Pátek 22. listopadu. Svátek má Cecílie.

Aktivní správa jako předem prohraná partie?

Existují dvě cesty ke správě portfolia – buď investování pomocí pasivně řízených investičních nástrojů, jako jsou indexové podílové fondy či burzovně obchodované fondy (ETF), nebo fondy aktivně spravované. Je-li cílem investování znásobení počtu vajec v koších, pak je nutné si všímat, zda nenasytná liška v podobě nákladů průběžně náš kurník nevykrádá.  Kdo lišku ignoruje, tomu nezbude jediná slepice, která aby další vejce snášela!

V knize Úspěšný investor ekonomický publicista Larry Swedro, společně s RC Balabanem, doporučuje a prosazuje strategii pasivního investování. Čtenář se má díky této knize možnost seznámit se 77 investičními chybami. Mezi investiční chyby autoři zahrnují například spoléhání na rady expertů, snahy časovat trh, považování spekulace za investování a postupování zbytečně vysokých rizik. Celá řada chyb také spočívá v nevhodné správě portfolia, jako je třeba využívání nevýhodných produktů, víra ve zbohatnutí díky primární emisi (IPO) anebo snahy přechytračit trh třeba vírou v to, že úzce zaměřené fondy překonají trh. Neznalost neomlouvá a úspěch v investování vyžaduje finanční plán, jasnou strategii i znalost lidské psychiky.

Obrázek 1: Úspěšný investor díky disciplíně ovládne svou psychiku, nevěří prvnímu dojmu, plánuje svou investiční strategii a spravuje diverzifikované portfolio

sprava-portfolia-01

Pasivní investování nade vše?

Pasivní investor sestavuje diverzifikované portfolio pasivně řízených fondů, indexových fondů nebo ETF a opírá se o rebalancování. Vzroste-li podíl v některém z aktiv za hranice stanovené ve finančním plánu nad maximálně stanovené rozpětí (např. 10 % vůči požadované skladbě), přistupuje se k realokaci, aby bylo portfolio vyváženě rozloženo v různých třídách aktiv s různými výnosy stejně, jako tomu bylo na začátku. Realokace pomáhá k ovládnutí emocí a disciplíně i v případě, kdy tržní ceny vyvedou portfolio z rovnováhy: vyhnutí se chybě způsobené mentálním účetnictvím → disciplína → držet se strategie → portfolio pravidelně rebalancovat. 

Na straně druhé, pokud se ale investor rozhodne portfolio sestavit z aktivně řízených fondů, dává kontrolu nad faktory ovlivňujícími výnosy do rukou manažerů fondů. Aktivní správa se opírá o časování trhu (určování, kdy je vhodné koupit a kdy prodat), výběr dílčích cenných papírů (co koupit, co držet a co prodat), podle toho, o čem se předpokládá, že pomůže překonat výnosy trhu. Když třeba manažer aktivní správy odhaduje, že se blíží poklesy a medvědí trh, akcie z portfolia prodává a třeba i prodá některé akcie nakrátko (tj. prodává akcie vypůjčené s vírou, že je později koupí levněji).  A tak se může stát, že podílový fond zaměřující se na malé společnosti změnou investičního stylu začne náhle třeba nakupovat akcie velkých firem, anebo domácí fond začne nakupovat zahraniční akcie, čímž investor držící podíl ve fondu ztrácí kontrolu nad rozložením svých aktiv.

Obrázek 2: Pasivní a aktivní přístup ke správě portfolia, fondy jsou podle stylu správy děleny na fondy pasivně a aktivně spravované.

sprava-portfolia-02

Naopak investoři do pasivních fondů mají nad rizikem a výnosy absolutní kontrolu. Zdánlivý pocit falešné kontroly také navozuje nákup jednotlivých akcií místo aktivně řízených fondů. Podle Swedroeho a Balabana drobný investor takto nemá šanci dosáhnout na potřebnou diverzifikaci jako prostřednictvím fondů.

I slepá veverka občas najde oříšek

Aktivní správa je podle Swedroe a Balabana předem prohraná partie, a to platí bez ohledu na to, zda trhy jsou efektivní, nebo neefektivní, či zda právě rostou, nebo klesají. Pravděpodobnost toho, že nějaký portfoliový manažer bude úspěšnější než průměrný manažer fondu, je padesát na padesát. Jenže s aktivním obchodováním jsou spojené transakční poplatky; a i když by byl nějaký manažer nadprůměrný, musíme od hrubých výnosů odečíst poplatky a daně.

Realitou je že i slepá veverka občas najde oříšek, a nějaký manažer fondu třeba i opakovaně index překoná. Díky tomu se stane tržním guru, protože lidé s oblibou zaměňují štěstí za dovednosti. Jenže náhoda a štěstí mají svou roli a spravedlivá ruleta je neoblomná – kulička nemá žádnou paměť a je jedno, co padlo v minulém spinu. Hráči věřící na gamblerův klam, jsou tvůrci vlastního osudu.

Jednou z investorských chyb je slepá víra v „experty“. Citovaná kniha uvádí rčení, že existují tři skupiny investičních prognostiků – první z nich ví, jak se bude trh vyvíjet, druhá ví, že neví; a ti ze třetí skupiny vědí, že to nevědí, ale jsou štědře placeni, aby předstírali, že to ví. Obchodníci s cennými papíry pak někdy komentují dění na burze tak, aby získali co nejvyšší provize, a někteří „experti“ zneužívají naivity a nevědomosti obyčejných lidí.

Chybou je, že „expertům“ nekriticky nasloucháme, zvláště začátečníci expertům lehkovážně podávajícím novinky z trhů snadno sednou na lep. Chybujeme všichni a nikdo nechybuje rád. I když rozum velí chybu přiznat a vzít si ponaučení, lidé trpí přirozenou tendencí svou chybu nepřiznat a nepřipouštět si ji. Držíme-li nějakou investiční pozici, existuje iluze, že dokud neprodáme, bude vzniklá ztráta pouze teoretická – teprve prodej by byl přiznáním chyby a utržením ztráty. Ovšem cena, kterou jsme v minulosti zaplatili, by neměla rozhodování, zda budeme dále držet nebo nikoliv ovlivňovat.

Výjimkou by mohla být daňová optimalizace využití možnosti ztráty odepsat. S každým dnem, kdy akcie za současné ceny držíme, se vlastně rozhodujeme o tom, že je za aktuální ceny kupujeme.  Pokud jsme akcii koupili za tisícovku, pak pokud ji pan Trh hodnotí na pětistovku, musíme se dokázat podívat pravdě do očí a posoudit, zda to vzhledem k novým informacím a skutečnostem skutečně nebyla chyba. Držme se každopádně zvolené investiční strategie a finančního plánu, ale současně i přiznejme chyby a berme si z toho ponaučení.

Role poplatků a nákladů

Swedroe a Balaban zdůrazňují, že mají-li aktivní manažeři překonat sledované benchmarky, musí být schopni vybrat tituly a úspěšně časovat trh, aby investorům vrátili náklady na správu. V této souvislosti připomínají, že vedle manažerských poplatků také existují i transakční náklady, daně a náklady držení hotovosti. Je-li cílem investování znásobení počtu vajec v koších, pak je nutné si všímat, zda nenasytná liška v podobě nákladů průběžně náš kurník nevykrádá.  Kdo lišku ignoruje, tomu nezbude jediná slepice, která aby další vejce snášela!

Čím vyšší budou náklady fondu, tím nižší budou i výnosy. Znalí investoři v informačním listu fondu (factsheetu) hledají ukazatel TER (Total Expense Ratio), který zahrnuje jak správní náklady, poplatky, tak provize. Opomíjeným handicapem aktivního obchodování jsou vyšší náklady –  transakční poplatky, rozdíl mezi kupní a prodejní cenou (bid-ask spread). Mnohem vyšší jsou tyto náklady v případě fondů investujících v zahraničí, což někdy i zvyšuje skutečnost, že některé země ukládají za každou transakci platit tzv. kolkovné (stamp duty).

Také je nutné neopomenout náklady dopadu obchodování fondu na tržní ceny – když se fond snaží najednou koupit nebo prodat velký balík akcií, obchodování velkého objemu způsobí propad nebo růst tržní ceny. Svou roli zastávají daně a daňové břemeno, investora zajímají výnosy fondů po zdanění.

Disciplína jako klíč k úspěšnému investování

Vzkaz knihy Úspěšný investor zní jasně: „Nesmíte přistoupit na hru, která se vás snaží přimět k aktivnímu investování.“ Pasivní investování má být tou vítěznou strategií, která pomůže dosáhnout finančních a životních cílů.

Investiční plán by měl obsahovat jasně definovanou investiční strategii a být obranou proti nepředvídatelnosti. Nápomocné může být sestavení globálně diverzifikovaného portfolia indexových a pasivně řízených fondů. Chce to trpělivost a disciplínu, a je pravdou, že to bývá těžké, třeba když jediné světlo na konci tunelu vypadá jako přijíždějící vlak.

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

15 komentářů: “Aktivní správa jako předem prohraná partie?”

  1. Štěpán Ješko napsal:

    Dobrý den,
    z článkem ve většině souhlasím ohledně nákladovosti (např. Vanguard ETF VT Total World nákladovost třeba jen 0,14%) ale…

    1. pro většinu lidí je zakládání a orientace v účtu u brokera z říše sci-fi.
    2. nelepší a nejlevnější ETF jsou v dolarech a obchodovatelné v US a všechny nezajištěné do koruny, tudíž musí řešit levnou výměnu (u Fio lze řešit poměrně jednoduše například přes devizového obchodníka EasyChange. Případně si platit měnový úvěr a jistit si měnu v dolarech v korunách od brokera (např. u Fio 2,55% ročně z hodnoty akcií v dolarech), ale pro běžného člověk opět z říše finanční sci-fi.
    3. Kvůli poplatkům za transakci (např u Fio 8 USD cca 200Kč) se ETF nehodí pro měsíční nákupy ve stovkách korun (průměrný člověk si investuje 1–2tis měsíčně tedy by nechal na vstupní nákupní poplatek 10–20%)
    4. většina ETF obchodované na US burzách vyplácí dividendu, tedy problém zdanění (lze řešit některými ETF které reinvestují dividendu obchodovatelnými třeba v Německu na Xetra ale nákladovost je zde vyšší, již kolem 0,8% a nákupní poplatek 10 EUR u Fio je také vyšší).

    A teď z druhé strany – podílové fondy.
    U většiny je bohužel hlavní nevýhoda vstupní poplatek, u akciových průměrně 3%, což se sice v horizontu 20let sice ztratí, ale ruku na srdce většina investorů chce investovat na 5–10let na rekonstrukci bytu či na vysokou dětem (na dlouhé spoření májí svoje penzijní spoření, které je v dynamických fondech poměrně nákladově zajímavé).

    IMHO momentálně z fondů nejzajímavější jsou podle mě nyní ING podílové fondy bez vstupního poplatku a hlavně zajištěné do koruny, konkrétně tedy hlavně dva Fidelity Fond světových dividend a Fidelity fond amerických akcií, oba z poplatky za správu 1,5% ročně.

    Hlavní jejich výhoda je v zajištění do koruny, které by mě u Fio stálo 2,55% ročně a velice jednoduché založení a správa přes internetové bankovnictví, kde si člověk nastaví třeba měsíční nákup investice a na běžném účtu trvalý příkaz na ING konto. Z pohledu běžného investora, co se chce vyhnout poplatkům za zprostředkování, problémy s finančákem se zdaněním dividend a mít jednoho z nejlepších správců majetku Fidelity, je toto na českém trhu zatím asi to nejlepší, co se mi povedlo nalézt a mohu všem vřele doporučit.

    • Štěpán Ješko napsal:

      Jen pro zajímavost doplním porovnání nízkonákladový (0,11% p.a. poplatek) fond SPDR S&P 500 ETF (SPY) k 18.3.2016 za poslední 4 roky výkonnost podle yahoo finance 46,37% a naproti tomu aktivně řízené (s 1,5% p.a. správcovským poplatkem) Fidelity Fond americký akcií 52,36% a Fidelity Fond světových dividend 47,16%. Dosáhli tedy i při vyšším správcovském poplatku za správu lepšího výnosu bez měnového rizika, jelikož jsou zajištěné do koruny.

  2. pavel-hanzl napsal:

    Dobrý večer, pane Maňáku!
    Děkuji za vaši reakci na článek. Zase jsem se něco přiučil a použiji to při práci s klienty. Potvrzujete mně i klientům, že aktivita správce a svoboda jeho rozhodování může vést k významné přidané hodnotě pro zisky investorů a příměr o drzých liškách, co vykrádají kurník je přinejmenším nemístný, ti lidé si prostě obhajují nákladovost fondu. Řekl bych to takto….. pokud prospekt fondu obsahuje přísné vymezení, do čeho lze investovat, stačí menší poplach v daném odvětví, následný propad fondu a správce fondu píše investorům, jak nemohl nic dělat, mají vydržet a ředit náklady…… a hlavně neprodávat, což se blbě čte významným investorům ve věku kolem 60 let.

    • vasek napsal:

      Bože Vy jste jantar!
      Když Vás to vymezení tak štve, tak těm lidem sázejte hedge fondy. Budou za to ti šedesátníci určitě rádi.
      Z Vašich příspěvků je jasně patrné, že jste pouhý prodejce, poradenská složka a podstata přidané hodnoty investičního poradce Vás úplně minula. Jádro příspěvku p. Maňáka je úplně jinde, než kde jej vidíte Vy.
      Vaše obhajoba aktivní správy pramení buď z touhy po vyšší následné provizi z vyšších man. poplatků nebo z amatérismu. Co je horší nechám na ostatních

      • pavel-hanzl napsal:

        Pane, jantar je zkamenělá pryskyřice a vyrábějí se z ní šperky. Děkuji. Samozřejmě ovšem chápu, v jaké souvislosti jste si na mne plivl. Zato v,a,s,e,k je 5 písmen abecedy, beztvarý duch bez těla, jména, profese a adresy, který tu vypouští smrádek, ačkoliv nikdy jste mne u klienta neviděl. Pokud jsem jen prodejce, jakto že porážím tolik konkurentů a to i z investičního bankovnictví? Myslíte si, že bych něco prodal bez poradenství? Že si snad klekám před bohatým klientem, aby někam posílal 1 500 Kč měsíčně? Jste mi k smíchu, skoro až k pláči.

    • Jan Maňák napsal:

      Díky.

      Já Vám musím vyjádřit podporu za neanonymní příspěvek v této diskuzi. Není snadné jít proti názoru většiny a pod názor se podepsat.

      • pavel-hanzl napsal:

        Dobrý večer!
        Nejdu proti názoru jak vy říkáte většiny proto, že je to snadné. Jdu proti němu proto, že aktivita správce je dle mého mínění víc než přihlížet propadům trhů a nedělat vůbec nic, případně lomit rukama a psát prosebné dopisy velkým investorům, že nemají prodávat a mají naopak ředit náklady, protože pan manažer nemohl nic dělat a prospekt fondu mu to ani nedovoluje. Nevěřím tomu, že většinový český klient má mít indexové fondy, případně ETF (jeho poradce má umřít hlady). Nevěřím pasivitě a doufání, že trhy (snad) brzy oživí a v dlouhém horizontu takové málo nákladné nástroje vydělají více, než ty s aktivní správou. Nesouhlasím s tím, aby investor dostal zbytečný infarkt a musel si prožít jak euforie, tak i frustrace.

  3. Jan Maňák napsal:

    Dobrý večer,

    dlouho jsem přemýšlel, jestli mám na tento článek vůbec nějak reagovat, zejména kvůli větě (zdůrazněné v nadpisu) o slepých veverkách, která mě rozpálila doběla.

    Předem musím říct, že zastupuji společnost, která nabízí aktivně spravované fondy, pasivně spravované fondy i hybrid mezi oběma přístupy, systematicky spravované fondy se „smart beta“, který autor z mě neznámého důvodu ignoruje. Moje reakce je podobně nevyvážená, protože na hrubý pytel patří hrubá záplata.

    Je třeba říct, že slepá veverka v přírodě zahyne, zatímco aktivním správcům se daří… podivný paradox.

    Ale seriozněji, rozumím tomuto zemanovskému bonmotu (a komentáři Martina P.) tak, že nadvýkonnost není dosažitelná, nebo jen výjimečně a náhodou.

    Není pravda, mám celou řadu fondů, které dlouhodobě a konzistentně poráží benchmark. Dokonce jsou trhy, kde většina správců poráží benchmark a které se vysloveně hodí pro aktivní správu. Na KAŽDÉM trhu existuje několik správců, kteří ten trh „umí“ a konzistentně jsou nadvýkonní.

    Obecně lze říct, že čím vyšší analytické pokrytí, tím je obtížnější aktivně vytvořit přidanou hodnotu na daném trhu. Proto knihy o preferenci pasivního investování vychází v USA nebo UK. Jenže tahle moudrá kniha opomíjí, jiné trhy, kde ETF tak úspěšná nejsou. Dále na trhu jsou dnes už stovky měnově zajištěných fondů do české koruny, zatímco ETF ani jedno. Přitom konzervativní český investor velmi často vyžaduje investice v CZK a ideálně zajištěné, zejména nyní, když všeobecně převažuje názor, že po uvolnění měnového závazku ČNB musí kačka posílit.

    Autor se zájmem upozorňuje na náklady obchodování u aktivních fondů. Popravdě jsem nikde neviděl srovnání frekvence obchodování u ETF a u aktivního fondu, ale nepřekvapilo by mě, kdyby obrat portfolia ETF byl vyšší, než u mnoha aktivně spravovaných fondů. Proč? protože ETF musí nakupovat / prodávat akce / dluhopisy, kdykoliv si někdo koupí (významnější) objem v ETF, což může nastat mnohokrát každý den. Proti tomu aktivní fondy se obchodují jednou denně, za cenu majetku ve fondu (za NAV) a fond musí vybilancovat pouze rozdíl mezi nákupními a prodejními pokyny. Nějaká studie na obratovost ETF vs. aktivního fondu by byla jistě velmi zajímavá. Mimochodem, upozorňuji, že některé naše akciové strategie mají obratovost portfolia iniciovanou investičními rozhodnutími okolo 20%, ale vyšší obrat vytváří nutnost rebalancovat nákupy / prodeje, nutnost zainvestovat dividendy, nebo rebalanc vysoce nad/pod výkonných pozic.

    Přitom i v ETF máte změny – IPO znamená výprodej části celého portfolia aby bylo za co dokoupit novou emisi, průběžné změny vah podkladového indexu, nebo Vám firma vypadne z benchmarku a musíte ji prodat a ostatní dokoupit. To také není zadarmo.

    Tím jsem se dotkl další výhody aktivních fondů – nakupujete a prodáváte reálnou hodnotu majetku ve fondu, nikoliv „se spreadem“ tedy s rozdílnou cenou za nákup a prodej.

    Významný argument proti aktivním fondům je jejich nákladovost. Ale je třeba říct, že významná část nákladů fondů připadá na odměnu za distribuci. Myslím,že většina čtenářů tohoto serveru jsou finanční poradci a dobře si uvědomují, že významná část správcovského poplatku nezůstává správci, ale posílá ji distributorovi.

    Existuje riziko, že vznikne legislativa EU nebo přímo česká, která podobné pobídky zakáže a potom dojde k výraznému zlevnění aktivních fondů. Nicméně s vysokou pravděpodobností tyto levné a výkonnější fondy potom nikdo nebude prodávat, protože se tím nikdo neuživí.

    Potom nám tu zbudou ETFka, která nikdo aktivně neprodává a aktivně spravované fondy, které taky nikdo nebude prodávat. A přitom si budeme číst články jak je fajn investovat prostřednictvím ET­F.

    Shrnu ještě mé výhrady proti ETF:

    • drtivá většina indexů je vážená tržní kapitalizací. To je velký problém u akcií – čím víc firma vyroste, tím vyšší má tržní podíl. S ETF konzistentně sázíte na minulé vítěze, ne na ty budoucí.

    Ještě větší problém je to u dluhopisů. Čím zadluženější stát nebo firma, tím víc jí toho v ETF půjčíte. Good luck!

    • náklady na obchodování – broker, spread, custody ..
    • pokud má index špatnou strukturu, ETF to asi nevylepší. Příklad? MSCI Rusko – 2 největší pozice Gazprom a Lukoil, dohromady 34%. Proto je Rusko typický trh pro aktivní správce. Tam snad každý poráží index!
    • malá dostupnost na českém trhu, nic zajištěné v CZK nebo do CZK zajištěné.

    Pokud to bude Vaši obec a/nebo správce serveru zajímat, můžu více napsat o systematických strategiích příště.

    Příjemný večer, příjemný víkend.

    Jan Manak
    jan.manak@bnppa­ribas.com

  4. Martin P. napsal:

    Manažer fondu, co je schopen dlouhodpbě překonávat index? Podobné jako cestování v čase.

    Je mnoho lidí, co si myslí, že cestovat v čase je možné. Jenom tam nehraje jedna věc: pokud by to bylo možné, už by z budoucnosti „přicestovali“ lidé, co vědí jak a byli by tu nyní s námi.

    A manažer co ví, jak překonávat index? Kdyby to uměl, tak nesedí v nějaké korporaci a vydělává si doma od počítače a je happy a free a rich.

    A pokud jsem vás ještě nepřesvědčil, tak si vygooglujte miliónovou sázku Warrena Buffeta: indexový fond s malými poplatky vs hedge fondy. Konec je myslím v roce 2018, ale již nyní …

  5. Pavel napsal:

    To víte. To musíte mít aktivně spravovaný fond, který i po odečtení poplatků poráží index a pak je to v pohodě, Ale oni se těžko hledají a dostat se tam není sranda. Tak hledejte.

  6. pavel-hanzl napsal:

    Milí autoři, respektuji váš názor, ale zásadně s ním nesouhlasím! Drtivá většina osob, které mají objektivní potřebu investovat (zejména s investičním horizontem dlouhým tak, že končí současně s ukončením aktivní pracovní činnosti člověka), nemá ani znalosti, ani vůli potlačit emoce, ani trpělivost a kázeň při realokacích pasivně řízených portfolií! Ano, ano, chápu vás. Tlačíte na poplatky směrem dolů a říkáte jim liška… je to chytlavé, nikdo nemá rád vykrádání kurníků.

    Zapomínáte, že aktivní správa si své místo na slunci vydobyla ne proto, že je levnější, ale proto, že je pro investora mnohem komfortnější a výsledky nesporně má. Jejím smyslem není jen výnosů dosahovat, ale také je i udržet. Může se pak investor věnovat tomu čemu rozumí a finanční trhy to obvykle nejsou. Proto mají na slunci své místo jisté fondy aktivně tradičně či kvantitativně řízené. A časováním trhů jistě není strategie sledování vývoje kursů 10 000 OPF či 7 000 akcií, jako to dělá například C-Quadrat. Obchodní strategie ARTS tam například nemilosrdně nařídí odprodej akcií Microsoftu z majetku OPF, jakmile výrazněji za časovou jednotku poklesne, i když spousta investorů akceptuje mnohem větší poklesy, jako tomu bylo při hrozícím rozdělení této firmy na 4 kusy vládou USA v době, kdy zdarma dodávala IE k OS Windows. Časování trhů je pocit, že právě teď CÍTÍM a „skoro jistě“ vím, kde je dno a právě jindy jsem si „skoro jistě“ jist, kde je vrchol, abych se vrhl na nákupy, či analogicky na prodeje. Aktivní správce si je úskalí časování trhů vědom. A to jsem se nepustil do desítek dalších údajných investičních chyb, které prý pasivní správci alias investoři nedělají, kdežto ti aktivní ano.

    Všichni, i ti nejzkušenější investoři, dělají chyby. Mými klienty jsou obvykle majitelé firem z oborů na hony vzdálených finančnímu trhu. Rádi si zaplatí aktivní správu. Úmyslně jsem nejmenoval jiné správce. Ťuknu do jmen, co třeba Mark Mobius, či John Templeton?

    Jsem zastáncem aktivní správy a nesouhlasím, že je to předem prohraná partie. Předem prohraná partie je vůbec do majetkových aktiv (akcií a jejich derivátů) neinvestovat, či nakupovat jen drahé kovy, či půjčovat státům. Předem prohraná partie je také ovšem předpokládat, že klient se radostně vzdělává ve financích, stane se rychle i proto traderem a tak dál. Dejte mu ta svá pasivní portfolia. Podepíšu vám, že je nezmění. Vychutná si všechny euforie i pády trhů. Pokud jej pak něco opravdu vyděsí, prodá to v krizích (mámo rychle, než to ještě více spadne, zazní v takové kuchyni rodinného investora). Přesně tomuhle brání aktivní správa.

    Kontrolní otázka, vy šmejdi: Nejdůležitější je : A. Výnosů dosahovat, B. Výnosů dosahovat s co nejmenšími poplatky (liškami), C. Výnosy udržet

    • kolemjdoucí napsal:

      asi máte pravdu, pokud se ale za aktivní správu nevydává např něco jako Evolution od Ertragu s TER 5 a mínusovými výnosy za celou dlouho 2-letou historii..

    • vasek napsal:

      tak zrovna C Quadraty mi jako spása světa teda nepřijdou. Ta nákladovost je enormní.
      Imho, aktivní správu můžete dělat Vy jako poradce pomocí změny fondů/jejich třídy, ne? A přitom používat levné pasivní fondy

      • pavel-hanzl napsal:

        Nepozorně čtete. Nikde nemohu najít mé tvrzení, že C-Quadrat je spása světa.

        • Radek napsal:

          Bohužel špatně čtete vy, pane Hanzle. Vašek pouze vyjádřil svůj názor na fondy, které doporučujete, nereagoval na vaše tvrzení, že jsou fondy spásou světa, které jste nepronesl.

          A nebo čtete dobře a chcete se vyhnout jádru příspěvku Vaška, že aktivní správu – rebalancování portfolia – můžete (a z pozice exklusivního poradce máte) dělat vy, a k tomu pak můžete používat levné fondy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.