Úterý 17. dubna. Svátek má Rudolf.

Roboti a lidé

Robot - robotizace - automatizace - umělá inteligence

Jedním z velkých témat poslední doby je debata o tom, zda, jak rychle a do jaké míry budou lidé v práci nahrazeni roboty. Není to sice téma nové, ale tak nějak se dostává opět do popředí.

Je v podstatě jisté, že vývoj spěje k tomu, aby některé manuální, ale především duševní činnosti v současnosti prováděné lidmi, byly v budoucnu prováděny roboty, případně lidmi ve spolupráci s roboty. Některé druhy činností a některé celé profese postupně jako lidská činnost zaniknou tak, jak se to děje už stovky let.

Jaký bude mít robotizace vliv na investování?

Rozvoj umělé inteligence se samozřejmě promítá také do investování a správy aktiv. Ani tady však nejde o nic nového. Když jsem v 90. letech pracoval ještě v Atlantiku jako makléř, řada mých amerických klientů (quant hedge fondů) do větší či menší míry používala umělou inteligenci.

Za pojmem umělá inteligence si v investování můžeme představit obrovskou škálu míry zapojení počítačů do investičních rozhodnutí. Na jednom konci stojí fondy s programátorskými týmy o několika stech hlavách hledající milióny parametrů, které by mohly spoluvytvářet nadhodnotu (alfu), na druhém konci jsou potom malé investiční butiky s excelovou tabulkou a několika jednoduchými parametry.

Jsou lepší lidé nebo roboti?

Britská společnost Man Group provedla v roce 2016 velkou studii, ve které zkoumala výnosy 9000 hedge fondů za období 1996 – 2014 (Man vs. Machine: Comparing Discretionary and Systematic Hedge Fund Performance). Jedním z výsledků bylo, že fondy, ve kterých dělají rozhodnutí lidé (discretionary funds; je jich také mnohem více), měly o něco vyšší výnosy, než fondy, ve kterých vliv lidí na rozhodování byl minimální nebo žádný (systematic funds).

Lidé tedy zatím stále porážejí roboty. Rozdíl nebyl moc velký, což se ale dalo čekat, protože, čím větší vzorek trhu zkoumáme (9000 fondů je už hodně velká část trhu), tím blíže se jejich průměrný výnos musí blížit výnosu trhu.

Jak s těmito závěry naložit?

Pro investora, který se rozhodne nechat si peníze aktivně spravovat, je to však debata až příliš akademická. Základní otázka, kterou řeší, totiž zní – jak si vybrat fond, kterému svěřím své peníze? To je pro běžného investora poměrně složitá záležitost.

V knize Akciové investice jsem tomu věnoval jednu kapitolu a nechci to zde celé znovu opakovat. Pouze ve zkratce řeknu, že jedním z hlavních argumentů je schopnost portfolio manažera jasně vysvětlit svou investiční filozofii, a potom to, zda jí investor porozumí a zda se s ní ztotožňuje.

V případě fondů, kde místo lidí rozhoduje počítač, se tato podmínka plní hodně těžko. Určitě zde existuje řada skvělých fondů, ale jak je rozpoznat? Jejich algoritmy jsou z pochopitelných důvodů tajné. Transparentnost investičního procesu je velmi nízká, a to jak ex ante, tak ex post, a to znesnadňuje orientaci investorů.

Velmi často jsou hlavním prodejním argumentem back testované výsledky modelu, tedy jakási zpětná simulace. Bohužel se však poměrně často stává, že model, který funguje v back testování, může zcela zkolabovat, jakmile je konfrontován se skutečným trhem. Na finančních trzích lze najít spoustu vztahů, vzorců a korelací. Drtivá většina z nich však nevykazuje žádnou schopnost předvídat budoucnost.

Častým argumentem strůjců algoritmů bývá, že se tím z investování odstraňují emoce. Zapomínají při tom na to, že akcie nejsou jen sady čísel, ale podíly na podnikání řízeném lidmi.

Jak ovlivňují roboti trh?

Část investičního odvětví používající umělou inteligenci je velmi nehomogenní, co se týče přístupu a také míry automatizace, a používá názvosloví, které se i částečně překrývá – algoritmické obchodování, obchodování na základě počítačů, robotické investování, kvantové investování, umělá inteligence, machine learning a podobně.

V mnoha případech jde spíše o marketingový trik na investory, řada těchto fondů to však dělá velmi seriózně a sofistikovaně. Pro zjednodušení budu teď celou tuto rozmanitou skupinu nazývat roboti. Pro Vltava Fund, což je fond, kde o investicích rozhodují lidé a nikoliv roboti, je zajímavé zamyslet se nad tím, jak roboti ovlivňují fungování trhu a jaké přinášejí příležitosti, případně zda jsou zdrojem rizik.

Časová arbitráž

Už samotné názvy některých přístupů (algorithmic trading, computer based trading, high frequency trading) naznačují, že u robotů jde více o obchodování než o investování. Obecně se dá říct, že se snaží spíše o timing než o pricing, což je mnohem těžší a dlouhodobě nese nižší výnosy.

Většina robotických algoritmů je v zásadě založena na technické analýze a spoléhání se na návrat k trendu nebo k průměru. Mívají proto problém v situacích, kdy dojde k rozpadu dosavadních fungujících vzorců a korelací. Roboti mají také zpravidla velmi krátký investiční (spekulativní) horizont a na krátkém konci přímky investičních horizontů spíše bojují spolu navzájem. Čím více fondů a aktiv je spravováno tímto způsobem, tím méně konkurence vzniká na dlouhém konci investičních horizontů. U těch, které se měří na roky a na nichž operujeme my.

Představa, že roboti používají komplikované algoritmy k tomu, aby vybraly akcii, kterou pak budou 7 let držet, není moc reálná. Snaží se spíše honit za vidinou krátkodobého zisku. Investiční příležitosti, kde lze nalézt vysoce pravděpodobný atraktivní dlouhodobý výnos, ale minimální naději na okamžitý příznivý pohyb ceny, nechávají stranou. Přesně tyto příležitosti vyhledáváme my, a čím méně investorů dělá totéž, tím lépe pro nás. Tomu říkáme časová arbitráž a roboti nám ji usnadňují.

Rizika spojená s roboty

Naprogramovat počítač k tomu, aby hrál dobře šachy, je relativně jednoduché. Šachy mají jasná pravidla a cíl hry i dovolené tahy jsou jasně definovatelné. Naprogramovat počítač, aby dobře investoval, je mnohem složitější. Pravidla hry i cíl jsou velmi obtížně definovatelné. Většina dění na kapitálových trzích se odehrává v rozmezí dvou standardních odchylek od trendu.

To nejzajímavější se však děje mimo tento interval. Kdo ví, jak budou roboti na tyto situace reagovat? Jednotlivé algoritmy se mohou jevit jako stabilní, pokud jsou testovány na mimořádné situace, jejich interakce s ostatními algoritmy však může být  velkým zdrojem nestability (fallacy of composition). Roboti také zesilují systemická rizika tím, že je rychle přenášejí z jednoho trhu na druhý.

S tím souvisí existence dvou kritických typů rizika – self-reinforcing feedback loops (původně malá změna sama sebe zesiluje prostřednictvím zpětné vazby) a normalisation of deviance (nečekané a riskantní události jsou pokládány čím dál více za normální do té doby, než přijde katastrofa jimi způsobená).

Největší riziko robotů obecně vidím v tom, že není jasné, jak se zachovají jako celek v okamžicích mimořádného tržního stresu. Určité nepříliš příjemné epizody už jsme v tomto ohledu na trzích za posledních několik let zažili (Flash Crash 2010, Knight Capital 2012 atd.).

Pořád si myslím, že lidská kreativita je v kritické situaci větší než počítačová. Vzpomínáte na film Sully, zázrak na řece Hudson? Člověk překonal stroj. Osobně mám trochu husí kůži i z toho, když při cestách světem vidím, že algoritmy robotů někdy programují lidé, kteří prakticky nemají žádné zkušenosti s investováním. Možná to nevadí, ale nechce se mi tomu věřit.

Trhy si dál půjdou svou cestou

Když bych to měl shrnout, tak si myslím, že vliv robotů na naše investování je malý a spíše kladný, protože je nepřímo zdrojem příležitostí. Chování robotů v dobách krizí zůstává otázkou. Kloním se spíše k tomu, že v takových situacích přispějí k větší nestabilitě. Z dlouhodobého hlediska je ale celkem jedno, kdo na trzích obchoduje. Zda je zde více lidí nebo robotů.

Dlouhodobý výnos akciového trhu závisí především na výnosech kapitálu, kterého svou činností dosahují společnosti na burze obchodované, nikoliv na typu investorů, kteří se na trzích pohybují.

Na závěr si neodpustím ještě jednu pesimistickou poznámku. Když během 19. a 20. století převzaly stoje většinu manuální práce, lidé se adaptovali tím, že se přeorientovali na duševní činnost. Na co se lidé přeorientují, když roboti převezmou většinu duševní práce? To opravdu nevím. Bude se lidská rasa rozvíjet nebo degenerovat? Bojím se, že spíš to druhé a často mám dojem, že se to už děje. Na investování je nejkrásnější právě ta duševní činnost s ním spojená. Bylo by škoda, kdyby nás o ni roboti připravili.

Text je součástí Dopisu akcionářům Vltava Fund SICAV za duben 2018.

Jeden komentář: “Roboti a lidé”

  1. Pavel Hanzl napsal:

    Moc pěkný článek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.