Neděle 26. května. Svátek má Filip.

Chcete investovat? Začněte finančním plánem

Peníze - graf - čas - stopky - eura - bankovky a mince

„Kam bych měl investovat?“ zní častý dotaz, který dostávám nejen já. Má odpověď je vždy stejná: „Kdy budeš peníze potřebovat?“ A pak začíná sáhodlouhá diskuse.

Na rady „kam investovat“ se mě příbuzní a známí ptají od doby, kdy jsem začal studovat ekonomii na vysoké škole. V té době jsem o investicích nic nevěděl a ani jsem ještě netušil, že většina ekonomických studijních oborů své studenty na investování vůbec nepřipraví. Je dobré znát ekonomickou teorii, ovšem zpravidla chybí propojovací můstek mezi ní a jejím praktickým využitím. Dokonce ani předmět „Finance podniku“, se kterým jsem se setkal při svém doktorském studiu na VŠE, kterým jsem prošel z pozice cvičícího a který – a to především – učí studenty určit finanční zdraví podniku, nemá onen malý krůček k propojení k investicím. A přitom je to tak blízko.

Jednoduchá poučka „kam investovat“ neexistuje. Když se mě dnes někdo zeptá, kam by měl investovat, odpovídám otázkou: „Kdy budeš peníze potřebovat?“ Nejčastější odpověď, kterou na tuto otázku dostávám, je: „Nevím.“ Bez přesnější odpovědi ovšem není možné poradit vůbec nic. Pokud tazatel neví, jestli peníze bude potřebovat za rok, nebo za 10 let, pak nelze efektivně nic doporučit.

Správné investiční rozhodnutí stojí na dvou základních pilířích: Vztahu k riziku a investičním horizontu. A investiční horizont je dle mého názoru základ. Pokud potenciální investor, drobný střadatel, neví, kdy bude peníze potřebovat, jediné možné řešení, kam umístit peníze, je (s drobnou nadsázkou) spořicí účet.

Střadatel či drobný investor by před rozhodnutím o investování měl vždy vytvořit svůj osobní či rodinný finanční plán. Z něj následně pozná kdy a kolik peněz bude potřebovat, utřídí si priority a zjistí své možnosti. Na základě finančního plánu lze následně stanovit rámcové třídy aktiv (spořicí účty, dluhopisy, akcie…), do nichž je vhodné investovat na daný časový horizont.

Finanční plán má ještě jeden důležitý efekt. Pokud drobný střadatel ví, že peníze bude potřebovat za desítky let (např. spoření na penzi), může si dovolit přijmout vyšší investiční riziko. A co víc, „vyšší investiční riziko“ se může ukázat být méně rizikové než konzervativní strategie. Jak je to možné?

Důvodem jsou omezené finanční prostředky v osobním či rodinném rozpočtu. Pokud střadatel či jeho finanční poradce při tvorbě finančního plánu zjistí, že potřebuje naspořit (například) na penzi za desítky let několik milionů korun, může toho sice dosáhnout i konzervativním spořením. Dokonce i „ortodoxní prasátko“, kde jsou peníze plně ohlodávány inflací, může cíl naplnit, pokud se dostatečně naplní. Ovšem problém je, zda v takovém případě bude dostatek peněz v rodinném rozpočtu. A zda to neohrozí i další plány a cíle.

Tabulka 1: Kolik potřebujete spořit na naspoření 1 mil. Kč

Počet let spoření
10 20 30 40
Očekávaný výnos 8% 5 466 Kč 1 698 Kč 671 Kč 286 Kč
6% 6 102 Kč 2 164 Kč 996 Kč 502 Kč
4% 6 791 Kč 2 726 Kč 1 441 Kč 846 Kč
2% 7 535 Kč 3 392 Kč 2 230 Kč 1 362 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Při 40letém investičním horizontu tak kupříkladu na 1 mil. Kč může střadatel spořit na spořicím účtu s průměrným výnosem 2 % měsíční částkou 1 362 Kč. Pokud se rozhodne přijmout investiční riziko a investovat např. do akcií s očekávaným výnosem 8 % ročně, pak mu stačí měsíčně odkládat 286 Kč.

Ano, na spořicím účtu má (téměř[1]) jistotu. U investic s tržním rizikem jistota není. Může přijít obdoba minulé finanční krize a investor tratí opět 40 až 60 % hodnoty investice. Pokud ale střadatel nemá ve svém rozpočtu 1 362 Kč měsíčně, které může obětovat na jeden cíl z mnoha, pak s konzervativním spořením má jistotu, že potřebný 1 mil. Kč nenaspoří. Riziko je rovné 1, je maximální, rovné jistotě. U „rizikové“ investice nemá jistotu, že částku naspoří, ale má šanci. Riziko je menší než 1.

Bez finančního plánu a povědomí o investičním horizontu nelze efektivně doporučit správnou investici. Proto by každé investiční rozhodnutí mělo začínat ujasněním přání a cílů domácnosti sestavením finančního plánu.


[1] Rizikem je kupříkladu měnová reforma a jiná politická rizika.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.