Pondělí 26. srpna. Svátek má Luděk.

Nahrávání hovorů: ÚOOÚ proti ČNB?

Mobilní telefon - smartphone - nahrávání hovorů

Česká národní banka (ČNB) udělila pokutu finančně poradenské společnosti Fincentrum za nenahrávání hovorů poradců s klienty. Nyní Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) sankcionoval banku za nepřiměřené uchovávání hovorů. Jaká je správná cesta?

Nahrávání hovorů s klienty není nové téma. Nejprve na základě směrnice MiFID musely být zaznamenány hovory s klienty, v nichž klient zadával příkaz k nákupu či prodeji cenných papírů. Pak ČNB udělila pokutu ČSOB za to, že nenahrával veškeré hovory svých bankéřů s klienty. Na základě toho začaly i ostatní banky všechny hovory nahrávat.

Pak se ČNB obrátila na finanční zprostředkovatele. Pokutu za nenahrávání hovorů poradců s klienty obdrželo Fincentrum. Podle názoru někdejšího právníka Fincentra Vladka Krámka k tomu ale není žádný zákonný důvod, a proto Fincentrum podalo na ČNB správní žalobu. V mezičase k nahrávání hovorů přidal své i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

ÚOOÚ sankcionoval nejmenovanou banku, která působí v České republice prostřednictvím pobočky zahraniční banky, mimo jiné za to, že nahrané hovory uchovávala bez ohledu na účel hovoru po dobu 10 let od ukončení smluvního závazku s klientem.

„Tyto záznamy jsou uchovávány v informačním systému účastníka řízení […], je-li s klientem uzavřena smlouva, uchovává účastník řízení záznamy po celou dobu trvání smluvního vztahu a dále po dobu 10 let od jeho ukončení, resp. splnění závazků klienta vůči účastníkovi řízení bez ohledu na to, o jaký typ telefonního hovoru se jedná (např. servisní poradenství, příkaz k transakci),“ konstatoval ve svém rozhodnutí Úřad pro ochranu osobních údajů.

Banka měla rozdělit hovory podle charakteru. Různé účely hovoru mají dle ÚOOÚ jinou archivační lhůtu a banka to má rozlišovat. Nesmí hovory uchovávat déle, než činí její zákonná povinnost.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže též uvedl návod, jak mohou být hovory rozlišovány: „Např. číselným odlišením jednotlivých typů hovorů dle jejich obsahu a účelu, přičemž v průběhu hovoru by zaměstnanec zaznamenal, o jaký typ hovoru se v konkrétním případě jedná, kdy pro každou skupina hovorů by pak byla nastavena odlišná doba likvidace.“

To technicky řešitelné je, byť s nemalými náklady, i u finančně poradenských společností. Potíž tkví v účelu hovoru. „Pokud však není v té době předem objektivně vyloučeno budoucí poskytnutí investiční služby, komunikace týkající se sjednání termínu schůzky a zjištění konkrétních údajů o zákazníkovi již je jednoznačně pracovní komunikací, která může vyústit v poskytnutí investiční služby,“ uvádí ČNB v rozhodnutí vůči společnosti Fincentrum a dále uvádí: Pořizování záznamů komunikace se zákazníkem proto zákon předpokládá i v případě, že k uzavření smlouvy nakonec nedojde.“

Jinými slovy: Finančně poradenská společnost musí nahrávat veškeré hovory svých vázaných zástupců, protože by mohly vést k uzavření obchodu, což chce ČNB kontrolovat.

U uzavřeného obchodu zákon stanovuje jednoznačně délku archivace. „Zákon výslovně říká, že je doba archivace 5 let od uzavření obchodu,“ uvedl Vladek Krámek v rozhovoru pro Investujeme.cz. Zákon ale neříká nic o délce archivace v případě, kdy k uzavření obchodu nedojde.

„Nahrávání hovorů je problematika, která v současně době rezonuje finančně-poradenským trhem v rámci projednávání novely ZPKT a návrhu ČNB nahrávat všechny hovory investičních poradců. Z našeho pohledu se povinností nahrávat všechny hovory (a to I takové, které k obchodu nevedou), jedná o brutální zásah do ochrany soukromí klientů. Během hovorů poradce s klientem mohou zaznít (a zazní) velmi citlivé osobní informace, které se budou roky někde uchovávat, což může vést k jejich zneužití. A povede. Vždyť, kolikrát se dostanou ven policejní odposlechy, které by měly být už z podstaty opravdu dobře zabezpečeny. A stejně se ven dostanou. Natož desítky tisíc nahraných telefonátů,“ varuje Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

„Co na to GDPR? Co na to ÚOOÚ? Stačí se podívat na některé rozpory v rozhodnutích institucí. Jedna instituce udělí pokutu za to, že subjekt nahrává a druhá trestá za to, když nenahrává. V takovém prostředí se pak dá dost těžko pracovat. Jako firma pak vlastně nevíte, jak postupovat, aby to bylo správně. Závěr bude takový, že se budou řešit právní spory, a trhu to nepomůže. Stejně se drtivá většina obchodů uzavírá na osobní schůzce, ze které je záznam,“ dodává Marek Černoch.

K našemu dotazu na Úřad pro ochranu osobních údajů, jak by měla postupovat finančně poradenská/zprostředkovatelská společnost v případě archivace hovorů nahraných na základě požadavku ČNB bez uzavřeného obchodu, odpověděl Vojtěch Marcín, zástupce tiskového mluvčího ÚOOÚ: „Tento dotaz by měl mířit spíše na zmiňovanou ČNB. My jsme dozorový úřad a metodiky či návody tohoto typu nejsou naše agenda.“

Úřad pro ochranu osobních údajů tedy návod ke správnému postupu nedá, ale v případě, kdy následný postup bude považovat za nesprávný, bude jednat a sankcionovat…

3 komentáře: “Nahrávání hovorů: ÚOOÚ proti ČNB?”

  1. Petr napsal:

    Za mne je to cely ulítnutý.Nemam pocit,ze by mi v bance kdokoli rekl,ze mne bude nahravat a osvetlil dostatecne duvody. Tato ruzna narizeni a nasledne konzroly delaji z poradcu a z klientu potencialni podvodniky a temer zlocince kteri chteji nekoho okrast a proto je potreba to mit pod kontrolou.A co skryti lichvari,na ty stat nema,ty maji z e. Pak se pouze resi co s predlizenou spolecnosti. Prominte,ale je mi z toho na …

  2. PoraTce napsal:

    Dobrý den,
    mám dotaz: nyní platná legislativa vyžaduje nahrávat hovory, při nichž zákazník dává pokyn k provedení nějakého obchodu či investice – například k prodeji či nákupu akcií – v tomto případě zcela chápu, proč se tak děje a jsem pro.
    ČNB však chce (údajně) zavést nahrávání všech hovorů, tj. nejen těch telefonních, ale i hovorů na osobních schůzkách. Takže budu-li se s klientem bavit na téma, jak dopojistit do x-let starého IŽP nějaké riziko, musím vytáhnout mobil nebo diktafon a vše nahrávat, neboť se jedná o investiční produkt. To samé u DPS, otevřených podílových fondů, spořících účtů a termínovaných vkladů – všechno to jsou investiční nástroje s různě definovanou investiční strategií a rizikem.

    No a můj dotaz zní: mají takto přísná kritéria např. poradci z Německa či Rakouska, nebo je to opět jen specifikum České republiky, kdy se tradičně snažíme a chceme být papežštější než papež, to vše pod zástěrkou „ochrany a péče“ o klienta?

    • Radek napsal:

      Obávám se, že se jedná o české specifikum. MiFID nic takového nemá.
      Ono se ČNB mnohem líp kontroluje, když si může přehrát, jak probíhala schůzka klienta s poradcem. To chápu. Stejně tak se policii vyšetřuje mnohem líp jakýkoli zločin či přestupek, když jsou lidé nonstop nahráváni a policista si může přehrát jejich alibi.
      Jenže to už se blížíme k Orwellovi… děkuji, nechci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.