Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Šaría ve financích

Banky Jiří Andrlík 07.09.2011 | 13:32 0 Komentářů

Podíl muslimů na celkové populaci ve světě se neustále zvyšuje. I v některých západoevropských zemích již dnes tvoří muslimové významnou menšinu a lze očekávat, že jejich počet do budoucna nadále poroste. Jak vypadají muslimské banky?

Podle studie organizace Pew Forum (The Pew Forum on Religion & Public Life) žilo v roce 2009 jen v Evropě 38 milionů muslimů, kteří tvořili 5 % evropské populace. Nejvyšší podíl na obyvatelstvu vykazuje Kosovo (90 %), Albánie (80 %), Bosna a Hercegovina (40 %) a Makedonie (33 %). Evropským rekordmanem je v absolutních číslech Rusko, kde žilo více než 16 milionů muslimů.

Stejná studie uvádí, že zhruba 300 milionů muslimů (jedna pětina) žije v zemích, kde není islám nejrozšířenějším náboženstvím. Muslimskou populaci v jednotlivých zemích porovnává následující obrázek.

Obrázek: Muslimská populace ve světě

Zdroj: Pew Research Centers´s Forum on Religion and Public Life

Jednotlivé muslimské země lze z hlediska toho, do jaké míry islámské právo šaría ovlivňuje hospodářský život, rozdělit do několika skupin. Nejstriktnější jsou z tohoto pohledu např. Saudská Arábie nebo Írán, poměrně striktní jsou i země jako Spojené arabské emiráty nebo Jordánsko. Mírněji je ekonomika ovlivněna např. v Libanonu a Egyptě. Na konci žebříčku stojí Turecko, které svůj systém práva zcela oddělilo od islámských tradic.

Jedním z nejznámějších specifik islámských financí je riba. Tento termín znamená úrok, který je podle islámského práva zakázaný. Pokud věřitel od dlužníka požaduje bezrizikový úrok, je takový požadavek považován za lichvu.

Profesor ekonomie na King Abdulaziz University Mohammad Nejatullah Siddiqi uvádí, že Korán se úrokem zabývá hned ve dvanácti verších. Z těchto veršů lze podle něj vyvodit pět hlavních důvodů, proč má být úrok zakázán: Podlamuje morálku společnosti, snižuje lidskou důstojnost, vede k nepatřičnému způsobu přivlastňování cizího majetku, v důsledku způsobuje záporný růst a je nespravedlivý. To samozřejmě neznamená, že by měl dlužník ve srovnání s konvenčním úvěrem o tolik jednodušší pozici. Vztah věřitele a dlužníka funguje na principu sdílení rizika a obě strany se tedy dělí o budoucí zisk (ztrátu).

Šaría navíc podle právního konzultanta Teymoura Salaama do obchodního práva přináší další zajímavé aspekty. Jedním z nich je např. volnost při uzavírání smluv. Pokud s podmínkami smlouvy obě strany souhlasí, je taková smlouva vždy právoplatná. Neplatná je pouze v případě, když je v rozporu s  islámem. Dalším aspektem je absence principu promlčení, podle kterého by právo muslima nemělo zaniknout během času.

Islámské banky dále nesmějí navazovat obchodní vztahy, které souvisí např. s vepřovým masem, alkoholem, hazardem nebo tabákem. Vybrané islámské finanční instituce ukazuje následující tabulka.

Tabulka: Přehled vybraných islámských finančních institucí

Banque Al-Baraka d´Algérie

Alžírsko

Islamic Investment Bank

Bahrajn

Shahjalal Islamic Bank

Bangladéš

Islamic Bank Brunei Darussalam

Brunej

Al-Amanah Islamic Bank

Filipíny

Seyad Shariat Finance

Indie

Takaful Islamic Insurance International

Indonésie

Export Development Bank of Iran

Írán

Albaraka Bank South Africa

Jihoafrická republika

Jordan Islamic Bank

Jordánsko

Qatar International Islamic Bank

Katar

Kuwait Finance House

Kuvajt

Al-Baraka Bank Lebanon

Libanon

Bank Islam Malaysia Berhad

Malajsie

Meezan Bank

Pákistán

Bank Al-Jazeera

Saudská Arábie

Abu Dhabi Islamic Bank

Spojené arabské emiráty

Amana Mutual Funds Trust

Spojené státy americké

Turkiye Finans Participation Bank

Turecko

Islamic Bank of Britain

Velká Británie

Zdroj:
 World Database for Islamic Banking and Finance

Zvláštní postavení mezi islámskými finančními institucemi zaujímá Islámská rozvojová banka. Výroční zpráva IRB z roku 1431H (podle gregoriánského kalendáře rok 2010) uvádí, že islámský finanční sektor byl globální finanční krizí v letech 2008 a 2009 zasažen méně než konvenční finanční sektor. Důvodem je to, že investiční omezení zapříčiněná respektováním práva šaría zabránila investicím do derivátů souvisejících např. s americkými hypotékami.

Poté, co se z krize finanční stala i krize hospodářská, problémy pocítily samozřejmě i islámské finanční instituce. Významné ztráty byly spojeny především s velkými expozicemi v nemovitostním sektoru. Podle srovnávací studie provedené mezi islámským a konvečním bankovním sektorem v Bahrajnu, Jordánsku, Kuvajtu, Malajsii, Kataru, Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech vyplývá, že islámské banky měly v krizových letech lepší hospodářské výsledky a celkově v krizi obstály více než banky konvenční.

Zpráva dále předpovídá islámskému bankovnictví do budoucna velký rozvoj. Z celkové světové muslimské populace, která čítá více než půl druhé miliardy obyvatel, pouze 14 % využívá standardních bankovních služeb. Pro srovnání např. ve Spojených státech a Velké Británii tyto služby využívá 92 %, respektive 95 % domácností.

Překoná muslimské bankovnictví tradiční banky?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.