Pátek 06. prosince. Svátek má Mikuláš.

Rozhovor: Investice do zlata? Ano, nebo ne?

investice do zlata

Pokles reálných sazeb do záporu, nevyzpytatelný Donald Trump, zpomalující světová ekonomika, brexit, uvolňování měnové politiky centrálních bank a už tak vysoké náklady na těžbu zlata, které do budoucna dál porostou. To vše podle Patrika Hudce, portfolio manažera Generali Investments CEE, připravilo mimořádně příznivé prostředí pro nový dlouhodobý býčí trend i pro pokoření hranice 1900 USD za trojskou unci zlata. Aneb jak moc vyplatí investice do zlata a dalších drahých kovů?

Jak cena zlata roste?

Cena zlata se pohybuje na dlouhodobých maximech, někteří analytici očekávají další růst. Myslíte, že zlato stanoví nové historické maximum, nebo přijde obrat trendu?

Pokud odhlédneme od nezbytné technické korekce ve druhém letošním čtvrtletí, tak se růstová vlna, odstartovaná loni v létě na hodnotě 1200 USD za trojskou unci, zastavila ne překvapivě až na úrovních 1500 až 1550 USD. Nyní jsme svědky probíhající konsolidace a zatím neúspěšných pokusů o prolomení.

I v roce 2011 se zlato několik měsíců neúspěšně pokoušelo pokořit hranici 1550 USD. Až po jejím proražení následoval finální překotný růst a jen o několik měsíců později historické maximum 1900 dolarů. Tím bylo definitivně završeno really započaté na přelomu milénia, v jehož průběhu cena zlata vyjádřená v dolarech vzrostla více než šestinásobně. Hladina 1500 USD pak byla dlouhou dobu důležitou hranicí podpory během následujících čtyř let medvědího trhu a odolala až do dubna 2013.

Takže podle vás “ten pravý” růst teprve přijde?

Současný růst přichází po šestiletém čekání. Během něj se zlato pohybovalo v poměrně úzkém intervalu mezi 1100 a 1350 USD. Pokles reálných sazeb do záporu, nevyzpytatelné kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, zpomalující globální ekonomika, brexit, obnovené uvolňování měnové politiky centrálních bank napříč světem a už tak vysoké náklady na těžbu zlata v důsledku mimo jiné nízkých cen v předešlých letech – což vedlo k razantnímu osekání investic ze strany těžařů – to vše připravilo mimořádně příznivé prostředí pro nový dlouhodobý býčí trend a i případné pokoření 1900 dolarů.

investice do zlata

Zlato: investovat, nebo neinvestovat?

Dnes asi není těžké přemlouvat investory k nákupu zlata. Je opravdu vhodná doba? Není už pozdě?

Současné období vzalo odpůrcům zlata jeden z nejdůležitějších argumentů proti, a to, že zlato nenese žádný úrok ani dividendu a že se za jeho uskladnění musí platit. To je samozřejmě pravda. Na rozdíl od nákupu dluhopisů se záporným výnosem však zlato nenese ani riziko protistrany/emitenta. A pokud jsme opravdu na začátku nového býčího trhu na zlatě a stříbře, máme před sebou ještě dlouhý kus cesty vzhůru.

Kde je podle vás spodní hranice, pod kterou by se zlato nemělo dostat? Ať už třeba kvůli těžebním nákladům či něčemu jinému…

V krátkém časovém horizontu, navíc v prostředí šokového převisu nabídky, taková hranice de facto neexistuje. Cena klesá tak dlouho, dokud nepoleví prodejní tlak a atraktivní cena nepřiláká dostatek kupců. V delším horizontu jsou pak jasně limitujícím faktorem celkové udržitelné náklady. Ty vedle přímých nákladů na těžbu zahrnují také náklady na přepravu a minerální daň a ještě ovlivňují dodatečný zisk z prodeje vedlejších produktů získaných při těžbě zlata – například stříbra.

Průměrné hotovostní náklady se pro letošek odhadují na více než 600 dolarů za unci. Pokud ale přičteme nezbytné kapitálové výdaje včetně investic do hledání nových nalezišť a náklady na provoz samotné společnosti, dostáváme se nad 800 dolarů. A pro generování hotovosti je zapotřebí cena ještě vyšší.

Těžaři by ale samozřejmě rádi viděli cenu mnohem výše…

Návratnost každého projektu je samozřejmě značně rozdílná. Během poslední nákupní horečky těžaři s vidinou ceny nad 2000 dolary – která přece „byla jasná“ – neváhali spouštět projekty, pro jejichž návratnost potřebovali minimální výkupní cenu 1500 dolarů i více.

Průměrné náklady na těžbu rostou nejen kvůli tlaku odborů na vyšší mzdy, ale také kvůli rychle klesající výtěžnosti v důsledku vyčerpání velkých, historicky bohatých nalezišť a otevírání hůře přístupných dolů s nižším obsahem zlata v rudě a těžbě v mnohem větších hloubkách. 

Také si přečtěte: Jak investovat do zlata

Vyplatí se kupovat akcie spojené s těžbou zlata?

Stejně jako zlato rostly také akcie těžařských firem. Není právě teď vhodná doba pro realizaci zisku a výstupu z pozic? Myslíte, že mají těžaři to nejlepší za sebou?

Těžaři zlata mají za sebou velice hubené roky. Celý sektor prošel velmi bolestivou konsolidací a razantním osekáním nákladů a investic. Zdaleka ne všichni přežili, resp. přežili jen nejschopnější. Ti, kteří neměli dostatek kvalitních nalezišť, využívali příliš cizích zdrojů, případně sázeli na brzký růst ceny zlata, byli buď pohlceni, nebo vyhlásili bankrot a jejich aktiva rozprodána. Velcí hráči ve snaze přežít na trhu déle než jejich konkurence spojovali síly, ať už sjednáváním partnerství, nebo formou fúzí a akvizic, a řada kdysi významných jmen je dnes již minulostí. 

S ohledem na jednorázové náklady spojené s restartováním dříve draze utlumené těžby nelze počítat s tím, že by současné cenové oživení vedlo k rychlému znovuotevření dolů. Nejen krizoví manažeři firem, ale i akcionáři mají předešlé období pořád v živé paměti. Budou se proto chtít vyhnout opakování stále čerstvé negativní zkušenosti a zůstanou ve svých provozních plánech ještě nějaký čas spíše konzervativní, což nahrává dalšímu růstu ceny v případě neutuchající větší poptávky.

Zlato, stříbro, platina nebo paládium?

Má smysl – a je vůbec možné – na drahých kovech diverzifikovat? Nechovají se nakonec víceméně všechny stejně? A jak jsou na tom další drahé kovy, např. stříbro, platina apod., jaký se očekává vývoj u nich?

Mezi drahými kovy jsou opravdu velké rozdíly. Od zcela odlišných stavů zásob a převisu nabídky a poptávky přes regionální koncentraci nalezišť až po využití v průmyslu. To se samozřejmě promítá také do cenového vývoje. Velké rozdíly jsou patrné už jen na vývoji za poslední rok. Platina je prakticky beze změny, zatímco zlato přidalo zhruba 25 procent – stejně jako stříbro – a nutno podotknout k rozčarování mnoha investorů a analytiků, kteří v případě tak pozitivního vývoje na zlatě očekávali od stříbra mnohem lepší výsledek. Králem je však s 50 % paládium.

Platina byla dlouhá léta dražší než zlato a násobně dražší než paládium. Nicméně situace se začala po roce 2015 měnit a vzápětí přišel definitivní obrat v reakci na emisní skandál Dieselgate. Zatímco cena platiny kvůli propadu poptávky spadla na 15letá minima, paládium vystřelilo na historické maximum a dnes je jeho cena nejen dvakrát vyšší než u platiny, ale je také dražší než zlato. A stalo se to za velké podpory největšího světového producenta paládia, ruského Norilsk Nickelu, stranou většího zájmu investorů i široké veřejnosti. 

Ještě se vraťme k poznámce o stříbru. Řada investorů sleduje poměr ceny zlata vůči stříbru… 

Aktuálně je zlato zhruba 90× dražší. To jsou historicky výrazně nadprůměrné hodnoty, v novodobé historii se tak stalo pouze na začátku devadesátých let. Na vrcholu posledního býčího trhu v roce 2011 tento poměr klesl téměř k 30násobku. Od té doby víceméně lineárně zlato překonává stříbro. Mimo jiné také proto se poslední dobou množí názory, že stříbro je v porovnání se zlatem neudržitelně levné. Navíc cena stříbra zpravidla reaguje na změnu na zlatě více agresivně oběma směry, ale k poslednímu really na zlatě se stříbro zatím nijak razantně nepřipojilo.

Jak cenu zlata ovlivňuje světová politika?

Jak dalece se na vývoji ceny zlata podepisují obchodní války, dohadování brexitu a podobné politické “rozepře”?

Větší míra nejistoty v porovnání s předešlými lety je důležitým činitelem. Nicméně dopad do ceny bývá v těchto případech pouze krátkodobý. Mnohem důležitějším a dlouhodoběji působícím faktorem byla obrovská změna na vývoji sazeb a zpomalující globální ekonomika.

Můžete být konkrétnější?

Zatímco loni byly reálné sazby v USA pozitivní, měli jsme za sebou několikeré zvýšení sazeb ze strany Fedu a očekával se jejich další rychlý růst i v letošním roce, v Evropě se počítalo s ukončením programu nákupů dluhopisů a jeden čas dokonce i se zvýšením sazeb s tím, že depozitní sazba by se v roce 2020 měla dostat konečně do kladných čísel, stal se přesný opak. 

Zažíváme jedno z nejplošnějších globálních uvolňování měnové politiky v historii a výnosy státních dluhopisů v eurozóně se propadly ještě více do mínusu, než jsme tomu byli svědky v roce 2016. Zatímco tehdy investoři kupovali 10leté německé vládní dluhopisy s tím, že za ně nakonec při držení do splatnosti zaplatí téměř 2 %, letos v srpnu to bylo bezprecedentních 7 %. Odhadovaný objem dluhopisů s negativním výnosem – tedy situace, kdy věřitel platí dlužníkovi za půjčení peněz – se letos zdvojnásobil a představuje už zhruba třetinu všech dluhopisů na světě.

Na jaké úrovni očekáváte cenu zlata na konci roku?

Na drahé kovy zůstávám pozitivní. Pokud nedojde k nečekaně silnému zlepšení nálady na globálních trzích a v ekonomikách, jsou karty rozdány mimořádně příznivě a velký růstový cyklus může pokračovat ještě dlouhou dobu. Ačkoli lze označit nedávný růst za silný, byl také důsledkem velkého posunu ve vývoji sazeb. A rozhodně nedosahuje rozměrů, abychom mohli hovořit o nafukující se bublině. Zdárné prolomení hranice odporu na 1550 USD a posun k 1600 až 1650 USD do konce roku považuji za realistický scénář.

26 komentářů: “Rozhovor: Investice do zlata? Ano, nebo ne?”

  1. Anonym napsal:

    Myslím, že když člověk dodržuje staré židovské pravidlo třech loukotí 1/3 papírové bohatsví (akcie, dluhopisy, fiat měna-peníze), 1/3 nemovitosti / pozemky a 1/3 drahé kovy, umělecká díla.
    Tak je na dlouhém období naprosto v pohodě a vždy na něčem extrémně vydělává a za zisk nakupuje momentálně podhodocené aktivum (momentálně drahé kovy, hlavně stříbro)

  2. Pan Alex Stone. napsal:

    Potřebuješ půjčku? pokud ano, požádejte o další informace: alexstone.greatsoul@gmail.com

  3. Stribro bude drazsi nez zlato napsal:

    Papirove zlato je na exrement, jedine fyzicke, stale zajimava cena, ktera poroste az na min. 5000 dolaru za unci. V roce 1971 stala unce 35 dolaru, Stribra je vyrazne mene je drzeno umele pod cenou. V antice bylo min. jedna dvanactina ceny zlata. Stribro bude mit vetsi hodnotu, protoze se tezi jako vedlejsi produkt pri tezbe barevnych kovu, je dalako zadanejsi v prumyslu atd. Jednou bude drazsi nez zlato. Amen Blondak

    • Anonym napsal:

      Jestli zlato půjde na 5000 USD za unci nevím, ale souhlasím, že pokud už chcete investovat do zlata, tak jedině ve fyzické podobě. A velikým obloukem se vyhněte různým „zlatým fondům“ apod.

      • Karel napsal:

        Dovolím si uvést několik aspektů, proč investice do fyzického cenného kovu nemusí být nejlepší volbou. Fyzický kov nikdy neseženete za jeho reálnou tržní cenu, nikdy jej nekoupíte za cenu obchodovanou na COMEXu či jiné komoditní burze (londýnské, šanghajské), stříbro navíc není osvobozeno od DPH, rizika a náklady spojené s fyzickým držením cenného kovu jsou významné, problém je také likvidita, když budete chtít kov rychle prodat (jako například mnozí, když bylo stříbro v dubnu 2011 za 48 USD), nepovede se Vám to. Zpravidla máte možnost cenný kov prodat u obchodníka, nicméně ten Vám tržní cenu nikdy nedá, jeho vlastní přirážka bude velmi vysoká. Ani kdyby nastala nepravděpodobná varianta prudké společenské změny, není fyzický kov nejlepší volbou – v zajateckých táborech měly cenu zlata cigarety, hladovějící námořníci by vyměnili veškeré své zlato za kus mrtvé krysy. Navíc mít ve zlých dobách něco cenného, to si přímo říká o malér – někdy k tomu stačí i jen pověst, že něco takového máte. Majitele zlatého pokladu v čase krize ostatně nemusí oškubat ani pouliční gangy utržené ze řetězu. Může to udělat přímo vláda – i bez srpu a kladiva ve znaku. Roku 1933 president Franklin D. Roosevelt svým pověstným exekučním příkazem č. 6102 nařídil občanům Spojených států odevzdat veškeré zlato pod hrozbou deseti let vězení nebo 10 000 dolarů pokuty za neuposlechnutí.

        • Karel napsal:

          Dobré bude stříbro – je třeba si uvědomit, že jeho těžba se snižuje, nejsou nová naleziště a do stávajících dolů nebylo po roce 2011 příliš investováno, započetí jejich opětovného fungování je na roky. Přesná fundamentální čísla ve vztahu je stříbru si můžete načíst na stránkách Silver Institute (https://www.silverinstitute.org/silver-supply-demand/). Málokdo si uvědomuje, že stříbro na rozdíl od zlata, které čeká uzavřeno v trezorech, reálně ubývá – ve vašem notebooku je ho cca 1,25 g, ve Vašem mobilu 1/3 g, je to z toho důvodu, že stříbro je kov s nejvyšší elektrickou vodivostí. Nikdo však nenašel způsob, jak toto stříbro efektivně recyklovat, proto končí na smetištích nebo v našich šuplících. V budoucnu vyráběná auta budou plná elektroniky vyžadující vlastnosti stříbra, stejně tak obrovským tempem roste produkce solárních panelů, kde je stříbra cca 20 g na panel. Centrální banky již po roce 2000 vyprodaly veškeré své zásoby stříbra a výpadek v případě filmových pásů byl průmyslovou spotřebou stříbra dávno nahrazen.

          • Karel napsal:

            Domnívám se, že nejlepší investicí je investice do těžařů cenných kovů. Nejde o investici pro každého, musíte umět anglicky alespoň tak slušně, abyste si mohli provést příslušnou rešerší, minimálně být schopni přečíst si výroční zprávu takového těžaře a zhodnotit si informace v této se nacházející a porovnat si je s ostatními. Málokdo si uvědomuje, že u těžařů samotných funguje přirozený pákový efekt – když náklad na těžbu 1 unce představuje 14 USD a stříbro stojí 17 USD. Vydělává těžař 3 USD na unci, ale když 1 unce stojí 20 USD (což se může stát snadno a rychle), zisk firmy je rázem dvojnásobný – pokud firma vydělává dvojnásobek, asi si představíte, co to udělá s cenou její akcie. :o) Některé české banky dnes nabízejí nákup jakéhokoli akciového titulu (tedy i těžařů) v jakémkoli množství za 10 USD – doporučuji nepropásnout příležitost. Je také třeba si uvědomit, že veškeré světové těžaře stříbra je možné si velmi snadno porovnat a vybrat si pro Vás toho nejlepšího – těch kterých těží či budou těžit je reálně do 40-ti, více jich není a nebude (CDE, AG, SVM, FSM, EXK, GPL, USAS, HL, ABBRF, BCEKF, AXU, AUMN, SVBL, KOOYF, CNSUF, PSRVF, SIL, FLMZF, DOLLF, SLVRF, DSVMF, GLGDF, SZSZMF, IKL, DNCVF, KXPLD, MAG, FRES, WPM, HOC, S32, SSRM, PAAS, BVN). Navíc existují stránky, které rešerši značně usnadňují, např. na následující stránce je porovnání základních kvalit téměř všech světových těžařů zlata a stříbra (viz http://www.goldstockdata.com/companies.html).

          • Dušan napsal:

            A co DPH !!! POZOR velká zlodějina

            • Muhamed el arabii napsal:

              S&P za 10 let navíc 300%. Dobře zvolená investice.

            • Anonym napsal:

              I přes DPH se dnes fyzické stříbro na dlouhém období (s plánovanou investicí na období delší 5 let – to samé jako u akcí) podle mne vyplatí, poměr ceny ku zlato se pohybuje skor 90:1, tedy značí značné podhodnocení stříbra a dřív nebo později se poměr navrátí (na velmi dlouhém období je cenový poměr 10:1) a dnes je navíc potřeba stříbra v elektrotechnice (elektrická auta, solární panely, počítače, mobily) násobný než v minulosti a zásoby se ztenčují.

        • Anonym napsal:

          Vazeny pan Karel, zaujal ma Vas vyklad na tejto stranke a zastavil som sa pri tomto konkretnom prispevku, kde by som chcel len doplnit ze Vasa interpretacia a otazka liquidity nie je nepresna ale je historicky zastarala. A to z viacerych dovod. Vsetko zmenil technologicky vyvin a nastup internetu. Dneska je mozne priamym internetovym pristrupom obchodovat priamo na Comexe, za ceny obchodovatelnych kovov v realnoim case, plus minus nejaka ta minuta. Vas poplatok bude 0,5% Jedna sa o priamy nakup bez tretich starn a sprostredkovatelov, predaj fyzickych kovov a nie o ,,paper gold,, Cez zriadeny pristup pod dohladom LNBA, mozete nakupovat/predavat v realnom case zlato, striebro, platinu a paladium na Comexe. Vasa liquidita nieje ohranicena alebo obmedzena geaografickou polohou, pretoze ked by nastala ci uz spolocenska zmena a zlyhanie socioekonomickeho zriadenie spolocnosti ako i monetarneho fiat systemu v danej lokalite, Vase kovy mozete bud predat alebo dokupit v Singapure, Kanade alebo podobne. K Vasemu vyjadreniu o byvalom D. Rooselveltovi, ktorym bol rozhodujucim faktom v nasom modernom svete, si musite uvedomit ze akykolvek cenny papier, akciu, fond, ETF, bondy, dlhopisy budu docasne neobchodovatelne a obchodovanie bude pozastavene do nastupu noveho systemu alebo vstupu vladneho aparatu, tak isto ako by bolo obmedzenie ochodovat s kovmi ci uz elektronikcy alebo osobne. Nemusime chodit daleko pozite sa na 11.9.2011, na ako dlho bolo zastavene obchodovanie na NYSE, Nasdaq, OTC. Skuste sa taktiez pozriet akym spoosobom bol zobchodovany statny majetok prostrednictvom kuponovej privatizacie po pade CSSR. Trhom sa venujem 31 rokov a prezil som rozne situacie na svetovych trhoch, a ani dalsia situacia, ktora nas neminie v buducnosti sa nebude prilis lisit od historickych doterajsych cyklov.

  4. Anonym napsal:

    Hezká reklama

    • Anonym napsal:

      Nikoliv, je to poslední možnost sehnat hejly do fondu, než ho zavřou. Vzhledem k velikosti je na hraně rentability.

  5. Škodolibka domácí napsal:

    Ten pán má pěknou kravatu, věřím mu každé slovo !

  6. Anonym napsal:

    Investice do zlata může být zajímavá, ale výhradně do fyzického kovu, v žádném případě bych neinvestoval do jakýchkoli finančních produktů, údajně navázaných na zlato A speciálně varuji před „zlatým fondem“, jehož je tento pán portfoliomanažerem. Výsledky tohoto fondu jsou totální katastrofa. Konkrétně: 3.12. 2010, cena zlata 1406 USD za trojskou unci, 1 podílový list ZF 1,27
    3.9.2013, cena zlata 1412 USD za trojskou unci, 1 podílový list ZF 0,8
    21.6.2019, cena zlata opět 1400 USD za trojskou unci, 1 podílový list ZF 0,54

  7. Anonym napsal:

    Jen mě zajímá, kdy byla v historii na trzích dobrá nálada a nikdo se ničeho nebál, žádná rizika nebyla? Takovou situaci si nepamatuji. Takže jeden důvod k nákupu zlata nám odpadá, že?
    Já to zase beru tak, že se vzrůstající četností těchto článků je naopak pomalu čas se zlata zbavovat….

    • Roman napsal:

      No já Vám zase jeden argument přidám. Zdaleka nejsem fanatickým investorem do drahých kovů, ale akciový růst již trvá velmi dlouho, tudíž se minimálně čast investorů ohlíží po diverzifikaci tímto směrem. Já k nim tedy osobně pratřím i když jsem spíše komoditní investor a akciové potrfolio je dividendové, tedy konzervativní.

      • Anonym napsal:

        Ano, akciový růst trvá již více než 100 let, to máte pravdu….

        • Tomáš Říha napsal:

          Jistě, až na ty cyklické fuck-upy, které mají jak finanční produkty, nemovitosti tak komodity. Vše stále roste na ceně, z pohledu hodnoty a poměrových ukazatelů je to píseň jiná. Dodržování cyklicity je klíčem k bohatství, ne držet něco celý život.

          • Anonym napsal:

            Pokud dokážete cyklus odhadnout, určitě jste miliardář. US akcie výnosností překonávají dlouhodobě cenu zlata. Proč nedat přednost akciím před zlatem?

            • Anonym napsal:

              Akcie sice možná šikovnou statistikou a výměnami akcií v indexu S&P 500 či Dow Jones vypadají na dlouhém období dobře ale do indexů můžete reálně investovat až posledních dvacet let. Předtím to šlo jedině do jednotlivých akcíí, ale už nikdo neříká kolik akcíí za posledních sto let z těchto bájných indexů vypadlo a jejich společnosti zkrachovali či se jejich akcie propadli o 99%.
              Fyzické zlato a stříbro mají jednu hlavní a neoddiskutovatelnou a dovolím si označit ji za naprosto zásádní výhodu, nemají riziko protistrany (stačí si je opravdu tajně schovat ve Vašem domě či na Vašem pozemku pod jabloní)

  8. Anonym napsal:

    Long ABBRF, SZSMF, CNSUF a NCPCF.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.