Pondělí 16. prosince. Svátek má Albína.

Jak investoři přispívají k pokroku

Létající talíř na cizí planetě - investoři přispívají pokroku

Během léta jsem měl možnost navštívit dvě místa, jejichž název se liší jen prvním písmenkem. Japonsko a Laponsko. Zaujalo mě srovnání života před 100 lety a nyní. Jak k pokroku přispívají investoři?

Zatímco v Laponsku jsem již dříve byl, na Japonsko došlo v mých cestovatelských plánech poprvé až letos, a stalo se tak mou 75. navštívenou zemí. Kamkoliv cestuji, vždy se dívám na svět částečně i investičníma očima. Je to součást mé profesionální deformace.

Moje představa o ideální dovolené vždy kombinuje přírodu a aktivní pohyb, zajímá mě ale také kultura a historie míst a zemí, ve kterých se pohybuji. Tento zájem mě přivedl i do muzea Arktikum ve finském městě Rovaniemi. V něm na mně udělala obrovský dojem ta část expozice, která srovnávala život místních obyvatel před sto lety a dnes. Sto let je ve vývoji společnosti velmi krátká doba a bylo neuvěřitelné vidět, k jak obrovskému pokroku ve způsobu života za tu dobu došlo.

Když jsem o pár týdnů později stál v tokijském muzeu Edo-Tokyo, měl jsem úplně stejný dojem. Život v Japonsku před sto lety a dnes, to jsou dvě zcela odlišné věci. Znovu jsem si uvědomil, že lidé mají obecně tendenci nedoceňovat význam a velikost dlouhodobého vývoje a současně tendenci přeceňovat význam krátkodobých událostí. Všichni často nostalgicky vzpomínáme na dřívější doby, kdy věci byly jednodušší a příjemnější, ale možná je to jen vyjádření nesplnitelné touhy být znovu mladší.

Chtěli bychom se ve skutečnosti opravdu vrátit například o těch sto let zpátky? Znamenalo by to velký krok dolů v naší životní úrovni. Museli bychom se smířit například s neexistencí dnes téměř nepostradatelných léků a s mnohem horší úrovní lékařské péče, museli bychom si zvyknout na to, že maso není automatickou a snadno dosažitelnou součástí jídelníčku, museli bychom počítat s tím, že budeme žít kratší dobu a že více našich nově narozených dětí se nedožije školního věku. Museli bychom zapomenout na možnost snadno cestovat z místa na místo, na to, že vzdělání je dostupné všem, zvyknout si na častější výskyt opravdové chudoby a podobně. Zřejmě by to znamenalo také krok zpět v otázce penzijního zabezpečení, bezpečí obecně, kriminality, úrovně lidských práv, a také neexistenci některých veřejných služeb.

Kdybychom dostali na výběr, většina lidí by se nechtěla vrátit zpět. Život dnes je nesrovnatelně lepší než před sto lety. Když se soustředíme na fakta, zjistíme, že svět je na tom dnes mnohem lépe, než si myslíme, a že se navíc stále rychle zlepšuje (jako referenci doporučuji výbornou knihu Hanse Roslinga nazvanou Faktomluva). Někde a pro někoho rychleji, jinde a pro jiného pomaleji, v různých místech světa nalezneme různé fáze vývoje, věci však všeobecně směřují vpřed.

Průměrný Evropan má dnes podstatně lepší život než ti nejbohatší Evropané před sto lety. O tom není pochyb. Životní úroveň mých prarodičů byla nižší než mých rodičů. Životní úroveň generace mých rodičů byla nižší než životní úroveň mé generace a ta zaostává za životní úrovní generace mých dětí.

Investoři a pokrok: Nepřeceňujte krátkodobé trendy

Proč o tom všem píšu? Ze dvou důvodů. Za prvé chci krátce popsat, jaké ponaučení si z toho může investor odnést, a za druhé chci popsat, jak jako investoři přispíváme k celkovému pokroku ve společnosti.

Vždycky si říkám, že člověk se může naučit dost už jen tím, že se dívá kolem sebe. Na to, jak svět funguje, i na to, jak to lidé vnímají. To, jak lidé vnímají svět kolem sebe, se pak odráží i v tom, jak investoři (podmnožina lidí) vnímají děj na kapitálových trzích (podmnožina světa). V obou případech se velmi silně projevuje již zmíněná tendence k přeceňování krátkodobých jevů a nedoceňování významu dlouhodobých trendů (finanční teorie na to má dokonce i pojmenování – Hyperbolické diskontování).

Na jedné straně zde máme těžko popíratelný fakt o dlouhodobém pozitivním vývoji ve společnosti, o celkovém pokroku a všeobecném růstu bohatství a životní úrovně. Je velice, velice pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i nadále. Pro dlouhodobé investory poskytuje oporu v uvažování, na kterou se lze do velké míry spolehnout.

Na druhé straně zde máme každodenní běžný život plný událostí, zvratů a zdánlivě zásadních zlomů. Na ně se v praxi soustředí většina investorů, a přitom budoucnost velmi pravděpodobně potvrdí, že většina těchto informací je z dlouhodobého hlediska zcela nepodstatná. Dějepis, včetně finančního dějepisu, je činnost, při které si analytik sedne do pohodlného křesla a prstem ukazuje na okamžiky v minulosti, které byly pro další vývoj klíčové. Je to trochu jako vyplňovat sázenku Sportky po losování výherních čísel.

Pokud bychom měli jako investoři profitovat z krátkodobých událostí, museli bychom být schopni rozpoznat ty podstatné v okamžiku, kdy se staly. Toto je prakticky nemožné a i samotná tato snaha může přinést velmi negativní výsledek, protože ve většině případů se nakonec ukáže, že šlo o přehnanou reakci na něco, co nemá v konečném důsledku žádný praktický význam. Mnohem lepší se nám jeví takový postup, který sází na dlouhodobý předpokládaný vývoj ve společnosti.

Investoři přispívají pokroku

Jako investoři však nejsme jen pasivní uživatelé růstu bohatství ve společnosti, ale také k němu aktivně přispíváme. Moderní a dobře fungující ekonomika a společnost se dnes neobejde bez dobře fungujícího kapitálového trhu. Například banky a pojišťovny, dvě základní a nepostradatelné součásti společnosti, by nemohly efektivně fungovat bez dobře fungujícího kapitálového trhu.

Kapitálový trh je velmi komplexní a rozmanitý. Ve své prapůvodní podobě však má dvě základní funkce. Slouží k tomu, aby na něm firmy získávaly kapitál pro své podnikání (primární trh) a aby investorům umožnil s těmito podíly obchodovat (sekundární trh). Dobře fungující kapitálový trh pak nejen umožňuje využití kapitálu k podnikání a tvorbě hodnoty, ale také umožňuje, aby kapitál byl využíván co nejefektivněji tím, že ho lze snadno přelévat z místa na místo podle toho, kde jsou zrovna příležitosti nejvíce atraktivní.

Aby kapitálový trh dobře a efektivně fungoval a s nízkými náklady alokoval kapitál, musí na něm působit spousta subjektů různého typu. Naše role jako investičního fondu v celém tom soukolí je dvojí. Zprostředkovatelská a analytická. Shromažďujeme volný kapitál od investorů, kteří ho chtějí investovat, a potom analyzujeme jednotlivé investiční příležitosti, do nichž shromážděný kapitál investujeme. I když jsme jen malinkým kolečkem v gigantickém soukolí globálních trhů, jsem velmi hrdý na to, jakou práci děláme a jak společně s vámi přispíváme ke všeobecnému pokroku, růstu bohatství a vývoje ve společnosti.

Naše společné peníze pomáhají umožňovat činnost firmám v takových různých a potřebných oborech, jako jsou zdravotnictví, pojišťovnictví, finance, doprava, technologie a komunikace, obrana, stavebnictví, výroba aut a podobě. Tyto firmy dávají lidem práci, přinášejí na trh své výrobky a služby, svými inovacemi a výzkumem přispívají k rozvoji společnosti a nám akcionářům vyplácejí výnosy.

Každý den se snažíme naučit něco nového a získané znalosti a zkušenosti potom promítáme do našich společných investic. Svět je na tom opravdu lépe, než si často myslíme, a bude se i nadále vyvíjet vpřed. Svět bude lepší a lepší, s námi i bez nás. Dokud tady ale jsme, chceme toho být aktivní součástí.

Text vyšel jako součást Dopisu akcionářům Q3/2019 Vltava Fund. Autor článku je zakladatel a hlavní portfoliomanažer Vltava Fund.

Jeden komentář: “Jak investoři přispívají k pokroku”

  1. Anonym napsal:

    Dobrý den, měl bych na vás jeden dotaz. Proč počítáte výkonnost vašeho fondu až od výrazného poklesu po roce 2008? Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.