Středa 22. listopadu. Svátek má Cecílie.

Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů Elixír bude nejen o neplatičích

Za pár měsíců bude do ostrého provozu spuštěn registr finančních zprostředkovatelů Elixír. Koho bude evidovat? Jaké povinnosti a práva přinese finančním poradcům a jejich společnostem? A jak zabrání zneužití ze strany společností při odchodu poradce?

Elixír. Registr

finančních zprostředkovatelů. Co stálo za jeho vznikem? Kde vznikla myšlenka

Elixíru?

Původní myšlenka nevznikla v Česku. V rámci naší

skupiny provozujeme obdobný registr na trhu v Anglii již od roku 2000. Tam

se také projekt jmenuje Elixír, a tak jsme nemuseli chodit pro název daleko.

Asi před třemi lety jsme se začali zabývat myšlenkou, jestli

by nebylo možné přenést tento projekt i do České republiky.

Tedy vy jako správce

úvěrových registrů jste zahájili iniciativu ke vzniku registru finančních

zprostředkovatelů, nebo ta iniciativa vznikla na základě poptávky ze strany

finančně poradenských společností?

Tady v České republice to bylo naší iniciativou. Viděli

jsme, že ve vztahu mezi pojišťovnami poskytujícími životní pojištění a

zprostředkovatelskými sítěmi existují určité nešvary, které by obě strany

chtěly řešit.

Na straně pojišťoven jsme vnímali potřebu více řešit regulaci provizí a vratek

provizí a dluhů, které jim vznikají, a na straně zprostředkovatelských

společností jsme viděli, alespoň u některých, snahu se více očistit a více

seberegulovat, aby byly více důvěryhodnými partnery pro pojistný sektor. Nakonec

se ukázalo, že problém s vratkami má nemalý rozměr i pro

zprostředkovatelské společnosti. V tu chvíli nám přišlo, že společnosti,

s nimiž jsme hovořili, mají zájem takovýto registr vytvořit.

Jak jsem říkal, myšlenka vznikla před třemi lety, a pak jsme

průběžně hodnotili, jestli je ta nejlepší chvíle pro to, aby registr vznikl.

Sledovali jsme bedlivě diskuse

o nové regulaci a nové legislativě. Registr jsme nespustili dříve, protože

jsme nevěděli, jakým způsobem bude nakonec legislativa upravena. To sice nevíme

ani nyní, ale již jsme se s partnery dohodli, že projekt má smysl

v každém případě.

Máte poměrně bohaté

zkušenosti z Velké Británie. Dá se nějakým způsobem kvantifikovat, jakým

způsobem snížily registry

fraudy v rámci finančně poradenských

společností

?

V Anglii projekt probíhá trochu jinak, než jak jsme ho

pojali v Česku. Anglický trh má jednu všezastřešující asociaci pojišťoven,

která vypsala výběrové řízení na provozovatele registru finančních

zprostředkovatelů. Takže se dá říci, že v Anglii tento registr vznikl

stylem „top-down“.

V Česku tento postup nebyl možný i díky ne zcela

jednolitému hlasu ze strany pojišťoven a díky tomu, že na

straně pojišťovacích zprostředkovatelů je více asociací, kde také nějakou

dobu nebyl jejich hlas sjednocen.

Ohledně fraudovosti konkrétní přehled nemáme. Nevíme o

žádných statistikách, které by byly takto souhrnně vydávány. Ale co víme, je,

že na zprostředkovatelském trhu v Angliipůsobilopřed těmi více než deseti

lety nějakých 50 – 60 tisíc subjektů zabývajících se zprostředkovatelskou

činností, a po nějaké době činnosti registru Elixir se jejich počet snížil

zhruba na polovinu. Nelze samozřejmě říci, že je to pouze vlivem existence

registru. Je to dáno i přirozenou koncentrací trhu.

Co vnímáme určitě jako pozitivní zpětnou vazbu je to, že

britské pojišťovny díky registru mají detailní informace o svých obchodních

partnerech a mohou tak úroveň spolupráce nastavit podle konkrétní úrovně

rizika. Součástí britského systému je totiž vedle vlastní datové základny,

které jsou vyměňovány mezi uživateli systému i další dva zdroje – oficiální

registr registrovaných subjektů provozovaný FSA (obdoba ČNB pro tento typ

podnikání) a obchodní informace o společnostech. Oba tyto přístupy jsme

zachovali i v případě českého projektu. Uživatelé se tak budou moci na

jednom místě dozvědět i případné angažmá jejich obchodního partnera

v jiných subjektech.

Jaké očekáváte dopady

pro Českou republiku se

zavedením registru

? Jaký

přínos jste prezentovali finančně poradenským společnostem a pojišťovnám?

Hlavním přínosem, který vidíme v registru

Elixír, je, že trh zprostředkování a historie konkrétních fyzických osob –

zprostředkovatelů bude transparentní. Bude možné rozlišit mezi těmi, kteří členy registru jsou a kteří nikoli, a

v rámci registrovaných subjektů mezi těmi, kteří mají pozitivní historii,

tedy historii činnosti bez nějakých negativních záznamů, a pak tam bude

doufejme menší podíl lidí, kteří budou mít nějakou negativní historii, ať to

budou dluhy z vratek provizí nebo jiné negativní chování.

Registr způsobí kultivaci trhu a bude působit i preventivně.

Jakmile takovýto registr postavený na bázi dobrovolnosti a sběru souhlasu od

zúčastněných subjektů začne fungovat, bude působit i jako prevence. Člověk,

který dostane k podpisu souhlas se zpracováním údajů a bude vědět, že jeho

historie bude evidována, se k tomu postaví buď tak, že nebude chtít

souhlas podepsat, čímž dává své síti signál, že nechce být transparentní. Anebo

nastane ta doufejme většinová situace, kdy souhlas poskytne a od té chvíle bude

evidovaný, což bude mít pozitivní dopad na jeho chování na trhu.

Vstoupí-li společnost

do registru Elixír, bude muset vyžadovat souhlas se zařazením do registru i od

svých stávajících zprostředkovatelů? Nebo tato povinnost bude jen pro nově

příchozí?

Samozřejmě i od stávajících, i když ten náběh nebude

okamžitý. Cílem Elixíru je, aby co nejvíce finančně zprostředkovatelských

společností bylo v Elixíru a aby co největší podíl jejich sítě byl co

nejdříve v registru. Nyní nelze paušálně říci, že to bude během nějakého

krátkého období. Ale každá vstupující síť se zaváže k maximálnímu úsilí a k

určitým benchmarkům, do kdy musí doplnit stavy souhlasů od své stávající sítě.

V případě, že

někdo ze stávající sítě nebude souhlasit s uvedením v registru, bude

společnost povinna s ním na základě smluvního vztahu s registrem

s ním rozvázat kontrakt?

Nemyslím si, ale je to konkrétní komerční záležitost každé

sítě. Ale určitě jim to umožní lepší pohled na zprostředkovatele, které ve své

síti mají.

Společnosti samy potřebují řešit určité situace, např. provizní

turismus, kdy poradce i třeba pod změnou identity, resp. právní

subjektivity přejde na jiný typ oprávnění a působí ve stejných negativních

vzorcích svého chování pod jinými společnostmi.

Zájem zprostředkovatelských sítí vyžadovat souhlasy i od

stávajících zprostředkovatelů vyplývá i z toho, co jim registr přináší

vůči kvalitě již existující sítě. Ta situace je stejná, jako když nabírají nové

lidi. V případě, kdy jim zprostředkovatel souhlas nedá, tak síť nemá

možnost reagovat v případě, kdy nastane negativní scénář, pokud k tomu

nebude mít souhlas poradce.

Předpokládám, že u

nových poradců bude finančně zprostředkovatelská společnost smluvně zavázána

vyžadovat souhlas poradců podobně, jako je tomu u

úvěrových registrů

.

Určitě ano. Samozřejmě to zase nedává jistotu, že každý

poradce bude chtít souhlas podepsat, ale v tom případě předpokládáme, že

se sítě k takovým lidem budou stavět mnohem více obezřetně, jestli je do

svých sítí vůbec přijmou.

V případě, že

síť přijme člověka, který nepodepíše souhlas s uvedením v registru,

bude nějakým způsobem sankcionována ze strany registru?

Ve formě sankcí o tom neuvažujeme, ale samozřejmě chceme,

aby byly společnosti k maximálnímu sběru souhlasů motivované.

Společnosti budou hradit jednak paušální poplatek za účast

v registru a dále poplatek za dotazy do registru. Pakliže by existovala

větší disproporce mezi jejich celkovou sítí a částí sítě, která poskytla

souhlas s uvedením do registru, tak budou ekonomicky znevýhodňovány vyššími

cenami.

Co musí splnit

společnost, která by se chtěla stát členem registru?

Zprostředkovatelská společnost, která se bude chtít stát

členem registru, bude muset podepsat standardní smlouvu o účasti

v registru a bude se muset zavázat k získávání souhlasů od své

stávající a budoucí nabírané zprostředkovatelské sítě. A pak bude záležet na

nich, jak často se budou chtít registru dotazovat – zda v nějaké

periodicitě si kontrolovat i své stávající portfolio poradců, či vůbec ne a

budou se soustředit pouze na nové žadatele o vstup do vztahu se sítí.

Pojišťovna se může stát členem registru ve dvou režimech.

Buď nebude reportovat informace o své interní síti a bude se pak moci dotazovat

pouze na úroveň společností, ale nikoli fyzických osob. Jakmile začne

reportovat i svou interní

síť, tedy lidi, kteří pro ni pracují, v tu chvíli bude naplňovat

pravidlo reciprocity vůči registru a bude se moci dotazovat i na konkrétní

fyzické osoby.

Společnost bude povinna pravidelně v měsíční bázi

zasílat informace do Elixirui v případě, kdy nedojde k žádným změnám.

O který typ

registrace a reportingu je ze strany pojišťoven zájem?

Myslíme si, že se to docela rychle mění. V první fázi

řešily pojišťovny, které s námi situaci diskutovaly, zejména situaci, kdy

vznikne nová finančně zprostředkovatelská společnost, vytvoří produkci, inkasuje

provize a následně zanikne – a storno již neuhradí. Tento problém není sice tak

častý, ale je o to větší co do objemu škody, která pojišťovně vznikne. U těch

případů je relativní výhoda, že se na ně celkem dobře, byť se zpožděním přijde.

Pak ale pojišťovny s vnitřními

sítěmi začaly více analyzovat i tu druhou variantu a to je nábor lidí a zejména

jejich kvalita do vlastních sítí, protože lidé samozřejmě přecházejí mezi

interními a externími sítěmi. Zde je problém v tom, že takový subjekt

většinou pojišťovně nezpůsobí škodu velkého rozsahu, ale v případě

drobných porušení se v celkovém objemu poradců může problém vyšplhat do

srovnatelných rozměrů. Navíc je zde daleko vyšší reputační riziko.

Kdo ze společnosti

bude mít možnost dotazovat se registru? Budou to jen zástupci společnosti, nebo

to budou i

v multilevelových společnostech

ředitelé či poradci, kteří budou chtít přijmout nového spolupracovníka

do své sítě?

Budou to moci činit konkrétní jmenovaní zástupci za každou

společnost. Pakliže si tedy společnost vybere více lidí, budou se moci

dotazovat.

A protože registr bude fungovat jako klasické úvěrové

registry a bude evidovat údaje o konkrétních fyzických osobách, budou se moci i

tyto dotázat na údaje, které jsou o nich samých v registru evidovány.

Budou moci buď fyzicky navštívit klientské centrum nebo zažádat o výpis poštou, a později budou mít

možnost o výpis zažádat též elektronicky. Uvažujeme i o možnostech monitoringu,

kdy by evidovaný poradce mohl dostávat aktuální informaci o změnách ve

vlastních záznamech.

Jaké informace bude

registr shrnovat?

Budou to informace o historii činnosti poradce. My se

bráníme označení negativní registr, i když musíme přiznat, že registr bude

zaměřený více na evidenci, doufejme ne tak častých, negativních jevů chování.

Bude obsahovat informace i o tom, od jakého data pro kterou společnost pracuje.

A pokud nedojde k nějakému negativnímu jevu, lze z toho odvodit, že

se jedná o zprostředkovatele, který jedná správně.

Hlavní část myšlenky přenesená z Velké Británie je o

penězích. To znamená především to, kdy poradce

svou činností společnosti způsobí nějakou škodu, např. na vratkách na

provizích, ale i jiné typy škod. Hodně jsme diskutovali mechanismus reportování

různých sankcí uplatněných vůči poradci, ale nemusí to být jen kontroverzní

sankce za porušení

konkurenční doložky, kterou část trhu uplatňuje, část už ne, ale mohou to

být sankce za porušení stanovených postupů, nedodržení kvality předávaných

informací klientovi, když to síť zjistí atd.

Poradce se může

dostat do situace, kdy storno provize v daném měsíci bude vyšší než

provize, kterou získá. Tím pádem mu vůči společnosti vzniká dluh. Dostane se

automaticky do registru, nebo až tehdy, kdy dluh bude po splatnosti?

Členská základna Elixiru očekává, že bude reportována

nejvíce závažná situace, kdy vznikl dluh a poradce ho v řádné době

z jakéhokoliv důvodu do splatnosti neuhradil. Ta je pro reporting povinná

včetně toho, jak se subjekt následně k dluhu zachoval – jestli ho splácí,

zda je nastaven splátkový kalendář a jak a kdy byl dluh splacen.

Situace, kdy dluh vznikne a poradce se domluví na úhradě

v řádném režimu, je prozatím na bázi dobrovolnosti.

Vysoké storno provizí

ovšem nemusí znamenat, že má poradce vysokou stornovost, ale může znamenat i

vysokou produkci s malým procentem stornovosti. Řeší toto registr Elixír?

To jste uhodil hřebíček na hlavičku. Je to hodně citlivá

věc. Produkci jsme dlouho řešili a snažili jsme se o nějakou objektivizaci

např. procentuální stornovosti zprostředkovatelů. V této diskusi jsme se

ještě nedobrali výsledku, neboť na finančně zprostředkovatelském trhu nepanuje

v tomto směru jednotný názor. Ale stejně jako ostatní registry i Elixír

budeme rozvíjet postupně.

Stejně tak budeme do budoucna přidávat další segmenty, kdy

postupně Elixír nebude jen o pojišťovnách, ale chceme mít podchycené i

zprostředkování v oblasti penzijních fondů, hypoték

či spotřebitelských úvěrů.

Jak může postupovat

poradce, který se do registru dostane „zlomyslností“ společnosti, od které

odchází? Konkrétní příklad nastal před několika lety, kdy

vznikla

nová finančně poradenská společnost

,

která dnes bude členem registru, a poradci odcházeli od jiné poradenské

společnosti, která jim jednak

nevyplatila provize

a jednak jim naúčtovala sankční pokuty

jednak za porušení konkurenční doložky a další smluvní pokuty, které jim

započítala vůči nevyplaceným provizím, a ještě jim mnohdy vznikly dluhy.

V takovém případě by se dostali do registru, protože by je společnost

nahlásila jako neplatiče, ale poradce v tom může být z pohledu českého

práva neoprávněně.

Tato situace je v rámci registru řešena. Subjekt

evidovaný v Elixiru bude mít právo nejen získat o sobě informace, ale může

informace i rozporovat, komentovat a připomínkovat. A každý ze subjektů, který

do registru reportuje, je smluvně vázán zodpovědností za data, která do něho

vkládá.

Informace, které jedna strana rozporuje, spadnou do

speciálního režimu, kdy je zřejmé, že informace nejsou druhou stranou

autorizovány. Abychom předcházeli spekulacím a nutkání některých společností

využívat registr k očerňování či zavázání si poradců uváděním ne zcela

korektních informací, tak dohoda je taková, že každý dotazující se uvidí, kdo

danou informaci do systému vložil, a může se rozhodnout, nakolik je pro něj ta

informace důvěryhodná a nakolik s ní bude ve svém rozhodování pracovat. Navíc,

pokud se jakýkoliv zprostředkovatel bude cítit poškozený reportující společností,

bude se samozřejmě moci kdykoliv obrátit na soudy nebo na Úřad pro ochranu

osobních údajů.

Kdy bude Elixír

spuštěn?

Pracujeme podle harmonogramu, který říká, že bychom na

přelomu letošního roku měli spustit pilotní

provoz.

Co se při přípravě

Elixíru ukázalo jako největší překážka?

Různorodost trhu, velká fragmentace, spousta

subjektů, antagonistické zájmy mezi segmenty pojišťovnictví versus

zprostředkovatelský trh. Je to příliš mnoho hráčů a dohodnout společný postup a

konsensus bylo mnohem složitější, než když jsme stavěli bankovní registr, kde

jsme měli jeden kohezní trh – zástupce největších bank. Ale tady jsme museli

dohodnout pravidla pro dva segmenty, které jsou na sobě sice závislé, ale

naopak v některých oblastech nalézají společnou řeč velice obtížně.

Děkuji za rozhovor.

Kterou z uvedených finančně poradenských společností považujete za nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Petr Kučera: Registr finančních zprostředkovatelů Elixír bude nejen o neplatičích”

  1. admin napsal:

    Spolupráce pro finanční poradce

    pro finanční poradce máme speciální nabídku – prostřednictvím Dukascopy Europe si můžete vyzkoušet spravovaný účet již od 100USD. Platíme vysoké zprostředkovatelské provize. http://www.managed-forex-account.eu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.