CZK/€ 25.295 -0,10%

CZK/$ 23.123 -0,16%

CZK/£ 30.217 -0,11%

CZK/CHF 26.979 +0,03%

Text: Radovan Novotný

10. 03. 2009

9 komentářů

Dvě stránky osobních financí

 


 

Pokud rodina měsíčně vydělává dvacet tisíc měsíčně, je to částka, která limituje její výdaje. Způsob, jak bude konkrétní rodina s příjmy hospodařit a nakládat, se bude jistě lišit případ od případu.

Některá rodina může například uznávat zásadu, že vždy odkládá jako úsporu stranou minimálně 5 % příjmu. Pokud měsíční příjem rodiny je 20 000 Kč a dodržuje se zásada odkládání 5 % příjmu stranou, rodině zbývá pro krytí výdajů 19 000 Kč. Pro účely hospodaření s těmito prostředky pak může rodina podle vzoru svých babiček tuto částku rozdělit do hrníčků nebo kategorií s nápisy "nájem", "inkaso", "benzín", a v průběhu měsíce dělat vše pro to, aby zbývající peníze postačily na pokrytí výdajů v těchto kategoriích.

Jiná rodina může postupovat tak, že od dostupné částky odečte pravidelné měsíční výdaje (nájemné, inkaso, provoz auta,…) a zbývající částku podělí počtem dnů, čímž zjistí výdajový limit na den.Tyto a podobné úvahy a způsoby nakládání s penězi úzce souvisí s osobním nebo rodinným rozpočtem.

Dluhy a úspory jsou dvě důležité stránky osobních financí

Osobní finance mají dvě důležité stránky. Jednu stranu představují dluhy, se kterými souvisí výdaje pro zaplacení dříve pořízených výrobků a využitých služeb a placení vznikajících úroků (odměn tomu, kdo byl ochotný peníze na zaplacení těchto výdajů půjčit).

Druhou stranu osobních financí tvoří úspory, tedy odkládání peněz z výplaty a jiných příjmů stranou, ještě než bylo cokoli koupeno. Jsou-li uspořené prostředky rozumně uloženy, je možné získat i úroky (odměnu za to, že banka může s těmito penězi nakládat).

REKLAMA

Rodinný rozpočet jako systém vstupních a výstupních toků

Systém osobních nebo rodinných financí lze přirovnat k vodovodnímu systému, který má své vstupní a výstupní toky. V případě systému rodinných financí jsou vstupní toky jsou tvořeny všemi penězi, které jsou v daném období obdrženy, zatímco výstupní toky jsou všechny peníze, které jsou v daném období vydány.

Peníze, které na účty a do peněženky přitékají, lze přirovnat k vodě, která do zásobníku přitéká. Naopak peníze, které s rodinných účtů a peněženek odtékají, představují vodu, která musí být ze systému na straně výstupů odvedena.

Obrázek: Systém osobních a rodinných financí

Vstupní toky jsou tvořeny všemi penězi, které jsou v daném období obdrženy, zatímco výstupní toky jsou všechny peníze, které jsou v daném období vydány. Podobně jako v případě vodovodního systému i v systému rodinných financí platí, že jen ty peníze, které na rodinné účty a do rodinných peněženek přitečou, mohou následně odtéci a být použity pro placení závazků. Pouze ty peníze, které do rozpočtu přijdou, mohou odtéci.

REKLAMA

Úvahy o rodinném rozpočtu spočívají právě ve vyčíslení, odhadu a ovlivňování příjmů (vstupních toků, příjmové stránka rozpočtu) a výdajů (výstupních toků, výdajové stránky rozpočtu) v rámci zvoleného období. Kdokoliv může při troše vynaloženého úsilí vyčíslit, kolik v daném dni, měsíci nebo roce peněz přijal a kolik vydal a zvážit, nakolik jsou jeho peněžní toky vyrovnané.

Pokud jsou výdaje větší než příjmy, je rozpočet nevyrovnaný, vznikají dluhy a s nimi i náklady na dluhovou službu (placení úroků). Rozdíl mezi vstupními a výstupními toky buď odpovídá výši dluhu, který je vytvářen, aby byly pokryty zvýšené výstupní toky, nebo uspořené částce, která díky menšímu výstupnímu toku zůstala v zásobě.

Za jakékoli situace existují dva způsoby vedoucí ke změně finanční situace a vyrovnání rozpočtu, což je opět situace přirovnatelná k vodovodnímu systému. Roste-li spotřeba vody, rostou i požadavky na výstupy a dodávky z vodního zásobníku, což nutně vede k nerovnováze. Situaci nerovnováhy v systému dodávek vody lze řešit dvěma způsoby – snižovat spotřebu vody anebo zajistit větší přítok nebo zásobu vody.

V případě rodinných financí může být taková nerovnováha řešena snížením výdajů, například hledáním možností levnějších nákupů nebo zřeknutí se některých zbytných položek. Druhým způsobem řešení takové nerovnováhy je úsilí o zvýšení příjmů, například práce přesčas nebo hledání nových příležitostí k výdělku.

Přirovnání rodinných financí k vodovodnímu systému ukazuje, že v situaci, kdy je rodinný rozpočet nastaven tak, že vznikají úspory, vytváří se rezervy pro budoucí použití a investice. Pokud je naopak rodinný rozpočet nastaven tak, že je vydáváno více, než je přijímáno, vede to k nutnosti vyrovnat nerovnováhu úsporami nebo půjčkami. Půjčkou je možné v dané chvíli toky vyrovnat, ale je nutné uvažovat, že do budoucna se výstupní tok zvětší o splátky půjčky.

Propagační příručka "Jak si chytře půjčit", vydaná asi před rokem jednou z bank působících v Česku, vyslovuje následující konstatování: "Žít na dluh je běžné a bude stále běžnější." Je pravděpodobné, že domácnosti, které by se tímto heslem řídily a začaly běžně žít na dluh, by se dlouhodobého hlediska asi dostaly do problémů. Z jistého úhlu pohledu lze říci, že zadlužování může být krátkodobým lékem, jehož nadměrné požívání může vést k dlouhodobým problémům. Vyrovnanost rodinných financí a nastavení rodinného rozpočtu je prvním krokem pro spoření a investování pro budoucnost.

Přirovnání použitelná finančním poradcem

Chce-li finanční poradce vést klienta a pomoci mu se zvládnutím jeho financí, může k tomu použít některá přirovnání:

  • osobní finance jsou obdobou vodovodního systému, na vstupu je přítok prostředků, na výstupu odtok prostředků,
  • uspořené a ušetřené peníze jsou zásobníkem, použitelným v době zvýšené spotřeby, kdy přítok prostředků je menší, než odtok prostředků,
  • jsou-li vytvářeny dluhy, jsou čerpány prostředky ze zásobníku někoho jiného, který za to žádá odměnu (zaplacení úroků a poplatků),
  • pokud rodinné hospodaření vytváří přebytky, mohou být tyto prostředky vloženy do zásobníku někoho jiného, který za to poskytne odměnu (úroky),
  • přebývající prostředky mohou být investovány, tedy použity pro takové činnosti, které zajistí zachování kupní síly těchto prostředků a výnosu (zisku),
  • rodinný rozpočet vychází z rozpočítání přicházejících prostředků na nutné výdaje, což je možné přirovnat k rozdělení peněz do několika hrníčků, představujících skupiny výdajů.

Loading

Vstoupit do diskuze 9 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • neanalytik

    11 března, 2009

    mám zásobu peněz = jsem OK
    mám zásobu dluhů = jsem KO

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    17 března, 2009

    Vaše pěkné přirovnání se snaží vystihnout myšlenku dvou stránek osobních financí. Pro první přiblížení je výborné. Myslím, že chce trochu poupravit… Kdo má zásobu dluhů, nemusí být nutně „KO“, pokud dluhy kryje své rozumově zvážené investice a tyto investice jsou diverzifikovány (v připodobnění k přepravovaným vejcím nejsou neseny v jednom košíku).

    Odpovědět

  • Die

    12 března, 2009

    Predpokladam, ze scitani a odcitani jakychkoliv cisel musi zvladnout i ti nejhloupejsi zaci ve nejpozdeji ve ctvrte tride ZS. Kdo tohle vi, nemusi si to cist; kdo tohle nevi, je pravdepodobne chovancem nektereho z ustavu a tudiz necte tento clanek. OMG

    Odpovědět

  • Anonym

    12 března, 2009

    Zřejmě byste se divil, kolik lidí si tyto „základní skutečnosti“ neuvědomuje.

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    13 března, 2009

    Souhlasím, že člověku, který má již vybudovánu jistou finanční inteligenci, se prezentování základů zdá jako zbytečné. Proč se tedy lidé dostávají do dluhových pastí? Jak jinak než poukazováním na takové základy je může finanční poradce vyvést z takové situace?

    Odpovědět

  • like.n0.other

    13 března, 2009

    Je nutne si uvedomit, ze jsou i lide, kteri se zadluzuji nedobrovolne..Jiste nemusim zduraznovat, ze at chceme ci ne, stavaji se situace, ktere nevykompenzuje ani kvalitni financni rezerva, ani sebelepsi pojisteni. Potom nezbyva nic jineho, nez vstoupit do pekelneho kolotoce dluhu. Mel jsem par takovychto klientu a bylo mi lito, ze jsem jim nedokazal pomoci. V techto pripadech potom temer vsechny rady a poucky selhavaji. Nedivim se lidem, kdyz podobne situace nezvladnou a hodi si masli, kdyz se jejich zivot toci v kruhu „vyplata->vyrovnani kontokorentu->jidlo,najem,benzin->vyplata->vyrovnani kontokorentu…“
    smutne ale je, ze dost lidi takhle zije naprosto dobrovolne a vubec je to netrapi. Potom uz se jenom modlit, aby nic nezasahlo do pravidelneho prijmu; to se totiz pote mnohdy rovna bankrotu.

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    17 března, 2009

    Ano, nastanou situace, kdy je člověk je nucen zadlužit se nedobrovolně. Stanou se situace, kdy plně nepomůže finanční rezerva ani pojištění. Jen zbývá možná dodat, že takové osudy bývají spíše okrajovou záležitostí co se týká jejich počtu.

    Odpovědět

  • mazaná mrcha Brožová

    23 dubna, 2009

    začínat se musí s myšlenkou na konec.

    musíte myslet na zadní kolečka a pořádně oškubat nějakýho páva nebo kafku nebo hejla. zkrátka, pořádně ho ohulit a napakovat se. Platit musí ti druzí – kafka a hejl, v práci (na začátku je třeba do práce občas zajít, minimálně z důvodu nalezení hloupého bohatého hejla), v práci jíme zásadně jen na pracovních obědech, telefonujeme ze služebního mobilu a jezdíme služebním autem!!! v soukromí vše platí hejl a druhý v pořadí – tzv. kafka, případně třetí – tzv. páv zajištují naše budoucí potřeby – oškubeme je a peří uložíme do foroty někam do peřin.

    Odpovědět

  • Svěrkoš

    13 března, 2009

    To sice máte pravdu – nicméně odpověď by mohla být taková, že zadlužení výrazně poslední roky rostlo naprosto přehřátým tempem růstu a každý cca sedmý-osmý (čistě statisticky) je zralý na exekuci. Takže ačkoliv to vypadá podivně, tak to, co Vy píšete, si neuvědomuje neskutečné množství lidí …

    Odpovědět