CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Petr Gola

16. 12. 2009

24 komentářů

Jak klesá státní důchod?

 


 

Výše státní penze klesá ve všech vyspělých zemích světa. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji si jednotlivé státy nemohou dovolit současné nastavení penzijního systému. Všechny zprávy hovoří o tom, že státní penze bude v Česku v budoucnu klesat, ale státní penze již významně klesá nyní. Za posledních 10 let klesla stání penze v porovnání s průměrnou mzdou o 6 %.

Průměrný důchod = 52 % průměrné čisté mzdy

V roce 2008 činila průměrná hrubá mzda 23 542 Kč. Po odvodu daně z příjmu fyzických osob, sociálního a zdravotního pojištění byla průměrná čistá mzda 17 912 Kč. Průměrný klasický starobní důchod v roce 2008 byl 9 347 Kč.

Průměrný důchod dosahuje 52,2 % průměrné čisté mzdy. Protože důchody jsou do částky 248 tis. Kč ročně vypláceny čisté (nepodléhají odvodu daně z příjmu fyzických osob ani pojištění), je zapotřebí porovnávat průměrnou čistou mzdu a průměrný důchod. Ještě v roce 1998 byl průměrný důchod 58,1 % průměrné čisté mzdy.

Nůžky mezi průměrným důchodem a průměrnou čistou mzdou se budou v budoucnosti ještě více rozevírat. Penzisté bez vlastního spoření tak budou v budoucnu mít příjem na hranici chudoby (tj. 60 % mediánu).

Tabulka 1: Poměr důchodu k průměrné mzdě

Rok

Průměrný důchod

(v Kč)

Průměrná mzda (v Kč)

Relace důchodu ke mzdě (v %)

hrubá

čistá

hrubé

čisté

1998

5 367

11 801

9 228

45,4

58,1

1999

5 724

12 797

10 033

44,7

57,0

2000

5 962

13 614

10 660

43,7

55,9

2001

6 352

14 793

11 583

42,9

54,8

2002

6 830

15 866

12 432

43,0

54,9

2003

7 071

16 917

13 212

41,7

53,5

2004

7 256

18 041

14 036

40,2

51,7

2005

7 728

18 992

14 377

40,7

53,8

2006

8 173

20 219

15 620

40,4

52,3

2007

8 736

21 694

17 115

40,3

51,0

2008

9 347

23 542

17 912

39,7

52,2

Pramen: Český statistický úřad a MPSV

Česko – finanční zabezpečení na penzi je nedostatečné

Přestože se v Česku zvyšuje počet lidí spořících na stáří, jsou jejich pravidelné úložky nízké. Např. penzijní připojištění má uzavřeno cca. 4,4 mil. lidí, ale měsíční úložka průměrná výše úložky se pohybuje okolo 450 Kč. Na penzi je nutné myslet brzy, již ve třiceti letech. 

Pravidelné měsíční úložky do zvolených finančních produktů by měly činit cca. 10 % čistého měsíčního příjmu. Problémem však v Česku zůstává vysoké sociální pojištění, kdy dnešní mladší generace odvede státu prostřednictvím sociálního pojištění vysoké odvody (vůbec nejvyšší ze zemí EU) a státní důchod bude nízký.

Snížení sociálního pojištění je jednou z cest, jak mít disponibilně každý měsíc více peněžních prostředků možných vhodně investovat pro zajištění na penzi. Největším motivací k vyššímu a dřívějšímu spoření či investování na penzi by však byla chybějící důchodová reforma.

Jak vysoká je státní penze v Německu?

Výše státních důchodů klesá i v Německu, které má stejně jako Česko zaveden průběžný způsob financování státních penzí. Mnoho důchodců je tak v Německu dle studie Německého institutu pro hospodářský výzkum ohroženo chudobou. Základní státní pojištění na důchod je nedostačující. Již nyní musí 62 % Němců vyjít se státním důchodem nižším než je tisíc euro. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2008 byla 3 662 euro.

Situace je samozřejmě podstatně horší ve východoněmeckých spolkových zemích (např. v Durynksu má 82 % občanů nižší důchod než tisíc euro a v Meklenbursku 73 % občanů). Ve východoněmeckých spolkových zemích jsou penzisté více odkázáni pouze na státní důchody.

V Německu si 85 % mladých lidí ve věku 15 až 25 let myslí, že jejich generace bude mít výrazně snížený státní důchod. Zodpovědnost dnešních třicátníků k zabezpečení na penzi je tak v Německu podstatně větší než v Česku. Přitom obě země mají podobný způsob výplaty státní penze a výše státní penze je v současné době nastavená na podobné úrovni.

Tabulka 2: Jak vysoký státní důchod pobírají občané v Německu?

Příjem (v €)

Počet občanů (v %)

0 – 199

6

200 – 399

11

400 – 599

13

600 – 799

17

800 – 999

15

1 000 – 1 199

12

1 200 – 1 399

11

1 400 – 1 599

8

1 600 – 1 799

4

1 800 – 1 999

2

2 000 a více

1

Pramen: Statista DE und
Sozio-oekonomisches Panel (SOEP)

Více příjmů v penzi je nutností

Ve vyspělých zemích počítají občané s více příjmy v důchodovém věku. Státní penze je pro ně pouze jedním z nich. Nutnost dalších vlastních příjmů zvyšuje i vysoká pravděpodobnost zvýšených finančních nároků na zdravotní péči v penzijním věku. Současný model zdravotnictví v Česku je dlouhodobě neudržitelný a výše spoluúčasti bude časem podobná jako ve většina západních zemí EU.

V Česku je v současné době zdravotní péče hrazena z 96 % ze zdravotního pojištění, na soukromé výdaje připadají pouze 4 %. To je nejvíce ze všech členských zemí OECD. V USA dosahují soukromé výdaje více než polovinu, v Nizozemí 28 %, Německu 21 %, Francii 14 % a i v zemích s propracovaným sociálním programem více než 10 % (např. Dánsko 12 %, Finsko 11 % a Švédsko 10 %). Obdobná situace je i u léků.

Výše příjmů v důchodovém věku v mnoha zemích určuje, jak kvalitní zdravotní péči si může občan dovolit. Finančnímu zabezpečení na penzi je potřeba věnovat vysokou pozornost již v mladém věku.

Loading

Vstoupit do diskuze 24 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • xxl

    18 prosince, 2009

    Bohužel toto velké důchodové a zdravotní letadlo založené na tzv. Ponziho schématu začíná nést své ovoce.

    Odpovědět

  • antimudrlant

    18 prosince, 2009

    Tihle mudrlanti, ti mě vždy dojmou. Co takhle navrhnout řešení, mudrlante?

    Odpovědět

  • www.zadluzeni.cz

    18 prosince, 2009

    1) ve státním důchodu více zohlednit, kolik se vybere od potomstva důchodce. Bezdětný by měl minimální důchod, ten kdo vychová flákače rovněž.
    2) v penzijním připojištění zakázat vyplácet provize zprostředkovatelům z peněz účastníka = okamžitě oddělit jeho majetek od majetku fondu. To nutně neznamená v současnosti diskutovanou reformu a nový typ fondů, tohle jedno opatření by se mělo týkat i starých fondů.

    Odpovědět

  • hm

    18 prosince, 2009

    3) možnost se dobrovolně zříci možnosti platit/pobírat státní důchod.
    Časem stejně bude přibývat lidí jichž se tento systém netýká:
    imigranti
    ženy v domácnosti
    dlouhodobě nezaměstnaní
    Tak proč by se jej lidi nemohli zříci také dobrovolně.
    Před stávajícím penzijním spořením varuji jelikož je z velké části postaven na dluzích státu a ty jde zaplatit jedine inflací. Takže všichni kdo si takto spoří na důchod skončí jako případ válečných reparací Německa po 1sv.. Až bude stát rohlík 100-1000kč. Tak vám dnešní úspory budou připadat směšné.

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    20 prosince, 2009

    3.) Souhlasil bych. Co neodvedu státu, který to stejně z velké části rozfrcá a kus se ztratí v korupci a kupování voličů, s tím si naložím dle vlastní odpovědnosti. Ovšem vidím velký paradoxní háček. Toto nebude chtít sám stát. Právě proto, že potřebuje kupovat voliče, korupce mu až tak nevadí a aktivně v ní sám jede …. Kéž by to bylo jinak … Ale pokud získá víc navrch levice (a ona pravice u nás je hodně v problémech), tak se bude zvyšovat snaha dostat občana do pozice co největší závislosti na státu, aby se o něj mohl s velkým halasem postarat (za občanovy vlastní peníze)….Vždyť je to pro občana pohodlné ….

    Odpovědět

  • Anonym

    20 prosince, 2009

    ad 3) „Možnost se dobrovolně zříci možnosti platit/pobírat státní důchod“ by byla moc fajn. Jenze i kdyz odhlednu od toho, ze by tim padl cely system „solidarity“ a nebylo by z ceho hradit duchody dnesnim duchodcum, je to i z politickeho hlediska kratkozrake reseni. Zijeme v „demokracii“, kde rozhoduje vetsina. A vetsina naroda by se dobrovolne statniho duchodu vzdala, nicmene nijak by se dobrovolne na penzi sama nezajistila. Takze az by tato vetsina pak dorostla do duchodoveho veku, jednoduse by si odhlasovala zavedeni duchodu pro vsechny, kteri se „zapomneli“ sami o sebe postarat.
    A kdo by to cele odskakal? Ti, kdo se statniho duchodu nezrekli, poctive odvadeli a ted by se z jejich penez najednou hradili duchody vsem. A jeste vice by to odnesli ti zodpovedni, kteri by se statniho duchodu zrekli a vybudovali si kapital na duchod. Tem by pak stat jejich majetek zabavil (zdanil) a statni duchod by zadny nemeli.
    To je bohuzel odvracena stranka dnesni „demokracie“ postavene jen na „vuli vetsiny“ bez ohledu na „rozumnost a sravedlnost takove vule“.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • carlos

    21 prosince, 2009

    „solidarita“ s dnešními důchodci OK…mě je 35 mám být solidární s důchodci a současně nepočítat s tím že někdo bude solidární se mnou…tak se ptám kdo je solidární se mnou…de facto mám platit důchodovou pojistu 2x a jelikož ta státní bude 0 tak do třetice ještě někde soukromě.Moc pěkné. To odhlasování zpátky by asi dost dobře nešlo, kde nic není ani smrt nebere 🙂

    Odpovědět

  • Nox

    18 prosince, 2009

    Upravil bych bod 1) Bezdetny by mel mit sanci zaplatit nedostatek deti vyssimi odvody. A veskere duchody (statni i soukrome) by mely mit samostatny rozpocet, aby nedochazelo k ulevani penez.

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    20 prosince, 2009

    1.) Nesmysl. Nebyla by vyjímkou situace, že bezdětný během svého produktivního věku odvedl na důchodovém zákonném pojištění (příp. i zdravotním) i násobně vyšší částky než rodič (který měl ale nesrovnatelně nižší příjem). Pak mu dáte minimální penzi ? Co člověk, který třeba děti mít nemůže ze zdravotních důvodů (a třeba taky dost odvádí)?
    Za další – nevíte předem, kolik se vybere od potomstva. Co když to budou nakonec flákači, feťáci, anebo odjedou ve 25-i do ciziny a už tam zůstanou a nazdar ? Nevíte předem, kolik vyberete, i kdyby bylo 10 dětí v rodině ….
    2.) Oddělení majetku určitě ano, dávno mělo být.

    Odpovědět

  • Anonym

    20 prosince, 2009

    ad 1) To se da osetrit ruzne. Vsak to vubec nemusi byt tak, ze se vyse duchodu odviji od poctu deti. Muze to byt postaveno treba tak, ze misto 100% odvodu statu bude moci pracujici clovek odvadet cast prostredku na penzijni ucet svych rodicu, cast prostredku na vlastni penzijni ucet a cast pujde statu (v ramci solidarity s temi, kteri z nejakych duvodu nemohou byt vydelecne cinni).
    Penze by se pak odvijela od hodnoty penzijniho uctu… tam by byly prostredky, ktere si kazdy v prubehu zivota sam nasporil (odvedl ze mzdy na svuj penzijni ucet) + prostredky, ktere tam odvadi jeho vydelecne cinne deti.
    Jinak nikdo tu nemluvil o tom, ze by se mela penze odvijet od poctu splozenych deti, ale od poctu vychovanych deti… tzn. clovek, ktery nemuze mit vlastni dite, muze preci adoptovat dite z detskeho domova.
    Ale to uz tu resime konkretni nuance. Podobnych „zadrhelu“ bude spousta. Podstatna je idea propojeni reformy penzijniho systemu s prorodinnou politikou. Rozhodne to neni nesmysl, prave naopak. Kazdy rozumny a samostane myslici makroekonom vi, ze budouci prohlubujici se problemy penzijniho systemu jdou ruku v ruce s demografickym vyvojem v zemi.
    Proto je zadouci penzijni system zijici v symbioze s prorodinnou politikou.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    20 prosince, 2009

    Jistě, to není jen o hýbání s hromádkami v rámci systému bez ohledu na počet lidí. Bez populační politiky to nepůjde.
    To,co jsem psal výš, že bych souhlasil s úlevou plateb státu a použitím peněz dle svého uvážení by muselo být ošetřeno dál i tím, že by byla zákonná povinnost ty neodvedené peníze umístit jinak privátně. Stát by v tom měl učinit podporu tím, že třeba bude dańovými úlevami či úlevami na zdravotním pojištění podporovat produkty více investičního chrakteru a to u produktů, kde je majetek striktně oddělen. Každopádně se něco zkusit musí, aby stát měl plně na krku jen ty, kteří opravdou nemohou a jsou závislí (nemocní či pečující o nemocné-invalidní dítě, které se bohužel narodilo s potenciálem, že nikdy neodvede nikomu nic, protože je totální invalida – tam těžko budete adoptovat, nemáte šanci zvládat).
    No a propopulační politika asi značí hlavně mít co nejvíce lidí v práci (kteří mohou).To je největší obava lidí – že nebudou mít příjem. Druhá věc – když se pořád nevyplatí některým pracovat z principu, protože by nevydělali, to co jim stát na poštu pošle …. nevidím východisko v potřebném, rychlém čase. Musí asi fakt dojít k prvním masovějším, osobním tragediím, aby další generace prozřela.Nikdo z politické garnitury si dosud nikdy nezavedl do programu tvrdou reformu penzí, protože se obává ztráty naříkajících voličů. A jedno jestli je to subjekt pravý nebo levý.
    Mám divný pocit, když si člověk přečte,jak evropští papaláši z evropské komise se bouří, že jim státy nechtějí odsouhlasit přidat na platech -začínám mít obavu, že ten Klaus má fakt pravdu.A začne to smrdět tím směrem, že do Bruselu se bude utíkat do trafiky a zbytek vem čert… To pak absolutně nemůže motivat nikoho „dole“, aby chtěl o něčem přemýšlet … Mám obavu, že pořádná krize nás za nějakých 20-30 let teprve čeká a to, co se odvíjí poslední dva roky, je jen odvárek… 🙁

    Odpovědět

  • Ivana

    20 prosince, 2009

    Dobře napsané, stejně tak hodnotím předchozí příspěvek p. Traxlera. Jen si neodpustím připomínku, že dobu, kdy měly nastat změny vedoucí právě k nastartování důchodů už naše země prošvihla. Stávající situace na finančních trzích přes právě celkem příznivé podmínky do budoucna nevěští nic dobrého a to zlé teprve přijde – kéž bych neměla pravdu. Za této situace se propadá střední třída dolů a ti co byli na dně mají minimální šanci se zvednout. Tady by pomohl snad jedině zázrak. Za stávajících podmínek provést důchodovou reformu, v době, kdy nejen stát, ale i obecní zastupitelstva zvyšují už tak dost vysoké daně, neustále se zvyšují platby za energie, vodné apod., obávám se, že momentálně tu není prostor převést zodpovědnost za svou budoucnost na občany. Možná jsem již příliš ovlivněna zvyšujícími se počty klientů, kteří řeší základní životní jistoty, ale bohužel takových vidím v poslední době nejvíce.

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    21 prosince, 2009

    Jako jeden z prvních kroků bych viděl nutný většinový volební systém. Buď anebo. Ty paskvilní stavy posledních už vícero vlád, kdy je všechno o přeběhlících, lobbingu, výhružkách ….. to vede jen k paskvilům, nic se neudělá pořádně, pořád se všechno hodnotí z hlediska politické průchodnosti a ne z hlediska nutnosti. Nevyřeší to samozřejmě vše, ale viděl bych to jako jeden z prvních předpokladů, co vůbec uvažovat dál …. Ale asi jsem spadl z višně.

    Odpovědět

  • viglib

    22 prosince, 2009

    Pred par lety jsem cetl clanek, ktery vyvracel teorii o tom, ze vetsinovy system by situaci vyresil. Jako problem byla oznacena pritomnost velkeho mnozstvi komunistu ve snemovne, ktere si zatim nikdo nedovolil privest do vlady. Tim padem patri vlade mene efektivnich kresel nez by bylo mozne a vetsina je vice vratka nez kdyby se komunisticke pozice prerozdelily mezi ostatni. Tolik v kostce, co si pamatuji.

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    22 prosince, 2009

    Neříkám, že by to vše vyřešilo. Je to jen první krok. Pokud by to ale zde měl opět vyhrát komunismus, s „jinou“ tváří, tak nechť tuto zem vezme čert, sorry, pak je vše zbytečné plkání ….Tvrdé, leč nevidím jinou verzi. Paskvilů mám 3 perdele ………

  • Anonym

    23 prosince, 2009

    Vetsinovy system by zvysil prosaditelnost „zmen“. Ovsem jeste je potreba zajistit udrzitelnost. A to je obecne pri stavajicim nastaveni systemu moci problem. Vladnouci partaj sice neco prosadi, jenze za 4 roky se k moci dostane jina partaj a ta vse zase zmeni a takhle porad dokola. To je realita systemu moci, ktery je zalozen na svobodnych volbach… vzdy se k moci dostane partaj, ktera volicum slibi kratkodobe vetsi prospech, protoze vetsina lidi dovede uvazovat jen v kratkodobych souvislostech.
    Proto je pri stavajicim nastaveni systemu moci take nerozumne zmenit statni duchodovy system na „dobrovolny“… jak uz jsem psal vyse, za 30 let by si nezabezpeceni volici (tou dobou by meli vetsinu) zavedli statni duchody pro vsechny bez ohledu na to, zda do statniho fondu prispivali.
    Udrzitelnost lze zajistit jen zasadni zmenou nastaveni systemu moci. V tuto chvili je veskera zakonodarna moc v rukou volenych politiku. Kdyby se treba volili jen poslanci, zatimco senatori by byli jmenovani na zaklade nejakych jasnych kriterii (napr. 10 nejbohatsich lidi republiky), razem by se zvysila udrzitelnost. Senat by mel vicemene stabilni usporadani a nemenil by barvu (ani nazory) podle toho, ktera partaj ma vetsinu.
    Berte to jako ilustrativni priklad. Nerikam, ze by to takhle bylo idealni, detaily jsem nepromyslel. Bylo by to na hodne dlouhou diskuzi. Chci jen ukazat, ze pro udrzitelnost je potreba zasadni zmena usporadani moci. Nemusi se vsak jednat o diktaturu. I demokraticky system usporadani moci muze zajistit udrzitelnost. Ovsem ne v pripade, ze veskere slozky zakonodarne moci jsou svobone volene. Alespon jedna slozka musi byt nevolena elita.
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Svěrkoš Zbyněk

    3 ledna, 2010

    V takovém případě bych se obával, že mnoho z těch nejbohatších by se do takové pozice zde nehrnulo. Právě proto, že své bohatství budovali s nemalým „přispěním“ těch volených. Lobbing, kontakty, džungle. A jen málo z nich nechce využít systém, kdy vím informace, protože mám konexe u volených a chtějí pořád ještě hromadit majetek a tento stav využít do maxima. Něco jiného by bylo, kdyby už potřebovali jako dalece zabezpečení jen podporovat své ego a nešli do politiky natřískat kontakty a vyrýžovat, co se dá. Určitě by se pomalu adepti našli i tady, ale nejsem si jist, jestli pro ně není byznys pořád přednější anebo jsou rádi, že je ticho po pěšině a nechtějí zbytečně moc vylézat na světlo.
    Myšlenka to marná není, ale máme do ní zatím ještě daleko, podle mne. Celkově dost propadám skepsi, že musíme dopadnout na samotná holá ústa z očí do očí bankrotu a pak se možná něco změní. Než prasárny, co se tady dějí je už snad transparentnější třeba volená komora, kde se fyzicky mydlí, háží po sobě a rvou se ….. 🙁

  • Anonym

    4 ledna, 2010

    To opet resime konkretni detaily. Tech 10 nejbohatsich lidi jsem myslel jen ilustrativne. Rikejme takovemu organu treba „rada starsich“. Podstata tkvi v tom, ze by jedna slozka zakonodarne moci nemela menit barvu podle nalady volicu, ale mela byt konzistentni.
    Mimochodem tohle neni jen problem CR. Problemy prosaditelnosti a udrzitelnosti reforem resi vpodstate cela „zapadni civilizace“. Vznikaji z toho nicneresici kompromisy a prebyrokratizovane neprehledne zakony se desitkami novelizaci a doplnku.
    Zda dokazeme provest zasadni zmeny v uplnych zakladech demokracie, to nevim. Pokud ne, pak asi casem stavajici „demokracii“ vystrida nejaka diktatura a az po jejim svrzeni se treba podari nastolit „novou demokracii“.
    Nu ale jak rikal pan prezident ve svem novorocnim projevu, nemarneme cas diskuzemi nad tim, co bude za 50 let, radeji resme soucasnost. 😉
    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

  • Svěrkoš Zbyněk

    4 ledna, 2010

    Pokud bych vyšel z poslední věty, tak ale o to právě jde. Nechce se čekat 50 let, proto hovořím o určité skepsi teď a jde o to, zda jsme schopni nalézt nějakou cestu ven či nikoliv. Rozumím tomu, jak to myslíte s konzistentní nevolenou složkou, ale já se právě obávám, že u nás do ní zatím „neseženete zájemce“. Zatím jim vyhovuje být jinde. Chybí lepší kultura a obávám se, že k té můžeme jedině dozrát, nikoliv ji urychlit. A že kdysi proběhla vcelku sametová smutná komedie,a staré struktury se nevypařily do vesmíru, dnes bude toto dozrávání prodlužovat a ztěžovat. V tom máme jako postkomunistická země vyšší nevýhodu.
    Vezměte stav, že v téhle zemi určuje kormidlo reálně pár desítek nejbohatších, z toho spíš na jednotky či nižší desítky se počítají ti, kteří se čas od času neoficiálně slezou a řeknou si, jak to tady v něčem bude či nebude.Nemám pocit, že by stáli o to jít do konzistentní složky, zatím jim vyhovuje byznys.
    V poměrném systému často křehkých většin se dějí samozřejmě kompromisy, řeší se průchodnost, nutnost a potřebnost je druhotná. Takže kompromisy a paskvily. A to průběžně 4 roky a další 4 roky …. atd. Většinový systém má aspoň tu výhodu, že sice hrozí převracení kormidla, ale vzniká méně kompromisních nonstop paskvilů. A že to převracení hrozí? No když člověk to takto chce, tak holt musí taky víc trpět. Myslím, že ideální stav neexistuje.

  • Tat

    18 prosince, 2009

    V Německu chodí do důchodu v průměru o 2-3 roky dríve než je důchodový věk (65let). Neříkáte, že
    krácení důchodů je méně progresivní než u nás.
    Neříkáte, že průměrný polat němce (obyčejného) je v reálné mzdě o 25% vyšší – takže mají možnost odkládat na penzi více peněz. Z platu u nás (obyčejní lidé cca. 14500 hrubého) mají možnost tak prd.

    Odpovědět

  • Tat

    18 prosince, 2009

    Doatek – pokud mají dvě děti tak jim nepomůže ani
    státní platový průměr – mohou odkládat dvojité prd.

    Odpovědět

  • Štěpán R

    20 prosince, 2009

    Už jsem viděl i složenky se soc. dávkama na 25.000,- pro trvale nepracující občanku.
    Proč by takoví chodili do práce, když jim tam nikdo 25.000,- čistého nedá. Když si pak takový člověk prací vydělá třeba 10.000, tak mu o to ty dávky sníží.
    Zvednul bych minimální mzdu, ale zároveň bych zařídil, aby úhrn všech dávek mohl být max. ve výši 80% minimální mzdy.

    Odpovědět

  • Odstraněn spam

    31 prosince, 2009

    Odstraněn spam

    Odpovědět

  • nvbwvni

    1 prosince, 2010

    ERA9oG ilodouzwpfrb, [url=http://tezwqsqxrjrt.com/]tezwqsqxrjrt[/url], [link=http://ntmrrewvigkl.com/]ntmrrewvigkl[/link], http://gnnnltubvgkp.com/

    Odpovědět