Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Akcie jako ochrana před inflací

Hnízdo s penězi - bankovky - USD - americký dolar

Peníze uložené na bankovních účtech ztrácí hodnotu vlivem inflace. Drobní střadatelé tak hledají způsob, jak úspory před inflací ochránit. Jednou z možností jsou akcie či akciové podílové fondy.

Akcie jsou považovány za rizikové investiční aktivum. Je to dáno především kolísavostí jejich ceny (volatilitou). Pro mnohé drobné investory představují noční můru a vidí burzovní krachy a pády akcií, krachy akciových společností a kupónovou privatizaci s podílovými fondy, které daly tunelování nový význam. Ochranu před inflací vidí jen málokdo.

Na ochranu před inflací si drobní investoři kupují buď nemovitosti, pokud mají dostatek kapitálu nebo se dokáží zadlužit u hypoteční banky, nebo zlato. Obě tyto možnosti mají své klady i zápory.

Kupříkladu cena zlata kolísá mnohem více, než si drobní investoři připouští, ale nevadí jim to, protože mohou v ruce držet v lepším případě zlatou minci, v horším předražený malý zlatý plíšek. Vlastní-li akcie nebo akciové fondy, drží pouze podíl na společnosti, do které se mnohdy ani nepodívá.

Nemovitosti také kolísají na ceně. A někdy ne málo. Jejich „výhodou“ ale je, že si její majitel nemůže kdykoli zkontrolovat cenu, jakou jeho byt či dům má, a tak nepanikaří, dokud má na splátky hypotéky. Nevýhodou jsou ale náklady na údržbu, opravy a rekonstrukce. V akciové společnosti se s nimi počítá v rámci nákladů a investor se tím dále zabývat nemusí.

Byt či dům domácnost prodává zpravidla po desetiletích. A má pocit, že netratí. Vděčí za to mnody ale nikoli růstu cen nemovitostí, nýbrž inflaci. Kolik prodávajících si spočítá, za jakou reálnou cenu svůj majetek prodává vzhledem k pořizovací ceně? Jen při 2% inflaci po 10 letech hodnota peněz klesne o 21,9 %…

Ochrana před inflací a akcie

Akcie představuje podíl na společnosti. A společnost něco vlastní, podniká, vyrábí, prodává… Představme si zjednodušený příklad: Společnost vyrobí s náklady 1 000 Kč a prodá za 2 000 Kč. Její zisk je 1 000 Kč. Stoupnou-li ceny na dvojnásobek, bude vyrábět za 2 000 Kč a prodávat za 4 000 Kč. Zisk vzroste na 2 000 Kč, ale reálně zůstane nezměněný.

Co se stane s cenou akcie? Základní ocenění akcií je podle P/E – cena akcie k zisku společnosti. Řekněme, že „před inflací“ dosahovala cena akcie 10 000 Kč a P/E tedy činilo 10. „Po inflaci“ ovšem vzroste zisk, byť pouze nominálně, na 2 000 Kč. Poměr P/E klesne na 5 – tedy pět ročních zisků zaplatí cenu akcie. To je hodně lákavá investice. A také nové investory přiláká. Bude je přitahovat, dokud P/E nevzroste na standardní úroveň 10 – a cena nestoupne na 20 000 Kč. Investice je před inflací ochráněna.

Společnosti také vlastní majetek. Ten se sice opotřebovává, spotřebovává a odpisuje, ale při růstu cen vzrostou (v průměru) i jeho ceny, případně ceny nebudou s opotřebením klesat tak rychle. Pokud je v majetku kupříkladu výrobní hala a stroje, jejich nominální cena s inflací poroste – a opět se jedná o ochranu před inflací.

Něco jiného je hotovost na účtech. Pokud společnost drží příliš mnoho likvidity, je to pro investora v extrémním případě podobné, jako by si koupil akcii na vklad v bance. A ochrana před inflací se tím míjí účinkem.

Samozřejmě se jedná o zjednodušený příklad. Způsoby ocenění akcií jsou mnohem komplexnější a ani inflace nedopadá na všechny obory stejně. Dostatečně široce diverzifikované portfolio akcií v dlouhodobém období před inflací ochrání.

Akcie v mnoha podobách

V dobách kupónové privatizace se obyvatelé České republiky stali snad největšími držiteli akcií na světě – možná s výjimkou Lucemburska. Téměř každý dospělý občan si pořídil alespoň v jedné ze dvou vln kupónové privatizace kupónovou knížku a směnil ji za akcie či za privatizační fondy, které akcie vybrali za něj (a bohužel je v některých případech vybrali a převedli na Kajmanské ostrovy a lidem zbyly jen oči pro pláč).

Ještě stále zůstává v českých domácnostech rozprostřena spousta akcií, o nichž jejich majitelé často ani neví.

Akcie se ale nemusí kupovat pouze přímo (nejčastěji na burze). A není nutné ani vybírat konkrétní akcie. Analýza akciové společnosti je poměrně náročná disciplína, kterou nezvládá zdaleka každý. Jsou ale způsoby, jak do akcií investovat – a nemuset hlídat každou nakoupenou společnost.

Nejjednodušší formou je pořízení akciového podílového fondu. I ten je vhodné vybírat pečlivě a s ohledem na rizikový apetit, ale po jeho zvolení stačí jen zainvestovat či pravidelně investovat a o vše ostatní se postará portfolio manažer.

Další z možností jsou ETF – Exchange Traded Funds. Jedná se o burzovně obchodované fondy, které zpravidla svým složením kopírují určitý burzovní index. Jejich nevýhodou oproti podílovým fondům je, že je potřeba je aktivně nakupovat na burze a nestačí pouze zadat trvalý příkaz v bance.

V poslední době se rozvíjejí i ETF, které nejsou pouze pasivní investicí, ale nabízejí určitou aktivní investiční strategii. Tím se přibližují více klasickým podílovým fondům.

Poplatek za správu zejména u indexových ETF je zpravidla nižší než u akciových podílových fondů. Ovšem při nižší pravidelné investici mohou poplatky za uskutečnění obchodu, které se pohybují na amerických burzách od 10 USD za transakci, jejich výhodnost anulovat.

Jsou i další možnosti investice do akcií, ale ty jsou spíše okrajové a zpravidla nejsou dlouhodobou, ale častěji jsou střednědobou investicí. Jedná se např. o nejrůznější zajištěné fondy či investiční certifikáty akciemi podložené.

Investujete do akcií?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.