídá i na otázku, jaká je role v portfoliích. AR fondy nemají primárně sloužit jako jedno-fondové řešení. Je to tak? (07:05)

JAN MAŇÁK: Pro určitý typ investorů to může být jedno-fondové řešení. Určitě to nebude ten nejčastější případ. Pro většinovou investorskou veřejnost to bude složka portfolia, která brzdí riziko, diverzifikuje a tlumí případný pokles.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Z našeho pohledu je to jednoznačně doplněk do portfolia. Standardně 15 – 20 % alternativních investic jako doplněk klasického portfolia. Jako jedno-fondové řešení bych to neviděl.

MARTIN VIKTORA: Tyto fondy pocházejí zejména ze zahraničí. Jsou tady domestikovány. Jací jsou klasičtí zástupci těchto fondů z vašich dílen? (08:01)

JAN MAŇÁK: Je možné hledat tento typ fondů jak u smíšených řešení, tak to mohou být třídy aktiv zaměřené na jednu specifickou třídu aktiv, kde se portfoliomanažer snaží o výkonost. Mohou to být akciové long-short strategie, mohou to být dluhopisové long-short strategie. U nás jsou vlajkovou lodí konvertibilní dluhopisy.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Z pohledu alternativních investic je záběr velmi široký. Od klasických benchmarkových akciových a dluhopisových fondů, fondy investující do půdy, do komodit, do infrastruktury. To vše můžeme brát určitým způsobem jako alternativní řešení.

MARTIN VIKTORA: Nějaká vlajková loď? (09:29)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Vlajkovou lodí prezentujeme Franklin K2 Alternative Strategies. To je právě fond, který investuje do hedge-fondových strategií.

MARTIN VIKTORA: Zmínili jsme zde fondy celkového výnosu. Jak se pozná, že fond celkového výnosu je řízen dobře? Když mám fond, který se hodnotí podle benchmarku, tak se podívám na výkonost a vím. Jak se to dá poznat u absolut return fondů? (09:48)

JAN MAŇÁK: V první řadě musí fond něco o sobě zveřejňovat. Říká, do čeho investuje, měl by říkat, jaké riziko podstupuje. To je měřeno cílovanou volatilitou. To jsou základní parametry, podle kterých bych vybíral fond absolutního výnosu do vlastního portfolia.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Pokud se dívám dnes na trhy, věřím, že akcie porostou, tak koupím ETF a vezu se s trhem. To už dnes ve většině případů neplatí. Lidé vnímají situaci takovou, jaká je. Z tohoto pohledu hledám řešení, které má relativně nízkou betu versus akciový index. Beta znamená, jak výrazně instrument kopíruje výkonost od druhých. Pokud mám indexové ETF, jeho beta je jedna. Pokud je Beta nižší, vezu se s trhem, ale méně. To je důležité v čase poklesu. To, co by měly dodávat alternativní fondy absolutního výnosu, je ta Alfa. To je přidaná hodnota portfolio manažerů. To, jak dokáží generovat výnos nad výnos trhu. To, jakou v minulosti fondy dokázaly výkonnost, je to, co by měli investoři sledovat.

MARTIN VIKTORA: Při řízení fondů se dají používat dva způsoby. Jeden styl řízení je postaven na kvantitativním modelu. Druhý řídí tým lidí na základě analýz a svého uvážení, co se bude dít. Jak to vypadá u alternativních fondů? Bývají řízeny kvantitativně, nebo je to čistě analytický systém řízení? (11:56)

JAN MAŇÁK: My máme ve skupině poměrně velkou expertízu v oblasti kvantitativně spravovaných řešení. To, co ovšem v ČR převážně nabízíme, jsou fondy fundamentálně spravované. Je tam tedy vždy nějaký portfolio manažerský tým, který rozhoduje o investicích.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Franklin Templeton je z tohoto pohledu aktivní správce. Kvantitativní modely ani neřídíme.

JAN MAŇÁK: Já bych se vymezil vůči pojmu aktivní správce. Pro mě jsou i kvantitativní modely aktivní, protože to nejsou ETF. Ten svět je třídimenzionální. Máme tady aktivně spravované fondy fundamentálně, máme tady ETF a mezi tím jsou ještě systematické modely, které v sobě mají již také aktivní prvek.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Aktivně musím ten algoritmus vytvořit.

MARTIN VIKTORA: Pojmenovali jsme dvě vlajkové lodě, které mají korunové investiční třídy. Řešení je ovšem celá řada. Jsou také v eurech a dolarech. Dává z vašeho pohledu smysl pro korunového investora investovat do cizoměnových alternativních fondů? (13:47)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Z pohledu českého investora a českého poradce, je prioritou řešení v české koruně. Posílení české koruny bylo a dá se ještě očekávat. Ovšem zpomaluje se. Výhledově již mluvíme o jednotkách procent. Pokud hledám nějaký instrument, který mi bude dlouhodobě generovat zajímavý výnos, je třeba zvážit i náklady na hedging. Hodně poradců se nyní již přiklání k řešením v eurech či dolarech. Z pohledu dlouhodobého investování (10 – 15 let) je otázkou, bude-li tu česká koruna. Kde bude česká koruna za 15 let? Něco, co nedokáže dnes nikdo říci. Z tohoto pohledu je výhodné diverzifikovat i měnové riziko.

JAN MAŇÁK: Je důležitý rizikový profil daného instrumentu. Pokud mluvíme o konzervativním absolut return, tak by investor měl směřovat k řešení v měně, ve které bude finance jednou potřebovat. Neznamená to nutně to, že český investor bude potřebovat české koruny. Možná dává peníze na studia dětí v zahraničí, možná si chce koupit dům v Chorvatsku. Pro tyto účely může mít smysl investovat v cizí měně.

Čím je dále profil instrumentu rizikovější, tím dává větší smysl investice v cizí měně.  Dnes máme pět let od počátku intervencí a koruna se usadila téměř shodně jako těsně před intervencemi. Investor, který celou dobu poctivě zajišťoval, či investor, který nezajišťoval, je na tom v podstatě nastejno. O malinko prohrává ten, který se zajišťoval. Zajišťování sebou neslo poměrně vysoké náklady, hlavně v posledním roce.

MARTIN VIKTORA: Zmiňoval jsi rizikový profil a konzervativnější varianty. Nemají alternativní fondy pohyblivý rizikový profil? Portfolio manažer má možnosti kormidlovat fondem na rizikové škále. Je to riziko stabilní či se mění? (16:49)

JAN MAŇÁK: U některých produktů může portfolio manažer fond řídit, cílit na volatilitu tři, čtyř, pěti procent. Jindy to může být výsledek toho, jak manažer investuje a do toho se promítá, jaká je volatilita na trzích. My máme volatilitu mezi 3 a 4 %. Jinde se snažíme cílit volatilitu poměrně stabilně.

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Je to skutečně případ od případu. Strategie buď cílí na volatilitu a v případě diverzifikovanějších řešení jde o cíl manažerů.

MARTIN VIKTORA: Zmínili jste vaše vlajkové lodě. Začněme u Franklin Templeton. Řekni nám něco o tvém fondu alternativních strategií. (18:23)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Franklin K2 Alternative Strategies v sobě skrývá know-how externích manažerů, které se nám podařilo dostat do profilu retailového fondu. Pokud se podíváme na svět institucionálních hedge-fondů, tak jsou vůči němu často výhrady. Nízká transparentnost, vysoké náklady, problematická likvidita.

Jak z tohoto světa vytvořit fond, který bude splňovat naše retailová kritéria? Denní cenu, denní likviditu, minimální investice. To byl úkol, který před sebou měla společnost K2 Adviser, společnost s dvacetiletou historií na trhu hedge-fondů. Tuto společnost jsme koupili a myšlenka byla vytvořit retailový produkt. Přizvali externí manažery s tím, že odkryli své karty. Ukázali, do čeho investují a dostávají určitý mandát na vyhrazený podíl peněz celého fondu. Aktiva zůstávají u nás. Z tohoto pohledu máme absolutní kontrolu nad jejich strategiemi. Nad tím, co kupují. Umíme poskytnout denní likviditu, denní cenu a hlavně kontrolu. To je ten nejdůležitější krok, jak to nastavit. Následně společnost K2 Adviser vytváří portfolio ze čtyř základních hedge-fondových strategií. Od klasické Long-short, základní strategie, kterou fondy vytvářeli, přes Relative value, Event-driven a Global macro.

MARTIN VIKTORA: Možná bychom se mohli u těch strategií zastavit a vysvětlit alespoň ty čtyři pojmy v detailu. Hedgeové strategie se pohybují na široké škále rizika. Můžou to být konzervativní věci až po spekulativní záležitosti. Můžeš říci, zda se jedná o konzervativnější, či spekulativnější typ investice? A vysvětlit jejich podstatu… (20:58)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Začnu ještě jedním zajímavým grafem. Toto nám ukazuje výkonnost hedge-fondů za dvacet let versus globální akcie. Ačkoliv jsou hedge-fondy často brány jako riziková aktiva, ve dvacetiletém horizontu přinesly výkonost akcií s nižší volatilitou. Propad trhů v letech 2001, 2002 hedge-fondy ustály bez větších ztrát. Totéž v roce 2008. Snaha manažerů je primárně chránit kapitál.

U strategie Long-short můžu otevírat pozice na růst i na pokles. Relative value – určitá cenová arbitráž na různé tituly, podobné tituly ohodnocené možná neefektivně trhem. Event-driven je událostmi vyvolaný, určitá událost má vliv na cenu a můžu se snažit na tom vydělat.

MARTIN VIKTORA: Nějaké příklady takových korporátních akcií? (22:53)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Každá fúze, akvizice svým způsobem vyvolává silný vliv na cenu jak kupované, tak kupující společnosti. Odhadnout, jak transakce proběhne, je práce Event-driven manažerů.

Global macro je strategie, jejíž cenu ovlivňuje globální makro vývoj – úrokové sazby, měny, atd. Dá se na tom vydělat, pokud odhadnu správný trend.

MARTIN VIKTORA: Znamená to tedy, že se bavíme o hedgeovém fondu fondů? Nebo se nejedná o fond fondů? (23:33)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Know-how externích manažerů a investice máme přímo. Bez fondu fondů. Řídí to externí manažeři, v portfoliu jsou přímá aktiva.

MARTIN VIKTORA: Jak vypadá výkonnost? V ročním, dvouletém horizontu. Jaká je historie fondu? (24:02)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: V loňském roce měl fond tři roky existence. Poslední rok byla výkonnost okolo 5 %.  Důležitá je ovšem nízká volatilita. Ta byla okolo 3,6 % při roční bázi.

MARTIN VIKTORA: Taková volatilita je srovnatelná s čím? (24:36)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Byla dokonce nižší než volatilita globálních dluhopisů. Je tedy nízká a z našeho pohledu má fond Betu okolo 0,25. To znamená při poklesu trhu o 10 %, fond ztratí jen 2,5 %. Samozřejmě to funguje i naopak. Tam je pak důležitá Alfa. Přidaná hodnota hedge-fondových manažerů. To, co nám dodává optimismus, je, že historicky Alfa byla vyšší s rostoucími úrokovými sazbami.

MARTIN VIKTORA: Dá se říci, co je rizikem pro tento fond? Např. rizikem dluhopisového fondu bude růst sazeb, tak co je rizikem pro tuto třídu fondů? (26:27)

ĽUDOVÍT JAVORSKÝ: Každá nějaká větší turbulence může znamenat změnu volatility i těchto instrumentů. To, co bylo nevýhodné pro tyto fondy, byly kroky centrálních bank. Masa peněz, které šly na trh, tlačila trh jedním směrem. Všechny sektory zhodnocovaly shodně. Hedge-fondový manažer těžce hledal na trhu svůj prostor. Všechny sektory šly stejně. Jednou nahoru, pak dolů. Dle kroků centrálních bank. To je to, co aktivně řízené fondy nedokázaly. Ale dostáváme se do normálního volatilnějšího prostředí, které již bude víc otevřené aktivním manažerům.

Video diskuse vznikla v rámci projektu FINfest, jehož je odborný server Investujeme.cz mediálním partnerem.