Neděle 18. listopadu. Svátek má Romana.

Politici a kapitálové trhy – to nejde dohromady

Britská FSA prodloužila trvání zákazu prodejů nakrátko u finančních titulů až do poloviny roku. Co se ještě před několika měsíci zdálo nemyslitelné, je teď bohužel skutečností.

Britská Financial Services Authority (FSA), která vykonává dohled na kapitálovým trhem ve Velké Británii, prodloužila zákaz používání short sell operací, který měl původně skončit v polovině ledna. I přes slovo Authority ve svém názvu FSA prakticky stratila svou autoritu poté, co podlehla tlaku britského ministra financí Alistaira Darlinga a prodloužila tento poněkud rozporuplný zákaz. Takto to ale dopadne, když se do rozhodování o fungování kapitálových trhů vloží politik.

Problémem je, že omezování short sell operací má vyvolat dojem, že se tím pomáhá společnostem, s jejichž akciemi je zakázáno je provádět. Samotný prodej na krátko ale dobře fungující společnost nemůže ohrozit. Bohužel, dnes jsme svědky stále horších a více populistických kroků, které mají za cíl uklidnit situaci jen tím, že se problém přesouvá do budoucna.

V jednom rozhovoru nedávno zaznělo, že proplouváme sérií bublin. Dnes se nám nafukuje bublina populistických řešení bez zjevného cíle, která rovněž jednou praskne a čím déle ji budeme přesouvat, tím horší bude výsledek. Když už pak nestačí nalévat peníze do bank, je po ruce nesmyslný krok vedoucí k omezování tržních nástrojů.

V podstatě jde pouze o zjednodušování situace bankám, které sami dobře vědí, že jsou ve velkém svrabu, ale bojí se to přiznat a kostlivce ze skříní vytahují jen postupně a velmi neochotně. Omezení krátkých prodejů jim možná dalo krátkou dobu na „zotavení“, ale propad cen akcií nijak nezastavilo.

Jednou z věcí, kterou si pánové ve FSA už při prvním zákazu shortů asi neuvědomili a která má v podstatě opačný efekt, než jaký chtěli dosáhnout, je snížení objemů obchodů na vybraných titulech. To může vést právě k tolik obávané volatilitě, které chtějí odpovědní zabránit. Tady by se dalo pochybovat pouze v případě naked short operací, u nichž nemusí docházet prakticky k žádným pohybům s cennými papíry a na objemech se nijak nepodílejí. Obyčejné shorty však objemy ovlivní.  

S volatilitou souvisí také výrazné propady finančních titulů tam, kde došlo ke zrušení zákazů krátkých prodejů. Nakonec to dopadlo přesně podle očekávání těch, kteří s tím nesouhlasili. Ještě větší volatilita a nejistota, jako kdyby se žádná opatření nezaváděla. 

Už původní zákaz short operací byl zbytečný a prakticky ničemu nepomohl. Finanční sektor si nijak nepolepšil, naopak po zavedení omezení krátkých prodejů u finančních titulů vedlo k dalšímu propadu ve finančním sektoru. Výmluva, že omezení shortů je pokusem o zažehnání paniky a strachu investorů se zjevně ukázala jako nesmysl.

Už den po ohlášení omezení krátkých prodejů finanční tituly výrazně klesly a v tomto trendu v podstatě pokračují dodnes. Ano, investorům možná nedělá dobře, když akcie jejich banky každý den klesají, ale na druhou stranu jim určitě nepomůže, když dozorové orgány svými kroky dávají výslovně najevo, že na těch bankách a finančních institucích bude skutečně něco špatně. To se pak pro prodej za jakoukoli cenu rozhodnou i ti, kdo si ještě stále mysleli, že se banky z neutěšené situace dostanou, a mohou na to doplatit i relativně zdravé finanční instituce.

A rovněž se stále divím, proč by si investoři neměli zvyknout na to, že cena akcie může klesat déle, než pár dní při technické korekci. Vždyť poslední výrazné propady z přelomu století nejsou tak daleko, abychom si je nepamatovali. Tak proč bychom si opět nemohli od extrémních růstů, více či méně výrazných, opět „odpočinout“, nakoupit za diskontní ceny kvalitní akcie, které krizi přežijí, a opět klidně pár let vydělávat.

Jinak můžeme skutečně dopadnout tak, jak poznamenal jeden diskutér na zahraničním webu: "Buďto budou moci tradeři na příkaz shora zadávat pouze příkazy k nákupu, nebo na parketu zavedeme povinný bouřlivý optimistický potlesk po každé hodině obchodování. Nebo bude každý potenciální investor, před tím, než se odhodlá investovat, nucen strávit určitý čas obchodováním na komoditní burze, nebo na forexu, ať vidí, co je to volatilita a že pokles cen není nic, za co by se muselo střílet (ano, je to kacířská myšlenka, ale dnes už se na hranici neupaluje)."

Závěrem: můžeme za to my?

Dnes je rovněž velmi populární tvrdit, že za krizi vlastně mohou novináři, kteří o problémech psali mnohem dříve, než vůbec propukly, a že vlastně oni mohou za to, že krize se nám vymkla z rukou. Odpovědným osobám zkrátka vadí, že někdo na jejich neschopnost poukazuje dříve, než ta stihne vyjít najevo. Svalování viny na všechny možné i nemožné strany je dnes zkrátka v módě, řešení je ale bohužel v nedohlednu.

Na druhou stranu se zase tvrdí, že když o krizi a černých předpovědích začnou psát všichni, tak se situace začne obracet k lepšímu. A to se právě děje, tak proč stále něco zakazovat a bát se nepříznivých dopadů krátkých prodejů, když je před námi růstová rallye?

Souhlasíte s omezením short sellingu jako opetřením k zavedení pořádku na akciových trzích?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

25 komentářů: “Politici a kapitálové trhy – to nejde dohromady”

  1. Prispevatel napsal:

    Vlády USA i GB poměrně nedávno nalily do burzovního trhu miliardové částky, aby ho stabilizoval (což se mu zase tak úplně nepodařilo).Zároveň zakázaly short sell operace,které využívaly právě krátkodobého nárůstu cen díky intervenčním operacím státu, a pak tyto ceny znovu srazily dolů.Teď je jen otázka, zda opravdu už krize skončila, burza se stabilizovala, a lze povolit čistě spekulační operace. Je tomu tak?? Nebo stále ještě stojí ve frontě banky a finanční společnosti se žádostí o státní podporu pro krytí svých ztrát? Ztrát způsobených částečně i spekulacemi na burze??? To není otázka populismu – to je způsob řešení krize – a vlastně o filozofii a smyslu celého fungování burzovního systému – ale to by bylo na samostatný blog.

    • Jan Dvořák napsal:

      Je to populismusm.
      Stav bankovního sektoru (jejich rozvah a podrozvah) se nezlepší tím, že zakáži investorům zcela legální operace s akciemi bank.

      • Prispevatel napsal:

        Tak v tom případě byl spíš populismus ty intervenční nákupy vlád a centrálních bank. (plus následné bakovní sanace) Venkoncem klidně mohly říct – postarejte se sami o sebe (a svoje klienty) Takhle říkají – pomohly jsme,ale v období krize požadujeme kapánek solidnější jednání, mezi něž krátkodobé spekulace na pokles rozhodně nepovažujeme.
        A jestli se tím zlepší stav bankovního sektoru?Skutečně se domníváte, že zrovna short selling má pozitivní vliv na rozvahu podniku, a růst ceny akcií?

        • Jan Dvořák napsal:

          Pokud třeba já prodám short akcie dejme tomu Citigroup, její rozvahu a podrozvahu to neovlivní, velikost problémů Citi tím nezvětším. Ovlivním tím cenu akcie. Proto jde o populismus. Státy pomáhají bankám, ale proč mě zakazují spekulovat na jejich pokles?
          Aby viděli hned názor trhu?

          Intervenční nákupy populismus nebyly, byly nutnost. Populismus by to byl, kdyby stát kupoval akcie již v oběhu. To by rozvahy bank neovlivnilo. Vlády ale kupovaly NOVĚ VYDÁVANÉ akcie a cenné papíry. To je rozdíl, tím se rozvahy bank měnily. Že nepomohly a byly neefektivní, je věc další.

          • Prispevatel napsal:

            Pokud Vy si půjčíte v rámci short selling pár akcií,prodáte je,a pak jen tiše doufáte,že cena půjde tím správným směrem dolů aby jste je mohl za výhodnou cenu nakoupit zpátky,nikomu to moc vadit nebude.Špatný je, když se to děje masově a řízeně. Už tím zahajovacím masovým prodejem se může propadnout cena akcie – spousta lidí se připojí k výprodeji. No a další praktiky a informace , které mohou negativně ovlivnit -zvlášť v této hysterické době- ceny akcií tu nemá cenu rozvádět.

            • obchodnik napsal:

              co je na tom spatne? spadne hodnota akcie. to je jediny. zkrachuje kvuli tomu Citi? vyresi se jeji problemy?ne. je to jak rika Honza.

            • Jan Dvořák napsal:

              Spadne cena akcie. No a co? Kdyby to byly kvalitní akcie, jistě by se našli investoři, kteří by toho využili a nakoupili. Jestli to nedělají, tak asi se jim akce pořád nezdá levná.

              Malé přirovnání: čím se principiálně liší nákup na margin a short selling? Prakticky ničím.

              Při nákupu na margin si půjčíte peníze a koupíte akcie. Časem akcie prodáre a splatíte úvěr.
              Při short sellingu si půjčíte akcie ty prodáte. Časem akcie koupíte a vrátíte.
              V obou případech doufáte, že akcie půjdou správným směrem.

              Nezaregistroval jsem, že by při prudkých růstech trhů a davových nákupech někdo volal po zákazu nákup na margin.

              Tak proč to najednou vadí short sellingu při poklesu trhů?????

              • OTTO napsal:

                Je to kvůli pravidlům definujícím kolik nových peněz může být v oběhu a tím myslím jak hotové tak elektronické peníze.

                To je i důvod, proč je levnější vytvořit bad bank, pohřbít v ní stovky miliard, které zůstanou jako dluh, přestože se to pro běžného člověka zdá absurdní.

                Tento zajímavý způsob peněžní politiky funguje pouze za předpokladu, že se státy, firmy i běžní občané zadlužují, ale banky mohou půjčovat jen za určitých podmínek, aby se tento systém nestal finančním Armagedonem.
                Protože mnoho bank v posledních měsících nemohli půjčovat peníze, protože podle stanovených pravidel byl jejich limit vyčerpán. Některé banky se díky přecenění aktiv dostali do stavu, kdy půjčili více peněz než mohly.

                Finanční krize, kreditní krize i nedostatek likvidity byli záležitosti se kterými mnoho bank bojovalo.

                Banky mají část aktiv na kapitálovém trhu a pokles jejich ceny je může dostat opět do stavu, kdy nebudou moci půjčovat peníze, nebo do stavu, kdy půjčily více než měly.

                Bez půjček zamrzne ekonomika a dostane se do ještě větší krize.

                A tak by se to opakovalo dál a dál a nikdo si netroufá odhadnout kde by se to zastavilo.
                Burza je pořád více emocionální záležitost, než logická.
                Těch 5-10% traderů, kteří k tomu přistupují profesionálně nedokáží obrátit trend, protože nepostupují koordinovaně a kdyby postupovali bylo by to nelegální.

                Je pro ně snadnější, když se zadluží stát, protože zvyšování dluhu států, firem i jednotlivců je cíl snažení a tím může vzniknout více nových peněz za předem daných podmínek, které rozpumpovávají více a více ekonomiku.

                Ikdyž je to zvláštní způsob měnové politiky nedá se mu upřít, že díky tomuto přístupu se lidstvo hospodářsky, technologicky, vzděláním i sociálně posunulo za posledních 150 let více než za celou svou existenci.

                Nejsem zastáncem tohoto způsobu, ale oni zatím nic lepšího neumí.

                Já s tím nic neudělám a vy také ne, ale všichni potřebujeme vědět jak v tomto systému co nejlépe fungovat.

    • Konference napsal:

      Pozor, na burzovni trhy se liji penize snad jedine skupovanim vladnich dluhopisu centralnimi bankami, aby se drzely realne vynosy co nejnize. Ale jinak se penize liji na mezibankovni trh a do jednotlivych spolecnosti.

      Short sell se zakazuje, protoze se vlady boji, ze by to banky odskakaly a ceny jejich akcii dal padaly volnym padem. Coz by dale snizilo kapital bank a zpusobilo dalsi problemy.

      Krize urcite neskoncila. Roubini odhaduje, ze US banky budou potrebovat jeste 1,8 bilionu dolaru. Desi me ale uplne jine cislo u evropskych bank, ale to je neoverena informace publikovana jednim anglickym novinarem, takze to zde radeji nebudu prezentovat, abych nekoho nevydesil k infarktu. ;-))
      Pokud jde o financni krizi, tak ja zastavam nazor, ze nejhorsi je za nami. Ale rozhodne neni vse za nami.
      Podobne to vidim se svetovou ekonomikou, myslim, ze nejhorsi propad je za nami, ale situace se bude i nadale pozvolna zhorsovat a nez se zacne zlepsovat, to jeste dlouho potrva.

      Akciovy trh ma odjakziva sklon k prehaneni. Na obe strany. Jak to rika Graham, mezi prehnanym optimismem a neopodstatnenym pesimismem.

      Jan Traxler
      FINEZ Investment Management

    • OTTO napsal:

      Další propad by jedině prospěl.
      Třeba by si už někteří politici konečně uvědomili, že to co tu předváděli posledních pár desítek let vede jen k posouvání ekonomiky na tenčí a tenčí led.

      Mnoho vlád se pořád řídí Reganovou strategií – když se něco hýbe ( prosperuje ) tak to zdaň, když se to pořád hýbe tak se snaž to ovládnout a když už se to nehýbe tak to začni dotovat.

      Volný trh znamená, že je volný, ale posledních pár desítek let se intenzivně pracovalo na tom, aby volný přestal být.
      Výsledkem jsou krize.

      Krize je však pozitivní v tom, že v krizi se mohou ti mocní konečně rozhodnout přestat dělat stále stejné chyby a vykročit správným směrem.

      Uvidíme, jestli se jim to tentokrát podaří.

      • ricmund napsal:

        Nemyslíte, že tahle krize by vznikla stejně ať je to dotované nebo regulované? Nemohl tento stav obrovské expanze dojít do bodu kdy nebude komu prodávat? Vezměte si jak moc se zvýšila produktivita ve všech oborech a jak je „bohatý“ svět zavalený výrobky, ale jednou musel přijít den kdy prostě už nepotřebuju lepší PC nebo TV nebo pračku atd. Samozřejmě si to „musím“ koupit když mi to lehne, ale kolik tohle dělá lidí. Vůbec netvrdím, že tohle je nějaký scénář podle, kterého tohle vzniklo, ale spíš mi to příjde jako jeden z hřebíků do pomyslné rakve.

        • OTTO napsal:

          Když se podíváte kolik procent HDP světa zaujímá byznys s PC, TV, pračkami atd. tak zjistíte, že na tomto byznysu světová ekonomika nestojí.
          Když se podíváte na nárust průměrných platů v Číně a Indii za posledních 15 let což jsou země s třetinou světové populace, tedy zákazníků, tak si uvědomíte, kolik PC, Tv, praček atd se v těchto zemích ještě prodá, zkrátka jen protože oni ještě nedošli do bodu jako vy, kdy nové a lepší nepotřebujete.

          Když se podíváte na chování zákazníků ohledně kvantitativní ekonomie a následně kvalitativní zjistíte, že prostor pro růst je omezen jen počtem zákazníků a ten raketovým způsobem roste.

          Za pár desítek let může být na zemi klidně 10 miliard lidí, možná více a kdyby všichni měli peníze jen na jídlo, ubytování, zdravotní péči a vzdělání světové HDP by vzrostlo o více než 1000%.

          Jen v ČR se ročně narodí cca 170 tisíc dětí – nových zákazníků a přistěhuje se sem pár desítek tisíc cizinců – také nových zákazníků.

          V Číně, Indii, Větnamu a ostatních zemích s velkou populací je nárust v procentuálním vyjádření několikanásobný, než v ČR.

          Lidé si jen musí zvyknout, že když lidé přijdou o práci, protože ji za ně budou dělat stroje, nebo lidé z Číny, Indie atd. tak se nejedná o krizi, ale o přirozený vývoj.

          V Tokiu je slévárna, která produkuje několikanásobek oceli než celé Československo za éry svého největšího slévárenského rozkvětu.
          V této továrně pracuje 17 lidí.

          Časy se mění a kdo se nebude neustále vzdělávat skončí jako nezaměstnaný.
          Každých 3-6 let se obory tak mění, že na výrobu stejného množství výrobků, nebo služeb potřebují jen 10% pracovníků a jejich zboží, nebo služby jsou často i o 50% levnější.

          Západ je odsouzen k tomu, aby jeho obyvatelé byli samostanými podnikateli.
          Velké firmy se v této a následující době velice těžko udrží v konkurenci pokud budou zaměstnávat velké množství zaměstnanců.
          Pomalu končí doba zaměstnanců.
          Kdo chce přežít, musí se stát podnikatelem, nebo živnostníkem.

          Firmy budou zaměstnávat jako zaměstnance jen lidi na vrcholových pozicích.

          Jedna americká firma vyrábějící kečup zaměstnávala 960 lidí.
          Po deseti letech vyráběla dvakrát více kečupu za poloviční cenu pro zákazníka s 25 zaměstnanci.

          Lidé zkrátka musí začít přemýšlet jako podnikatelé a hledat způsoby jak nabídnout trhu, něco co by zákazníci chtěli.

          Končí doba zaměstnání, kdy zaměstnavatel na zlatém podnose naservíroval vše a zaměstnanec jen vyrobil to po čem zákazníci touží.

          Pro dnešní podniky je levnější a efektivnější většinu výrobků a služeb nakupovat od subdodavatelů, kterým prodal licenci na výrobky, nebo služby, se kterými obchoduje.

          V následujících letech se mnoho lidí bude živit jen tím, že budou prodávat své patentované inovace, které umožní větší efektivitu a zisk v oboru, kterému se věnují.

          • ricmund napsal:

            Tak ty Tv, pračky byl samozřejmě jen příklad ono toho je výrazně víc a tím pádem to asi bude o něco víc i na HDP. Druhá věc je jaká je kupní síla těchto rozvojových zemí. To, že jich je tam několik miliard a brutálně přibývají ještě není o tom, že si můžou dovolit cokoliv koupit spíš naopak. Jsou čím dál víc chudí, alespoň valná většina!! ČR taky není moc dobrý příklad. Vsadil bych se o co chcete, že za 2-3roky bude ten přírůstek min. o třetinu nižší.
            S tím názorem v druhé půlce Vašeho příspěvku naprosto souhlasim o tom není pochyb, ale zase to směřuje k tomu, že bude méně lidí „bohatých“ protože prostě obrovská masa lidí nebude nikdy schopná podnikat a ani nebude tak obrovská poptávka.

            • OTTO napsal:

              Kupní síla těchto zemí raketově roste.
              Např. v Indii vzrostl počet střední třídy z 10% na 65% za 10 let. Střední třída má stabilní plat a po zaplacení všech životních nákladů jim zbudou peníze, které můžou volně utratit.

              Např. v Šangaji žije více jak 100 tisíc dolarových milionářů a to je v Číně povoleno podnikání teprve pár let.
              V Číně je samozřejmě mnoho měst kde žijí dolarový milionáři, ale Šangaj je přeci jen historicky považována za byznys město.

              Projeďte Google a uvidíte sám, že těmto zemím se opravdu daří, když pominu současné problémy se kterými bojuje většina zemí až na vyjímky, které potvrzují pravidlo.

              Např. v Číně už je průměrný plat 12 tisíc Kč, pokud si to správně pamatuji a není to už více.

              Jestli bude přírustek za 2-3 roky o třetinu nižší, nebo vyšší není tak podstatné.
              Podstatné je tempo růstu počtu obyvatel, který geometricky narůstá.

              Za posledních 10 let přibyly 2 miliardy lidí.
              Jestli bude 10 miliard lidí o pár let dříve, nebo později než jsem psal nehraje až takovou roli.

              Co se týče druhé půlky a že bude méně bohatých lidí tak to je zásadní omyl.

              Do 19 století pojem zaměstnanec prakticky neexistoval.
              Každý byl najímán na práci jako samostatný podnikatelský suběkt.
              Švarcsystem jak řemen.
              Lidé v té době věděli to, že pokud se sami nepostarají o své vzdělání co se práce týče tak zůstanou ve frontě na podřadné práce, kde je na každé volné místo několik desítek lidí.

              Pak se začali řemeslníci sdružovat do cechů a položili prazáklad zaměstnaneckému poměru.
              Pak se k tomu přidaly průmyslové cechy a zaměstnanci byli na světě.
              Pak vlády zakázali cechy, rozjela se vědeckotechnická revoluce a lidé najednou přicházeli o práci, protože ji za ně najednou byl schopen udělat stroj.
              Tak vznikli odbory.

              Pak přišly dvě světové války a po skončení se objevovalo čím dál více zákonů, likvidujících kapitalismus a to jen proto, aby páni politici díky těmto populistickým krokům získali hlasy voličů.
              Ty nejhorší zákony v USA byli vždy schváleny po výtězných volbách, které president vyhrál jen díky populistickým myšlenkám tipu – spravedlnost pro všechny tzn. potrestáme bohaté vyšími daněmi a chudým rozdáme peníze na důchod ( zavedení důchodu byl jeden z těch populistických kroků, který by dnes politici nejraději nikdy nezavedli ) peníze na školu, peníze na to a na ono.

              Pan zlý kapitalista, kterého stát potrestal vyšími daněmi za to, že pracuje 16-20 hodin denně a vytváří pracovní místa pro zaměstnance jednoduše začal přesouvat činnost do zahraničí ( proto vzniklo Off-shore podnikání ) a propustil rozmazlené zaměstnance, kteří imitovali práci.

              V těch dobách platilo nepsané pravidlo, že firma zaopatří svým zaměstnancům doživotní zaměstnání, postará se o průběžné doškolování a samozřejmě i o pěknou částku z podnikového důchodového programu.

              Zákony, které byli přijaty donutili podnikatele, vyhodit z práce nepotřebné zaměstnance a přesouvat výrobu do zahraničí a v USA do jiných států v rámci USA s výhodnějšími podmínkami pro daňovou optimalizaci.
              Z poradenství v oblasti daňové optimalizace se začalo stávat vysoce žádané samostatné odvětví.

              Firmy začali hromadně měnit svá sídla, účastnit se vynucených prodejů v USA ( LBO levera-ged buyout kdy majitelé akcií jejichž dividenda podléhala zdanění, je vyměnili za nepodložené dluhopisy vydané tím kdo násilně firmu převzal jejichž výnos byl od daně osvobozen ), využívat ve velké míře off-shore strukturu podnikání, firmy nakupovaly nejnovější technologie i postupy a propouštěli všechny nepotřebné zaměstnance, přesouvali továrny do zahraničí, kde jim nabídli daňové prázdniny, vyškolené, nebo vyškolení schopné zaměstnance za nižší náklady, než původní, přesto pro tamní zaměstnance to byl nadprůměrný plat, rozmohl se outsourcing atd. atp.

              Dnes je na tom kapitalismus v mnoha zemích tak špatně, že bez pobídek okamžitě nastane stagnace, nebo krize.

              Aby USA podpořilo ekonomiku tak banky začaly dávat hypotéky na nemovitosti, rozdávat kreditní karty jak na běžícím pásu a půjčovali a půjčovali za velice laxních podmínek ( však nás o to stát poprosil, tak kdyby něco tak nám pomůže říkali si banky ).
              A skutečně stavebnictví i na něj navázané odvětví zažívalo bum.
              Lidé měli práci, trhy letěli nahoru a politici se poplácávali po ramenou jak to skvěle zařídili a jak tento zázrak skvěle prodají ve volbách, ALE….

              …mnoho lidí nesplácelo své dluhy a banky zabavovali nemovitosti.
              Zabavené nemovitosti zaplavili trh a nabídka nemovitostí převýšila poptávku.
              Trh zamrznul a pak se začal propadat.
              Ceny letěli dolů.

              Banky měli místo peněz které půjčili nemovitosti a ty rychle klesali na hodnotě.

              Aby toho nebylo málo vypukla kreditní krize a pak finanční.

              Díky tomu většina velkých ekonomik upadla do recese.

              Jelikož si nikdo nepřeje kolaps světa, budou si muse politici přiznat, že čím více zasahují do ekonomiky tím více ji činí zranitelnou a nemocnou.

              Skoro zabili kapitalismus.

              Věřím, že postupně zruší zákony, které zarazili kapitalismu kudly do zad a kapitalismus se postupně vzpamatuje.

              V tomto novém kapitalismu bude kapitál schopnost individuálního vzdělávání se a flexibilita, které novým kapitalistům přinese peníze.
              Velké firmy budou mít pár zaměstnanců ve vrcholových funkcích a zbytek budou řešit outsourcingem.

              Přijde doba, kdy Švarc system, nebo jeho obdoba přijatelná pro státní kasu bude nejrozšířenější
              forma činnosti pracujících lidí.

              Ano budoucnost klade větší nároky na osobní zodpovědnost.

              Už to nebude zodpovědnost státu, nebo firmy.

              Každý bude osobně zodpovědný za svůj život a jak si ustele tak si lehne.

              Průpovídky typu, stát, nebo fima mi špatně ustlali a mě to tlačí, budu si stěžovat atp. povedou jen ztracené existence.

              Co se týče poptávky tak poptávka bude obrovská a to právě z rozvojových zemí. Další země zatouží po výsledcích růstu, kterým prochází Čína, Indie, Větnam atd. a zduplikují tento proces.

              • Konference napsal:

                Vyborny rozbor, Otto.

                Mam ale jednu podstatnou pripominku. Rust svetove populace se zpomaluje. Ted nevim, co to bylo za studii, ale poukazovala na to, ze nekdy okolo roku 2050 se rust populace zcela zastavi na cisle cca 7,5 mld. (Opravdu si nepamatuji, co to bylo za studii, i ta cisla jsem mozna nenapsal spravne).

                To je neco, s cim soucasny svet zatim „nepocita“. A to je jeste dulezite dodat, ze aktualne roste populace do znacne miry prodluzovanim prumerne delky zivota (dozivame se vyssiho veku). Ovsem zapomina se pri tom, ze vetsinu z toho „prodlouzeneho veku“ je clovek neproduktivni. Tohle bude jeste obrovska vyzva pro stavajici ekonomicky system. A jak pisete… „Každý bude osobně zodpovědný za svůj život a jak si ustele tak si lehne.“ Jine reseni asi neexistuje, i kdyz to mnoho lidi nepohopi a bude se bourit. Skutecne zijeme v dobe historicky nevidane nizke odpovednosti jedince za svuj zivot. Problem je, ze stavajici generace to povazuji za samozrejmost, ne za neco neobvykleho.

                Jan Traxler
                FINEZ Investment Management

                • OTTO napsal:

                  Každá studie vychází z určitých předpokladů.

                  Buď se počet lidí začne zmenšovat, nebo se jak říkáte zastaví a nebo bude růst.

                  Je možné, že pro každou variantu existují nějaké studie.

                  Každopádně časem sami uvidíme jak to bude.

                  Ať to skončí jakkoliv, náš život ovlivní nejvíce to jak se v budoucnosti dokážeme flexibilně přizpůsobit,postavit se všem výzvám i zodpovědnosti za naše životy.

                  Co se týče prodlužujícího věku a neproduktivity tak jde asi o slovíčkaření.

                  Každý člověk dokud žije tak má potřeby a ty z něj dělají zákazníka takže vytváří produktivitu tím, že kupuje a dává tím lidem práci.

                  Co se týká jeho vlastní práce – produktivity tak staří lidé většinou najdou zalíbení v péči o vnoučata – stanou se profesionálními jeslemi, školkami, nebo jen občasnou paní na hlídání.
                  to je také produktivita, protože peníze co by ji normálně měli zaplatit se neztratí, jen je nalejí do ekonomiky místo babičky, nebo dědečka jejich děti, kterým za své služby neúčtují nic.

                  Je to jako na burze – pokud jsi prodělal tak tvoje peníze má jen někdo jiný.

                  Výzva pro ekonomický systém to rozhodně bude, zvlᚍ když většina krásných myšlenek o tom jak zařídit stabilitu a prosperitu nebyla v praxi nikdy vyzkoušena, tedy pokud vím.
                  A asi se nikomu moc do zkoušení nechce, protože je to hazard nejen ze státní kasou, ale především s hlasy voličů.

                  Politici, čekají na osvědčené metody, ale ty nenastanou pokud to někdo neudělá.

                  Třeba si říkají, že Zimbabwe je dobrý kandidát na vyzkoušení novátorských ekonomických myšlenek, protože nemá vlastně co ztratit.
                  Může jen získat, ale jak to milému diktátorovi vysvětlit, že by mohl zkusit experiment?

                  2/3 světového kapitálu je v off-shore centrech a jen 1/3 zbyla v ostatních jurisdikcích.

                  Z právního řádu některých off-shore center si budeme za pár let brát příklad.

                  To jsou právě oblasti, kde se novátorství a inovacím nebrání, protože jsou k tomu nuceni, neustálým tlakem ze stany on-shore zemí, protože jejich podnikatelé houfně utíkají do off-shore center především kvůli lepšímu právnímu systému, lepší ochraně majetku, legální anonimitě pokud si ji člověk přeje, pružným zákonům a jejich neustálé inovaci, aby vyhovovala vysokým standardům vyspělých zemí, je zde vysoká podpora pro vytváření nových pracovních míst díky přiměřené daňové politice, mnoho z off-shore lokalit třetího řádu tzv. banánových republik má větší HDP na obyvatele než Německo.

                  Samozřejmě existuje určité procento podnikatelů, kteří zvolili off-shore strukturu kvůli nižším daním, ale většina by odešla do off-shore stejně ikdyby tam byly stejné daně jako v jejich jurisdikci.
                  Ostatní zmíněné výhody co jsem zmíníl jsou dostatečně významné.
                  Kvůli daním odchází do off-shore ani ne 30% podnikatelů a i ti později přiznávají, že ikdyby tam zavedli stejné daně jako v jejich jurisdikci, kvůli právnímu prostředí by v Off-shore zůstali.

                  Většina podnikatelů nemá problém s placením daní.
                  Mají veliký problém, když vidí jak se s jejich daněmi mrhá.
                  Tento pocit marnosti je vyhání do off-shore center a k následnému zakládání nadací, přez které ročně darují na chvályhodné projekty více peněz než by v původní jurisdikci zaplatili na daních.
                  Vypozoroval jsem že obvykle je to mezi 30-50% ze zisku firmy.

                  Bylo by zajímavé o kolik více by se vybralo na daních kdyby stát dovolil jednotlivým lidem trochu více ovlivnit kam daně půjdou a umožnil jim větší adresnost jejich daní jako třeba v USA a jiných státech.

                  Jsem přesvědčen, že by stát vybral více na daních, ale pokud by lidé viděli, že s jejich daněmi mrhá tak by se vše rychle vrátilo do starých kolejí.

                  • ricmund napsal:

                    Trošku mi to připomíná, promiňte, přednášku učitele, ale v tom negativním smyslu, že je to tak trochu mimo realitu. Vůbec nechci tvrdit, že by to tak nemělo vypadat, ale rozhodně to k tomu směřovat nebude. To co píšete je pro velmi úzkou skupinu lidí. Já prostě nevěřím, že nastane to co píšete, že se lidé o sebe začnou starat atd. Lidi jsou liný jako prasata (tak jak ve starým Římě) a na to prostě dojedem. Těch pár stovek tisíc schopných nemá šanci uspět proti milionum neschopných. Vždycky je lepší něco ukrást než vymyslet a udělat. Tohle je heslo lidu. Ten Váš pohled by šel možná praktikovat v diktátorském režimu (k tomu možná dojde), ale jinak v protekcionialistickém (fuj to je hnusný slovo) systému jako je demokracie to prostě vždy dopadne špatně díky chování lidí (tak jako v socialismu).

                    • OTTO napsal:

                      To, že tomu nevěříte a díky tomu se na to díváte jako na názor, který je mimo mísu, ještě neznamená, že je mimo mísu.

                      Napsal jsem tento příspěvek, protože je to můj názor, který má vyprovokovat lidi k přemýšlení.

                      Vy máte jiný názor a spousta dalších lidí bude mít ještě jiný a možná třeba o vašem názoru také řeknou, že je mimo mísu, ale na tom tak moc nezáleží.

                      Záleží na tom, aby se lidé měli možnost zamyslet.

                      Vy jste to udělal a váš výsledný názor mi sdělil a tak můj příspěvek z mého pohledu splnil účel.

                      To jak to dopadne sami za nějaký čas uvidíme.

                      Co se týká vašeho názoru, že je snažší něco ukrást, než vymyslet a udělat tak, když pominu, že váš přístup k životu a hodnotám je velice špatný a bude po zásluze odměněn ( v tom negativním slova smyslu ) tak nezapomínejte, že svět nejste jen vy.

                      Většina lidí chce vymýšlet a tvořit a dělali to, ikdyž jim to minulý režim zakazoval.

                      Podceňujete lidi a pokud se pohybujete pouze mezi lidmi vyznávajícími heslo lidu tak se vám ani moc nedivím.

                    • ricmund napsal:

                      🙂 Nikde jsem nepsal, že je to můj přístup! A pokud Vy se mezi takovými lidmi nepohybujete, tak máte krásný život. Hezký den.

                    • OTTO napsal:

                      Ta to je dobrá zpráva, že to není váš přístup, ale je přeci jen škoda, že tomu věříte.
                      Asi životní zkušenosti, které vás připravili o optimismus.

                      Vy i já si můžeme svobodně vybrat s jakými lidmi se budeme přátelit.
                      Má to totiž velký vliv.
                      Když budete s opilci sám se stanete opilcem.
                      Když budete s flákačema stane se z vás flákač.
                      Když budete s pracovitými lidmi sám se stanete pracovitým.
                      Když budete s milionářema sám se stanete milionářem atd. atd.

                      Já osobně si velice pečlivě vybírám s kým se budu přátelit.

                      Je těžší najít a spřátelit se s lidmi co žijí tak jak by jste chtěl v budoucnosti žít, ale je to nejmoudřejší způsob.

                      Seznamovat se s lidmi co jsou na tom stejně nenebo hůř je snadné, ale odsuzuje to člověka k tomu, že zůstane v lepším případě jen na místě, ale většinou se jeho situace zhorší.

                      Váš život i hodnoty jsou vždy průměrem vašich 5 nejlepších přátel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.