Politické riziko: Hrozba pro investice

Jedna z ukázek, kam vede politické riziko a důsledky jeho realizace, je k vidění např. v oblíbené turistické destinaci Masa Alam v Egyptě. Jedná se o oblast na pomezí pouště a Rudého moře plného vodního života s jistotou, že dovolená neproprší. Tato oblast zažila nebývalý růst a developerský rozvoj. Pak přišla revoluce, pád prezidenta Mubaraka a nástup extrémistického Muslimského bratrstva v roce 2011 k moci. Výsledek? Překotný úprk investorů, kteří za sebou zanechali skelety rozestavěných hotelů a resortů.

V roce 2014 sice došlo k dalšímu převratu, který pro změnu svrhl Muslimské bratrstvo prosazující tvrdý příklon k muslimské víře, a od té doby je hlavní vládnoucí mocností v zemi egyptská armáda. K demokracii má Egypt ještě dlouhou cestu, ale přinejmenším je armáda schopná zajistit rozumnou míru bezpečnosti. Investoři se přesto zpět nevrátili a betonové skelety jak z post apokalyptických filmů jen zanáší pouštní písek a prach.

Politické riziko se ale netýká jen rozvíjejících se trhů. Ukázkou je znárodnění peněz ve druhém pilíři penzijního systému v Maďarsku a v Polsku, kde lidé přišli o část svých úspor. Pravda, často „výměnou“ za návrat do prvního – průběžného – pilíře, který je ale při stárnoucí evropské populaci dlouhodobě neudržitelný a u kterého nikdo nedokáže říci, kolik peněz dnešní nastupující pracující generace zaplatí a jakou penzi si pak odnese.

Aktuální hrozba: Donald Trump

V současnosti na globálním trhu představuje největší politické riziko americký prezident Donald Trump. V prvé řadě je nepředvídatelný. A v druhé očividně nechápe podstatu mezinárodního obchodu.

^REKLAMA

„Zahraniční obchod není „hra s nulovým součtem“, takže pokud se někdo snaží stavět bariéry globálnímu obchodu, tak výsledkem bude jedině to, že celkový užitek všech zainteresovaných (USA, Číny, EU – v podstatě celé zeměkoule) klesne,“ upozorňuje Jan Čermák, analytik ČSOB. USA by na zavedení cel mohly vydělat, pouze pokud by nevyvolala odvetná opatření. To se ale nestalo, a tak tratí všichni.

„V obchodní válce není vítězů a trend se posouvá špatným směrem, když nacionalistické agendy nahlodávají status globálních institucionálních rámců. Historie nás učí, že to může dopadnout špatně,“ varuje Steen Jakobsen, hlavní ekonom a ředitel investic Saxo Bank. Podle Saxo Bank se dostáváme do „jednoho z nejnebezpečnějších období pro světovou ekonomiku od pádu Berlínské zdi v roce 1989“.

Politické riziko v Česku žije…

Pro politické riziko nemusíme chodit ani za české hranice. Jen při letmém pohledu do historie minulého století nalezneme sérii znárodnění, měnových reforem v důsledku nástupu ekonomicky neefektivního a lidsky zvráceného socialismu či vymazání úspor domácností prostřednictvím inflace, jak k tomu došlo v 90. letech po příklonu k demokracii a volnému trhu.

Bohužel politické riziko v Česku přetrvává i nadále, jak se o tom mohou přesvědčit např. církve, které při znárodňování po nástupu komunistů k moci po 2. světové válce přišly o svůj majetek. Před pár lety jim byl majetek vrácen a došlo konečně k odluce církve od státu (a kněží přestali být státními zaměstnanci). Nyní komunisté opět dosáhly na vládní moc prostřednictvím dohody s ANO a za tichého souhlasu ČSSD – a církve se mohou opět obávat znárodnění, tentokráte prostřednictvím zdanění navráceného majetku.

KSČM si klade sedm programových priorit, za kterých je ochotna tolerovat vládu. „Komunisté vysloví vládě důvěru, ale mohou ji kdykoliv shodit, nebude-li dodržovat sedm programových priorit, které si předem vytyčili,“ uvedl   Jiří Dolejš, poslanec za KSČM, pro deník Právo. Strana odmítá nařčení, že součástí dohody je umístění komunistů do správních rad státních podniků. Ovšem zda je toto skutečně vše, co komunisté požadují, a zda své požadavky v budoucnu nebudou dále stupňovat, lze jen těžko odhadnout…